Jaroslav Štefec se vysmál piotminám, které vypouští německý kancléř Merz

Jak se zdá, německý „polokancléř“ (jak mu říkají někteří Němci u vědomí způsobu, jakým byl zvolen) Friedrich Merz si nevzal poučení ani z německé historie 21. století, ani ze zkušeností svého dědečka z matčiny strany, Josefa Paula Sauvignyho, ne zcela nevýznamného člena nacistické NSDAP. Prohlásil totiž, že Rusko nikdy nedosáhlo úspěchů v útočných operacích. Na setkání G7, nejspíš v rámci snah přesvědčit Donalda Trumpa, že ten Putin je už de facto na lopatkách, poměrně nešťastně prohlásil, že „… Rusko bylo vždy silné v obraně a odrážení útoků, ale nikdy nedosáhlo významných úspěchů v útočných operacích.“

To svědčí minimálně o dvou věcech. Za prvé, Merz uznává, že historicky ani Ruská říše, ani SSSR, ani Ruská federace nevedly rozsáhlé útočné operace, ale zpravidla se proti nim bránily. Neúspěch v útočných operacích, které nevedete, je totiž logický. A za druhé, pro kancléře Merze zřejmě není porážka nacistického Německa na východní frontě a dobytí Berlína dostatečně „významným úspěchem“ útočných schopností tehdejší Rudé armády a SSSR. K jeho vlastní škodě.

Je tu ale ještě třetí možný úhel pohledu. Merz jako by svým vyjádřením ne právě šťastně předjímal výsledek případného útoku na území Ruské federace, stále viditelněji připravovaného koalicí bojechtivých evropských zemí, ponoukaných Velkou Británií a formálně se kryjících pod hlavičkou vlastně už neexistujícího NATO. Předání ultimativních požadavků této party ministerstvu zahraničí RF cestou velvyslanců tří klíčových zemí EU v předvečer setkání G7 hodně naznačuje.

Pokud budou Británie, Francie, Německo a další bojechtivé evropské státy pokračovat v dosavadní politice rozdmychávání války s Ruskou federací, může se stát, že i my budeme mít velmi brzy skvělou příležitost zjistit, jak vypadá odražení útoku a obranná operace ruské armády první poloviny 21. století. Upřímně doufám, že se nám této „skvělé“ příležitosti přiučit se ruskému válečnému umění obrany, vypilovanému během pěti let proxi války na Ukrajině, přece jen nakonec nedostane.

*
Jaroslav Štefec, facebook

Nová Republika přípomíná sovětské/ruské útočné operace za poslední světové válkx –  Bagration, která předcházela Berlínské operaci a ve které šlo o mimořádně rychlé osvobození Běloruska, Ukrajiny a východní části Polska a po dobytí Berlína následovala jen za tři měsíce další sovětská blesková útočná operace proti japonské armádě v Mandžusku, Koreji a Číně, která za několik dní zcela zničila japonskou pozemní armádu a vyvolala v japonském vedení stejně silnou pohnutku ke kapitulaci, jako dva výbuchy v Hirošimě a Nagasaki.

-vd-