Rostislav Iščenko: Trump by rád přijel do Moskvy, aby se pokusil „prodat“ Rusku poraženou Ukrajinu

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Začíná se hovořit o novém geopolitickém uspořádání. Je zapotřebí uspořádat obrovskou konferenci za účasti velkého počtu států, aby se vyřešily všechny světové problémy. Ale to se stane až po Ukrajině. Dokud nezlomíme Ukrajině vaz, nikdo s námi rozhodně jednat nebude.

Říká v rozhovoru pro server Ukrajina.ru komentátor agentury MIA „Rossija segodňja“ Rostislav Iščenko.

Iščenko už ve svém článku „Na pokraji velké války“ poznamenal, že světová válka se již nachází v přípravné fázi. Podle jeho slov je kontrola nad situací ztracena a dohodám mezi bloky brání spojenci s rozmanitými zájmy od Indie po Írán.

Reklama

– Rostislave Vladimiroviči, jak by mohl tento globální konflikt vypadat v případě, že by Ukrajina do jeho začátku ještě obstála? A jak by to vypadalo, kdyby už bylo po všem?

– Západ bude v každém případě vnímat porážku Ukrajiny jako taktické vítězství Ruska, nikoli strategické. Nehodlá kapitulovat a má v úmyslu bojovat dál. Otázkou je, jakými metodami bude toto budoucí střetnutí vedeno.

Velká Británie a její spojenci se chystali rozpoutat velkou válku ještě před porážkou Ukrajiny. Na začátek roku 2025 připravovali provokaci v Baltském moři spojenou s blokádou ruských přístavů. K tomu byla vytvořena odpovídající informační a materiálně-technická základna. Je pravda, že v té době už byla situace na Ukrajině natolik špatná, že ti, kteří měli vstoupit do konfliktu na její straně, začali váhat. Nejprve pobaltské státy a poté i Poláci začali vydávat prohlášení ve smyslu: „Jsme připraveni bojovat s Ruskem s velkým potěšením. Ale jen pokud budeme mít jistotu, že nás USA neopustí.“

Reklama

Podobná krize se rýsovala kolem Podněstří, ale z týchž důvodů se ji nepodařilo vyvolat: Sandu byla pro, zatímco moldavští generálové a rumunská vláda byli kategoricky proti.

To však neznamená, že by všichni odmítli bojovat právě teď. Jednoduše to tehdy odmítli. V Pobaltí to nevyšlo, v Podněstří to nevyšlo. Západní stratégové nyní uvažují o tom, co bude, až Rusko zlikviduje Ukrajinu. A mají dva základní scénáře.

Je možné vést konfrontaci s Ruskem formou ekonomického soupeření. Tuto variantu volí ti, jež nazýváme „holubicemi“. „Můžeme si i zabojovat, ale zásadně nepřecházet k horkému střetu.“ Ti, které nazýváme „jestřáby“, to však vidí jinak: „Můžeme i bojovat. Budeme vést stejnou proxy válku. Jen místo Ukrajiny budeme mít Ukrajiny jiné. V Evropě je spousta zemí. Spousta armád. Rusové nebudou nikdy schopni postoupit až k Lisabonu.“

Rusko přitom dalo jasně najevo, že bude používat jaderné zbraně a že je použije jako první. A to i proti nejaderným zemím. V naší aktualizované doktríně jsme výslovně uvedli, že proti nejaderným zemím, které vedou válku s Ruskem, mohou být použity jaderné zbraně, pokud je podporují jaderné velmoci. A každá evropská nejaderná země má spojenectví s jadernými mocnostmi, protože všechny jsou členy NATO.

Proto na Západě začala nová vlna diskusí. Lze uvažovat o nových scénářích proxy války s Ruskem? Nebo ne, protože by to okamžitě znamenalo jadernou válku?

Reklama

Někteří říkají: „Rusko určitě nepoužije jaderné zbraně hned. Budeme mít čas se dohodnout, k plnohodnotné jaderné válce nedojde hned.“

Jiní namítají: „A jste si jisti, že hned nevyletí celý jaderný arzenál a že nebudeme muset reagovat naším jaderným arzenálem?“

To znamená, že zde už budou muset jednat podle principu „věřím – nevěřím“.

S ohledem na tento postoj Západu se Rusko snaží skoncovat s Ukrajinou a přitom se vyhnout i sebemenšímu ozbrojenému střetu s Evropou. Pokud dojde k nějaké provokaci, při níž budeme donuceni k vojenskému střetu, pokusíme se jej potlačit dříve, než se rozšíří do velkého měřítka a donutí nás použít jaderné zbraně.

