Námořní válka

Sergej Lavrov a Marco Rubio si povídali v Manile půl hodiny. Za tu dobu se nedá domluvit ani to, že se budou domlouvat. Ve skutečnosti si strany „srovnaly čas“ a zjistily, že jejich hodinky i nadále ukazují čas odlišný. Dalším důkazem toho byla i jejich prohlášení před setkáním a po něm.

Rubio novinářům sdělil, že USA jsou jedinou zemí, která je schopna konstruktivně přispět k uzavření míru na Ukrajině. Lavrov prohlásil, že Spojené státy se přímo podílejí na ukrajinských útocích na ruské civilisty. Jak jistě chápete, účastník agrese proti Rusku nemůže konstruktivně organizovat mírová jednání s ním. I to je tedy dalším ukazatelem neslučitelnosti postojů Ruské federace a Spojených států amerických v klíčových otázkách urovnání konfliktu.

Lavrov, aby se zbytečně nezmiňoval o „duchu Anchorage“, hovořil také o tom, že základem pro urovnání situace na Ukrajině by se mohly stát „dohody, jež byly nastíněny“ (nikoli dosaženy, ale nastíněny) 15. srpna 2025 – tedy v den setkání v Anchorage. Rubio však dal jasně najevo, že podle jeho názoru by měla diskuse začít znovu – od začátku. Tedy ani v této otázce – v otázce existence či neexistence základních dohod pro zahájení jednání o podstatě sporu – se jejich názory neshodly.

To znamená, že ve střednědobém horizontu bude rusko-americké globální soupeření pokračovat. Jedním z prvků tohoto střetu, iniciovaného USA a jejich spojenci, bude námořní válka, v podstatě – obchodní pirátství, tedy pirátství legalizované státním povolením, namířené proti lodím obsluhujícím obchod Ruska a zemí s ním spřátelených, a to nejen v oblasti ropy.

Jak už je u nás zvykem, ruská společnost se dlouhodobě zatěžovala otázkou: „Jak dlouho to ještě budeme snášet?“ – a byla tím tak pohlcena, že si nevšimla začátku odvetných opatření. V tomto případě začalo Rusko jednat ve spolupráci se svými spojenci.

Spojené státy si stanovily za cíl zapálit hranice Eurasie – od Barentsova moře až po Vladivostok, a to tak, aby oheň hořel podél hranic Ruska a Číny: Finsko, Pobaltí, Bělorusko, Polsko, Ukrajina, Kavkaz, Írán, Střední Asie, Indie – Pákistán, Tchaj-wan a navíc eskalace vzájemného korejského konfliktu. Ne všechno se podařilo, i když Američané spolu s Brity, kteří na sebe vzali organizaci vojenských krizí v Evropě, se o to nadále snaží. Hlavní však je, že i tam, kde se to podařilo, dopadlo vše úplně jinak, než se předpokládalo.

O tom, že Západ zbytečně a ke své vlastní škodě prohrál Ukrajinu, se ani nemusíme zmiňovat. Nyní však, kromě problémů na souši, začaly Kyjevu a jeho spojencům přibývat i problémy na moři. Rusko nashromáždilo dostatečné síly a zkušenosti k úplné blokádě ukrajinských přístavů, načež začaly hořet lodě, které vyvážely z Ukrajiny zemědělské produkty a dovážely zbraně. Odhadované ztráty Ukrajiny pouze v důsledku zastavení vývozu zemědělských produktů a poklesu domácích cen činí 7–8 miliard dolarů do konce tohoto roku. Přičemž ztráty Ukrajiny jsou ztrátami těch, kdo ji financují.

Pokus o zapálení Íránu vedl k tomu, že Teherán dokázal během příměří vyvézt přes Hormuzský průliv dvě třetiny z celkového objemu íránské ropy blokované Američany. Zároveň utrpěly obrovské ztráty ropné monarchie v Perském zálivu – spojenci USA – jak v důsledku snížení těžby ropy, tak kvůli zničení infrastruktury, včetně výroby elektřiny a odsolovacích systémů, bez nichž se život v regionu stává nudným a nezajímavým a civilizaci pohltí písek.

Katastrofa samozřejmě nenastane okamžitě a zatím se jí dá dokonce vyhnout, ale k tomu je třeba ukončit válku v Perském zálivu, což lze pouze v rámci globálního urovnání, k němuž není Západ připraven, jak ukázalo setkání Lavrova a Rubia v Manile. Válka v zálivu tedy bude pokračovat.

A už také pokračuje. Kromě blokády Hormuzského průlivu ze strany Íránu oznámili proíránští Húsíové v Jemenu, jež nedokázala potlačit ani saúdská koalice, blokádu Bab el-Mandebského průlivu, spojujícího Rudé moře s Indickým oceánem. Od této chvíle jsou všechny trasy pro dodávky ropy z Arabského poloostrova do jihovýchodní Asie přerušeny.

V omezeném množství může ropa proudit pouze do Evropy přes Suezský průplav, kde je vždy těsno, a není jisté, zda brzy nějaké bezpilotní letouny – ať už Húsíů, nebo možná „Hizballáhu“ či Hamásu – nezačnou útočit na lodě v průplavu a zda je na přístupových cestách k němu nebudou čekat bezpilotní čluny stejných bojovníků za svobodu.

Místo toho, aby se válečný požár rozšířil po Eurasii a přibližoval se k ruským hranicím, začal směřovat na Blízký východ a hrozí, že se dostane ještě dál, do severovýchodní Afriky, která je od dob „arabského jara“ velmi nestabilní.

Američané se domnívali, že obrovská flotila jim zaručí kontrolu nad námořními cestami. Kdysi v 16. století se stejné chyby dopustili Španělé v boji proti Angličanům. Důležitý není počet lodí, ale schopnost zasáhnout ve správný čas na správném místě. Piráti z Tortugy (ostrov v Atlantském oceánu) pocházeli ze všech možných národů, které byly v té době v Americe zastoupeny, ale všichni dávali přednost loupežím španělských galeon, jež převážely do Evropy zlato a stříbro v mincích a ingotech. V důsledku toho se veškeré síly španělského loďstva soustředily na organizaci konvojů složených z desítek plavidel, přesto se do Cádizu dostala zdaleka ne všechna.

V současné době jsou Američané nuceni neustále udržovat rozsáhlé síly v Tichém oceánu, aby vyvážili rostoucí čínské loďstvo. Podle jejich vlastních údajů je až třetina bojeschopných lodí a podpůrných plavidel nasazena proti Íránu. Evropští spojenci v rámci NATO se snaží u svých břehů zadržovat plavidla takzvaného ruského stínového loďstva.

Najednou však vyšlo najevo, že žádné z vojenských loďstev Západu není schopno kontrolovat klíčové body nejdůležitějších námořních tras, jež zajišťují námořní obchod mezi Evropou a Asií.

Íránské rakety a jemenští partyzáni spolehlivě blokují dva klíčové průlivy. Írán je přitom připraven přesunout vojenské operace také do východního Středomoří: mezi deklarovanými cíli Íránu je americká základna na Krétě, ale také Izrael s jeho rozsáhlým pobřežím.

Vzhledem k tomu, že Spojené státy neplánují přechod k procesu globálního urovnání, naopak v globální eskalaci pokračují, může se východní Středomoří stát již v nejbližší budoucnosti arénou pro námořní války. Přitom akce, ať už v Rudém či v Černém moři, nebo v Perském zálivu, budou namířeny proti západnímu obchodu.

Nesmírně drahá námořní monstra, určená k boji proti nepřátelským flotilám, se ukážou v tomto případě jako zcela zbytečná. Jsou zranitelná vůči raketovým útokům z pobřeží i vůči bezpilotním člunům, přičemž vyřazení byť jen jedné moderní fregaty či torpédoborce z provozu činí celou operaci proti Húsiům nerentabilní, kořistí z těchto operací bude jen dlouhá košile a pár sandálů.

Jak ukázala operace saúdské koalice, útočit v poušti na húsiovské bojovníky raketami „Tomahawk“ je zbytečné a velmi nákladné. „Civilizovaný svět“ zatím nemá žádné metody proti kmenové milici, jež disponuje moderními raketami.

Spojené státy tak postupně ztrácejí kontrolu nad vodními oblastmi klíčovými pro jejich globální strategii: nad Perským zálivem, Černým i Rudým mořem. Na řadě je Arabské moře a východní Středomoří, a poté i Indický oceán, načež bude Západ zcela uzavřen v severním Atlantiku a ve vodách Tichého oceánu, o něž se přetahuje s Čínou.

A to vše jen proto, že drzá sebejistota – „musíme to rozjet!“ – ještě nikdy nikoho k ničemu dobrému nepřivedla. Vždy je třeba zvážit možnosti protivníka. Včetně možnosti nepřímých protiopatření.

*

Rostislav IŠČENKO,  UKRAJINA.ru (10:44 23. 7. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

**

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím  redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Vaše redakce