Nestěžujte si, až z vašich měst bude prach! Německo mám tak rád, že bych jich chtěl několik jako menší státy! Rozhovor šéfredaktora švýcarského alternativního serveru s Vladimirem Solovjovem v Moskvě přerostl v ostrý střet o válku a budoucnost Evropy! Rozhovor odhalil, že západní alternativa nechápe konceptuální příčiny konfliktu na Ukrajině!
Šéfredaktor švýcarského týdeníku Weltwoche Roger Köppel se v Moskvě střetl s Vladimirem Solovjovem v rozhovoru [1], který postupně přešel od debaty o švýcarské neutralitě k otevřeným výhrůžkám Evropě. Solovjov obvinil evropské vlády ze zrady ruské důvěry, z hospodářského sebepoškozování a z dodávání zbraní používaných proti Rusům. Köppel mu opakovaně oponoval: kritizoval evropskou politiku i rozšiřování NATO, současně však odmítal přijmout argument, že západní chyby zbavují Moskvu odpovědnosti za rozhodnutí vyslat armádu na Ukrajinu.
Obvinil vedení v Kremlu, že nechalo od 90. let rozšiřování NATO zajít tak daleko až k hranicím Ruska. To samozřejmě je pravda. Několik vln rozšíření NATO nedokázala Moskva zablokovat, a přitom měla mnoho nástrojů k dispozici, především energetické a surovinové sankce. Jenže Rusko bylo po roce 1991 obrovsky westernizováno a Rusko proti Západu jít nechtělo.
Ruská nečinnost se v hrozivé nahotě projevila v únoru 2014 během státního převratu v Kyjevě, kdy Moskva musela evakuovat prezidenta Viktora Janukovyče ze země. Tehdy se teprve Kreml probudil do reality, že Západ není už přítel Ruska, ale nepřítel. Ve chvíli, kdy NATO prakticky stálo na hranicích Ruska na Ukrjaině. A po invazi na Ukrajinu vstoupilo do NATO i na severu Finsko a vedle Švédsko.
Výbušný rozhovor kvůli střetu švýcarského reálpolitka s ruským konceptuálem v Moskvě
Nejvýbušnější okamžik přišel ve chvíli, kdy Solovjov přestal mluvit o diplomatických selháních a začal popisovat možné zničení evropských měst. „Nestěžujte si, až z vašich měst bude kurva prach,“ prohlásil a spojil tuto hrozbu s evropským financováním a dodávkami raket. Köppel ho vyzýval ke klidu a návratu k rozumu. Ani poté však Solovjov neustoupil: na otázku o členství Švédska a Finska v NATO odpověděl, že v ruském zájmu je „ukončit jejich existenci“. Níže máte video s českými titulky a pod tím plný přepis.
Přepis rozhovoru Rogera Köppela s Vladimirem Solovjovem
Švýcarská neutralita a spor o evropské hodnoty
— Vladimir Solovjov: Rogere, nejprve špatná zpráva. Musíme uznat, že po tomto, řekněme, referendu ve Švýcarsku už Švýcarsko nelze označovat za neutrální. Takže je konec.
— Roger Köppel: Ne.
— Vladimir Solovjov: Tato historie mnoha staletí neutrality skončila, když z iniciativy vládnoucí strany proběhlo lidové hlasování a 70 % obyvatel hlasovalo proti neutralitě v tom smyslu, že platí jen sankce Rady bezpečnosti OSN a žádná účast ve vojenských programech. Takže neutrální Švýcarsko v podstatě skončilo.
— Roger Köppel: Ne, neskončilo. Neskončilo. A říkám to jako člověk, který výrazně podpořil toto referendum. Také jsem patřil k těm, kteří ho od počátku připravovali a spustili. Musíte pochopit, že švýcarská neutralita byla v jiných obdobích dějin vymezena méně přísně, zejména než za druhé světové války. Například ve 20. a 30. letech bylo Švýcarsko členem Společnosti národů a začalo se účastnit sankcí. Ke striktní neutralitě se ale vrátilo, když se dostalo do problémů s Itálií.
Dnešní problém při debatě, když sledujete diskusi o neutralitě, je tento: Odpůrci iniciativy říkali: „I my jsme pro švýcarskou neutralitu, ale toto je příliš přísné. Naše vláda má mít volnost uvalit mezinárodní sankce na agresora nebo mocnost porušující mezinárodní právo.“ O to jde. Podle mě má být Švýcarsko přísně neutrální vojensky, diplomaticky i ekonomicky. Tuto iniciativu bych považoval za první krok, řekněme, k obnovení úplné neutrality.
Ale musím připomenout, že z přísně právního hlediska Švýcarsko 500 let nenapadlo jedinou zemi. Naše armáda nepřekročila naše hranice. Žádnou mocnost jednostranně vojensky nepodporujeme. Neděláme to ani ve válce na Ukrajině. Žádné zbraně tam neposíláme. Humanitární pomoc ano, ale nic jiného. Spornou otázkou jsou sankce. To je podle mě špatně. Švýcarsko se nemá účastnit hospodářských sankcí, nemá se zapojovat do hospodářské války. Ale říkat, že tím končí, že tím končí neutralita, není pravda. Řekl bych, že neutralita se znovu dostala do středu pozornosti švýcarské debaty. Dokonce i odpůrci této iniciativy říkali, že jsou pro švýcarskou neutralitu.
— Vladimir Solovjov: To mi připomíná všechny ty řeči o demokracii. Víte, v Evropě máme principy a základní hodnoty. Jaké? Nejsou stejné jako před 20 lety, ale ano, máme tyto principy. Můžete je vyjmenovat? No, vlastně ne. Je to křesťanství? Už ne. Ale i v názvech vašich stran je slovo „křesťanský“. To už nejspíš patří minulosti, protože jsme hlasovali pro stejnopohlavní manželství. S neutralitou je to stejné. Jen měníte význam slov. A s touto hrou se Evropa nyní potýká.
Například co je dnes v Evropě demokracie? Jaké jsou základní principy evropských politiků? O čem mluví? Když Macron říká, že Rusko porušuje všechny principy, na kterých stojí naše unie, jaké to jsou? Svoboda slova? V Evropě už není. Svoboda přesvědčení? Už není. V Evropě už není. Křesťanství? Už není. Jaké jsou dnešní principy? Jak vám máme rozumět? Jak vám věřit, když jsou vaše hodnoty tak neurčité?
