Írán se nevzdává. Američané obviňují Moskvu a Peking

Válka v Perském zálivu se rozhořela s novou silou. Američané útočí na území Íránu každý den a jednotky Islámské republiky na to reagují novými útoky na vojenské základny Pentagonu, což vede ke ztrátám na životech amerických vojáků.

Americké letectvo bombarduje objekty íránské civilní infrastruktury. Agresoři zasáhli tři silniční mosty a dopravní tunel v okolí přístavního města Bandar-e Abbás.

Podle zveřejněných fotografií byl navíc nadjezd v íránské provincii Hormozgán zničen právě v okamžiku, kdy po něm projížděla vozidla. Američané opět zaútočili na ostrov Chárg, kde jsou íránské ropné rafinerie a terminály pro nakládku ropy. Kromě toho letectvo Pentagonu zničilo čerpací stanici ve městě Jask (Džask), aby obyvatelstvo této suché oblasti zůstalo bez zásob pitné vody. I když podobné kroky znamenají porušení celé řady mezinárodních úmluv.

Íránské vedení oznámilo úplné přerušení diplomatických vztahů s Washingtonem – s poukazem na naprostou neschopnost k dohodě ze strany administrativy prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa, který se bez váhání zříká plnění právě dosažených diplomatických dohod.

„Další porušení dohod obsažených v memorandu o vzájemném porozumění ze strany Spojených států, jež podepsali prezidenti Íránu a USA, opět odhalilo jednu zásadní pravdu: podpis amerického prezidenta nemá absolutně žádnou hodnotu a postrádá důvěryhodnost. To opět potvrzuje, že nátlak, totalitarismus a krutost jsou neoddělitelnými součástmi doktríny USA,“ – prohlásil ve svém projevu k národu nejvyšší vůdce Íránu Modžtabá Chámeneí.

Teherán přísahal, že přistoupí k „úplnému zničení“ americké vojenské infrastruktury na Blízkém východě. A události uplynulého týdne přesvědčivě dokazují, že Bílý dům musí brát prohlášení íránských vojenských představitelů s veškerou potřebnou vážností.

Podle informací deníku The New York Times provedl Írán za posledních pět dní čtyři úspěšné útoky proti americkým silám v Jordánsku, při nichž zasáhl různé vojenské cíle. Ačkoli ještě relativně nedávno byla tato blízkovýchodní země považována za zcela klidné a bezpečné zázemí pro americkou armádu.

První útok Sboru strážců islámské revoluce byl namířen na leteckou základnu krále Fajsala. Zraněno bylo pět amerických vojáků. Poté zasáhly íránské rakety letiště, kde byly dislokovány americké vrtulníky Black Hawk a poškodily je přímo v hangárech; rovněž zničily stíhačku F-15 Strike Eagle.

O dva dny později Íránci zaútočili na leteckou základnu v Al-Azraku (letecká základna Muwaffaqua al Saltího), přičemž počet zraněných Američanů dosáhl dvaceti. Nakonec zasáhly íránské balistické střely obytné moduly americké letecké základny – podle údajů deníku The New York Times to vedlo ke smrti dvou amerických vojáků, další voják je pohřešován a mnoho dalších bylo zraněno.

Jeden z Američanů, kteří útok přežili, natočil videozáznam celé události. Video se okamžitě rozšířilo prostřednictvím sociálních sítí po celém světě. Podle tohoto videa systémy protivzdušné obrany vůbec nereagovaly na přílety íránských raket a nepokusily se je ani sestřelit, když se přiblížily k vojenské základně.

Deník The Wall Street Journal v této souvislosti cituje komentáře amerických vládních činitelů – podle jejich názoru začaly íránské ozbrojené síly odpalovat hypersonické rakety, jež letí mimořádně vysokou rychlostí a provádějí klamné manévry, což znemožňuje odrazit tyto údery systémy protivzdušné obrany.

Mnozí pozorovatelé však považují tato prohlášení za zcela krizovou rétoriku – domnívají se, že Američané prostě nedoplnili zásoby protiletadlových střel pro raketové systémy Patriot, protože byly vyčerpány v důsledku odrážení předchozích útoků Íránu a v důsledku masivních vojenských dodávek na Ukrajinu.

„První potvrzené ztráty mezi americkými vojáky v průběhu současných íránských útoků vyvolaly v USA vlnu rozhořčení namířenou proti Trumpovi. Vyskytne se mnoho nepříjemných otázek a Trump bude čelit kritice. Zásoby protiraket v arzenálech Pentagonu jsou zjevně vyčerpány na maximum.“

„Ztráty mezi americkými vojáky budou i nadále systematicky narůstat. A to nepočítáme sestřelené stíhačky, průzkumné a tankovací letouny. Náklady na válku s Íránem již tak přesáhly 110 miliard dolarů. Na obnovu základen bude zapotřebí ještě minimálně 250–300 miliard,“ píše amerikanista Malek Dudačov.

