USA zbaběle utekly z bojiště

USA “chcíply”, aniž by se vypořádaly s právě jimi iniciovanými válkami terorismu, rozpoutaly globální “válku s terorem”, vědomě vyprovokovaly globální odpor právě jimi vytvořenými teroristy, hanebně prohrály tuto válku a zbaběle přesunuly odpovědnost na jiné. Nyní to je celosvětový (bez USA, které odešly na stranu kmotrů terorismu) problém. Pokud se Rusko se spojenci nebude zabývat potlačením globálního terorismu, nestačíme ani mrknout, a ten potlačí nás.

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko
  1. září roku 2001 letadla řízená teroristy vrazila do věží-dvojčat v New Yorku, další vrazilo do budovy Pentagonu, čtvrté, které údajně mělo zasáhnout Bílý dům, buď samo spadlo, nebo bylo sestřeleno v Pensylvánii. Tato událost odstartovala oficiálně USA vyhlášenou válku s terorismem. USA rozpoutáním globální “války s terorem” vyvolaly i globální odpor.

O 20 let později: Amerika je na dně

První obětí dané války se stal režim Talibů (zde a dále – bojovníci v RF zakázané teroristické organizace) v Afghánistánu. Talibové se provinili tím, že komunikovali s Al-Káidou (zde a dále  – v RF zakázaní teroristé a teroristická organizace), která, podle oficiální verze, byla organizátorem teroristických útoků 9. září.

Talibové odmítli splnit žádost USA a vyhnat ze svého území Al-Káidu, a také vydat bin Ládina. Je pravda, že Al-Káidu nebyli s to z Afghánistánu vykořenit ani samotní Američané za dvacet let okupace této země. A bin Ládina, ve výsledku, zlikvidovali na území Pákistánu, který se v okamžiku likvidace ještě pokládal za věrného spojence USA. Je třeba rovněž poznamenat, že bez americké podpory by ani Taliban, ani Al-Káida, ani později DAEŠ (zde a dále – v RF zakázané teroristické organizace), které USA rovněž nebyly s to vyhnat z Afghánistánu za dvacet let okupace, nemohly ani vzniknout, ani nabrat sílu.

Uběhlo dvacet let a 11. září roku 2021, v den dvacátého výročí pádu věží-dvojčat, budou Talibové demonstrativně oslavovat svůj návrat k moci v Afghánistánu.

Nyní nemají rádi své bývalé západní ochránce, pokoušejí se domlouvat se s Ruskem a Čínou, bojují na území Afghánistánu s teroristy DAEŠ a Al-Káidy. Pákistán je nyní spojencem Číny. Vliv USA v regionu směřuje k nule. Kruh se uzavřel.

Američané jsou schopni jakékoliv hlouposti a podlosti

Před dvaceti lety, podle horkých stop teroristických útoků v USA, vznikla verze událostí, založená na teorii spiknutí. To není nic překvapujícího. Jakákoliv událost světové historie nebo aktuální politiky se částí společnosti vždy posuzuje z hlediska právě této teorie. Bez “reptiliánů” z “tajné světové vlády” se nemůže uskutečnit ani povodeň, ani zemřít člověk, ani vzniknout konflikt.

Jsem příznivcem Ockhama – bez nutnosti nezveličovat podstatu. Ve většině případů se situace dobře vysvětluje bez teorie spiknutí.

Týká se to i událostí 11. září. USA utrpěly danými teroristickými útoky příliš velkou materiální a morální škodu (přičemž její objem byl jasný předem), že by jakékoliv bonusy, získané “válkou s terorismem”, nebyly schopny ji pokrýt. Organizovat něco takového jimi samotnými, to je jako kdyby Rusko, aby připojilo Krym, zorganizovalo bombardování Kremlu letadly s ukrajinskými identifikačními znaky. Získat potřebný výsledek lze i bez způsobení si tak velké škody.

Ostatně zde bych učinil poznámku. Jde o to, že v daném případě máme co do činění s Američany. Jak ukazuje praxe a zkušenosti, Američané jsou schopni jakékoliv hlouposti a podlosti. Jejich problém spočívá ve slabé kontrole zvláštních služeb (pravomoci jsou rozděleny mezi prezidentem, senátem a sněmovnou reprezentantů, ve výsledku plnohodnotnou kontrolu neprovádí nikdo). V takové situaci, nejenom jednotlivé zvláštní služby, ale dokonce jejich jednotliví zástupci, jsou schopni vést své dílčí tajné kampaně, realizovat vlastní politiku, založenou na tajných, nikomu neodpovídajících a nepodléhajících kontrole rozpočtech, mnohdy formovaných protizákonnou cestou (jak to bylo odhaleno ve známé aféře “Írán-Contras”).

Proto úplně vyloučit spoluúčast amerických zvláštních služeb na událostech 11. září není možné (i když není dokázána). Nicméně dokonce v tomto případě jejich hypotetická spoluúčast nespočívala v organizaci teroristických útoků “na klíč”, ale v odmítnutí zamezit jejich realizaci jinými silami. Přibližně říkajíc, islamisté z Al-Káidy, kteří dávno měli důvod být nespokojeni změnou vztahu k nim oficiálního Washingtonu, zosnovali teroristické útoky. Americké zvláštní služby dostaly příslušné informace a ignorovaly je.

To víme určitě, k tomu se přiznali sami Američané. Podle jejich verze byl důvodem nedocenění informace celkový brajgl ve zvláštních službách a nedostatečná úroveň kvalifikace odpovídajících pracovníků. Tomu lze uvěřit. S takovým problémem se dříve nebo později střetá jakákoliv zvláštní služba (zejména tím trpí velké struktury z desítek tisíc pracovníků, v nichž vedoucí někdy nebývá dokonce informovaný o tom, čím se vlastně zabývají někteří jeho podřízení). Bojuje se s ním víceméně efektivně, ale nikdy, jako korupce, nemizí úplně – problém nekompetentnosti a lajdáctví ve zvláštních službách vždy vyžaduje zvýšenou pozornost a přísnou kontrolu. Američané, jak bylo řečeno výše, jsou s tímto na tom velmi špatně.

“Přiznání na smrtelném loži”: kdy přiznání není důkaz

Zároveň chápeme, že využíváním situace nekontrolovatelnosti někteří pracovníci zvláštních služeb mohli být záměrně shovívaví vůči teroristům. Dlouhodobé globální následky pro USA teroristických akcí podobného druhu nemuseli propočítat v důsledku nedostatečné kompetentnosti, ale krátkodobé následky se nacházely v rámci politiky hledání globálního nepřítele, která, i když nebyla oficiálně odsouhlasena, nicméně se uskutečňovala i Bílým domem, i Pentagonem, i ministerstvem zahraničí, i CIA.

Dnes už nejsme s to dokonale vyjasnit, co konkrétně se tehdy stalo. Dokonce i když se někdo z bývalých úředníků “přizná”, že on osobně organizoval teroristické útoky 11. září, bude to přiznání bez jakýchkoliv důkazů. Přičemž nejpravděpodobněji, v důsledku uplynulé doby a toho, jak vysokou úroveň v americké hierarchii by musel zaujímat člověk, skutečně informovaný o takové akci, bylo by to už “přiznání na smrtelném loži”, na Západě rozšířená metoda, využívaná ctižádostivými bývalými úředníky, kteří nedosáhli všenárodní slávy, ale kteří se chtějí dostat do dějin proto, aby obšťastnili své ambice. Do vězení se nedostanou, nejsou důkazy, vždyť přiznání není důkaz, ale podobné procesy také trvají po desetiletí (starší člověk stihne zemřít), ale sláva Hérostrata se po staletí zachová.

Ostatně, jak bylo řečeno, je nám jedno, jak byly ve skutečnosti zorganizovány teroristické útoky 11. září. Staly se pouze zjevným hraničním mezníkem, který poukázal na vznik nové etapy ve světové politice, etapy, v níž hegemon (USA) vyhlásil terorismus za hlavní hrozbu lidstva a zavázal se začít s ním válku a zvítězit. Kdyby nebyly teroristické akce 11. září, Američané by stejně začali “válku s terorismem”.

USA by si stejně našly záminku pro rozpoutání “války s terorismem”

V té době už skoro desetiletí (někdy od roku 1994) si hledaly soupeře na světové aréně, kterého by bylo možno prodávat národům jako globální hrozbu, místo skonaného SSSR a světového komunismu. Rusko a Čína se v té době konfrontace s USA demonstrativně zřekly, jinak ani jeden z existujících států úloha existenciální hrozby nelákala, zbývalo pouze zapojit jako strašáka světový terorismus (cosi neviditelného, ale děsivě nebezpečného, a ještě hrozivějšího kvůli své nehmotnosti).

Takže USA by si beztak našly záminku pro rozpoutání “války s terorismem”.

Při řešení svých geopolitických problémů USA zapomněly, že nazývají terorismus “zbraní slabých”.

Partyzánština, metoda “udeřil – zmizel”, umožňuje vytvářet nevyhovující podmínky existence pro jakákoliv okupační vojska na jakémkoliv území. Zvítězit nad teroristy současnými metodami není možné. Jediný účinný způsob, připravit je o podporu obyvatelstva, je velmi těžké realizovat. Vždyť teroristé jsou místní obyvatelstvo. Zatímco okupanti vždy vyvolávají odtržení, ať by se objevili s jakkoliv ušlechtilou misí.

Co historie neučí

V 19. století byl krátký okamžik, kdy vojensko-technické možnosti a veřejná morálka vytvořily podmínky pro úspěšný boj s terorismem (pokud pokoušející se zvítězit nad terorismem národ disponoval drtivou zdrojovou převahou). Problém se řešil buď cestou totální genocidy místního obyvatelstva, jako v době amerických indiánských válek druhé poloviny 19. století, německých válek s Hotentoty, belgické kolonizace Konga nebo britských súdánských kampaní a válek se Zulusy. Nebo, jako během anglo-búrské války, se partyzánský odpor potlačoval na úkor shromáždění všech civilních obyvatel v koncentračních táborech, což zbavovalo partyzány potravinové základny, získání informací o protivníkovi a možnosti doplňovat své řady, a také jim zasazovalo vážné morální trauma, neboť nebyli schopní ochránit své rodiny.

Jak vidíme na obou případech, byla potřebná značná kvantitativní, zdrojová a technická (ve většině případů přece civilizační) převaha strany, bojující s terorismem. Přičemž úspěch se dosahoval v rámci omezeného otevřeného území, neschopného poskytnout partyzánům a jejich rodinám spolehlivé dlouhodobé úkryty, nedostupné pro kárné akce.

Jelikož se genocida a akce proti civilnímu obyvatelstvu od začátku 20. století považují za porušení pravidel a metod vedení války, a od jeho poloviny se kvalifikují jako válečné zločiny, jejichž pronásledování  se vede exteritoriálně a dokonce nemá promlčecí lhůtu, můžeme s jistotou tvrdit, že jakýkoliv, dokonce ten nejsilnější, současný stát nemá efektivní prostředky na boj s terorismem za hranicemi svého území.

Když “slepnou” speciální služby

Na vlastním území, kde jsou teroristé cizí, a zvláštní služby se opírají o efektivní podporu obyvatelstva, lze s úspěchem odvracet až 99,9% teroristických akcí. Alespoň k tomuto ukazateli se přiblížily FSB Ruska a čínské zvláštní služby. O něco horší, v důsledku specifiky státu a regionu, jsou výsledky izraelských zvláštních služeb (ale ty jsou také srovnatelné). Zbývající by také mohly, ale brání jim koncepce tolerance, vyvádějící fakticky teroristy z pod preventivního působení evropských a amerických zvláštních služeb a přerušující produktivní spojení zvláštních služeb s loajálním obyvatelstvem.

Ale mimo své území nejmocnější zvláštní služby “slepnou” a “hluchnou”, je dobře když napůl, a někdy i na 3/4. Teroristé se na svém území stávají útočící stranou, a okupační síly bránící se. Při existenci totální zdrojové převahy může okupace trvat po desetiletí.

I SSSR, i USA mohly mít seskupení vojsk v Afghánistánu jakkoliv dlouho. Problém nespočíval v tom, že nepřítel mohl způsobit porážku (nemohl). Problém je v tom, že nebylo možné dosáhnout konečného vítězství.

Bylo možné pobít sebevíc mudžáhidů, ale na jejich místo přicházeli noví, a pobít velkou část národa Afghánistánu, aby se likvidovala podpora teroristů obyvatelstvem, nebylo  na základě civilizační zásad 20. století možné.

Politika USA a Západu zajistila pochopení mezinárodním terorismem jeho reálné globální moci

A proto, problém, který Američané vytvořili svou “válkou s terorismem” a kterou nyní bude muset řešit lidstvo, včetně (a dokonce především) Ruska a Číny, spočívá v tom, že USA rozpoutáním globální “války s terorem” vyvolaly i globální odpor. Pokud se dříve dokonce největší teroristické organizace připoutávaly k určitému regionu a vystupovaly proti určitému státu (politické síle), tak za dvacet let nesmyslné a bezohledné války Yankee s terorem získal terorismus celosvětový charakter.

První pokus o vybudování globální sítě uskutečnila Al-Káida. Pokus nebyl zcela zdařilý, i když úplně nevydařeným jej nazvat nelze. DAEŠ je příkladem zcela úspěšného vytvoření globální teroristické sítě,  ucházející se dokonce o vytvoření alternativní globální státnosti. Společná úsilí několika klíčových (ve vojenském, politickém a ekonomickém plánu) států planety zatím stačila pouze na to, aby omezila jeho šíření a vyhnala ho z dříve jím obsazených nejcivilizovanějších oblastí.

Ale ani v jednom případě se s ním nepodařilo skoncovat. Odchodem do těžce dostupných míst jeho bojovníci pokračují v odporu i v Sýrii, i v Iráku, i v Egyptě, i v Libyi, i v Jemenu, i v Afghánistánu, i v Somálsku, i na Filipínách. A to jsou pouze největší ohniska jejich koncentrace. Menší jsou roztroušena prakticky po celém světě. Nejen to, stále se pokoušejí organizovat výpady na území ustálené civilizace, pokoušejí se přesunout válku na území zemí, které s nimi bojují.

Poznamenejme, že zatím jde pouze o islámskou teroristickou internacionálu (přičemž založené na radikální doktríně pro mnohé muslimy nepřijatelné) a pouze o počáteční etapu jeho globální expanze. První stabilní internacionální struktury začaly působit přibližně před 20-25 lety.

V perspektivě se situace může zhoršit. Jak ukázala historie DAEŠ, na určité etapě teroristé začínají navazovat spojení  s jinými konfesionálními teroristickými strukturami. Zatím to jsou pouze jednorázové akce, které se nezařadily do systému, ale později bude teroristická internacionála usilovat o sjednocení nikoli na konfesionálních, ale na profesionálních principech. Regulérní stát (civilizace) je nepřítel pro jakéhokoliv teroristu (pravého i levého, věřícího libovolné konfese i ateistu). Pouze při likvidaci regulérního státu mohou teroristé počítat s ustanovením své moci (Talibové jsou příkladem) a vytvořením vlastní teroristické internacionální státnosti, mající málo společného s pro nás obvyklými formami státnosti.

Problém se komplikuje tím, že globální terorismus má spojence v podobě levoliberálního globalismu, rovněž odmítajícího národní státnost a pracujícího na jejím zničení kvůli celosvětové levoliberální globalistické revoluci.

Levoliberální globalisté si dosud udržují silné pozice ve vedení západních států a mezinárodních organizací. Mají všechny možnosti pro zeslabení regulérního státu, ale nejsou schopni převzít moc a uskutečňovat efektivní řízení (názorné jsou nevydařené pokusy během loňské vlny protestů v USA). Zato globální terorismus milerád využije jejich službu. Slabý, uvnitř rozervaný, stát pro něj nebude těžké dobít, a až potom, na jeho ruinách, vytvořit svůj systém, v němž už pro levoliberální globalisty nebude místo, ale také plakat už bude pozdě.

V podstatě si politika USA a Západu, prováděná v posledních dvaceti letech, zajistila pochopení mezinárodním terorismem jeho reálné globální moci, vytvoření příslušných nadnárodních struktur. Odpovědí na americkou “válku s terorismem” se stala válka globalizovaného terorismu proti současné klasické civilizaci.

USA se nevypořádaly s právě jimi iniciovanými výzvami a utekly z bojiště. Nyní to je náš problém (nejen náš, ale náš také). Pokud se se spojenci nebudeme zabývat potlačením globálního terorismu, nestačíme ani mrknout, a ten potlačí nás.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

https://zvezdaweekly.ru/news/20219101332-OGK9I.html

 

4.3 6 hlasy
Hodnocení článku
8 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vera havrankova
vera havrankova
před 1 měsícem

Dnes jsem si přečetla, že Temelín dostaví Westinghaus z USA! Bylo rozhodnuto pěkně potichu a chvíli před volbami. Naši stateční politici sklopili uši, stáhli ocas a uposlechli, stejně jako s Vrběticemi!

anti Havel
anti Havel
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  vera havrankova

Ti “”naši””vládní idioti by si měli zjistit,že Westinghouse NEDOKONČIL ANI JEDNU ELEKTRÁRNU U NICH DOMA….ŽE PROSTĚ A JASNĚ UMÍ HOVNO!

Lubez
Lubez
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  vera havrankova

Co krok to prd.
Zase někomu narostlo konto, ale naše to není.
Je vůbec zájem něco dostavět?

cablik
cablik
před 1 měsícem

Prostě sem nelezte. Migrace: Rakousko se spojilo s Maďarskem, úplně https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Proste-sem-nelezte-Migrace-Rakousko-se-spojilo-s-Madarskem-uplne-676922 Dávky pro nepřizpůsobivé: Okamura bolestivě naložil Pirátům https://cz.sputniknews.com/20210915/davky-pro-neprizpusobive-okamura-bolestive-nalozil-piratum-15850443.html Lavrov označil údaje o vměšování USA do ruských voleb za závažné https://cz.sputniknews.com/20210915/lavrov-oznacil-udaje-o-vmesovani-usa-do-ruskych-voleb-za-zavazne-15846119.html FSB uvedla jména všech, kteří se podíleli na sabotáži plynovodu na Krymu https://cz.sputniknews.com/20210915/fsb-uvedla-jmena-vsech-kteri-se-podileli-na-sabotazi-plynovodu-na-krymu-15849330.html Právník v České republice zadrženého Frančettiho označil případ za… Číst vice »

cablik
cablik
před 1 měsícem

Ale proti terorismu musí bojovat národní státy a chránit svoji zem. Pokud někam vtrhnou vojska tak dopadnou stejně jako USA.

Plebej
Plebej
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  cablik

Mám pocit, že spíš než válka proti terorismu to byla (a je i dnes) válka za mocenské ovládnutí světa.
Pro ten cíl totiž USA vedly své války i s terorismem – bok po boku, např. v Sýrii či Libyi.

cablik
cablik
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Plebej

Jo to je jasné co tím sledují k tomu má sloužit i ten paskvil EU ale světovláda se nikdy nikomu nepodaří.

Plebej
Plebej
před 1 měsícem

Ano, ta akce 9/11 se stala předělem na dějinné křižovatce, za níž USA již nepokrytě směřovaly k agresi proti všem, kteří nebyli dost vstřícní k US mocenským ambicím. Leč i ty USA si ukously velké sousto, které nedokázaly spolknout. A tak odešly z Afganistánu i odjinud, aby se ovšem vrátily jinam. Jsou totiž jak ta sarančata,… Číst vice »

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Plebej