Skutečným účelem by mohlo být zabránit USA v dosažení dohody s Ruskem podle bodu 14 jejich uniklého 28bodového mírového rámce o investování značné částky aktiv (tehdy bývalého) protivníka zabavených EU do společných projektů, pravděpodobně v oblasti energetiky a vzácných zemin, po skončení konfliktu.
Rusko odsoudilo nedávné rozhodnutí EU o neurčité imobilizaci zabaveného majetku , přičemž zvláštní postup skandálně obcházel právo veta členských států ve snaze zabránit Maďarsku a Slovensku v jeho zastavení. Tento krok by mohl předcházet tomu, aby blok buď zabavil část těchto finančních prostředků a poskytl je Ukrajině, nebo je použil jako zástavu za půjčku této zemi. Oficiálním účelem by bylo financování dalších nákupů zbraní a/nebo pomoc s postkonfliktní rekonstrukcí .
První cíl nepovede k tomu, že by Ukrajina způsobila Rusku toužebnou strategickou porážku, zatímco druhý k dosažení vyžaduje mnohem více než jen zabavení ruského majetku. Bez ohledu na oficiální účel by konfiskace ruského majetku nebo jeho použití jako zástavy za půjčku Ukrajině způsobila nenapravitelnou škodu finanční pověsti EU. Zahraniční investoři by se mohli vyděsit a obávat se, že jejich aktiva již nejsou v bezpečí, a mohli by je proto stáhnout z bank EU a v budoucnu tam již aktiva neukládat.
Blok by tak mohl nakonec ztratit stovky miliard dolarů, časem možná i více než bilion dolarů, a to vše zdánlivě kvůli Ukrajině, přestože je pro tuto zemi nemožné strategicky porazit Rusko nebo být kompletně obnovena z ukradených finančních prostředků svého nepřítele. Existují tedy důvodné podezření, že EU má postranní úmysly, když o tom vážně uvažuje, a že její nová politika vůči zabavenému majetku Ruska nemá za cíl pomoci Ukrajině.
Skutečným účelem by mohlo být zabránit USA v dosažení dohody s Ruskem podle bodu 14 uniklého 28bodového rámce rusko-ukrajinské mírové dohody o investování značné částky aktiv (tehdy bývalého) protivníka zabavených EU do společných projektů, pravděpodobně v oblasti energetiky a vzácných zemin, po skončení konfliktu. Takové uspořádání by mohlo nasměrovat tyto dva státy na cestu k revoluci v globální ekonomické architektuře, jak je vysvětleno zde, a následně urychlit rostoucí bezvýznamnost EU v ní.
Aby se EU tomuto scénáři vyhnula, mohla se rozhodnout na dobu neurčitou znehybnit zabavený majetek Ruska jako první krok k „legálnímu“ prosazení kvazi-vlastnictví nad ním, načež by jej mohla buď zabavit, nebo použít jako zástavu pro půjčku Ukrajině. Zvláštní postup, který byl použit k obcházení práva veta členských států, nevěstí nic dobrého pro Maďarsko, Slovensko a další země, které by mohly vetovat výše uvedené kroky, jež by mohly brzy následovat.
Výše zmíněnému spiknutí by mohlo předejít Rusko převedením právního vlastnictví aktiv zabavených EU na USA, jak bylo navrženo zde v dubnu, ale to je možné pouze tehdy, pokud Rusko a USA dosáhnou dohody o využití těchto prostředků k financování společných projektů, což vyžaduje pevnou důvěru, která dosud neexistuje. Hmatatelný pokrok v dosažení paktu o neútočení mezi NATO a Ruskem , nebo alespoň americké řízení turecko-ruského napětí ve Střední Asii , by k tomu mohl vést a tím zajistit, že tyto prostředky nebudou všechny ukradeny.
Pokud USA získají legální vlastnictví zabaveného majetku Ruska, Trump by měl záminku požadovat jeho převod do USA pod trestem sankcí, což je jediný způsob, jak zaručit, že nebude předán Ukrajině nebo že zůstane natrvalo znehybněn. EU se proto musí rozhodnout, zda se vyplatí vynaložit obrovské náklady na zničení své finanční reputace jen proto, aby zabránila rusko-americkému sblížení, ale pokud v tom projde, pak by se proti tomu oba mohli později spojit.
*