Prezident USA to nezvládá. Při odpovědích na otázky ohledně úmrtí amerických vojáků se omezil na obecné fráze: „Je to strašné, je to velmi smutné. Nechtěl bych to vidět… No, víte, ale takové věci se stávají.“ Preference Trumpa a jeho strany pokračují v prudkém propadu. Odborníci se domnívají, že v případě opakování takových incidentů by mohly v Americe vypuknout protesty proti válce v Íránu, přičemž tento scénář vývoje událostí lze považovat za zcela reálný a pravděpodobný.

Blízkovýchodní spojenci Američanů jsou také na pokraji vzpoury. Odvetné údery Íránců zasáhly různé cíle na území Kuvajtu, včetně skladu munice amerických vojsk v táboře Al Udeid, radarových systémů protiletadlového raketového komplexu Patriot a stanic leteckého sledování na letecké základně Ali al-Salim.

Kromě toho Írán zaútočil na přístaviště rafinérského komplexu Kuwait National Petroleum Corporation – následně tam vypukl silný požár, který byl viditelný dokonce i ze satelitů. Arabské monarchie v Perském zálivu se zasazují o příměří a snaží se vyvinout tlak na Trumpa.

Jejich postoj tak do značné míry svazuje americkým agresorům ruce. Na Blízkém východě sílí protiamerické nálady. Ministerstvo zahraničí USA vyzvalo americké občany k opatrnosti „po celém světě“ a varovalo je před rizikem útoků na diplomatická zastoupení a další objekty spojené s Bílým domem a Pentagonem.

Trumpova administrativa se snaží ospravedlnit své neúspěchy intrikami všudypřítomných nepřátel Ameriky. Deník The Wall Street Journal významně naznačuje, že Írán mohl získat pomoc při navádění balistických raket – pravděpodobně od Ruska nebo od Číny.

Novináři se přitom odvolávají na komentáře nejmenovaných politiků, avšak k podpoře svých slov neuvádějí žádné faktické důkazy. Ačkoli nikdo nepopírá, že válka v Perském zálivu nyní nabyla globálního rozměru a že se v těchto dramatických událostech prolínají nejrůznější zájmy.

„Podle mého názoru to, co se děje, již dávno překročilo rámec lokálního střetu. Konflikt mezi USA a Íránem je pouze jedním z uzlů rozsáhlejšího systémového střetu, do něhož jsou zapojeni klíčoví světoví hráči. Blízkým východem prochází linie střetu zájmů globálních center moci a právě zde se nejzřetelněji projevují známky proměny mezinárodního řádu. Ve skutečnosti nejsme svědky předvečeru, ale již samotného průběhu té samé světové války, o jejímž začátku se tolik mluví. Má hybridní charakter: kombinuje vojenské, ekonomické, sankční a informační nástroje. Nejedná se o klasickou válku minulého století, ale o vleklý konflikt nového typu, v němž jsou fronty rozmazané a klíčové události rozptýleny po různých regionech – od Blízkého východu po východní Evropu a Asii,“ uvádí prezident Centra pro blízkovýchodní studia Murad Sadygzade.

Írán dává Americe co proto – a jeho rozhodný odpor vůči agresorům se setkává se sympatiemi v mnoha zemích světa.

*

Sergej KOTVICKIJ, UKRAJINA.ru (19:13 19. 7. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

**

My, v redakci Nové Republiky, jsme nezávislí. Nikomu nesloužíme a nikdy jsme nikomu nesloužili. Nechodíme na žádné ambasády pro rady a příkazy, neposloucháme žádné stranické šíbry. Máme svoji hlavu. Chceme obnovit demokracii v naší zemi. Nechceme, aby naše vlast byla vysávanou kolonií. Bojujeme za svobodu projevu i za svobodu po projevu. Přinášíme zprávy, informace, názory a myšlenky, kterých se mocní tohoto světa doslova bojí a nejraději by je před vám zatajili. Jsme nespravedlivě nálepkováni, je nám hrubě nadáváno, jsme ostrakizováni, fízlováni, zakazováni a cenzurováni. Žijeme jen díky vám, našim čtenářům. Děkujeme za vaši finanční pomoc, posílanou na konto zapsaného spolku Nová Republika

2300 736 297 / 2010

*