— Roger Köppel: Jeden tu je. Vždycky je půvabné, když vás jako Švýcara někdo poučuje o demokracii, protože jeden z principů, kterého se stále držíme, je přímá demokracie. Jsme jediná země na světě, která má tento druh demokracie. To je náš princip. Když většina rozhodne, musíme to přijmout. Nemusí to být nutně správné. Není to vždy vrchol moudrosti. Ale je to rozhodnutí. To je svrchovaný lid. To je naše ústava. Dodržujeme ji. Samozřejmě i Švýcarsko… Nikdo není dokonalý. Víte…
— Vladimir Solovjov: Nemluvím o Švýcarsku. O Evropě.
— Roger Köppel: Ano, jistě.
— Vladimir Solovjov: O Evropě, ne o Švýcarsku.
— Roger Köppel: Podívejme se na to. Z televizního studia je vždy velmi snadné obviňovat druhé, že ztrácejí své principy. Zřejmě jsou i některé principy, které Rusko ne vždy dodržuje. Ale budeme mluvit o Evropě. Mluvme o Evropě.
— Vladimir Solovjov: Otázka je, jak máme chápat základní…
— Roger Köppel: Musíte pochopit základní problém Evropy. Jak řekl Goethe: Nic není těžší snášet než řadu krásných dnů. Jaká je historie Evropské unie za posledních 30 let? Je to historie hospodářského triumfu. Kdy přichází nejnebezpečnější okamžik v životě jednotlivce či firmy? Když mají příliš mnoho peněz. Pak začnete být samolibí a arogantní, začnete ztrácet své principy.
— Vladimir Solovjov: Přesně.
— Roger Köppel: Ale nyní vidíme, a to odmítáte vidět, že probíhá vzpoura veřejnosti proti Evropě, kterou tu popisujete. Neustále útočíte na ty lidi, kteří jsou ve vládách nebo v Bruselu.
— Vladimir Solovjov: Rozhodně.
— Roger Köppel: Ale tito lidé ztrácejí legitimitu.
— Vladimir Solovjov: K tomu se dostaneme, ale právě s nimi jednáme…
— Roger Köppel: Ano.
— Vladimir Solovjov: …na vládní úrovni. Právě oni rozhodují.
— Roger Köppel: To je pravda.
— Vladimir Solovjov: Proto klademe prostou otázku: Jaké jsou ty principy, o kterých pořád mluví?
Ukrajina, hranice a výklad mezinárodního práva
— Roger Köppel: Ať už ty principy jsou nebo byly jakékoli, při pohledu na současnou situaci s nebezpečnou válkou a eskalací na Ukrajině bychom se měli přestat navzájem obviňovat z jejich porušování.
— Vladimir Solovjov: Neobviňujeme.
— Roger Köppel: Samozřejmě bychom se měli zaměřit…
— Vladimir Solovjov: K tomu se dostaneme později.
— Roger Köppel: Měli bychom se více zaměřit na hledání společného pevného základu. Uvedu jiný příklad. Rusko si například stále stěžuje na hegemonistické chování Spojených států. Spojené státy nikdy nerespektují hranice. Spojené státy nikdy nerespektují mezinárodní právo. Chovají se jako hegemon a stále zasahují v jiných zemích. Rusko to právem kritizuje, ale vy děláte totéž. Zasahujete na Ukrajině. To je suverénní stát. Co je vám do toho, co se děje na Ukrajině? Vždyť tam vstupujete. Samozřejmě. Přicházíte se svými… Vždyť to je…
— Vladimir Solovjov: Plníme své závazky podle smlouvy podepsané s Doněckem a Luhanskem.
— Roger Köppel: Ale znám jeden princip: Neměli byste porušovat hranice jiných zemí. I Švýcarsko… Také se dějí… V Německu se dějí různé věci.
— Vladimir Solovjov: Znovu se mýlíte, protože to není jediný mezinárodní princip. Ani v Chartě OSN.
— Roger Köppel: Ale podle mě je důležitý. Můžete mít i jiné.
— Vladimir Solovjov: Počkejte, ne. V Chartě OSN je i pojem takzvaných nepřátelských států, proti nimž můžeme kdykoli zasáhnout, pokud z jejich strany cítíme hrozbu. A připomínám, že jde mimo jiné o Německo nebo Japonsko, tedy někdejší státy Osy. Víte, že tyto články, které německé publikum velmi těžko snáší, jsou stále v Chartě OSN? Články o nepřátelských státech. Ale k obviňování se dostaneme později.
— Roger Köppel: Ne, já nikoho neobviňuji. Jen říkám, že určitá míra dvojích standardů je i ve vaší argumentaci.
— Vladimir Solovjov: Teď nemluvím o dvojích standardech. Jen se snažím vymezit základní principy, protože říkáte: „Vy jste provedli invazi.“ Ale víte vůbec, co je invaze? Pokud máte závazky podle smlouvy s určitými zeměmi a musíte je splnit, je to intervence, nebo ne? Například zničení Jugoslávie a Srbska, byla to intervence NATO a části Evropské unie, nebo nebyla?
— Roger Köppel: Ne, bylo to porušení hranic suverénního státu. Ale tím nemůžete ospravedlnit…
— Vladimir Solovjov: Počkejte, počkejte. Já nic neospravedlňuji.
— Roger Köppel: …svá vlastní zvěrstva.
— Vladimir Solovjov: Byla to tedy intervence, nebo ne? Nebo například když podle Charty OSN na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti začala válka v Koreji, byla to intervence, nebo ne? Lze to označit za intervenci, nebo ne? Nebo když Spojené státy poprvé a naposledy v historii NATO uplatnily článek 5 a zahájily vojenskou operaci proti Afghánistánu. Byla to intervence, nebo ne?
— Roger Köppel: Ale no tak, mluvme o realitě. Viděl jste někdy…?
— Vladimir Solovjov: Je to realita, nebo ne?
— Roger Köppel: Viděl jste velmoc napadnout menší zemi s prohlášením: „Porušujeme mezinárodní právo“? Američané, Rusové, všichni říkají: „Ne, jednáme podle posvátných zákonů, podle těchto paragrafů.“ To jsou prostě kecy. Jsou to prostě kecy.
— Vladimir Solovjov: Nejsou to kecy.
— Roger Köppel: Když porušujete svrchovanost Ukrajiny, ospravedlňujete to a pak říkáte: „Ale Západ dělá totéž.“ To přece není…
— Vladimir Solovjov: To jsem ani jednou neřekl. Vůbec neposloucháte, co říkám.
— Roger Köppel: Dobře.
— Vladimir Solovjov: Říkám, že pokud chcete posuzovat určité kroky z hlediska mezinárodního práva, možná je nejprve vhodné to právo znát. Pak můžete říct, zda bylo porušeno, nebo ne. Za druhé, čím jsem začal a na co nechcete odpovědět: Pokud si chceme rozumět, neměli bychom alespoň vymezit základní hodnoty, o kterých mluvíme? Proto se ptám: Když používáte určitá slova, jaký význam jim přikládáte? Když říkáte, že Evropa má základní principy, jaké? Jak spolu jinak můžeme vyjednávat? Jak spolu můžeme komunikovat, když stejná slova používáme v úplně jiném významu?
