Larry Johnson: Podle čísel… Která země je nejnebezpečnějším teroristou?

Benjamin „Bibi“ Netanjahu definoval terorismus v televizním pořadu Williama F. Buckleyho Jr. „Firing Line“ v epizodě s názvem „Terrorism: Viewed from Abroad“ (Terorismus: pohled ze zahraničí), která byla natočena 30. května 1986. V tomto rozhovoru Netanjahu (tehdejší izraelský velvyslanec při OSN) definoval terorismus jako „úmyslné a systematické útoky na civilisty/nevinné osoby za politickými nebo ideologickými účely“.

Na základě komplexních údajů z databází konfliktů, akademických odhadů a zpráv o civilních obětech v zahraničních válkách (s výjimkou domácích konfliktů nebo genocid uvnitř hranic dané země) jsou Spojené státy odpovědné za nejvyšší počet civilních obětí v jiných zemích od roku 1960. To je způsobeno především významnými intervencemi vedenými USA nebo s účastí USA, při nichž došlo k odhadovanému úmrtí více než 4 milionů civilistů v rámci několika konfliktů (čísla se liší kvůli obtížím s přiřazením a nepřímým příčinám, jako jsou hladomory nebo nemoci zhoršené válkou).

Nyní se podívejme na počet civilních obětí způsobených zástupci od roku 1960, tj. zástupci USA (zde definovaní jako neamerické skupiny nebo státní aktéři, kteří jsou materiálně podporováni USA prostřednictvím zbraní, financování, zpravodajských informací nebo jiné pomoci k prosazování zájmů USA v zahraničních konfliktech). Následující čísla jsou čerpána z publikace Brown University Costs of War (zaměřené na období po 11. září), Uppsala Conflict Data Program, údajů o počtu obětí z Wikipedie a zpráv Airwars, Human Rights Watch a odhadů OSN. Často zahrnují i nepřímé úmrtí (např. 3,6–3,8 milionu pouze v Iráku/Afghánistánu po roce 2001, zčásti související se zástupci). Na základě údajů z databází konfliktů, akademických zpráv a analýz lidských práv se konzervativní odhad pohybuje v rozmezí přibližně 1,5–3 milionů civilních obětí. To zahrnuje jak přímé násilí, tak nepřímé účinky, přičemž vyšší hodnota zahrnuje širší úmrtnost způsobenou válkou.

Zde jsou hlavní proxy války sponzorované USA, které zabily civilisty:

Afghánsko-sovětská válka (1979–1989): USA poskytly ~3–6 miliard dolarů na zbraně a pomoc mudžáhidským bojovníkům jako zástupcům proti sovětským silám. Úmrtí civilistů: ~800 000–1,5 milionu (v důsledku bombardování, pozemních min a zástupné partyzánské války; celkový počet obětí války ~1–2 miliony, z toho civilistů ~50–75 %).

Íránsko-irácká válka (1980–1988): USA podporovaly Irák jako zástupce proti Íránu prostřednictvím zpravodajských informací, půjček (cca 5 miliard dolarů) a chemických prekurzorů dvojího užití (umožňujících výrobu yperitu a dalších zbraní použitých při útocích, jako byl ten v Halabje, při kterém zahynulo ~5 000 civilistů). Počet civilních obětí: ~100 000–500 000 (celkový počet obětí války ~500 000–1 milion; civilisté ~20–50 %, včetně ~50 000–100 000 obětí chemických zbraní).

Angolská občanská válka (1975–2002, zapojení USA v 80. a 90. letech): USA podporovaly rebely z UNITA (pomocí ~250 milionů dolarů) jako zástupce proti vládě podporované Sovětským svazem a Kubou. Počet civilních obětí: ~300 000–500 000 (v důsledku bojů, min a hladomoru; celkový počet obětí ~500 000–800 000, civilisté ~60 %).

Občanská válka v Jemenu (2015–dosud): USA podporovaly koalici vedenou Saúdskou Arábií zbraněmi (prodej v hodnotě ~100 miliard dolarů+), zpravodajskými informacemi a logistikou jako zástupce proti rebelům z hnutí Houthi. Civilní oběti: ~150 000–377 000 (přímé ~85 000, nepřímé ~292 000 v důsledku hladomoru/nemocí; odhady OSN a Costs of War).

Občanská válka v Sýrii (2011–dosud, podpora USA 2012–2020): USA vyzbrojily a vycvičily umírněné rebely (~1 miliarda USD+) jako zástupce proti Assadovi/ISIS. Připisované civilní oběti: ~50 000–200 000 (v širším kontextu války; skupiny podporované USA se podílely na ~10–20 % z celkového počtu ~500 000 zabitých civilistů, podle Airwars a Syrian Observatory).

Další významní zástupci (celkem ~100 000–300 000): Zahrnuje indonéskou invazi do Východního Timoru (1975–1999, zbraně/podpora USA: ~100 000–200 000 civilistů); občanskou válku v Mozambiku (1977–1992, RENAMO podporovaná USA: ~100 000 civilistů); a roztroušené operace s drony/podporou v Somálsku/Pákistánu (~5 000–10 000 civilistů od roku 2001).

Celkový počet civilistů zabitých přímými akcemi USA nebo prostřednictvím zástupců je nejméně 7 milionů.

Nyní použijeme stejnou metodiku na Írán. Írán se od roku 1960 podílel na několika přímých vojenských akcích, především na íránsko-irácké válce (1980–1988) a na intervenci v syrské občanské válce (2011–dosud), s omezenější přímou rolí v konfliktech jako Jemen (poradenská/raketová podpora), Libanon (přítomnost IRGC v 80. letech) a Irák (operace proti ISIS). „Přímé vojenské akce“ zde nezahrnují proxy skupiny (např. Hizballáh, Hútiové nebo irácké milice), pokud se íránské síly výslovně nezapojily, jak je uvedeno v otázce. Spolehlivé odhady počtu civilních obětí těchto akcí jsou obtížné kvůli nedostatečnému hlášení, nepřímým příčinám (např. nemoci/hladomor) a problémům s přiřazením, ale souhrnné údaje ze zdrojů jako OSN, SNHR a akademické analýzy naznačují celkový počet přibližně 100 000–200 000 civilních obětí připadajících na íránské ozbrojené síly v letech 1960–2025. Jedná se o konzervativní odhad; vyšší čísla zahrnují i širší úmrtnost způsobenou válkou.

Počet civilních obětí způsobených íránskými zástupci (skupinami materiálně podporovanými, cvičenými, vyzbrojenými nebo řízenými Íránskými revolučními gardami (IRGC) nebo jinými státními subjekty, jako jsou Hizballáh, irácké šíitské milice, Houthis, Hamas a další) od roku 1960 (především od roku 1979, kdy se po islámské revoluci objevila síť íránských zástupců) je obtížné přesně kvantifikovat. Přiřazení odpovědnosti je složité kvůli sdílené odpovědnosti v konfliktech s více stranami, nedostatečnému hlášení, nepřímým úmrtím (např. hladomor, nemoci) a různým definicím „zástupce“ oproti přímé íránské akci. Na základě údajů z databází konfliktů (např. Uppsala Conflict Data Program, Airwars), zpráv o lidských právech (např. Syrian Network for Human Rights, Human Rights Watch) a think tanků (např. Costs of War Project, Wilson Center) se konzervativní odhad pohybuje v rozmezí přibližně 500 000 až 1,2 milionu civilních obětí, které lze přičíst těmto skupinám v letech 1979–2025. Jedná se o široké rozmezí; vyšší čísla zahrnují nepřímé dopady války, zatímco nižší se zaměřují na přímé násilí.

Na závěr bych vám rád sdělil ještě jeden údaj… Kolik izraelských civilistů bylo od roku 1982 zabito při teroristických útocích (začínám rokem 1982, protože to je rok, kdy vznikla organizace Hizballáh)? Celkový počet Izraelců zabitých při teroristických útocích od roku 1982 (do roku 2025) je přibližně 4 000–4 500, přičemž drtivá většina z nich jsou civilisté. Toto číslo zahrnuje především útoky připisované palestinským skupinám (např. Hamás, Palestinský islámský džihád, militanti napojení na Fatah, osamocení aktéři) a Hizballáhu (zejména v 80. a 90. letech a v letech 2023–2025), protože ty byly hlavními zdroji terorismu namířeného proti Izraelcům.

Mějte tato čísla na paměti, až příště uslyšíte, že Írán je brutální teroristický režim. Írán nezabil – přímo ani nepřímo – 7 milionů civilistů. Zvláště šokující by pro vás mělo být, že Izrael, navzdory divokým tvrzením o masivních ztrátách na životech způsobených Íránem, ztratil maximálně 4 500 lidí, včetně 7. října, rukou íránských zástupců. Celkový počet civilních obětí přímo přičitatelných izraelským vojenským akcím v jiných zemích (nebo okupovaných územích) od roku 1960 (do roku 2025) se odhaduje na přibližně 150 000–250 000. Jedná se o hrubý souhrn založený na údajích agentur OSN (např. OCHA, UNRWA), organizací pro lidská práva (např. B’Tselem, Human Rights Watch), databází konfliktů (např. Uppsala Conflict Data Program) a akademických/historických zdrojů. Rozsah odráží problémy s přiřazením (přímé vs. nepřímé úmrtí), nedostatečné hlášení ve válečných zónách a debaty o statusu civilistů vs. bojovníků.

Kdo je tedy skutečnou teroristickou zemí? Než USA a Izrael zahájí nový útok na Írán, musí se podívat do zrcadla a uvidí, kdo představuje skutečnou hrozbu pro civilisty.

Zde je dnešní Intelligence Roundtable s soudcem Napolitanem a Rayem:

V neposlední řadě je tu můj nejnovější rozhovor se dvěma významnými ruskými analytiky v oblasti vojenské a zahraniční politiky: generálem Evgenijem Bužinským a Dmitrijem Suslovem. Generála Bužinského již znáte z mých předchozích rozhovorů. Dmitrij Suslov je ruský politolog specializující se na mezinárodní vztahy, zahraniční politiku USA, rusko-americké vztahy a bezpečnost v Eurasii. Působí jako zástupce ředitele Centra pro komplexní evropská a mezinárodní studia (CCEIS) na Vysoké škole ekonomické (HSE University) v Moskvě a jako zástupce ředitele pro výzkumné programy v Radě pro zahraniční a obrannou politiku (CFDP), předním ruském think tanku.

Sonar21, překlad DeepL