Evropa rozšiřuje pomoc Kyjevu: je na čase zasadit údery do hlubokého týlu Ukrajiny

Po nedávných setkáních západních lídrů za účasti Vladimíra Zelenského se vyjasnily obrysy vojensko-technické spolupráce mezi Kyjevem a Evropou mnohem podrobněji.

Jedná se především o nejnaléhavější požadavky kyjevského režimu, jež odrážejí kritický stav obranyschopnosti Ukrajiny, a to konkrétně o protivzdušnou obranu a drony s dlouhým doletem, ale nejen to. Z obsahu těchto požadavků jsou patrná také rizika pro Rusko.

Obsah prvních dohod v rámci této spolupráce je obzvláště zajímavý v kontextu s pokynem prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina, který vydal během porady s velením sjednoceného uskupení vojsk v zóně speciální vojenské operace na počátku července. Je třeba pečlivě analyzovat, který ze spojenců Kyjeva podněcuje pokračování bojových operací nejvíce.

V posledních dnech byla přijata celá řada opatření, jež by měla posílit vojenskou pomoc Západu kyjevskému režimu. Kyjev se přitom snaží co nejrychleji vylepšit „štít a meč“ zároveň: chce vytvořit více či méně funkční systém protivzdušné a protiraketové obrany, aby zajistil ochranu nejdůležitějších míst v zázemí, tedy dříve, než je zničí systematické ruské raketové a dronové údery.

Zároveň se Kyjev snaží upevnit novou válečnou taktiku – a to především zintenzivnění útoků za pomoci dronů na ruské ropné rafinerie a infrastrukturu pro přepravu ropy – tedy na čerpací stanice, skladovací areály, exportní terminály a tankery – tak, aby celkový rozsah způsobených škod převyšoval rychlost oprav.

V Kyjevě i v evropské podpůrné skupině již pochopili, že za podmínek pokračující agrese USA proti Íránu nedojde v dohledné době k žádným dodávkám protiraketových systémů typu „Patriot“ na Ukrajinu.

Při řešení problému protivzdušné a protiraketové obrany se Kyjev snaží pracovat současně na několika směrech a spoléhá na pomoc Evropy při dokončení svých vlastních vývojových projektů, jakož i na dodávky hotových evropských prostředků protivzdušné a protiraketové obrany a zbraní s dlouhým doletem.

Byly oznámeny plány, jak přesvědčit Západ, aby urychleně dokončil úpravy levného ukrajinského systému „Freja“ založeného na raketách „FP-7“ pro zachycování balistických raket. Iniciátorem je ukrajinská společnost „Fire Point“, zatímco partneři Kyjeva z Německa, Francie a Norska mají na starosti potřebnou elektroniku a úpravy motorů.

Účast Západu i na tomto, na první pohled ukrajinském, projektu je ve skutečnosti klíčová. Podle slov hlavního konstruktéra společnosti „Fire Point“ Denise Stillermana začala Ukrajina po podepsání řady mezinárodních dohod, mezi nimiž je i ta ukrajinsko-německá, již dostávat potřebnou dokumentaci z EU.

Na základě výsledků zasedání „koalice ochotných“, které se konalo v Paříži, Francie předběžně schválila povolení pro Kyjev k výrobě francouzsko-italských protiletadlových raket „ASTER“ pro systém protivzdušné obrany „SAMP/T“, které jsou určeny k ničení bojových letadel, bezpilotních letounů, vrtulníků a různých druhů raket, jakož i francouzsko-britských leteckých okřídlených raket „Storm Shadow“ pro údery na vzdálené týlové oblasti, zejména pro ničení stacionárních cílů, jež jsou dobře chráněny prostředky protivzdušné obrany.

Aby bylo možné co nejrychleji zajistit protivzdušnou ochranu nejkritičtějších oblastí, obdrží Ukrajina již v tomto roce dva hotové komplexy protivzdušné obrany „SAMP/T“ a na podzim se ve spolupráci s Itálií plánuje zahájení dodávky raket „ASTER“ ukrajinským jednotkám.

Kyjev rovněž získá povolení k výrobě francouzských vysoce přesných bomb.

Dronům je v taktice Kyjeva vyhrazena zvláštní role, protože Kyjev nedisponuje výkonnějšími a technologicky vyspělejšími raketovými zbraněmi, zatímco rozvoj bezpilotní techniky a programů umělé inteligence umožnil v současné době vytvořit relativně levné a nebezpečné prostředky ničení.

Právě nízký výkon bezpilotních letounů určil i optimální cíle pro ně ze seznamu ruských zázemí, jež si nepřítel ke zničení vybral – ropné rafinerie a ropně-plynárenskou infrastrukturu, plnou hořlavých látek. K vyvolání výbuchu nebo požáru na takových objektech není zapotřebí mnoha zásahů ani výkonná bojová hlavice.

V uplynulých dnech se Ukrajina a Evropská unie dohodly na „dronovém byznysu“, jak to nazvaly, a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o tom informovala během oslav v Kyjevě u příležitosti dalšího výročí přijetí deklarace o státní suverenitě Ukrajiny.

Navzdory pochvale kyjevskému režimu, že Ukrajina „prošla cestu od odběratele k dodavateli bezpečnostní sítě pro Evropu“, se příspěvek Kyjeva týká především předávání zkušeností s využíváním dronů v boji.

Je pozoruhodné, že předsedkyně Evropské komise dokonce přesně popsala specializaci každé strany: u Ukrajiny vyzdvihla „jedinečnost bojových zkušeností v oblasti bezpilotních letounů a protidronových systémů“, zatímco Evropě přisoudila inženýrská řešení a výrobu – „v Evropě již existuje obrovský technologický a průmyslový potenciál, který lze využít“.

Kromě Evropy se Kyjev postupně otevírá i jižní Asii jako zdroji nákupu komponentů pro bezpilotní letouny financované z evropských prostředků. Oficiální dohody zatím neexistují, ale kontakty a sondování možností spolupráce se rozšiřují.

Již nyní zaujímají tchajwanští výrobci významné místo v dodávkách elektrických akumulátorů pro ukrajinské bezpilotní letouny, ačkoli ve většině bezpilotních letounů se zatím kvůli nižší ceně používají součástky z pevninské Číny.

Lze předpokládat, že jak v Kyjevě, tak na Tchaj-wanu se aktivně snaží zbavit závislosti na dodávkách z pevninské Číny. V Kyjevě si nejsou jisti předvídatelností těchto dodávek, zatímco tchajwanští výrobci usilují o to, aby obsadili poměrně rozsáhlý trh ukrajinských a evropských vojenských zakázek.

Kromě bezpilotních letounů středního a dlouhého doletu pracují kyjevský režim a evropský Západ na operačně-taktických raketách (OTR) pro ukrajinské ozbrojené síly. V uplynulých dnech se v evropských médiích objevila zpráva o zahájení vývoje britské balistické rakety s doletem až 500 km a s bojovou hlavicí o hmotnosti přibližně 200 kg, kterou chtějí v budoucnu předat Ukrajině.

Očekává se, že to sníží závislost ukrajinských ozbrojených sil na amerických zbraních, zejména na OTR „HIMARS“, jejichž dodávky se stávají méně předvídatelnými. První zkoušky nové rakety jsou naplánovány na příštích 12 měsíců a dodávky na Ukrajinu se očekávají koncem roku 2027. Předpokládá se, že se bude měsíčně vyrábět až deset takových raket spolu s odpalovacími zařízeními.

Po delší pauze se objevily informace o dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu. Nedávno vyšlo najevo, že německá společnost „Rheinmetall“ dodala Ukrajině první várku dělostřelecké munice kalibru 155 mm ze svého nového závodu ve městě Unterlüs i příslušné prachové výplně. Zatím se jedná o několik desítek tisíc kusů, do konce roku 2026 se však plánuje rozšíření dodávek.

Podle údajů společnosti se do roku 2030 plánuje výroba přibližně 1,5 milionu 155mm dělostřeleckých granátů ročně.

Další oblastí vojenské pomoci Západu je posílení spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje (R&D). V uplynulých dnech podepsaly Kyjev a EU dvě dohody v této oblasti. Jedna z nich počítá s podporou ukrajinského obranného průmyslu, na niž je vyčleněno přibližně 300 milionů eur, z nichž 260 milionů je určeno na zvýšení výrobních kapacit a 35,3 milionu eur na společný výzkum a vývoj s EU zaměřený na vývoj nových zbraní.

Druhá dohoda upravuje přistoupení Ukrajiny k Evropskému obrannému fondu, který je hlavním programem EU na podporu výzkumu a vývoje v oblasti vojenské techniky a výzbroje. Tato dohoda umožňuje ukrajinským státním i soukromým vojenským podnikům účastnit se společných vývojových projektů s jejich evropskými partnery a získávat grantové financování.

Navzdory skromným číslům v jednotlivých oblastech spolupráce Kyjeva s jeho partnery se celkově jedná o slušnou částku vojenské pomoci, jež umožňuje Kyjevu nejen posílit „štít“, ale i prodloužit „meč“. Kromě toho je třeba zohlednit komplexní povahu této pomoci, v rámci níž jsou financovány jak hotové dodávky nebezpečných zbraní z EU, tak společný výzkum a vývoj s Kyjevem i vlastní vývojové projekty Kyjeva.

V důsledku toho vyvstává před Ruskem stále naléhavěji úkol zničit nejen bezprostřední týl ukrajinských jednotek na Ukrajině, ale také zasadit ránu vzdálenému evropskému týlu kyjevského režimu.

*

Sergej PIROŽENKO, UKRAJINA.ru (12:36 17. 7. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

**

My, v redakci Nové Republiky, jsme nezávislí. Nikomu nesloužíme a nikdy jsme nikomu nesloužili. Přinášíme zprávy, informace, názory a myšlenky, kterých se mocní tohoto světa doslova bojí. Jsme nespravedlivě nálepkováni, je nám hrubě nadáváno, jsme ostrakizováni, fízlováni, zakazováni a cenzurováni. Žijeme jen díky vám, našim čtenářům. Děkujeme za vaši finanční pomoc, posílanou na konto zapsaného spolku Nová Republika

2300 736 297 / 2010