„Mluvme o zájmech.“ Köppel proti moralizování politiky
— Roger Köppel: Rozumím. Mám úplně jiný přístup a jiný názor. Vůbec nerad mluvím o hodnotách. Nemám rád…
— Vladimir Solovjov: To je pěkné.
— Roger Köppel: Ne, opravdu. Protože je to určitý druh velikášství. Když naši politici v Evropě, v Bruselu říkají: „Jsme společenství hodnot,“ ve skutečnosti to znamená: Naše hodnoty jsou nadřazené. Navrhl bych něco jiného. Mluvil bych o zájmech. Rusko, Spojené státy, Evropská unie… Ze švýcarského pohledu jsme malá země hledící na tyto dravé organizace, obří mocenské bloky. Mají zájmy a ty se někdy střetávají.
Velkou nemocí naší doby je moralizování mezinárodních konfliktů a převádění střetů zájmů na debaty o hodnotách. Říkáte, že Rusko… Že Evropa nemá principy, nebo už neexistují. Jen říkám, že některé naše hodnoty jsou podobné, jiné odlišné, ale mluvit o hodnotách podle mě není dobré. Mluvil bych o zájmech a o tom, jak je sladit ke vzájemnému prospěchu. Když mluvíte o hodnotách… Jsme v televizním pořadu Vladimira Solovjova, který dokáže hodiny výmluvně…
— Vladimir Solovjov: Já s tím nezačal. Kdo s tím začal? Začala s tím Ursula von der Leyenová.
— Roger Köppel: Ano, jistě.
— Vladimir Solovjov: Macron. Začali říkat, že evropské hodnoty jsou důvodem, proč s námi musejí bojovat. My jsme neříkali: „Evropané, chceme, abyste sdíleli naše hodnoty.“ O to nejde. Ale neustále nás obviňují, že naše hlavní… Proto se ptám, jaké jsou ty hodnoty. A když říkám, že to převedeme na principy, ano, to je známé. Vychází to z Machiavelliho teorie politiky.
— Roger Köppel: Principy.
— Vladimir Solovjov: Ale opět je to žaludek proti hlavě. Jde o to, co chtějí vidět v člověku. Jeho zvířecí stránku, nebo tu vznešenou, duchovní? I zájmy, podle Maslowovy pyramidy, i zájmy stojí jen na základní úrovni. Výše máme ideje.
— Roger Köppel: Možná vám nerozumím správně, ale když vás poslouchám, někdy mám pocit, že poslouchám jinou verzi Ursuly von der Leyenové. Jen s jiným politickým názorem. Také tato debata o hodnotách.
— Vladimir Solovjov: Samozřejmě ne. Ale znovu, jaké jsou ty principy?
— Roger Köppel: Ale musíme mluvit o… Ale musíme mluvit o…
— Vladimir Solovjov: S Ursulou von der Leyenovou máme společné jen jedno.
— Roger Köppel: A co to je?
— Vladimir Solovjov: Začínala jako gynekoložka. To znamená, že má opravdu ráda krásu žen. To je jediné, co máme společné. Žen si nesmírně vážím.
— Roger Köppel: Ne, ale řekl bych… Existují principy. Když mluvíme o principech, řekl bych, mluvme o zájmech. Na Ukrajině teď vidíme střet zájmů.
— Vladimir Solovjov: Dobře. V tom případě není v zájmu Evropy podporovat Ukrajinu a bojovat s Ruskem. Evropa to nedělá z pragmatického zájmu. Vzdala se cenově dostupného a stabilního zdroje energie z Ruska. To byl jeden ze tří základních pilířů prosperity Evropy za posledních 30 let. Evropa tedy proti nám nejedná na základě zájmů.
— Roger Köppel: Ale musíte pochopit, nebo se pokusit pochopit, vedle všeho ideologického moralizování a pózování, co je jádrem. Už jsme o tom mluvili. Co je jádrem této skepse vůči Rusku? Nemám rád výraz rusofobie. I ten je ideologický. Jaké obavy mají Evropané, racionální Evropané, při pohledu na ruskou zahraniční politiku?
— Vladimir Solovjov: Jaké obavy?
— Roger Köppel: Obávají se, že Rusko je obrovská mocnost.
— Vladimir Solovjov: Proboha!
— Roger Köppel: Samozřejmě. Samozřejmě. Jsme skeptičtí vůči tomu slovu…
— Vladimir Solovjov: V jakém smyslu?
— Roger Köppel: Že měníte hranice. Měníte hranice. Počkejte, hranice.
— Vladimir Solovjov: Ano, měníme hranice. V čem jsme tak děsiví? Máme jen 145 milionů obyvatel. Teď máme 150 milionů.
— Roger Köppel: A 6 500 jaderných hlavic.
— Vladimir Solovjov: Počkejte, počkejte. Máme tedy 150 milionů. Vy máte 500 milionů obyvatel. Máte třikrát více lidí než my. Neustále říkáte, že vaše ekonomická síla a hospodářský dosah převyšují Rusko: „Podívejte na naše společné HDP! Kde je sakra Rusko?“ Právě vy pohlcujete jednu zemi za druhou, měníte hranice a stále se přibližujete k našim.
— Roger Köppel: Jaké hranice jsme změnili?
— Vladimir Solovjov: Začněme hranicemi Jugoslávie. Úplně jste je zničili. Vytvořili jste nové státy s velmi pochybnou legitimitou. Podíleli jste se na zničení Československa. Teď je tu Česko a Slovensko. Měnili jste hranice, i hranice Sovětského svazu. Teď pohlcujete části někdejšího Sovětského svazu, snažíte se je dostat do Evropské unie.
— Roger Köppel: V reálné politice vždy jde o rovnováhu sil. A právě toho se Evropané nyní obávají. Vidí, že ruská síla je větší, než nejspíš očekávali. Proto mají strach. A řekl bych… Hodně jsem nad tím přemýšlel i díky našim debatám. Jaká je hlavní chyba ruské zahraniční politiky?
— Vladimir Solovjov: Řeknu vám přesně, jaká je hlavní chyba. Rok 1991.
— Roger Köppel: Vím, co chcete…
— Vladimir Solovjov: Rozpad Sovětského svazu. A předtím tu byla další zásadní chyba: Stažení ruských, sovětských vojsk z území východoevropských zemí.
— Roger Köppel: Proč?
