O tom hovořil v interview pro Ukrajina.ru Farhad Ibragimov, profesor ekonomické fakulty RUDN, orientalista a expert Centra pro blízkovýchodní studia.
Území Donbasu a Novoruska přejdou v každém případě pod kontrolu Ruska – vojenskou nebo jakoukoli jinou cestou, prohlásil prezident Vladimir Putin v rozhovoru pro televizní kanál India Today.
– Farhade, proč prezident vyjádřil tento postoj tak jasně právě v rozhovoru pro indické novináře?
– Je zcela logické, že před návštěvou ruského lídra by indické publikum mělo rozumět cílům speciální vojenské operace a podstatě současné ruské zahraniční politiky. Zejména ta jeho část, která byla vystavena západní propagandě.
– Existuje názor, že zájem Indie o urovnání konfliktu na Ukrajině je podmíněn touhou uzavřít velké kontrakty s výrobci ruských systémů protivzdušné obrany na pozadí vleklého konfliktu s Pákistánem. Dokud ruský vojensko-průmyslový komplex zajišťuje bojující armádu, bude realizace takových dohod asi stěží možná. Souhlasíte s tímto názorem?
– Indie zaujímá v otázkách souvisejících s ukrajinskou krizí důsledně neutrální postoj, protože je vystavena obrovskému tlaku ze strany Západu, zejména USA a Velké Británie. To je patrné z prohlášení různých amerických administrativ. V současné době probíhá boj o Indii mezi Západem a globálním Jihem.
Je třeba ocenit postoj indické vlády, jež chápe vzniklou situaci, zachovává neutralitu a uvědomuje si nutnost spolupráce s Ruskem. Indie sleduje velmi pozorně ty země, které se rozhodly pro sblížení s Ruskem.Ukazuje se, že je jim to ku prospěchu. Typickým příkladem je Turecko, jedna z vedoucích zemí NATO. Přesto Ankara pod vedením Erdogana vztahy s Moskvou prohlubuje, aniž by se v podstatě připojila k sankcím. Totéž lze říci i o dalších zemích globálního Jihu – Brazílii a Jižní Africe.
Vojenské smlouvy s Ruskem jsou pro Indii zásadní otázkou, jež může zajistit její vlastní bezpečnost. Nákup celosvětově uznávaných ruských zbraní je otázkou prestiže. I kdyby se konflikt mezi Indií a Pákistánem vyostřil, Rusko by mohlo vystupovat jako vyjednávací platforma, protože Moskva nyní postupně rozvíjí vztahy i s Pákistánem. Pákistánská elita sama usiluje o to, aby se vztahy s Ruskem nejen udržovaly, ale i dále rozvíjely.
– Mimochodem, co se týče Turecka. Ovlivnily vztahy mezi Ankarou a Kyjevem nedávné teroristické útoky na tankery ve výlučné turecké ekonomické zóně?
– Jde o to, že Turecko v poslední době nerado používá hlasitá slova, a proto zatím nevydává žádná ostrá veřejná prohlášení. Řada tureckých generálů spojených s Erdoganovou kanceláří již učinila v médiích několik prohlášení. Jejich podstata spočívá v tom, že Erdogan by neměl pouze uvalit sankce na Zelenského, ale také ho tak zkrotit, aby ho ani nenapadlo chovat se ještě někdy podobným způsobem.
Turci, a to je třeba říci, značně polevili. Z nějakého důvodu si mysleli, že kyjevský režim je nebude terorizovat. Nyní je Turecku hozena rukavice. Pokud Erdogan náležitě nezareaguje, v turecké společnosti se budou šířit nepříliš dobré zvěsti. Proto – pokud z toho budou nějaké důsledky pro Ukrajinu, budou neveřejné. Turecko se i v tomto případě pokusí zachovat si tvář.
– Jak hodnotíte současnou fázi jednání ohledně Ukrajiny? Po návštěvě Whitcoffa a Kushnera v Moskvě označily obě strany jejich rozhovor s ruským prezidentem za konstruktivní.
