Aby bylo vůbec možné uzavřít nějakou dohodu s Íránem, Spojené státy budou muset učinit ústupky, na něž – zjevně – nejsou připraveny. Nechtějí totiž odejít z Blízkého východu s hanbou, protože je odtud vyhnal Írán. Proto budou pokračovat ve válce.
O tom hovořil v interview pro Ukrajina.ru Rostislav Iščenko, komentátor „Rossiji segodňja“.
Mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem proběhl telefonický rozhovor, po němž americký prezident prohlásil, že ruský lídr usiluje o řešení situace na Blízkém východě. Později začal Trump vydávat prohlášení, že Spojené státy Írán prakticky porazily. Mnozí pozorovatelé se vzhledem k těmto souvislostem shodli, že šéf Bílého domu hledá možnost nouzového úniku z blízkovýchodního dobrodružství.
– Rostislave Vladimiroviči, myslíte si, že USA by měly tento konflikt v podstatě ukončit?
– Upřímně řečeno, úplně nechápu, jaký vztah má rozhovor Putina s Trumpem k urgentnímu stažení USA z tohoto blízkovýchodního dobrodružství.
Rusko také neodešlo z Ukrajiny, když Putin promluvil s Trumpem. Také jsme nechtěli válčit čtyři roky, ale nakonec jsme museli. Co vlastně Putin tehdy řekl v rozhovoru s Trumpem? Řekl: „Pokud nepřesvědčíte Zelenského, aby uzavřel mír po dobrém, vyřešíme to vojenskou cestou.“ Putin neřekl: „Drahý Donalde, promluvili jsme si a já jsem se okamžitě rozhodl k dohodě se Zelenským. Přesvědčte ho, prosím.“
Proč by tedy měly Spojené státy z války proti Íránu vycouvat?
Ano, Íránci říkají, že Trump se k nim snaží dostat přes „vedoucího skladu nebo ředitele obchodu“. Ale oni chtějí bojovat dál. Jak z toho může Trump vycouvat, když Írán chce bojovat? My také neopouštíme Ukrajinu proto, že nechceme bojovat, ale proto, že Ukrajina chce bojovat dál. Ačkoli jsme jim už od března 2022 navrhovali, aby se dohodli.
Nyní i USA říkají: „Pojďme se dohodnout. Tady jsou podmínky. Tady je Trump. Tady jsou zprostředkovatelé.“ Nevylučuji, že Trump požádal Putina, aby něco Íráncům předal. Ale Írán odpovídá: „Zatím chceme válčit.“ Jak tedy může rozhovor Putina s Trumpem ukončit válku? Pokud Ukrajina, která prohrává, chce válčit, proč by měl Írán, který zatím vyhrává, válku vzdát?
Ano, USA mají technickou možnost vymazat Írán z povrchu zemského. Ale my máme také možnost vymazat Ukrajinu z povrchu zemského, a přesto to neděláme. Je naděje, že USA právě teď také nevymažou Írán z povrchu zemského. Pro nás i pro ně by to vedlo k vážným politickým důsledkům. Proto zatím USA nemají jinou možnost, než pokračovat ve válce s Íránem.
Už dříve jsem s vámi mluvil o tom, že USA mohou v Íránu najít svou Ukrajinu. Pravděpodobnost toho je stále velká. My jsme také nechtěli válčit dlouho, ale musíme. I oni chtěli vyřešit problém rychle, a teď budou válčit bůhví jak dlouho.
– Ale to přece neznamená, že kompromisní mír mezi USA a Íránem je a priori nemožný?
– Možná se podaří něco dohodnout. Írán je v obtížné situaci. Jak vojenské (rakety přilétají ze všech stran), tak politické. Je obklopen mnoha zeměmi, s nimiž je nucen válčit, protože se tam nacházejí americké základny, odkud vzlétají americká letadla. Je nucen útočit na území těchto zemí, včetně jejich ropné infrastruktury. Zároveň to dává Íránu možnost výrazně zhoršit ekonomickou situaci spojenců USA a tím je vyřadit ze hry. To však s sebou nese i neustálou hrozbu, že do války aktivně vstoupí ještě větší počet států. To je to, co USA původně chtěly: „Ať Izrael, Arabové a Turecko válčí s Íránem, my jim budeme prodávat zbraně a vystupovat jako prostředník.“ Zatím se to nedaří. Ale nikdo také tuto snahu zatím nestornoval.
