Evropské hodnoty a svět podle pravidel v praxi, belgický premier de Wever a co z toho plyne pro Českou/Slovenskou republiku

A samozřejmě, že to platí nyní především kolem dění ohledně půjčky Ukrajině, financované přes krádež ruských zmrazených aktiv! Přiznávám, že mi po přečtení následujícího článku z Politica spadla brada!!! Aby byl přesnější – četl jsme jej dvakrát a použil dva různé překladače, abych se ujistil, že se mi to nezdá!!! Protože suverénní drzost a sprostá jistota s jakou bruselští nejvyšší paňáci a paňačky, spolu s houfečkem těch nesprávnějších ze všech vždycky a jedině správných evropských papalášů, hodlají rozdrtit jakýkoli oprávněný odpor belgického předsedy vlády pro mne byl až do tohoto okamžiku – nepředstavitelný a nemyslitelný! Prostě za hranicí mojí představivosti! Stupeň vydírání a stupňované vydírání, které by jistě zaskočilo i takového dona Corleona!  Protože i ten dával přednost konsenzu famiglií, před použitím hrubé síly a nenutného nátlaku. Ale obrázek si udělejte sami:

EU plans to treat Belgium like Hungary if it doesn’t back Ukraine loan

podle překladače

EU plánuje zacházet s Belgií jako s Maďarskem, pokud nepodpoří půjčku Ukrajině.

Ostrakizovaný a šikanovaný: Realita, které čelí belgický premiér Bart De Wever, pokud zhatí plán EU

Jaká je strategie Evropy, jak přesvědčit Belgičany k podpoře jejího plánu financovat Ukrajinu? Varovat je, že by s nimi mohlo být zacházeno jako s Maďarskem.

Na summitu 18. prosince bude klíčovým úkolem lídrů EU získat na svou stranu Barta De Wevera, nejnovější „černou ovci “ bloku. Belgický premiér vetuje jejich snahu o poskytnutí půjčky ve výši 210 miliard eur Ukrajině, která čelí obrovské finanční rozpočtové díře a přitom válka s Ruskem pokračuje. De Wever se tak dlouho a podrobně zabýval plánem financovat půjčku pomocí zmrazených ruských aktiv – která jsou shodou okolností většinou uložena v Belgii – že diplomaté z celého bloku nyní pracují na strategiích, jak ho získat na svou stranu.

De Wever se nezdráhá vyjádřit obavy, že pokud bude nutné peníze vrátit, bude muset Belgie za to těžce platit, a nyní požádal o širší záchranná opatření. Téměř všechna ruská aktiva jsou uložena v Euroclearu, finančním depozitáři v Bruselu. Chce, aby EU poskytla dodatečnou hotovostní rezervu nad rámec finančních záruk a zvýšených ochranných opatření na pokrytí potenciálních právních sporů a urovnání – což je myšlenka, s níž se mnoho vlád nesouhlasí a staví proti.

Belgie zaslala seznam požadovaných dodatků, aby se ujistila, že nebude nucena splatit peníze Moskvě sama, pokud budou sankce zrušeny. De Wever uvedl, že reparační půjčku nepodpoří, pokud nebudou jeho obavy odstraněny.

Naposledy, když se všichni sešli v říjnu, kdy si lídři mysleli, že se dohodnou. Pak bylo nemyslitelné, že by se nedohodli v prosinci. Teď to vypadá, že chtějí za každou cenu hrát na jistotu.

Diplomaté říkají, že ještě není veškerá naděje ztracena. Velvyslanci jednotlivých zemí řádek po řádku projdou belgické žádosti, identifikují největší obavy a budou se snažit je řešit. Stále je prostor pro manévrování. V plánem je co nejvíce se přiblížit belgickému postoji.

Ale týden před setkáním lídrů EU utahuje šroubky. Pokud bude De Wever i nadále blokovat plán – cestu, po které jde už několik měsíců, a předkládá další podmínky a požadavky – ocitne se v nepříjemné a ojedinělé pozici pro vůdce země, která je dlouhodobě proevropská, tvrdí diplomat EU obeznámený s probíhajícími jednáními.

Belgický lídr by byl ignorován a izolován, stejně jako se děje maďarskému Viktoru Orbánovi kvůli demokratickému úpadku země a jeho odmítnutí spolupracovat na sankcích proti Rusku.

Belgii to vysílá informaci, že pokud se k jednání nepřipojí, její diplomaté, ministři a vedoucí představitelé přijdou u jednacího stolu EU o svůj hlas. Úředníci by tak odsunuli až na poslední místo belgický seznam přání a výhrad, týkající se dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028–2034, což by vládě způsobilo velké problémy, zejména až se jednání za 18 měsíců dostanou do klíčové závěrečné fáze.

Jeho názory na návrhy EU nebudou brány v potaz. Jeho telefonáty zůstanou bez odpovědi, uvedl diplomat.

