O lásce Ukrajinců k válce

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Rozumní lidé, kterým se podařilo v některých zemích sousedících s Ukrajinou přežít, se diví: Ukrajinců je čím dál míň a míň, na frontu a do hrobu zoufale nechtějí, ale proti válce jako takové nic nemají a nedávný slib Zelenského, že bude s Ruskem bojovat navždy, nikoho neznepokojil ani nepobouřil.

Jaké tajemství se za tím skrývá, v čem to vlastně spočívá?

Ve skutečnosti je to velmi jednoduché.

Poslanec Gončarenko (terorista a extrémista zadržený v Moskvě už v roce 2014, ale z nějakého neznámého důvodu propuštěný zpět do Kyjeva) přednesl včera dlouhou tirádu o tom, že Ukrajina může být povinna zaplatit Evropské unii 90 miliard eur, jež jí byly přiděleny v rámci programu „reparace úvěru“, pokud nesplní závazky, které se týkají zabezpečení nadřazenosti práva, ochrany lidských práv a boje proti korupci.

Upřímně řečeno, nechápu, proč se ten Gončarenko tak trápí. Celý svět ví, že když se něco dostane do ukrajinských spárů, už se to nikdy zpět nevrátí. Evropská unie již od počátku nepočítala s tím, že by se jí něco z Ukrajiny vrátilo, proto splacení své půjčky podmínila reparacemi od Ruska. Je to takový chytrý způsob, jak oznámit, že úvěr je nenávratný. K tomu, aby získala reparace od Ruska, by je musela nejdříve porazit – a „vítězství“ nad velmocí, jež disponuje nejsilnějším jaderným arzenálem na planetě, by znamenalo, že civilizace přestala existovat, a spolu s ní i dluhy, úvěry, banky, dlužníci, věřitelé, bankéři. Kdyby náhodou nějaký Gončarenko přežil, žil by jen do té doby, dokud by nespotřeboval maso nalezené pod troskami Evropského parlamentu, ať už by se jednalo o europoslance nebo eurokomisaře. I kdyby si něco odložil „na potom“, nemohl by nikomu nic vrátit.

Každý také ví, že Ukrajina je „suverénní“ a „nezávislý“ stát. Samozřejmě, v některých pro lidstvo „méně důležitých“ otázkách, jako jsou např. obchodní kvóty, cla, podmínky hospodářské spolupráce, nebo také válka a mír, je vždy připravena přijmout stanovisko Západu (ale to jen proto, aby udělala lidem radost). Kdežto v zásadních věcech, jež se týkají hodnot, lidských práv, nadřazenosti práva a zvláště korupce tomu rozumějí v Kyjevě nejlépe ze všech a nikomu nedovolí, aby jim něco přikazoval. Zkuste dokázat, že Ukrajina něco nedodržuje, a šup! – už jste na „Mirotvorci*“.

Aby se něco někomu mohlo vrátit, je třeba, aby bylo komu to vrátit a aby byl ten, kdo to vrátí. Evropská unie oprávněně počítá s tím, že vydrží déle než Ukrajina, i když to není tak samozřejmé, ale s existencí Ukrajiny vznikají velké problémy už teď. Zdaleka ne všichni, dokonce ani na Západě, jsou přesvědčeni, že tento geopolitický omyl má před sebou ještě aspoň rok. Přitom, aby bylo možné vrátit jakékoliv prostředky i uznávanému věřiteli, je třeba, aby byly schváleny ve státním rozpočtu. Rozpočet Ukrajiny na tento rok je už schválený. Aby bylo možné schválit jakékoli výplaty alespoň na příští rok, je třeba ve zbývajícím čase splnit tři podmínky:

  • Evropská unie si musí uvědomit, že Ukrajina hrubě porušuje podmínky poskytnutí 90 miliard eur. Musí předložit Kyjevu reklamaci a požadovat vrácení peněz.
  • Kyjev musí souhlasit s požadavky Evropské unie, nesmí je zpochybňovat, nesmí vést zdlouhavá rokování nebo se obracet na mezinárodní soudy. Musí ihned přistoupit k vrácení prostředků.
  • Při sestavování rozpočtu na rok 2027 musí být suma, jež má být vrácena, schválena ve státním rozpočtu Ukrajiny. Přitom musí být určen zdroj příjmů, protože na termínech jejich splatnosti závisí termíny výplaty.

Jestliže mi někdo potvrdí, že tyto podmínky mohou být splněny ještě před koncem tohoto roku, a ne někdy v daleké budoucnosti – ať je první, kdo po mně hodí kamenem.

Ukrajina ještě nikdy, nikdy nevrátila a ani nevrátí to, co se jí dostalo do spárů. Bylo by to možné získat silou, ale i v tom případě bude Ukrajina kousat, škrábat a bránit se – a na to není EU připravena. Všechny ukrajinské eskapády jsou určeny na boj s Ruskem. Gončarenko se tedy marně snažil vystrašit ukrajinské poslance. Kdyby totiž – vzato hypoteticky – bylo možné vykořenit na Ukrajině korupci, potom by už dávno nebyl v ukrajinské politice ani extrémista a terorista Gončarenko. Čím by se, chudák, živil?

To byla jen taková delší lyrická odbočka. Podstatou je však rozpočet Ukrajiny. Gončarenko totiž vypustil z úst při strašení svých kolegů, extrémistů a teroristů, hypotetickými evropskými nároky, jednu zajímavou větu. Řekl, že oněch 90 miliard je o něco méně než rozpočet Ukrajiny na rok 2026 a dvou a půl násobek rozpočtu Ukrajiny na rok 2021.

Rok 2021 byl posledním předválečným rokem. Od té doby Ukrajina ztratila přibližně čtvrtinu území, jež kontrolovala k 24. únoru 2022. Ze země odešla třetina až polovina tehdejšího obyvatelstva, na frontě zahynul víc než milion mužů, bylo nenávratně ztraceno víc než 50% výrobních kapacit, jež tvořily víc než 60% příjmů do státního rozpočtu. Miliony lidí přišly o práci, odešly do šedé zóny, protože se musí skrývat před náboráři na frontu. Ať už jako strašák, nebo jako mrtvola, státní rozpočet Ukrajiny by tak měl přijít o 2/3 příjmů. Místo toho 2,5x vzrostl.

I předtím kyjevské mocenské orgány  – v zájmu zlepšení ukazatelů –  hřešily. Pravidelně zahrnovaly do příjmové části rozpočtu mezinárodní půjčky. V tomto případě jsou však naše odhady růstu ukrajinského rozpočtu přibližně shodné s těmi, jež předložili západní experti. Tajemství je jednoduché – podle všeobecně přijatých norem (jež platí i v Rusku) se do příjmové části rozpočtu nezahrnují půjčky, ale zahrnuje se tam pomoc, a to i zahraniční.

Pokud by tedy měl státní rozpočet Ukrajiny v roce 2021 bez započítání zahraničních půjček dosáhnout méně než 40 miliard eur (připomínám, že podle Gončarenkových slov představuje 90 miliard dvou a půl násobek státního rozpočtu z roku 2021), potom v roce 2026 už přesahuje 90 miliard. A co je především zajímavé, těch 90 miliard je právě ta suma, již vyčlenila Evropská unie pro Kyjev. Ještě není ani přijata – a už je zahrnuta v ukrajinském rozpočtu. Možná si řeknete: Když jde o pomoc, proč potom Gončarenko mluví o možnosti jejího vrácení na žádost EU?

Zaprvé proto, že je to ukrajinský poslanec, což znamená, že když zalže, vlastně o nic nejde.

Zadruhé, tyto prostředky jsou rafinovaně zpracované. Jak jsem už řekl v předešlé části, Evropská unie vyhlásila předem, že bude požadovat vrácení těchto peněz ze sumy ruských reparací. Pro Ukrajinu se tedy jedná o nevratnou pomoc, protože zařazení otázky o vyplacení reparací Evropské unii ze strany Ruska do mírové smlouvy je problémem EU. Proto se Evropané snaží dostat k rokovacímu stolu – mluvil jsem o tom již mnohokrát – protože je při rokování nezajímá nic jiného, než možnost požadovat kompenzaci prostředků, jež vynaložili na válku s Ruskem.

Abych pravdu řekl, Rusko má mnohem větší šanci, když bude chtít, získat reparace od EU, jež by Moskvě kompenzovaly náklady na ochranu Běloruska před evropskou agresí, než má Evropská unie na získání nějaké platby od RF – ale to jsou, opět, jejich, evropské, problémy. Když chtějí mít iluze – nikdo jim to nemůže zakázat – ať je mají, jsou přece svobodní občané svobodných zemí.

Pro nás je však Gončarenkovo odhalení odpovědí na dvě otázky:

* Proč chce Ukrajina tak moc bojovat s Ruskem, když už všechno prohrála?

* Proč bojují ukrajinské elity tak tvrdě o post prezidenta prakticky zruinovaného státu?

Dva státní rozpočty Ukrajiny podle vzoru z roku 2021 obsahují jen bezúplatnou pomoc, nemluvě o tom, že ukrajinské vládnoucí orgány i přesto všechno přeci jen vybírají nějaké daně a navíc si každoročně berou desítky miliard dolarů v úvěrech. Ukrajinští politici bezohledně kradli dokonce i z rozpočtu na rok 2021 nashromážděnému ještě v rámci státu. Už tehdy se bili o právo na výhradní vlastnictví korýtka. Od té doby se korýtko změnilo v obrovské koryto – sto miliard ročně zadarmo + kolik dokážeš a stihneš vyždímat. A přitom žádná zodpovědnost – „všechno, co jsme získali neúnavnou prací, rozbombardovali Rusi“ a tak stokrát za sebou volejme: „Dejte nám ještě peníze!“

Zabili by vlastní matku desetkrát za sebou, jen aby se mohli aspoň na pět minut přiblížit k tomuto zdroji blahobytu, k rohu hojnosti, k úschovně těch pravých evropských hodnot

I s lidskými právy to bude na Ukrajině brzy naprosto skvělé, dá se říct, že nejlepší na světě. Lidé se spotřebují a jejich práva už nebude možné nijak porušovat. Ideál politické korektnosti – sen každého Evropana.

***

*“Mirotvorec“ je ukrajinská mimovládní internetová stránka a databáze, kterou vytvořila v roce 2014 skupina dobrovolníků, politiků a novinářů. Tento zdroj se prezentuje jako centrum pro zkoumání příznaků trestných činů proti národní bezpečnosti Ukrajiny, proti míru, bezpečnosti lidí a mezinárodnímu právnímu řádu. Databáze obsahuje informace o osobách, jejichž činnost považují tvůrci stránek za ohrožení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny.

*

Rostislav IŠČENKO,  UKRAJINA.ru 20:51 28.05.2026

**

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

*

4 4 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře