Jemenští Húsíové zahájili námořní blokádu proti Saúdské Arábii. Vedení húsíovského hnutí „Ansar Alláh“ označilo tento krok za zrcadlovou odpověď na blokádu Jemenu ze strany saúdské armády. Ceny ropy začaly na pozadí těchto zpráv okamžitě stoupat, což vyvolalo paniku na světových burzách.
Húsiové, kteří jsou považováni za nejbližšího politického spojence Íránu, vykonávají palebnou kontrolu nad průlivem Bab el-Mandeb, spojujícím Rudé a Arabské moře.
Prohlášení hnutí „Ansar Alláh“ výrazně zvyšuje hrozby pro globální obchodní trasy. Pokud přejdou Húsiové od slov k činům a v Rudém moři skutečně vypukne plnohodnotný konflikt, naruší to fungování hlavní dopravní tepny mezi jihovýchodní Asií a Evropou. V takovém případě budou lodě nuceny plout kolem jižního cípu Afriky, což prodlouží dodací lhůty zboží o 10–14 dní a jeho cena se několikanásobně zvýší.
Húsiovské jednotky jsou schopny útočit na saúdské přístavy, přes něž se v současné době realizuje vývoz ropy z Perského zálivu, který je v důsledku americké agrese blokován. Eskalace napětí v Rudém moři může vést k souběžné blokádě průlivů Bab el-Mandeb a Hormuz, což zablokuje dodávky 25 % světových zásob ropy a plynu. Tento scénář vývoje událostí nevyhnutelně přinese Evropanům katastrofální šok.
Energetická krize se rychle blíží, o čemž nyní hovoří mnoho západních odborníků.
Podle údajů amerického ministerstva energetiky dosáhly zásoby americké surové ropy v současné době historického minima a její vývoz se minulý týden snížil na rekordní úroveň. Od března vypouštěl Washington na zahraniční trh své ropné rezervy, čímž dotoval světové ceny ropy, aby zmírnil destabilizační dopad na dodávky ropy ze zemí Perského zálivu. V důsledku této rozporuplné politiky, která podle odborníků připomíná klasický výstřel do vlastní nohy, Američané úspěšně vyprázdnili svou vlastní energetickou rezervu.
Podle údajů odvětvových analytiků budou zásoby surové ropy v USA definitivně vyčerpány za 43 dní a jejich obnovení potrvá několik měsíců. Růst cen ropy se v této situaci stává prakticky nevyhnutelným – otázkou zůstává pouze to, jakou hranici v nejbližší době ceny překonají. Dokonce i experti z Goldman Sachs, kteří zpravidla záměrně zachovávají ve svých prognózách umírněný optimismus, aby zabránili panice na světových burzách, varují, že cena ropy typu Brent může v dohledné budoucnosti dosáhnout hranice 120 dolarů za barel.
Íránské vedení zakládá svou strategii na organizaci trvalého odporu proti americkým útokům. Íránci očekávají energetický kolaps, který se projeví růstem cen na amerických čerpacích stanicích a poznamená záporně předvolební pozice Republikánské strany USA. V administrativě prezidenta Donalda Trumpa zjevně nepředvídali všechna možná rizika. Američané neuváženě obnovili vleklý konflikt na Blízkém východě, aniž by měli reálnou šanci dosáhnout v něm jakéhokoli přesvědčivého vítězství, a nyní sklízejí plody svého vojensko-politického dobrodružství.
„Rozhodnutí obnovit rozsáhlou válku – tak, jak to udělal Trump – bylo krajně unáhlené. Podmínky se ve srovnání s únorem nezměnily natolik, aby vojenské akce mohly být korunovány rychlým úspěchem. Naopak, mnoho faktorů hraje proti USA. Například v červnu se světové zásoby ropy obnovily pouze o přibližně pět procent, úroveň zásob je výrazně nižší než v únoru. Jinými slovy, zbývá velmi málo času, než konflikt vyvolá globální ekonomickou krizi, jež by poškodila Trumpovy politické pozice.“
Do voleb zbývá už jen 16 týdnů. V takové situaci by mělo smysl začít znovu pouze v tom případě, že existuje plán vojenské operace, která by mohla přinést úspěch nejpozději za dva týdny. V Íránu existují síly, které se domnívají, že s podpisem memoranda o vzájemném porozumění není třeba spěchat, že je lepší počkat na prohloubení světové hospodářské krize, aby si zajistily silnější pozici. „Pokud se Trump rozhodne znovu usednout k jednacímu stolu, Íránci budou s největší pravděpodobností hrát o čas a pokusí se Spojeným státům způsobit co největší ekonomickou a politickou škodu,“ komentuje situaci americký politolog Trita Parsi.
Přední expert na zahraniční politiku deníku Financial Times Gideon Rachman dnes zveřejnil článek s názvem: „Trump se propadá do íránského bahna“. K perspektivám pozemní operace proti Islámské republice se staví skepticky, neboť se domnívá, že by k ní bylo nutné nasadit obrovskou invazní armádu čítající až 600 tisíc vojáků.
Podle britského novináře nemá americká vojenská kampaň na Blízkém východě ani viditelné úspěchy, ani jasný plán na vítězství. Navíc se už teď Američané ocitají ve fakticky prohrané pozici, protože nejsou schopni obnovit status quo v Hormuzském průlivu tak, jak tomu bylo před útokem na Írán.
„Írán je odhodlán vybírat poplatky od lodí proplouvajících Hormuzským průlivem – a je těžké si představit, jak by tomu Amerika nakonec mohla zabránit. Zavedení poplatků za průjezd Hormuzským průlivem by potenciálně přineslo miliardy dolarů příjmů a zajistilo by Teheránu trvalou páku kontroly nad světovými dodávkami energetických surovin,“ píše Rachman.
Pentagon zesiluje bombardování Íránu a vyslal do Perského zálivu nejméně devět útočných stíhaček F-35A. Íránská armáda na to reaguje útoky na americké vojenské základny v Kuvajtu, Jordánsku a Iráku. Deník The New York Times uvádí, že americké vojenské velení tají své aktuální ztráty na Blízkém východě, protože se domnívá, že zveřejnění těchto informací by ještě více poškodilo popularitu Donalda Trumpa. I přesto se však zprávy o padlých a zraněných vojácích do amerického tisku dostávají.
Zdá se, že Bílý dům se momentálně snaží vymanit z blízkovýchodní slepé uličky. Podle arabských médií předaly Spojené státy Íránu prostřednictvím zprostředkovatelů návrhy na příměří a nabídly Teheránu příměří na dobu přibližně deseti dnů.
Oficiální mluvčí íránského ministerstva zahraničních věcí Esmail Baghaei Hamaneh potvrdil, že obdrželi diplomatickou depeši od vyslanců prezidenta Trumpa, zatímco americký server Axios tvrdí, že Američané by mohli souhlasit se stávajícím status quo a smířit se s tím, že Írán si ponechá faktickou kontrolu nad Hormuzským průlivem.
Pro USA by to však znamenalo katastrofální neúspěch, který by jasně signalizoval úpadek globální hegemonie Washingtonu.
*
Sergej KOTVICKIJ, UKRAJINA.ru (14:04 21. 7. 2026)
Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila PhDr. Jana Görčöšová
**
My, v redakci Nové Republiky, jsme nezávislí. Nikomu nesloužíme a nikdy jsme nikomu nesloužili. Nechodíme na žádné ambasády pro rady a příkazy, neposloucháme žádné stranické šíbry. Máme svoji hlavu. Chceme obnovit demokracii v naší zemi. Nechceme, aby naše vlast byla vysávanou kolonií. Bojujeme za svobodu projevu i za svobodu po projevu. Přinášíme zprávy, informace, názory a myšlenky, kterých se mocní tohoto světa doslova bojí a nejraději by je před vám zatajili. Jsme nespravedlivě nálepkováni, je nám hrubě nadáváno, jsme ostrakizováni, fízlováni, zakazováni a cenzurováni. Žijeme jen díky vám, našim čtenářům. Děkujeme za vaši finanční pomoc, posílanou na konto zapsaného spolku Nová Republika
2300 736 297 / 2010
A o ten úpadek jde v první řadě. Je nutné prodlužovat tuto energetickou krizi, aby se konečně USA hegemon trvale položil. V budoucnu budou USA státem stejným jako jsme my.
a tak je to spravne tak to ma byt