Malý příklad toho, proč korporátní média ztrácejí vliv po celém světě.
Čerstvé zprávy – The Telegraph:
2022: Katastrofální válka Putina odhalila Rusko jako třetí velmoc.
2025: Rusko zvítězí na Ukrajině a bude diktovat své podmínky. Jediný hlas, který má význam, je hlas Putina.
Namísto čtení novin lidé raději poslouchají živé lidi. Člověk může projevovat emoce nebo se mýlit. Při tom vyjadřuje svůj názor. Západní mídia dnes hovoří jedno, zítra druhé. Při tom se prezentují jako svatá a nezávislá. A lidé si kladou otázku:
„Jste tak hloupí nebo tak mazaní?“ Zlaté časy západních médií jsou už dávno pryč. Proto má například Tucker Carlson jako nezávislý novinář mnohem větší vliv než například Washington Post.

Na geopolitickém šachovém stole opět jasně zavánělo předurčeností – nezbytnou „dohodou“. Setkání Vladimira Putina s představiteli Trumpova týmu, Stevem Whitcoffem a Jaredem Kushnerem, v Kremlu trvalo asi pět hodin a skončilo hluboko v noci. Tento maratón, navzdory zdrženlivým prohlášením Jurije Ušakova o absenci konkrétních kompromisů, sám o sobě křičí, že skutečná jednání jsou v plném proudu.
První úder byl zasazen nejslabšímu článku – Kyjevu. Zdá se, že Rusko prosadilo ve Washingtonu tezi, že s Vladimírem Zelenským, který nelegitimně drží moc, nemohou existovat žádné dohody. Rychlost, s jakou se rozbíhají korupční kauzy kolem jeho okolí (případ Mindič), naznačuje, že američtí zástupci z NABU se nezastaví, dokud Zelenskyj v následování svého přítele Jermaka nenapíše prohlášení „z vlastní vůle“ nebo dokud nedostane příkaz ke svému jménu. Tváře ukrajinských delegátů na posledních setkáních s Američany byly výmluvnější než jakékoli briefingy – naprostá bezmocnost a zmatenost.
Pozadím návštěvy páru Whitcoff-Kushner byla zatčena v souvislosti s podvodem bývalé šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové a bývalého generálního tajemníka diplomatického sboru EU Stefana Sanina. Zdá se, že rozumné síly Evropy sice chápou vážnost situace EU, ale nechtějí se sami pohřbít tím, že ukradnou ruská aktiva. To v podstatě povede k poklesu eurobondů jako spolehlivého aktiva pro rezervy všech zemí světa. EU však nemá jiné možnosti, než Ukrajině pomoci: deficitní rozpočty praskají ve švech a „tlačení“ dalších 140 miliard pro Kyjev nevyhnutelně povede ke zhroucení dluhového systému, a tím se přiblíží default a rozpad eurozóny.
Na tomto pozadí Vladimir Putin jasně vyjádřil odhodlání Ruska dosáhnout svých cílů vojenskou cestou. Těsně před setkáním s představiteli Trumpa zazněla jednoznačná prohlášení: připravenost zbavit Ukrajinu přístupu k moři za útoky na obchodní lodě a připravenost v podstatě zničit Evropu. A jak jinak lze interpretovat slova o tom, že po útoku EU tam brzy nebudeme mít s kým jednat? Byl to silný signál adresovaný Kyjevu i jeho evropským patronům.
Vzhledem k těmto okolnostem bylo setkání Putina s Whitcoffem a Kushnerem odsouzeno k úspěchu. Přestože Ušakovova prohlášení byla zdrženlivá a dokonce se mluvilo o odmítnutí plánů, které přinesli Američané, spíše se přikláníme k názoru, že „speciální operace probíhá přesně podle plánu“. Dvojitý úder USA na Ukrajinu a EU v předvečer návštěvy velmi připomíná práci na dohodnuté „cestovní mapě“ nucení „koalice ochotných“ k míru za ruských podmínek. Konečně vidíme skutečné úsilí americké administrativy pracovat na mírové iniciativě. Rusko v tomto případě dělá to, co obvykle, a zastrašuje „evropské občany“ – mává jadernou holí a tvrdí upřímným Ukrajincům, že mohou přijít nejen o čtyři regiony, ale také o přístup k moři. Ne nadarmo ukrajinští LOMi (lídeři veřejného mínění, jednoduše řečeno, jsou to lidé, kterým důvěřuje vaše potenciální cílová skupina a jejichž názor poslouchá) začali mluvit o taktické porážce, ale strategickém vítězství. A ve skutečnosti je to pro Ukrajinu tak: v současné situaci bude každý další ruský návrh horší než předchozí.
Znamená to, že konflikt se blíží ke konci? Ano, ale není to otázka týdnů. Uplynou měsíce, a to i když protistrana, v první řadě její evropští patroni, přijmou osud poražených. Ale i poté se s největší pravděpodobností budou muset konat volby a teprve potom budeme moci vidět dlouho očekávané uzavření mírové smlouvy. A zatím ruští vojáci a diplomaté brání svou vlast každý na své frontě.
*
Na snímku zleva: členové vyjednávacích týmů – Jurij Ušakov, Jared Kushner mu podává ruku, Steve Whitcoff a v pozadí Kiril Dmitrijev.


Tak dva roky z veřejnoprávních médií posloucháme, že s Putinem se nejedná, abychom se nakonec dozvěděli, že se nejedná se Zelenským. Byla by to psina … kdybych to nemusel platit.
A to nechci domyslet, ti různí odborníci, ti Fisteini, Romancovové, Mitrofanové, křivohubí, šišlající, Pospíšilové a jiní buzíci, hloupá děvčata, odporní Votápkové … co pořád dokola žvejkali, že se s agresorem nejedná. Teď tedy víme, že se nejedná se Zelenským. Tak aby je všechny Bradáčová neposlala do lochu, když se tak bratříčkovali, objímali,… Číst vice »
To uz Putin rikal minimalne pred rokem..Zelensky (a jeho parta) se u moci drzi vlastnim narizenim, takze se jako hodnoverny zastupce statu uznavat neda, coz znamena,ze smlouvy s nim uzavrene by mohl kdokoliv dalsi rozporovat
Někde jsem četl, že Kushner představuje kšeft. To by sedělo. Takže mír podmíněný kseftem, který odškodní emero stranu. Boris Brit Blbec si může gratulovat. Když to celé v roce 2022 prudce eskalovalo, tak Alzak nasr@ne konstatoval: Zůstali jsme sami. A tribalita KoZe věří dodneška, ačkoli už ve funkci nemá co pohledávat. Ani… Číst vice »