Byla by to krutá realita pro zemi, která je doslova i symbolicky srdcem projektu EU a která se v převzetí vedoucích rolí, jako je předsednictví Evropské rady, vždycky vyrovnala s požadavky.

Diplomaté však tvrdí, že zoufalé časy si vyžadují zoufalá opatření. Ukrajina čelí příští rok rozpočtovému schodku ve výši 71,7 miliard eur a pokud se jí nepodaří peníze zajistit, bude muset od dubna začít snižovat veřejné výdaje. Americký prezident Donald Trump se opět distancoval od poskytování americké podpory.

Velvyslanci EU se tento týden sejdou třikrát – ve středu, v pátek a v neděli – aby projednali návrh Komise na poskytnutí úvěru, který byl zveřejněn minulý týden, a zdůrazňují tím, jak vysoké je riziko.

Plán B – a plán C – pro Ukrajinu

Evropská komise navrhla ještě jednu možnost financování Ukrajiny: společný dluh krytý příštím sedmiletým rozpočtem EU Maďarsko formálně odmítlo vydávat eurobondy a navyšování dluhu prostřednictvím rozpočtu EU na podporu Ukrajiny vyžaduje jednomyslné hlasování.

Zbývá tedy plán C: pro některé země sáhnout do vlastních pokladnic, aby udržely Ukrajinu nad vodou.

Tato možnost není mezi návrhy Komise, ale diplomaté o ní tiše v zákulisí diskutují. Německo, severské a pobaltské země jsou považovány za nejpravděpodobnější účastníky.

Ti, kdo tuto myšlenku prosazují, však vysílají varování: Nejvýznamnější výhodou, kterou členství v EU přináší zemím bloku, je solidarita. Tím, že některé členské země budou nuceny nést finanční břemeno podpory Ukrajiny samy, blok riskuje vážný rozkol ve svém jádru.

Německo třeba v budoucnu možná nebude ochotno podporovat krachující banku v zemi, která nyní Kyjevu nenabídne dostatek peněz, šeptá se.

„Solidarita je obousměrná ulice,“ řekl jeden diplomat.

Jistě, existuje i jiná cesta – ale pouze teoreticky. De Weverovi kolegové z řad lídrů EU by se mohli spojit a schválit plán „reparační půjčky“ tzv. kvalifikovanou většinou, ignorovat belgické odmítnutí a jen ho protlačit. Diplomaté však uvedli, že se o tom vážně neuvažuje.

***

..a Vlků dovětek:

Neustále slyšíme o evropských hodnotách o světě podle pravidel, atd. atd. A tady Politico popisuje, jak to vypadá v evropské praxi. Jsem velký zastánce myšlenky Evropské unie. Je mi jasné, že v globalizovaném světě, kde globální Jih, s mladým obyvatelstvem a dostatkem surovin, sedmimílovými kroky dohání dřívější gap ve vzdělání, překonává technologické a vědecké zaostávání, začíná cíleně pracovat s vlastními kapitálovými zdroji a odmítá se nechat dále jakkoli vykořisťovat dřívějšími koloniálními metropolemi, představuje FUNKČNÍ unie jedinou možnost a strategii, jak malé státy typu Česká republika mohou přežít. Ale to se bavíme o funkční unii, nikoli současné Bruselské Evropské uHnii!! Bloku, jemuž vládnou ideologičtí fanatici, že jezuita Koniáš ve srovnání s nimi představoval široce novotám otevřeného a kdykoli jakékoli diskusi přístupného liberála! Fanatici, vyznávající jedinou mantru – když sek něčemu rozhodneme, tak to prostě provedeme, ať to stojí cokoli, i kdyby planeta zkolabovat měla!

Belgie patří mezi šestici prapůvodních zakládajících členů toho, co dnes známe jako Evropskou unii. Bez ní by dost možná unie ani nevznikla. A přece se s ní – jaká to nevýslovná ironie – Brusel, ten evropský – hodlá vytírat záchody v centrále EU. Jen proto, aby kamarádíčci drahého Volodymyra a nejspíš i on sám, mohli sobě financovat další zlaté záchody. Za ty zkonfiskované!!!

Protože když Belgie a de Wever nesklapnou kufry před europapaláši, tak ti s nimi zatočí! Udělají z nich unijní vyvrhele! Nikdo je nebude brát na vědomí, nikdo se s nimi nebude bavit, prostě izolace a ignorance totál! Pokud kdokoli váhal, co to jsou ty naše hodnoty a jaká, že to pravidla v našem světě, tak teď to ví zcela přesně!

pravidlo č.1 – držet hubu a krok

pravidlo č.2 – když si něco přeje Německo a/nebo Francie, tak všichni ostatní disponují jedním jediným, ovšem nezadatelným právem – právem nadšeného souhlasu!

Tohle je Evropská uHnie verze 2025!

Jsem v šoku. Jak dlouho si myslí v Bruseli, té evropské, Berlíně a Paříži, že podobný přístup zůstane asi tak funkční? Jak dlouho asi potrvá, než s i jednotlivé národy uvědomí, že když se dostanou na křižovatku, že jejich bytostný národní zájem se dostane do rozporu s tím, co zrovna bude diktovat Brusel/Berlín/Paříž bude ten jejich existenční národní zájem bezskrupulozně znásilněn?! Na tomhle chce někdo stavět existenci něčeho? Zejména multinacionálního projektu? To jsou ty evropské hodnoty? Cekni a uvidíš?!! Něco podobného si nedovolil ani Brežněv – viz odpor Ceaucesca a jeho Rumunska!

Je to nepochopitelné! Evropa odmítla bojovat s Trumpem a jeho USA a vzdala obhajobu svých nejvlastnějších ekonomických zájmů a doslova se před Trumpem plazila po zemi a lísala se k němu zcela nechutným způsobem. Ale půjde do tvrdého sporu se stejným Trumpem, kvůli zkorumpované Ukrajině a ještě zkorumpovanějším jejím současným představitelům!!! A nejsou ochotni při tom brát ohled na nic a nikoho, na žádná rizika!

Tohle všechno říká ten text z Politica. Ale pro nás v Česku a na Slovensku vysílá ještě jiné poselství.

Alternatiiva je plná rozhodných názorů, že naši politici by měli jednat v bruselskou a evropskou vrchností tvrdě a rozhodně! Ukázat jim, zač je toho v Česku loket. Že jsme moc submisivní, atd.atd. Prostě si stylizuje českého/slovenského premiera jako Ramba, co jim v té Bruseli udělá z centrály uHnie pastoušku, pokud mu nevyjdou vstříc. Na příkladu současného šéfa belgické vlády vidíme realitu podobného postoje, A to má de Wever v podstatě, z hlediska obecného, unijního i belgického práva, všechny trumfy v ruce!!!

Dobře se zamyslete nad jeho současnou pozicí, tím, čím jemu a jeho zemi hrozí a pak si na jeho místo promítněte Babiše a Fica! Opakuji – Babiše a Fica. Nikoli onuce typu Fiala nebo Heger. To není o Rambovi!!! Kdo z vás by měl chuť příští týden v té Bruseli sedět místo obou našich premierů proti Leyenové, Merzovi, Macronovi, Kallasové a všem těm ostatním a vzdorovat jim na život a na smrt? Já tedy rozhodně ne.

Říkáte – je to jejich úloha, vybrali si ji sami a dobrovolně? Ano, jistě. Ale jejich úkolem není jít na hranici sebeobětování, až někam na zlom k infarktu nebo náhlé příhodě mozkové, ten je definován úplně jinak! A velmi jednoduše – co nejvíce a nejlépe, za co nejmenších ztrát a ústupků chránit a opatrovat oprávněný zájem České/Slovenské republiky a jejích občanů!!! Což bohužel často vyžaduje velmi bolestivé kompromisy. Chtějme od nich MAXIMUM MOŽNÉHO! Ne více, ne méně. A momentálně by to asi chtělo nějak podpořit belgický postoj. Ale neptejte se mne konkrétně jak. Já to prostě nevím! Ale šel bych se poradit s Viktorem Orbánem… To tedy ano.

*

Zažíváme velké evrounijní šílenství v “boji proti agresorovi” na straně novodobých nacistů, za nesmyslný“ green dael“, stojící oběma nohama na lži a “vítání a začleňování” migrantů z civilizačních okruhů s námi nekompatibilních. Každý rok krvácíme ze stamiliardových úniků financí, tak potřebných pro náš stále se víc zadlužující stát. Evropská unie nám léta přináší spíš problémy, obavy a hrozby než zlepšení a upevnění naší pozice. Vždyť staré evropské koloniální psy novým kouskům nenaučíš. Copak můžete změnit pohled bývalých pánů Asie a Afriky na jejich “nové východní partnery” v EU?

Není na čase přeseknout ten gordický uzel naší současnosti a podívat se, jak to řeší okolní svět mimo EU, který se emancipuje a své vztahy založil na partnerství a oboustranně výhodné spolupráci, na vztazích “ty pán, já pán”?

Z článků, které vám na Nové Republice po léta předkládáme jste jistě poznali, že patříme k ostrým kritikům Evropské unie a že ji, na rozdíl od Petra Vlka, považujem za neokoloniální a totalitní hrozbu, kterou není možné jakkoli vylepšit, předělat, reformovat.

Podívejme se, jak to řeší země-členové  BRICS. Ten spolek dnes představuje už polovinu planetární populace, den ode dne sílí ekonomicky, jeho členové vlastní zdroje potřebných surovin i levných energií, ale v mnohém předstihují kolektivní Západ i v technologiích. Tam na jihu a východě jde o velké sílící trhy, kde bychom se i my mohli důstojně uplatnit. Stačí jen mít rozum, odvahu a přemýšlet v perspektivách delších než jedno či dvě volební období.

-vd-

Petr Vlk, Kosa Zostra