— Vladimir Solovjov: Tam to všechno začalo. Kdyby ve stejnou chvíli udělaly totéž Spojené státy a Británie, kdyby své okupační síly stáhly z Evropy, scénář by byl úplně jiný. Pokračujeme hned po přestávce. Říkám, že jste tu asi proto, že máte sérii rozhovorů nebo něco takového, z pracovních důvodů.
— Roger Köppel: Jsem rád, že tu ve studiu není stejná situace jako v kokpitu Fly Dubai, ale možná se k tomu dostaneme.
Nord Stream, evropské elity a Solovjovova představa ruských zájmů
— Vladimir Solovjov: Ano. Dobře, tedy zájmy. Ano. Z hlediska zájmů, řekněme, začněme odpálením potrubí Nord Streamu. Bylo to v zájmu Evropy? Byla to obrovská škoda pro hospodářství Německa, a nejen Německa. Byla to obrovská rána investicím západních firem účastnících se těchto projektů. A nic.
— Roger Köppel: Rozhodně, souhlasím. V Evropě už několik let vidíme zanedbávání národních zájmů. Když se podíváte zejména na Německo, i kvůli historické zkušenosti byl národní zájem téměř toxický pojem. Museli jste jednat v evropském zájmu a tak dále. Ale znovu, je to zjevně chybná politika. Je to nebezpečná politika. Odporuje základním hospodářským zájmům, zájmům lidí.
Ale vidíme i nadějný signál: Stále více Němců, a nejen Němců, se probouzí. A elity, které citujete ve svých pořadech, von der Leyenová, Merz, Macron, se pohybují na tak tenkém ledě, že základní legitimita jejich politiky už nemá oporu. Vidíme výměnu elit. Teď mám obavu, jak zabránit třetí světové válce v Evropě. Ale i Rusko v tom nese odpovědnost. Samozřejmě. Pokud začnete soupeře jen démonizovat, shazovat je, myslím samozřejmě politiky, děláte stejnou chybu jako Evropané.
— Vladimir Solovjov: Dobře, řekl jste, ať o tom nemluvím. Mohu vám to říct, jistě. Nedémonizujeme. Dobře.
— Roger Köppel: Ale démonizujete…
— Vladimir Solovjov: Ne, mluvme o zájmech. V našem zájmu je Evropa národních států, ne jednotná Evropa.
— Roger Köppel: Ale to je úkol evropských států: Samy rozhodnout, jak se chtějí uspořádat. My Rusům neříkáme, jak se mají uspořádat.
— Vladimir Solovjov: Mýlíte se. Říkáte nám to pořád. Připomenu, že financujete nepřetržitě, 365 dní v roce fungující kongres okupovaných národů, placený evropskými penězi. Je v něm mnoho zrádců z Ruska, kteří debatují o plánech na rozdělení Ruska. Připomenu, že mnoho evropských politiků tvrdilo, že rozpad Ruska je nevyhnutelný a že to bude pro Evropu lepší, od Kaji Kallasové a dalších. Připomenu, že neustále zasahujete do našich voleb, hodnotíte je a pokaždé komentujete, zda jsou demokratické a zda je uznáváte. To je vše.
— Roger Köppel: Mohu připomenout, že jste tento pořad zahájil komentářem ke švýcarskému referendu o neutralitě?
— Vladimir Solovjov: Mluvím o zasahování.
— Roger Köppel: Jistě. A váš komentář je vítaný.
— Vladimir Solovjov: Ne, ne, ne.
— Roger Köppel: Myslím, že je vítaný. Je zajímavé slyšet váš názor.
— Vladimir Solovjov: Ale nejsem oficiální představitel vlády. Ani oficiální politický představitel. A připomenu, že z oficiálního hlediska, kdykoli tuto otázku položíte ruskému prezidentovi, říká, že nám do toho nic není. Je to věc těch lidí. U Evropanů je to naopak.
V našem zájmu je, aby se Evropa rozpadla. To je náš zájem. Německo mám tak rád, že bych jich chtěl několik. Několik národních států na území Německa by bylo k prospěchu Ruska. Zároveň je v našem zájmu politická a vojenská unie s Čínou, Severní Koreou a Běloruskem. Vytvořit obrovskou hospodářskou, vojenskou, politickou a průmyslovou unii, která dokáže zajistit nezbytnou míru bezpečnosti vůči nepříliš přátelským zemím, jako jsou USA, nebo vůči bloku NATO. Tak vypadá řeč o zájmech.
— Roger Köppel: A právě to se děje. Ale když to uděláte, nemůžete být naivní. Na tuto akci samozřejmě přijde reakce. Když Rusko… Dám vám příklad.
Rozšiřování NATO a selhání diplomacie
— Vladimir Solovjov: Víte, kdy to všechno začalo?
— Roger Köppel: Ano.
— Vladimir Solovjov: Konkrétně s Ukrajinou. Víte, kdy to na Ukrajině začalo?
— Roger Köppel: Řekl bych v roce 2013.
— Vladimir Solovjov: Ne, v roce 2004, když NATO oficiálně pozvalo Ukrajinu. Tím to skončilo.
— Roger Köppel: Shodneme se, že to byla vrcholná hloupost. Kritizovali ji konzervativní diplomaté ve Spojených státech, George Kennan a další. Vždy varovali před rozšiřováním NATO na východ. V tom se nelišíme. Co podle mě opomíjíte, je selhání ruské diplomacie při vysvětlování a získávání, řekněme, srdcí a myslí mnoha Evropanů pro vlastní stanovisko.
Když se podívám na ministra Lavrova nebo prezidenta Putina, když se jich ptají: „Proč bojujete na Ukrajině?“ Vzpomínáte na rozhovor s Tuckerem Carlsonem? Prezident Putin řekl: „Tuckere, dejte mi 30 sekund.“ A pak mluvil 30 minut. Začal ve středověku. Jako bývalý politik vám říkám: Když své stanovisko musíte vysvětlovat 30 minut, máte velký strategický problém. Nevíte, za co bojujete. A platí to i opačně.
— Vladimir Solovjov: Přesně víme, za co bojujeme. Musíme vás vzdělávat. Proto bylo prvních 30 minut otázkou vzdělávání.
— Roger Köppel: Ale to je stejný postoj, který kritizujete u Američanů a Evropanů. Děláte přesně totéž.
— Vladimir Solovjov: To je jedna věc. Jak se obvykle stává, nevidíte celek, protože jsme se tomuto tématu věnovali nejen na úrovni ministra zahraničí, ale i na prezidentské úrovni nejméně osm let. Ale počkejte. Podívejte se, náš prezident poskytl obrovské množství rozhovorů všem možným západním novinářům od roku 2014. Vysvětlovali jsme minské dohody, převrat v Kyjevě, nesčetněkrát. A výsledek?
Ještě před zahájením speciální operace byl Macron v Moskvě. A znovu, v diskusi se zahraničními novináři náš prezident řekl: „Zbláznili jste se? Nechápete, že to povede k jaderné válce?“ Ano, mluvili jsme o tom mnohokrát. Když se nakonec ukázalo, že Evropa si ani nenajde čas, aby poslouchala a pochopila, začali jsme vás poučovat. Ale říkat, že jsme své stanovisko nevyjadřovali…
— Roger Köppel: Vyjadřovali, ale nepodařilo se vám přesvědčit.
— Vladimir Solovjov: Proč?
— Roger Köppel: To je nejdůležitější. Musíte je přesvědčit.
— Vladimir Solovjov: Protože jste zatraceně hloupí.
— Roger Köppel: Ne, to je jednoduché vysvětlení. Když někoho nedokážete přesvědčit, prostě řeknete: „Ti druzí jsou hloupí.“
— Vladimir Solovjov: Dobře.
— Roger Köppel: V reálné politice…
— Vladimir Solovjov: V politice, v reálné politice, proč jste nepřesvědčili Rusko, že jste přátelé?
— Roger Köppel: Řeknu vám to.
— Vladimir Solovjov: Ani vám se nepodařilo přesvědčit nás.
— Roger Köppel: Jak funguje velká politika? Máte velmoci, které se navzájem zadržují. Takové soupeření mocností probíhá tisíce let. Rusko je velmoc, velmi velká. Po rozpadu Sovětského svazu bylo oslabené. Potom znovu povstalo. I díky úspěchům vašeho prezidenta Putina, který Rusku vrátil sílu a hrdost.
Na druhé straně to samozřejmě vyvolalo otázku: Co je toto Rusko zač? Můžeme mu věřit? Velmoci si navzájem nevěří, a tak začaly politiku zadržování, podle mě hloupou. Rozšiřování NATO na východ. Ruská politika selhala, protože nedokázala zastavit rozšiřování NATO na východ. Čekali příliš dlouho, než na Ukrajině všechno šlo do háje. A teď jste zataženi do války, kterou pořádně nevyhráváte. Vyhráváte, máte určité úspěchy, ale nakonec, Rusko… Prezident Putin dostal Rusko do velmi obtížné situace, protože jste se izolovali od části…
— Vladimir Solovjov: Od koho?
— Roger Köppel: Od Západu.
— Vladimir Solovjov: Jděte do prdele, Západ taky.
— Roger Köppel: Jistě, můžete ho shazovat.
— Vladimir Solovjov: Ale kde je?
— Roger Köppel: Pokud je to tak, proč je to tak?
— Vladimir Solovjov: Nyní máme neuvěřitelně lepší vztahy s Čínou.
— Roger Köppel: Ano, to je dobře. Budete slabším partnerem Číny. Gratuluji.
„Co jste udělali špatně, že jste ztratili Rusko?“
— Vladimir Solovjov: A s Indií, ne slabším. Dříve jsme byli slabším partnerem Evropy. Protože vy… Počkejte. Od roku 1991 si položte tuto otázku: Co jste udělali špatně, že jste ztratili Rusko? Od roku 1991. Obrovské množství evropských podniků, amerických podniků. Rusko bylo stroj na vydělávání peněz. Přiváděli jste sem všechny své firmy. Měli jste tu své továrny. Odčerpávali jste z Ruska peníze a suroviny jako šílení. A dokázali jste prohrát.
Ztratili jste Rusko. Ztratili jste ruský trh. Ztratili jste všechny své investice v Rusku. Co jste tedy udělali špatně, že jste nedokázali vysvětlit své hodnoty a zájmy? Počkejte, dokázali jste ztratit Rusko. Nedokázali jste své stanovisko vysvětlit ruskému lidu a ruským představitelům. To je zásadní otázka.
Jak se stalo, že od roku 1991, kdy jsme byli ochotni pro Německo dojít na Měsíc a zpět… My jsme znovu sjednotili Německo. To neudělali Němci. My jsme jim tu možnost dali. Dali jsme vám všechny možnosti prosperovat a růst díky pohlcení východní Evropy. Výsledkem bylo, že jste porušili veškeré dohody s Ruskem o nerozšiřování NATO a zradili naši důvěru, protože vaše firmy zradily své zákazníky. Když říkají: „Už neplníme své záruční závazky.“
A potom se ptáte, co jsme udělali špatně, že jsme vás ztratili, když jste to vy, kdo udělal všechno špatně a ztratil nás. V 90. letech jsme milovali Evropany a obdivovali Američany. Co jste udělali špatně, že jste úplně ztratili naši lásku a obdiv?
— Roger Köppel: Úplně souhlasím s vaším popisem hloupostí západní Evropy a jejího ničím nepodloženého velikášství. Často to byla jen čirá arogance. S tím souhlasím. To je v zásadě pravda. Ale když jsem v pořadu Vladimira Solovjova, bylo by laciné jen shazovat Evropu. Na konflikt jsou vždy potřeba dvě strany.
— Vladimir Solovjov: Jistě.
— Roger Köppel: V našem případě tři, protože je tu i Amerika. Mají své vlastní zájmy. Řeknu, co se mi nelíbí na tom, jak Evropu neustále výmluvně a správně obviňujete. Naším úkolem teď není prohlubovat naše rozdíly a náš konflikt. Neměli bychom ho zvětšovat. Měli bychom ho zmírnit. Stále máme společné zájmy.
— Vladimir Solovjov: Máte pravdu.
— Roger Köppel: Evropa a Rusko mají společné zájmy. A dovolte mi… Ne, dovolte mi něco říct. Včera jsem poslouchal vašeho ministra Lavrova, který říkal podobné věci jako vy. Říkal: „Západ nás zklamal,“ a tak dále. Ale v zásadě mluvil 90 minut o vztahu k Západu. To mi ukazuje, a je to zřejmé, že jsme sousedé. Západní Evropa a evropské Rusko, jsme sousedé. Musíme spolupracovat.
Souhlasím s vámi. Míru v Evropě nikdy nelze dosáhnout proti Rusku. Musí být dosažen společně s Ruskem. Ale vy jako jeden z nejvlivnějších opinion leaderů a novinářů v Rusku nepomáháte. Svou úžasnou polemickou, teatrální rétorikou jen přiléváte olej do ohně konfrontace.
Západní zbraně a spor o zástupnou válku
— Vladimir Solovjov: Mohu připomenout váš velmi zajímavý rozhovor s Margaritou Simonjanovou? Když se vás přímo zeptala: Zasahují nějaké ruské tanky, rakety či drony Evropu a evropské metropole? Mohu vám ukázat obrovské množství techniky, raket a všeho dalšího ze Západu, co zabíjí naše děti, ženy a staré lidi?