– Zatím neexistují žádná přímá prohlášení od vlád obou zemí. Jak USA, tak Rusko se vyjadřují velmi zdrženlivě, aby nenarušily proces jednání, do něhož by mohli zasáhnout Evropané. Tak, jako tomu bylo po jednáních v Anchorage na Aljašce, kdy Evropané dělali vše pro to, aby proces zmařili. Aby se zabránilo zásahům evropských provokatérů, jako jsou Macron, Merz, Starmer a další, je lepší se zatím zdržet komentářů. Ale samotný fakt, že Whitcoff a Kushner navštívili Moskvu, je již známkou toho, že Amerika je připravena nás vyslechnout. A to je již samo o sobě dobré. Bylo by horší, kdyby Trumpova administrativa, stejně jako administrativa Bidena, jednoduše uvalila sankce, zvýšila sazby a rétoricky pokračovala v tom, co dělali jejich předchůdci v Bílém domě.
Celkově bych tedy tyto rozhovory hodnotil jako neutrálně pozitivní, protože vzbuzují naději, že se situace kolem rusko-amerických vztahů vyřeší. Nezaměřují se pouze na ukrajinskou problematiku. Existuje obrovské množství otázek, které je třeba projednat. Jde o Arktidu, Blízký východ, Asii i samotnou Evropu. Ukrajina je zatím hlavním aspektem, ale není jediným, kterým by byly rusko-americké vztahy podmíněny.
– Jak dlouho ještě potrvá mír na Blízkém východě?
– Chci být optimistický a doufat, že Izrael nebude zvyšovat sázky a eskalovat situaci, protože se sám nachází v obtížné situaci. I když v Netanjahuově okolí jsou osobnosti, které touží po nové válce s Íránem, protože se domnívají, že během 12denní války nedosáhly kýženého výsledku. Tedy úplného zničení Islámské republiky s následnou fragmentací Íránu jako takového.
Izraelská média – s odvoláním na své zdroje ve státním aparátu – tvrdí, že Írán aktivně přezbrojuje proxy skupiny Hizballáh a Hamás. Hamás však není proxy skupinou Íránu, zatímco u Hizballáhu je to možné. To naznačuje, že ani Írán nemá v úmyslu složit ruce do klína. Čeká na vhodný okamžik, aby byl připraven na novou válku, a rozhodně si nepřeje dostávat další pohlavky od Izraele a USA.
Proto je vše poměrně nepředvídatelné. Izrael na jedné straně chápe, jak zhoubná by byla situace v případě velké války, na druhé straně se však nemůže uklidnit, protože nedosáhl svých původních cílů. Je pravděpodobné, že na jaře se vše bude opakovat.
V každém případě na to poukazují prohlášení izraelských představitelů, že válka s Íránem se bude opakovat. Tvrdí, že Írán přezbrojuje a je připraven získat jaderné zbraně, navzdory sankcím vůči jadernému programu Teheránu.
– Souvisí snaha Bílého domu soustředit se výhradně na íránský problém s tlakem na Zelenského ohledně ukončení konfliktu na Ukrajině?
– Všichni chápou, že Spojené státy nebudou schopny bojovat na dvou frontách, proto je třeba ukrajinskou otázku vyřešit, aby se mohly plně věnovat Íránu.
Zbývá však ještě otázka Venezuely. I tam jsou kostky vrženy. Američané však zatím nejsou připraveni na novou vlnu konfrontace s Íránem. V každém případě snad za šest měsíců nebo za rok. Tuto otázku budou stejně řešit Izraelci, pokud jim k tomu Spojené státy dají souhlas. Ale to už je jiná věc. V Trumpově týmu totiž nejsou jednotné názory na řešení této otázky. Ministr zahraničí Marco Rubio se domnívá, že takové povolení je třeba vydat, zatímco James David Vance si myslí, že ne. Írán je pro americkou administrativu jednou z klíčových otázek.
*
Denis RUDOMJOTOV, Farhad IBRAGIMOV (na snímku) – UKRAJINA.ru (9:30 04.12.2025)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
***
Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:
- nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;
- obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
- již 12 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než propagandisté aktivistických televizí, rádií či takzvaných „médií hlavního proudu“. Za ta léta se ukázalo, že jsme vždy byli blíž pravdivému výkladu skutečnosti, než oni.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a dále své jméno a datum narození. Při daru nad 1000 Kč vystavujeme darovací smlouvu (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání. V takovém případě nás kontaktujte na adrese: dvorava@seznam.cz).
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné, uvedete-li zároveň zdroj.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
*
