Krysy utekly z lodi: o válce, která „začala sama od sebe“

Bývalý britský premiér Boris Johnson se snažil před několika dny předstírat, že se poprvé dozvěděl o tom, že je na Ukrajině považován za hlavního iniciátora války s Ruskem. Podle verze Arachamiji i Arestoviče vtrhl Johnson na začátku dubna 2022 do Kyjeva a prohlásil, že „s nimi (s Rusy) nic podepisovat nebudeme, pojďme jednoduše válčit“. Istanbulské dohody byly sjednány na konci března.

Arachamija přednesl tuto verzi událostí poprvé v roce 2023. Od té doby ji nikdo nevyvrátil – ani na Ukrajině, ani v Rusku, ani na Západě, proto byla považována za kanonickou. Najednou se ukázalo, že Johnson, který měl v Británii pověst mimořádného znalce ukrajinských problémů, obeznámeného s nejdůvěrnějšími nuancemi a jemnostmi místní politiky, „si toho nějak ani nevšiml“ – a nevěděl, že ho celý svět považuje za oficiálního iniciátora pokračování ozbrojeného konfliktu po Istanbulu.

Samozřejmě se urazil a okamžitě se rozhodl vnést do příběhu jasno tím, že popsal skutečný průběh událostí na začátku roku 2022.

Podle Johnsona to vypadalo následovně: přijel do Kyjeva jen proto, aby si prohlédl památky a na místě zjistil, co se tam skutečně děje. A právě v tu chvíli se na něj vrhli místní Ukrajinci – s výkřiky, že už mají dost takového klidného života a strašně moc si přejí bojovat s Ruskem. Johnson zpočátku ztratil řeč, vždyť mír už byl téměř uzavřen, ale když viděl, jak lidé trpí, mávl rukou a řekl: „Dobře, když to tak moc chcete, bojujte, a já vás jako gentleman ve všem podpořím a budu s vámi až do konce.“

Když si Ukrajinci vyslechli Johnsonovu verzi, namítli, že se mýlí, že zapomněl, jak se situace ve skutečnosti vyvíjela, a potvrdili, že návrh jít do války vzešel z jeho iniciativy. Myslím, že pravdu mají obě strany. Johnson samozřejmě ze všech sil tlačil Ukrajinu k pokračování války, neboť taková byla a zůstává politika Velké Británie. Ale i Ukrajinci snili o válce, jinak by je žádný Johnson k boji nepřiměl.

V pobaltských zemích Angličané také mnohým říkali: „Pojďme bojovat s Ruskem“ a „my, jako gentlemani, vás podpoříme a budeme s vámi až do konce“. Mnozí se do boje vrhali s nadšením, ale nakonec se ukázalo, že jsou opatrnější než Ukrajinci a kromě hezkých slov požadovali i materiální záruky, že západní spojenci, včetně USA, splní své závazky ohledně jejich „ochrany před Ruskem“.

Když však Spojené státy oznámily, že vůbec nejsou proti tomu, aby Poláci a občané Pobaltí bojovali s Ruskem, ale že to bude jejich vlastní polsko-pobaltská válka a USA se na ní nebudou přímo podílet, bojovné nadšení vyprchalo. Nejen u Poláků a občanů Pobaltí, ale zároveň i u Finů a Švédů. Najednou se ukázalo, že všichni sice jsou proti Rusku, ale zároveň chtějí ve světě mír – tedy kromě Ukrajiny; ta musí bojovat.

Ukrajinci jsou samozřejmě zklamaní, že musí bojovat s Ruskem za zájmy Západu v hrdé osamělosti, aniž by byli přijati do NATO a Evropské unie, ale o válce s Ruskem skutečně snili již od prvních dnů své nezávislosti.

Není náhodou, že v roce 1991 byl do funkce vedoucího sociálně-psychologického odboru Ministerstva obrany Ukrajiny jmenován bývalý pedagog Berdičevského a Vinnického pedagogického institutu i Žitomirského zemědělského institutu, rodák z Kurské oblasti, Vladimir Saveljevič Muljava. Bez ohledu na to, že absolvoval pouze povinnou vojenskou službu v sovětské armádě ve druhé polovině padesátých let 20. století, byl okamžitě povýšen na plukovníka (1991) a potom na generála (1992). V dotazníku, který on sám vypracoval pro důstojníky sovětské armády, kteří složili novou přísahu Ukrajině, označil za klíčovou otázku: „Budete bojovat proti Rusku, bude-li to nutné?“

