Oldřich Průša
28. 4. 2015
Někteří čtenáři NR text (zde) ocenili (autor děkuje), jiní odsoudili. Dle svého vnitřního přesvědčení a znalostí (autor je tolerantní). Třetí skupina nepochopila. Nemohu tvrdit, že chtěla či nechtěla, mohla nebo nebylo v jejích silách.
Nechci se omlouvat, nemám za co. Ale chtěl bych zvl. pro ty třetí vysvětlit. Mnohaletou praxí jsem byl vyučen (švec též neušije kvalitní boty na první pokus, to se podaří možná šikovnému/šikovné osobě, která se rozhodne vymalovat pokoj), že je třeba psát výstižně a stručně. To bylo v dobách, kdy se zprávy mezi kontinenty posílaly rádiodálnopisem, který zabíral čas, což vždy byly i peníze.
Asi kvůli profesionální deformaci, která z výše uvedeného plyne, že píši občas ve zkratkách a to v domnění, že čtenář je s fakty stejně jako já obeznámen. Po přečtení některých diskusních příspěvků si uvědomuji, že tomu tak není, to za prvé. Za druhé je jasné, že kdo pochopit nechce, nepochopí a bude autora obviňovat.
Dovolím si tvrdit, že všichni z diskutujících nemají přímou nebo alespoň přímo zprostředkovanou zkušenost z míst, o kterých chtějí činit závěry.
Na rozdíl od nich mám vlastní zážitky jak z pobytu v Eritei, z několikadenních zážitků přímo z francouzské vojenské základny cizinecké legie v Džibuti (koloniální režim stále připomínající), jakož i z pravidelných setkávání s chargé d´affaires našeho státu v Somálsku. Viděl jsem totální bídu skoro všech v jemenském Sanná, bez náznaku jakékoliv perspektivy; i opulentní rozmařilosti středních vrstev Kuvajtu a místních vládců mnohonásobnou. Bída námezdních zahraničních Arabů a Asiatů mi tam zůstala utajena. Informací a poznatků jak se říká fůra a na léta.
V Addis Abebě, jsem měl možnost se stýkat se třemi okruhy diplomatických zástupců států – klasickými diplomaty, akreditovanými zeměmi působícími na velvyslanectvích jednotlivých států, africkými diplomaty působícími v rámci Africké unie a dále i se zástupci států z Ekonomické komise OSN pro Afriku. Na rozdíl od většiny hlavních měst jednotlivých členských zemí OSN v Addis Abebě působí tři diplomatické sbory, jak je výše naznačeno. Bylo mi ctí se setkat s desítkami hlav států afrických zemí, promluvit s ministry jejich vlád a být přátelských stycích s některými z nich. V Praze jsem doprovázel na oficiální návštěvě ministra kultury a informací Seychelské republiky, dnešního tamního prezidenta. Tehdy začínala jednání o navázání diplomatických styků mezi našimi zeměmi.
—————
Uprchlictví jako takové má řadu příčin. Rozepisovat se o nich je nadbytečné, stačí zadat teritorium a internet výsledky dodá. Podle zájmu podpořené příslušnou propagandou.
Pro pozornější a bádavější čtenáře bych doporučil z posledních několika hodin pročíst články týkající se problematiky rozvrácených zemí v severní Africe, ve strádané Sýrii, Iráku, Jemenu, Libyi a Somálsku jako prvnímu zhroucenému státu.
Komentář: USA zde nemají E. Besta zde proto, aby s některými z nás souhlasil. Domnívám se, že USA by neměly Evropě vědomě /jejich služby jsou natolik moudré/, nevědomě to neumí, škodit. Samozřejmě je to marné.
Pro dokreslení bych rád upozornil i na problematiku Ukrajiny, která má v krátké době též mezi zhroucené státy patřit. zde
Závěr z odlišného úhlu: podaří-li se USA postavit EU v čele s Německem proti Ruské federaci, budou mít američtí kormidelníci různých zemí původu výhodu, ne však vyhráno.
S latiníky možno zakončit otázkou pro nelatiníky – komu ku prospěchu?
Nicméně si myslím, že …… musí být zničeno.