— Roger Köppel: Ano. Ale dovolte mi se zeptat. Já to nehájím. Podle mě je to, co Západ dělá, špatně. Evropané by měli dělat vše, aby tento konflikt zmírnili. Dělají všechno, aby ho zvětšovali. Ale no tak, podívejme se na realitu. Kolik zástupných válek vedlo Rusko, Sovětský svaz za posledních sto let? Vždyť…
— Vladimir Solovjov: Ne, ne, ne. Mluvíme o současném Rusku. Kolik? Uveďte jedinou zástupnou válku proti Evropě.
— Roger Köppel: Můžete mě o tom poučit, ale…
— Vladimir Solovjov: Ne, nepoučuji vás. Jen se ptám. Jmenujte alespoň jednu zástupnou válku proti Evropě. Dobře. Slyšeli jsme, že prý… Rusové. Nejdřív jsme slyšeli, že potrubí napadli Rusové. Pak: „Aha, nebyli to Rusové.“ Potom jsme slyšeli o podmořském potrubí a dvou lodích, že to je určitě ruská sabotáž. „Aha, teď se ukázalo, že to nebyla sabotáž.“ Byla to čínská plavidla a ano, šlo ve skutečnosti o technické problémy.
Lipsko. Ano, přesně, Lipsko. „Aha, víte co? Vlastně tam ani nebyla žádná výbušnina a nemáme žádný důkaz, že to byli Rusové, ale obviníme Rusy.“ Dobře, co dál? Co dál? Litviněnko. Kdo ho zabil v Londýně? Existuje vůbec rozhodnutí soudu? Žádné soudní rozhodnutí není. Nenašli jsme žádné řádné soudní rozhodnutí, a tak jsme zůstali u názoru koronera.
Co dál? Jaké zástupné války? Existuje vůbec jediný evropský politik, kterého zabili nebo zavraždili Rusové? Ne. Fico, Evropan. Postřelený stoupencem Ukrajiny. A kde dál? V Německu nic nevidím. V Nizozemsku ano, byl tam jeden atentát, ale opět to nebyl Rus. Skandinávie, žádný Rus. Tak jaké zástupné války?
— Roger Köppel: Ale co je základní příčinou? Můžete to nazvat evropskou válečnou hysterií, válečnou rétorikou, konfliktem.
— Vladimir Solovjov: Ne, obyčejná hloupost.
— Roger Köppel: Není to jen to, ale i hloupost. Nikdy nepodceňujte lidskou hloupost, na všech stranách. Základním faktem je, že váš prezident rozhodl poslat své armády do suverénního státu Ukrajina.
— Vladimir Solovjov: A kdo to kurva říká? Země, které kurva napadly každého. Poslali jste vojáky do Afghánistánu. Poslali jste vojáky do Iráku. Poslali jste vojáky do…
— Roger Köppel: Počkejte. A tím je to ospravedlněné.
— Vladimir Solovjov: Počkejte, není to ospravedlnění. Je to vysvětlení. Jde nám o Rusy, které zabíjeli Ukrajinci po vojenském převratu v Kyjevě.
— Roger Köppel: Jsou to ukrajinští občané. Jsou.
— Vladimir Solovjov: Počkejte, počkejte.
— Roger Köppel: Rozhodujete, ve které zemi můžete zasáhnout, když někdo…?
Donbas, Kyjev a odpovědnost za válku
— Vladimir Solovjov: Je to rozhodnutí naší vlády. Vidíme, že v Chartě OSN jsou dva základní články. Jde o právo… Právo národů na vlastní stát, že?
— Roger Köppel: Ano.
— Vladimir Solovjov: A hranice, nedotknutelnost hranic. Řídíme se tím prvním. Právem lidí na Donbasu na vlastní stát. Ukrajinci, kteří uchvátili moc po nelegitimním vojenském převratu podporovaném východní Evropou a Amerikou, tam začali zabíjet Rusy. Před rokem 2022 zabili na Donbasu 20 000 Rusů. Evropané neudělali nic, ani jednou to nepřiznali.
— Roger Köppel: Když vás poslouchám, vidím člověka, který vůbec nerespektuje nezávislost Ukrajiny jako suverénního státu.
— Vladimir Solovjov: Znovu, to je špatně. Znovu, ukrajinský… Znovu říkám. Znovu. Znovu.
— Roger Köppel: Kritizuji…
— Vladimir Solovjov: Ne. Špatně. Ne.
— Roger Köppel: Ale to je Istanbul.
— Vladimir Solovjov: To je jiné město. V Istanbulu. Počkejte. V Istanbulu bylo řečeno: Zajímají nás jen dva nezávislé státy, které uznáváme, protože moc na Ukrajině je nelegitimní. Uchvátili moc vojenským převratem a vy jste chybovali, protože na začátku jste podepsali dohodu s tehdejším úřadujícím prezidentem Janukovyčem a řekli jste, že nebudete… Ale pak jste Janukovyče zradili. Najednou jste prohlásili: „Víte co? Ano, tento převrat je legitimní.“ Přitom porušili každý zákon Ukrajiny, porušili ukrajinskou ústavu. Ale vy jste jim řekli: „Je nám to jedno. Považujeme je za legitimní.“ Ale my ne.
— Roger Köppel: Ale nemůžete se divit, Vladimire.
— Vladimir Solovjov: Nedivíme se.
— Roger Köppel: Nemůžete se divit, když váš prezident rozhodne napadnout jinou zemi…
— Vladimir Solovjov: Žádnou zemi nenapadáme. Napadli jsme pobaltské státy? Ne. Napadli jsme Německo? Ne. Napadli jsme Finsko? Ne.
— Roger Köppel: Ale když vás poslouchám…
— Vladimir Solovjov: Kdybychom chtěli, už se stalo. Moc nás to nezajímá.
— Roger Köppel: Ale…
— Vladimir Solovjov: Váš prezident, Macron, prohlásil, že bojuje, že vede válku proti Rusku. To prohlásil. Merz prohlásil: „Bojujeme proti Rusku.“ Kaja Kallasová prohlašuje: „Vedeme válku s Ruskem.“
— Roger Köppel: Ano.
— Vladimir Solovjov: Dost. Prohlašují: „Vedeme válku s Ruskem.“ Ani jednou, nikdy prezident Putin neprohlásil, že vedeme válku s Evropou. Ale vy prohlašujete, že vedete válku s Ruskem.
— Roger Köppel: Evropané si myslí, že mají…
— Vladimir Solovjov: Evropané nikdy nemyslí, jsou kurva hloupí.
— Roger Köppel: Myslí si, že mají bránit, že mají bránit svrchovanost…
— Vladimir Solovjov: Čeho?
— Roger Köppel: Ukrajiny.