Ideologové ukrajinských nacionalistů v 90. letech 20. století (Chmara, Lukjaněnko) si posteskli, že nezávislost byla získána bez krveprolití, proto prý nebude dostatečně ceněna. Není divu, že jejich stoupenci na začátku speciální vojenské operace radostně prohlašovali, že se konečně dokončí vytvoření „ukrajinského národa“, pro nějž „bude krev prolitá ve válce s Ruskem tím nejpevnějším základem“. V roce 2022 v Kyjevě křičeli všichni jedním hlasem: „Putin sjednotil Ukrajince!“

Nemyslím si, že by při takovém přístupu místních „představitelů veřejného mínění“ musel Johnson vynaložit nějaké mimořádné úsilí, aby přesvědčil Ukrajinu „k boji“. Pokud vůbec bylo nějakého úsilí zapotřebí, když podle oficiální verze, kterou předložil již Porošenko, Ukrajina válčí s Ruskem už od roku 2014. Kyjevský režim nikdy neuznal svou válku proti Donbasu za občanskou.

Anglo-ukrajinská slovní přestřelka ohledně skutečného iniciátora války je však zajímavá nejen – a ani ne tolik – tím, že nám dává příležitost připomenout si, jak vytrvale a důsledně směřovaly kyjevské orgány moci 30 let k válce s Ruskem. Tuto cestu zahájily už dávno předtím, než se Johnson dostal na post londýnského starosty a pronikl do nejvyšší ligy britské politiky. Mnohem zajímavější je, že všichni spoluviníci současné vojenské krize svou spoluúčast popírají, i když se ještě nedávno touto rolí pyšnili. Nějak to začíná připomínat přísloví: „Vítězství má mnoho otců, kdežto porážka je sirotek.“

Krysy jsou chytrá, vysoce organizovaná zvířata s přísnou hierarchií. Když utíkají z lodi, jako první utíká ta nejdůležitější, nejvýznamnější a nejtlustší krysa. Vzpomeňte si, kdo jako první řekl: „Tohle není moje válka, to je Bidenova válka,“ a krátce nato dodal: „Tohle není americká válka. To je záležitost Evropanů, ať se o Ukrajinu postarají sami.“ Správně, byl to Donald Trump – prezident USA, který je ze své funkce uznávaným lídrem Západu.

Francouzi a Britové se nad jeho chováním rozhořčovali. Ale když došlo na to, že bylo třeba vyslat na pomoc Ukrajině vlastní vojáky, Britové honem vytvořili „severní alianci“ z těch, kteří měli být obětováni, a Macron přikvačil do Varšavy s požadavkem, aby byla do války vyslána polská armáda. A velmi se urazil, když Poláci odmítli bojovat proti Rusku bez podpory jaderných mocností – členů NATO.

V současné době dokonce i v Helsinkách a v hlavních městech pobaltských států, kde politici ještě nedávno (ani ne před rokem) požadovali od kolektivního Západu, aby Ukrajině poskytl nejen vojenskou, ale i ozbrojenou pomoc a prohlašovali, že se připravují na válku s Ruskem v letech 2028–2032, náhle změnili rétoriku a tvrdí, že ačkoli Rusko nenávidí a Ukrajinu litují, milují mír natolik, že v dohledné budoucnosti už ani nečekají, že na ně bude zahájen „ruský útok“.

Když krysy utíkají z lodi, jako první vždy utíká ta nejdůležitější, nejtlustší krysa. Naopak, když dojde na to, že není co jíst a někdo z krysí rodiny se musí obětovat pro ostatní, první v řadě k sebeobětování je vždy ta nejhubenější, nejslabší a nejvíce opovrhovaná krysa. Nikdo ji nelituje. A ostatní krysy, které říkaly: „Nenecháme tě v tom, budeme s tebou až do konce“, také nelhaly.

Čas prostě nadešel, přichází konec. Porážka je sirotek, poražený pláče a neúspěšný uchazeč o roli dravce se stává kořistí. Zákony politické džungle jsou kruté, ale spravedlivé, a přirozený výběr je skutečně přirozený.

*

* Zařazen na seznam teroristů a extremistů

** Člen sdružení zařazeného na seznam extremistů a teroristů Rosfinmonitoringu.

*

Rostislav Iščenko, Ukrajina.ru (13:11 14. 8. 2026), vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

Na snímku Boris Johnson v družném rozhovoru s dalším zločinným chciválkou Zelenským

**

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím  redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.