Proč vůbec války začínají? Problémy a rozpory nelze vyřešit vojenskými prostředky. Navíc -válka vždy znamená značné náklady. Nikdy nevíte, kdy a jak skončí. Proto se odpovědní politici snaží válku nezačínat. Spojené státy vyprovokovaly válku s Íránem a situace se vyvinula tak, že už nemohly couvnout.
Vůbec nejde o to, že Írán chtěl vyrobit jaderné zbraně. Íránu vyhovoval status prahové země, která může jaderný problém vyřešit poměrně rychle, ale která tak nečiní, protože to není naléhavě nutné. Ale Spojené státy dohodu kategoricky odmítaly. Přičemž se nejednalo o první hrozbu válkou proti Íránu. Za pouhé dva roky Trumpovy vlády válka začala už dvakrát.
Předtím ještě USA hrozily Íránu bombardováním. A prováděly proti němu různé akce. Podporovaly Izrael, který zabíjel íránské vědce a generály. Samotné USA zabíjely významné íránské velitele. To znamená, že tichá válka probíhala neustále. Ale Spojené státy potřebovaly vyvolat velký efekt, aby ukázaly, že i slábnoucí hegemonie je pořád ještě hegemonií.
Připravily se s přihlédnutím k chybám, jichž se dopustily při předchozím útoku. Shromáždily více lodí, letadel, bomb a raket, aby mohly okamžitě zasadit smrtící úder. Připravily operaci na zničení íránského vedení. Domnívaly se, že zvítězí hned první den. Ukázalo se však, že je třeba vést zdlouhavou válku (protiletecká obrana situaci nezvládá, jsou problémy s přepravou ropy, trpí globální obchod). Na to nebyly USA zjevně připraveny. A Íránu to vyhovuje.
Všimněte si, jak Rusko radostně oznámilo, že je připraveno opustit evropský trh s plynem. Evropa hrozila, že se vzdá našeho plynu, ale my jsme nespěchali s odchodem a hlasitě nezabouchli dveře. Vždy je třeba odejít ve správný čas. A teď, když Evropa nemá kde vzít energetické zdroje kromě Ruska, můžeme odejít. „Obchodujeme s deficitem. Postavte se na konec fronty. Chcete být na začátku fronty? Můžeme si promluvit o cenách. Kompenzujte nám všechny naše ztráty za posledních pět let.“
To znamená, že Írán má páky, kterými může vyvíjet tlak. Snaží se vyloučit USA ze hry na Blízkém východě. Pro ně není mír až tak nezbytný. My také říkáme: „Nepotřebujeme mír na Ukrajině jen tak. Potřebujeme, aby mírová smlouva zajistila naše zájmy a naši bezpečnost.“ A Írán přímo říká, že potřebuje trvalý mír, ne takový, po jehož uzavření na ně za půl roku znovu zaútočí. K tomu potřebují omezit přítomnost USA na Blízkém východě a získat určité záruky, že se tam neobjeví. Například zlikvidovat americké základny v zemích Perského zálivu. I kdyby Spojené státy chtěly tyto základny obnovit, trvalo by to minimálně několik měsíců. To znamená, že USA v každém případě ztratí páky vlivu a Izrael sám už nebude tak odvážný.
Kromě toho může Írán požadovat vytvoření bezjaderné zóny na Blízkém východě a odstranění amerických jaderných zbraní ze základny „İncirlik“ v Turecku. Tento požadavek může podpořit i Rusko.
Aby tedy bylo možné uzavřít nějakou dohodu, budou muset Spojené státy učinit ústupky, na něž nejsou připraveny. Nechtějí totiž odejít z Blízkého východu s hanbou, protože je odtud vyhnal Írán. Proto budou pokračovat ve válce.
Naše požadavky vůči Ukrajině v roce 2022 byly velmi umírněné, ale byly. Rusko od nich nemohlo ustoupit. Jinak by to byla hanba: „Překročili jsme hranici, nic jsme nezískali, odtáhli jsme“. Současná situace je podobná. USA nemohou odejít a říct: „Promiňte, unáhlili jsme se“. Americkým redneckům mohou říkat, že Trump už všechny porazil. Tito lidé nenajdou Blízký východ ani na mapě. Ale celý zbytek světa viděl, co se stalo. Bude to rána nejen pro Trumpa a trumpisty, ale i pro schopnost USA realizovat svou aktivní a agresivní zahraniční politiku. To donutí i spojence zamyslet se, zda je třeba i nadále setrvat v alianci s USA.
Opakuji, nikdy to není tak jednoduché. Nefunguje to tak, že si promluvíte s Putinem a druhý den se vám začne všechno dařit.
Ano, Trump hledá možnost, jak si zachovat tvář. Ano, Spojené státy se samy dostaly do pasti, do níž nahnaly Rusko. Nyní jim hrozí perspektiva vleklé války. Ale Írán také zatím bojuje sám. A jeho pozice není až tak dobrá, jak se zdá. Dříve nebo později dojdou nejen rakety, ale i výdrž lidu. Dál se vše točí kolem otázek, na něž nikdo nezná odpověď.
Kolik mají USA a Izrael munice, kterou mohou použít? Jsou USA schopny v co nejkratší době výrobu munice rozběhnout?
– Vyvstává také otázka, zda jsou Rusko a Čína vůbec schopny a ochotny zajistit plynulé dodávky munice do Íránu?
– Přesně tak. Pro nás je situace tam také nejednoznačná. Dlouhotrvající válku také nepotřebujeme, protože s sebou nese nepředvídatelné hrozby pro světovou ekonomiku.
Můžeme se radovat, že USA a Evropa zažívají potíže a sklouzávají dolů. Přesněji řečeno, Evropa sklouzne dolů dříve, protože USA mají větší rezervy. Ale ekonomika je globální. Pokud obchodujeme se Spojenými státy na minimální úrovni a z evropského trhu nás vytlačili, Čína – prozatím – obchoduje s oběma stranami na maximální úrovni. Narušení tohoto obchodu by se nepřímo dotklo i nás. Pokud Čína nemusí vyrábět, nepotřebuje tolik surovin a energetických zdrojů, kolik nakupuje. V důsledku toho poklesnou i naše tržby.
Mohli bychom se radovat, že ušetříme energetické zdroje. Ale budeme mít obrovské množství lidí, kteří kvůli tomu přijdou o práci. V zemi poklesne kupní síla, což způsobí problémy i malým podnikům, jež poskytují služby. A pokud poklesnou příjmy ze zahraničního obchodu, dojde ke zvýšení daní. Nikomu to neprospěje.
A co když začne globální ekonomická krize, kdy nebude co prodávat kromě potravin? Budou mít peníze na jejich nákup ti, kteří mají o jejich nákup zájem? Nebo budeme muset poskytovat humanitární pomoc, aby naši budoucí zákazníci přežili?
Opakuji, scénář, podle něhož by válka pokračovala donekonečna – a my bychom na ní vydělávali, je nemožný. Žijeme na jedné planetě. Pouze USA a Ukrajina věřily, že jim bude dobře, když ostatním bude špatně. Mýlily se. Navíc scénář, kdy válka proti Íránu přeroste ve třetí světovou válku, také zatím nikdo nestornoval, protože na Blízkém východě je mnoho zájmů.
Všem je jasné, že ve střednědobém horizontu USA a Izrael Írán rozdrtí. Všem je také jasné, že ve střednědobém horizontu Rusko rozdrtí Ukrajinu. Nepřátelé Ruska sázeli na to, že se vyčerpáme, zatímco budeme drtit Ukrajinu. Stejným způsobem se můžeme vyčerpat, když budeme tlačit na Írán. Navíc – můžeme tam dodávat zbraně a zpravodajské informace. Jak budou USA a Izrael reagovat, pokud tato vnější pomoc povede k jejich porážce? Vždy budou mít na výběr: ustoupit nebo zaútočit. Až do dnešního dne však byla strategie USA vždy ofenzivní: Američané šli vždy cestou zvyšování sázek.
Proto také říkám, že jsme velmi blízko ke třetí světové válce.
*
Rostislav IŠČENKO (na snínku)– Roman GNAŤJUK – Kirill KURBATOV, UKRAJINA.ru (19:30 10.03.2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
**
Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar a připojte své jméno a datum narození. U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné pokud uvedete zdroj. Vážíme si vaší podpory s děkujeme.
Vaše redakce
Proto také říkám, že jsme velmi blízko ke třetí světové válce. Iščenko zaspal dobu. Třetí válka je dávno v plném běhu. Vždy jde o války, které mají za cíl přerozdělení světové moci podle záměru globalistického predátora – GP. A tak by se dalo mluvit o 11.září nebo nejpozději o přepadení Lybie či občanské válce v Sýrii. Pokud… Číst vice »
No jasně, takovou hovadinu co řekl kandidát všech titulů Fialový Blázen, že výroba zbraní má trojnásobný multiplikační účinek, jsem doplnil, že se musí s nimi někoho přepadnout a vysát do mrtě. Trumpeta z toho sexu s nezletilými, nebo že by z toho masa, ztumpachovatěl. Možná se přiživil i Fialový experimentátor.