— Vladimir Solovjov: Proč jste nebránili… Počkejte. Počkejte. Počkejte, počkejte. Počkejte, počkejte. Počkejte, počkejte. Počkejte. Proč jste nebránili svrchovanost Afghánistánu? Proč jste nebránili svrchovanost Československa? Proč jste nebránili svrchovanost Německé demokratické republiky, kterou pohltili bez jediného referenda? Proč jste nebránili svrchovanost Jugoslávie?
— Roger Köppel: Nemyslíte, že bychom měli respektovat svrchované hranice jiných zemí?
— Vladimir Solovjov: Samozřejmě že ne.
— Roger Köppel: Napadla Ukrajina Rusko?
— Vladimir Solovjov: Ano, samozřejmě.
— Roger Köppel: V jakém smyslu ho napadla? Co udělali?
— Vladimir Solovjov: Začali…
— Roger Köppel: Poslali do Ruska svou armádu?
— Vladimir Solovjov: Ne, ne, ne. Začali zabíjet Rusy. Zabili…
— Roger Köppel: Začali zabíjet své vlastní občany a to je zločin.
— Vladimir Solovjov: Počkejte, počkejte. Počkejte, počkejte. To je zajímavé. Kdo jsou „oni“? Nelegitimní moc. Chtějí…
— Roger Köppel: Kolik je na světě nelegitimních vlád? Má Rusko právo svrhnout všechny režimy? Jste noví Američané, kteří zasahují do režimů.
— Vladimir Solovjov: Počkejte. Podle mezinárodního práva, podle Spojených států a Evropanů jste nikdy neměli uznat moc v Kyjevě. Podle vašich zákonů, protože se dostala k moci vojenským převratem. Ale vy jste ho zaplatili. A znovu připomenu, že vaši ministři zahraničí podepsali dohodu s Janukovyčem, že Janukovyč stáhne vojska z Kyjeva a evropské země zajistí ukončení nepokojů. Co se stalo potom? Lidé placení Evropany šli zabít Janukovyče.
— Roger Köppel: Ale zásadním rozhodnutím je rozhodnutí vašeho prezidenta otevřít brány pekla invazí na Ukrajinu. A teď mluvíme o třetí světové válce.
— Vladimir Solovjov: Žádnou invazi jsme neprovedli. A bude-li to nutné, zničíme vás.
— Roger Köppel: Musíte převzít odpovědnost.
— Vladimir Solovjov: Přebíráme odpovědnost.
— Roger Köppel: Za toto rozhodnutí.
— Vladimir Solovjov: Přebíráme.
— Roger Köppel: Nemůžete jen obviňovat ostatní a říkat: „Oni za to mohou.“
— Vladimir Solovjov: Kde je ta odpovědnost? Kde je ta odpovědnost?
— Roger Köppel: Z hlediska lidskosti, lidskosti.
— Vladimir Solovjov: Připomenu: Kolik milionů lidí uprchlo z Ukrajiny do Ruska?
— Roger Köppel: Kolik jich je? Osm milionů.
— Vladimir Solovjov: Přesně. Dokážete si představit agresora, který začal válku proti suverénní Ukrajině, a obyvatelstvo Ukrajiny, ukrajinští civilisté, se rozhodli odejít k těm útočníkům?
„Nestěžujte si, až z vašich měst bude prach“
— Roger Köppel: Ale přestaňte si stěžovat na důsledky války, kterou jste vojensky zahájili invazí na Ukrajinu.
— Vladimir Solovjov: Napadli jsme Evropu?
— Roger Köppel: Ne, ale Ukrajinu.
— Vladimir Solovjov: Tak si přestaňte stěžovat, až budete zničeni. A až budete kurva vymazáni ze země, nestěžujte si na ruskou agresi. To dostanete za placení a dodávání raket na zabíjení Rusů. Nestěžujte si, až z vašich měst bude kurva prach. Nestěžujte si. Neste důsledky.
Znovu, už dávno vám Talleyrand řekl: „Znám tisíc způsobů, jak vyhnat ruského medvěda z brlohu, ale ani jeden, jak ho zahnat zpět.“ Pokud si myslíte, že vy zlí, zvrácení Evropané můžete bojovat s Ruskem a vyhrát, vraťte se ke své historii. Nikdy jste nad Ruskem nezvítězili a nikdy nezvítězíte. Není to pěkné?
— Roger Köppel: Klid, klid, Vladimire.
— Vladimir Solovjov: Já jsem vždy klidný.
— Roger Köppel: Zachovejte klid.
— Vladimir Solovjov: Mohu vám říct ještě víc. Budete překvapený. Zkontrolujme mi puls. Je to 56.
— Roger Köppel: To je moje srdce… To bude nejspíš můj vliv, můj uklidňující vliv.
— Vladimir Solovjov: Ne, říkám, že mám puls 56. Víte.
— Roger Köppel: Nepřeceňujte se a nepřeceňujte Rusko. A pojďme mluvit. Vraťme se k rozumu. Vraťme se k…
— Vladimir Solovjov: Vyhráli jste vůbec někdy? Zvítězili jste za všechna ta staletí alespoň jednou nad Ruskem? A připomenu, že i Švýcarsko jako takové existuje jen díky ruskému carovi. Dokonce i samotné Švýcarsko.
— Roger Köppel: No, já…
— Vladimir Solovjov: V dějinách Švýcarska.
— Roger Köppel: Řekl bych, že přínos Ruska ke švýcarské neutralitě a švýcarské prosperitě v 19. století je velmi velký. Ale nezapomínejme na švýcarský přínos Rusku.
— Vladimir Solovjov: Jaký třeba?
— Roger Köppel: Pan de La Harpe byl vychovatelem cara Alexandra I.
— Vladimir Solovjov: Vidíte.
— Roger Köppel: Svou moudrou výchovou mu umožnil, aby dokázal porazit Napoleona. Bez švýcarského přispění byste Napoleona nikdy neporazili.
— Vladimir Solovjov: Aha, ano, jistě. To je velmi vtipné, protože Alexandr I. se na porážce Napoleona podílel téměř nulově. Ale koho to zajímá? Nebyl to Kutuzov ani jiný vojevůdce.
— Roger Köppel: Jistě. Podle Tolstého byl on tou hlavní postavou.
— Vladimir Solovjov: A připomenu, že Alexandr I. Kutuzova nenáviděl. A když ho musel jmenovat…
— Roger Köppel: Četl jsem Tolstého. Ale myslím, že kdybyste tehdy byl na světě, řekl byste: „Já, Vladimir Solovjov, si mohu připsat porážku Napoleona.“
— Vladimir Solovjov: Ne, nikdy. Ne. Ne, svou roli chápu a je velmi skromná.
Švédsko, Finsko a otázka, zda lze změnit názor
— Roger Köppel: Ale nemyslíte, že bychom měli konflikt mezi takzvaným Západem a Ruskem zmírnit? A opravdu si myslíte, že zde přispíváte konstruktivně?
— Vladimir Solovjov: Znovu, zájmy.
— Roger Köppel: Ale je v zájmu, že Švédsko a Finsko jsou teď v NATO?
— Vladimir Solovjov: Ne, ale v našem zájmu je ukončit jejich existenci.
— Roger Köppel: Za jakých okolností, Vladimire, jste ochoten změnit názor?
— Vladimir Solovjov: Za žádných. Existuje vlastně jen jeden rozumný způsob změny.
— Roger Köppel: Ale svůj názor jste změnil. Před deseti lety jste nebyl odpůrcem Evropy.
— Vladimir Solovjov: Ne, protože Evropa byla jiná. Tehdy Evropa nikdy nechtěla podpořit žádný agresivní krok proti Rusku. Ale potom se Evropa úplně změnila a Amerika také.
— Roger Köppel: Ale Rusko k tomu přivedlo hlavně Němce. To není šílenství.
— Vladimir Solovjov: S Němci je to trochu složité. Ne. S Němci je to trochu složité.
— Roger Köppel: Dobře.
— Vladimir Solovjov: S Německem je to trochu složité.
— Roger Köppel: Dobře. Mluvil jsem s kancléřkou Merkelovou. Večeřel jsem s ní v roce 2015 po krymské krizi.
— Vladimir Solovjov: Jistě.
— Roger Köppel: A navrhl jsem jí, aby mluvila s prezidentem Putinem a vyřešila tuto krizi s Krymem mírově a našla novou dohodu. A paní Merkelová mi řekla: „Ruský prezident nás dostal do velmi obtížné situace, protože Berlín nemůže podat Moskvě ruku, když hranice…“
— Vladimir Solovjov: Je nám u prdele podávání rukou s Berlínem, když zabrali NDR.
— Roger Köppel: Ne, ale vy jste vyvolali nenávist, na kterou si teď stěžujete.
— Vladimir Solovjov: Neznáte všechny podrobnosti. Řeknu vám je. Tehdy prezident Obama, bylo to myslím 21. února, zavolal prezidentu Putinovi a požádal ho: „Můžete požádat prezidenta Janukovyče, aby podepsal dohodu? Dejte mu své osobní záruky za jeho život a bezpečí, ale musí stáhnout vojska a dohodnout se s lidmi v ulicích.“ Putin potom udělal, o co ho požádali.
— Roger Köppel: O kterém roce mluvíte?
— Vladimir Solovjov: O roce 2014. Hned potom, když Janukovyč udělal vše, o co ho náš prezident požádal, Evropané a Američané se rozhodli, že na to serou. Od té doby jsme se rozhodli: Aha. Dobře. Lidové hnutí. Jistě, bude tu lidové hnutí. Bohužel musíme skončit, ale budeme pokračovat později.
Síla rozhovoru spočívá také v tom, že proti Solovjovovi neseděl obhájce bruselské politiky. Köppel je reálpolitik a kovaný alternativec, ale není bohužel konceptuál. Unikají mu zásadní reálie konceptuality a tzv. slavistiky, o které západní alternativa vůbec neví, přičemž s ní spojená rusistika dobře popisuje problémy Ukrajiny, banderismu a genocidy Ukrajinců ruské národnosti na Donbasu v letech 2014 až 2022. Tohle prostě Köppelovi chybí. Jinak by se tak hloupě neptal na příčinu a důvod ruské intervence na Ukrajině.
Označoval západoevropské jednání za arogantní, rozšiřování NATO na východ za hloupé a evropský přístup k válce za politiku, která konflikt zvětšuje místo jeho zmírňování. Přesto ale trval na tom, že mír v Evropě musí vzniknout společně s Ruskem, což je naprosto správný názor, ale hned k tomu přidal, že k němu nevede ani moralizování evropských představitelů, ani Solovjovovy výhrůžky.
Nulová gramotnost o reáliích a příčinách konfliktu na Ukrajině u západních alternativců
Köppel během rozhovoru pojmenoval problém, který nelze odstranit dalšími prohlášeními o evropských hodnotách: Evropa a Rusko zůstávají sousedy a budou jimi i po skončení této války. Kritizoval evropské elity za zanedbávání hospodářských a národních zájmů, odmítal jejich aroganci a opakovaně žádal zmírnění konfliktu. Jeho věta, že míru v Evropě nelze dosáhnout proti Rusku, ale společně s Ruskem, tvoří ústřední sdělení celého rozhovoru, pod který se mhou podepsat. Ve chvíli, kdy se debata změnila ve výhrůžky zničením měst, dostala tato výzva k jednání ještě naléhavější význam.
Solovjov naopak předvedl, jak daleko ve své rétorice dospěl od někdejšího obdivu k Evropě a Západu k otevřenému nepřátelství. Sám tento obrat vysvětloval ztrátou důvěry, rozšiřováním NATO a západními dodávkami zbraní; v rozhovoru však zároveň vyslovil přání rozpadu Evropy, rozdělení Německa a ukončení existence Švédska a Finska.
Köppel je známým zastáncem německé školy “Realpolitik” a v rozhovoru to bylo patrné od začátku. Solovjovovi tyto výroky nenechal bez odpovědi a vracel ho k otázce odpovědnosti i společných zájmů. Výsledkem je mimořádně ostrý rozhovor, v němž je slyšet jak hloubka vzájemného odcizení, tak pokus prorazit ji požadavkem na návrat k diplomacii dříve, než se řeči o evropské válce promění v její skutečnost. Rozhovor je důkazem, že západní alternativa vůbec nechápe příčiny konfliktu na Ukrajině. Genocida občanů Ukrajiny s ruskou národností od roku 2014, zákaz ruštiny ve veřejné sféře.
Dále zákaz ruské pravoslavné církve na Ukrajině, zákaz výuky v ruštině na Ukrajině, zákaz tisku v ruštině, zákaz ruštiny na úřadech, zákaz podnikání a živností v ruštině, ale zejména legitimizace a oživení banderismu a neonacismu na Ukrajině, který je postavený na nenávisti k Rusům. A snaha Ukrajiny o vstup do NATO a o získání jaderných zbraní. To jsou příčiny konfliktu. A je opravdu děsivé, že západní alternativa toto vůbec neví a nezná. Proto jít do ruského studia a nemít tyto věci nastudované, to je opravdu důkazem prakticky nulové konceptuality. A to je pravdu smutné zjištění.
*
-VK- -šéfredaktor AE News
Týdeník “Weltwoche”, který existuje skoro 90 let, je “alternativní sever” … ?