Zároveň se snažíme zahájit se Západem vyjednávací proces. Bude to velmi zdlouhavý a velmi složitý proces. Nejde o Istanbul ani o Minsk, kde se lze dohodnout za týden. Snažíme se však tento proces alespoň zahájit, abychom postupně přešli k urovnání všech našich problémů a sporů. Navíc už nejde o jednání mezi Ruskem a USA. Nyní jde o nové geopolitické uspořádání. K vyřešení všech světových problémů je zapotřebí obrovská konference za účasti velkého počtu států.

Ale znovu opakuji, k tomu dojde až po Ukrajině. Dokud Ukrajině nezlomíme vaz, nikdo s námi rozhodně jednat nebude.

– Co se týče pokusů o zahájení jednání. Minulý týden se mluvilo o tom, že Trump se chystá přijet do Moskvy s celou delegací, ruská strana však na to reagovala chladně: „Není to na pořadu dne.“

– Trump už to tak má ve zvyku. Vždycky říká: „Pojedu tam, pojedu sem“, jestli nakonec přijede, nebo ne, to je už vedlejší. Jistě chápete, že takové návštěvy procházejí zdlouhavým schvalovacím procesem. A ruská strana jasně odpověděla: „Není to na pořadu dne“. To znamená, že nebyly podniknuty žádné technické kroky k organizaci návštěvy.

Ale pozor, neznamená to, že k návštěvě nedojde. I zbytečné návštěvy jsou pro nás výhodné, abychom ukázali, že Rusko zcela prolomilo kruh izolace. Spojené státy byly hlavními iniciátory této izolace, proto i pouhé prohlášení „Chci přijet“ je pro nás již významným vítězstvím.

Pokud přijede, připravíme mu kulturní program. Ať si prohlédne třeba obrazy v Treťjakovské galerii.

– Mohou se Putin a Trump v současné době vůbec na něčem podstatném dohodnout?

– Právě v tom spočívá cíl jakýchkoli jednání – dohodnout se na podstatných věcech.

Spojené státy chtějí udržet svou hegemonii. Proto se snaží rozdělit Rusko a Čínu. Chtějí nalákat Rusko na možnost stabilizovat situaci na evropském směru. Pro nás je to skutečně důležité, protože destabilizace v Evropě může kdykoli vést k jaderné válce. Pro USA je zase důležité soustředit se na Čínu a Tichý oceán. A tak se snaží vyměnit Ukrajinu, kterou jsme již téměř rozdrtili, za náš odmítavý postoj k podpoře Číny, na niž chtějí nyní vyvíjet tlak. Přitom vůbec není jisté, zda by se Spojeným státům podařilo rozdrtit Čínu, pokud bychom ji nepodporovali. Ale pokud ji budeme podporovat, tak se jim to rozhodně nepodaří. Zatím si nevědí rady ani s Íránem. Proto chtějí, aby se Rusko zabývalo Ukrajinou a Evropou.

Myslím si, že jsou připraveni ustoupit dokonce i v něčem větším než je Ukrajina. Například by neměli nic proti, kdybychom chtěli vyřešit problém Pobaltí a Moldavska. Ale ani taková varianta nám nevyhovuje, protože se nehodláme vzdát podpory Číny. Proto také Trump pravidelně říká, že USA poskytnou Ukrajině po uzavření dohody s Ruskem bezpečnostní záruky.

Je třeba si uvědomit, že Spojené státy americké nás chtějí dusit postupně. Když plánovaly útok na Rusko z Evropy, naznačovaly Číně, že je třeba upustit od podpory Ruska. A teď nám dávají přesně stejné náznaky.

Pokud tomu dobře rozumím, Trump chce přijet do Moskvy ještě před listopadovými volbami do Kongresu, aby předvedl další průlom v zahraniční politice. Pokud bude Ukrajina do té doby ještě existovat, bude i toto téma na pořadu dne, protože USA se vyplatí s Ukrajinou vyjednávat. Ale – i kdybychom Ukrajinu zlikvidovali, USA by stejně vyjednávaly podle principu: „Co za to dostaneme, když uznáme vaše úspěchy?“

To je tedy jediná věc, na níž by se nyní dalo v podstatě dohodnout. K řešení globálních problémů je třeba shromáždit všechny zainteresované strany. Dokud se však USA nevzdají role světového hegemona, aktuální agenda se bude stejně točit kolem konfliktů v Evropě, v Íránu a samozřejmě i kolem potenciálního konfliktu v Tichém oceánu.

*

Natalija ANDREJEVA – Rostislav IŠČENKO – Kirill KURBATOV, UKRAJINA.ru (06:50 27. 7. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

**

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím  redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

5 2 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře