Vučić Stoltenbergovi: Počkáme 24 hodin na vás, jinak Srbsko zareaguje

Na Balkáně se schyluje k vojenskému konfliktu mezi Srbskem a Kosovem, převážně albánskou částí této země, která vyhlásila nezávislost před 13 lety. Ale ve světě byla uznána jen částečně. Redakce Nové republiky opatřila poznámkami článek z ukrajinského zdroje, který reflektuje současné ukrajinské dilema, vzniklé po útěku Američanů z Afghánistánu. A to přesto nebo právě proto, že konflikt na srbském Kosovu má jiný charakter než konflikt na ukrajinském Donbasu.

Zdroj: StranaUa, autor Alexandra Charčenko

Od roku 1999 – od bombardování Jugoslávie NATO, po kterém přešla kontrola nad Kosovem na mezinárodní síly, se zde nestřílelo.

(Spíš šlo o síly aliance NATO, cudně se schovávající za tzv. “mezinárodní společenství” . Každopádně velení okupačních vojsk bylo  a je v amerických rukou – pozn.red.N.R.),

Právě kosovská válka zahájila proces ochlazování mezi Ruskem a Západem. Poprvé od sovětských dob se obnovil vleklý geopolitický konflikt, jehož jedním z výsledků byla ztráta Krymu Ukrajinou a válka na Donbasu.

To znamená, že Kosovo je Ukrajině mnohem blíže, než se na mapě zdá.

 
Srbsko a Kosovo. Historie konfliktu

Kosovo je malé území na jihu Srbska, které má dlouhou historickou minulost. Navíc pro dva národy najednou – pravoslavné Srby a kosovské muslimské Albánce (Kosovary).

(Poznámka redakce N.R. : Kosovar je uměle vytvořený název pro Albánce z Kosova. Má světové veřejnosti vsugerovat, že  jacísi “kosovaři” jsou původním etnikem na území Kosova, což odporuje skutečnosti. Termín “kosovar” je produktem protisrbské propagandy NATO, která zastírá imperiální pohnutku k okupaci jihosrbské provincie Kosovo a Metochije)

První považují toto místo za kolébku svého národa: zde se ve slavné bitvě na kosovském poli srbská knížata sjednotila ve 14. století, aby odrazila Osmanskou říši.

Je pravda, že válku prohráli. A od té doby zde Turci obývali s Albánci stejné víry. A ti tedy považují tuto zemi také od nepaměti za svou vlastní (také sousedí s vlastní Albánií na jihu).

(Turci toto území dosidlovali muslimskými Albánci po každém srbském protitureckém povstání. Albánci nejsou původní etnikum na Kosovu. – pozn. red. N.R.)

V komunistické Jugoslávii mělo Kosovo autonomii v rámci Srbska. Ale po smrti dlouholetého vládce země Josepha Tita začaly mezietnické konflikty v celé zemi znovu zvedat hlavy. Kosovo nebylo výjimkou: První střety mezi Albánci a Srby tam začaly již v roce 1981.

O osm let později střety mezi dvěma národy žijícími v Kosovu vstoupily do nové fáze. Srbský vůdce Slobodan Miloševič sebral Kosovu práva na autonomii a tvrdil, že stát nyní bude aktivněji bránit práva srbské menšiny obývající tento region před útlakem Albánců.

Později Kosovarové s podporou Albánie vytvořili Kosovskou osvobozeneckou armádu, která vstoupila do vzácných střetů s oficiálními silami z Bělehradu.

(Teroristickou UÇK – Kosovskou osvobozeneckou armádu –  všemožně podporovaly především zpravodajské služby zemí NATO – sjednoceného Německa a pak i USA – pozn.red. N.R.)

Ve skutečnosti to bylo podobné tomu, co se dělo v ruském Čečensku.

Ale zatím nejkrvavější události se konaly v jiných částech Jugoslávie a událostem v Kosovu věnoval pozornost jen málo lidí. Po rozpadu SSSR a aktivním souhlasu Západu se země začátkem 90. let ponořila do krvavé občanské války. A do roku 1995 ve skutečnosti ve svém složení zůstalo pouze Srbsko a Černá Hora.

Mechanismus této války byl něco takového: Národní periferie bývalé Jugoslávie vyhlásily nezávislost a Bělehrad se tomu snažil zabránit.

To se u bitev nestávalo vždy. Některé republiky, jako Makedonie, dokázaly odejít bez krve, u jiných, jako Bosna a Hercegovina, byla válka. Existenci války často určovaly vztahy mezi Srby a místními národy v nově vytvořených republikách. Pokud mezi místními elitami nedošlo k vypuknutí nacionalismu, nebyla zpravidla žádná válka.

Kosovský problém eskaloval v roce 1998. Kosovská osvobozenecká armáda, vycvičená v albánských táborech, zvedla hlavu, začala pravidelně útočit na hlídky srbské armády a policie. Ale trpělo i civilní obyvatelstvo – UÇK děsila nejen místní Srby, ale i Albánce, kteří s nimi udržovali přátelské vztahy a stavěli se proti válce.

V této situaci se Západ postavil na stranu Kosovarů (viz muslimských přistěhovalců – pozn.red. N.R.): jakýkoli jejich zločin byl ignorován, zatímco vojenské akce Srbů byly podrobně zkoumány a hlasitě odsouzeny.

V lednu 1999 došlo k incidentu, který se stal přímým důvodem bombardování NATO. Těla čtyř desítek Albánců byla nalezena v kosovské vesnici Račak. Západ řekl, že to byli civilisté, Bělehrad to popřel a řekl, že obětmi byli ozbrojenci vysvlečení z uniforem (tento úhel pohledu podporovalo Rusko a Bělorusko).

Jednání o této záležitosti pokračovala až do března. Spojené státy a Británie požadovaly, aby Jugoslávie stáhla své jednotky z Kosova, vyslala tam mírové jednotky a o tři roky později uspořádalo v provincii referendum o odtržení. Srbové s tím samozřejmě nesouhlasili. ( I zde je autor článku nepřesný – na jednání byly americkou ministryní zahraničních věcí Madeleine Albrightovou jugoslávské delegaci předloženy nesplnitelné požadavky, jejichž výsledkem měla být okupace  celého Srbska a Černé Hory jednotkami NATO!!! – pozn.red.N.R.)

A 24. března začalo bombardování Jugoslávie NATO, které trvalo až do léta a připravilo o život více než tisíc civilistů (z toho asi dvě stě dětí).

Poprvé od druhé světové války bylo v Evropě bombardováno hlavní město suverénního státu (a redakce Nové republiky poznamenává, že letecká agrese nebyla podporována orgány OSN. Jednalo se tedy o těžký mezinárodní zločin agrese).

Po „útěku“ Američanů z Kábulu nastala v Prištině panika

 

Co se teď děje mezi Srbskem a Kosovem?

Minulé pondělí kosovské úřady zakázaly používání srbských poznávacích značek na území, které mají pod kontrolou. Srbské poznávací značky byly z vozů odstraněny a nahrazeny dočasnými kosovskými.

Za účelem prosazení nových pravidel převelely kosovské úřady do severního Kosova (kde žijí převážně Srbové) jednotky speciálních sil. To znamená, že tato akce je politická, a ne nějaký technický krok.

Srbové reagovali tím, že uspořádali civilní protest blokováním kontrolních bodů svými vozy .

Poté Priština (hlavní město Kosova) poslala další síly na sever – tentokrát byla policie vybavena těžkou technikou a automatickými zbraněmi a dorazila v obrněných vozidlech. Začali tvrdě tlačit na Srby.

Kosovská pořádková policie vytáhla tři srbské občany z auta a vážně je zbila, přestože s protesty neměly nic společného. Kosovská policie a speciální jednotky také pod rouškou odstřelovačů obsadily hraniční přechody „Jarine“ a „Brnjak“ na severu regionu.

V reakci na to Srbsko začalo rozmisťovat těžkou techniku poblíž hranic s Kosovem. Vojenská letadla a helikoptéry začaly hlídkovat ve vzdušném prostoru nad kosovskými kontrolními body.

Evropská unie projevila znepokojení. Vysoký představitel EU Josep Borrell řekl, že Bělehrad i Priština by měly okamžitě stáhnout speciální jednotky ze severního Kosova a odblokovat kontrolní stanoviště.

Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće okupace severu Kosova a Metochije speciálními silami Prištiny pokračuje 7. den „za hlasitého ticha“ mezinárodního společenství.

„Plné obsazení severního Kosova a Metochije vojenskými vozidly, které provádí Priština, pokračuje sedm dní. Je pravda, že každý má někdy obavy, když vidí srbské helikoptéry a letadla na území středního Srbska, protože, zjevně by neměly existovat nebo by neměly vzlétnout bez schválení kosovského premiéra Kurtiho a mezinárodního společenství,
“  řekl Vučić na adresu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Uvedl, že Srbsko nepřekročilo hranice Kosova, protože dodržuje dohody z roku 1999. Ale dal jasně najevo, že to, co se děje, dlouho nevydrží.

„Počkáme na vás 24 hodin, abyste vy jako šéf NATO zareagoval. A jen pokud poté bude pogrom naší populace pokračovat, Srbsko zareaguje a nedovolí to, co se stalo v 90. letech a v roce 2004,” řekl Vučič  Stoltenbergovi.

Ke konfliktu se připojila také Albánie, která prohlásila nepřípustnost přítomnosti srbských jednotek. Mimochodem, předseda vlády Kosova Kurti je zastáncem připojení Kosova k Albánii a dokonce navrhuje uspořádat v této věci referendum. Pracuje také na minimalizaci jakýchkoli kontaktů se Srbskem a na zpřísnění rétoriky. Příběh zákazu srbských poznávacích značek je přesně z této série.

Ruský velvyslanec a vojenský atašé společně s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu Srbska navštívili jednotky srbské armády poblíž Kosova. Moskva na základě této cesty uvedla, že srbské vedení jedná zodpovědně a napětí je způsobeno kroky kosovských úřadů.

 

Další důležitý faktor je geopolitický

„Sbližování Srbska s Čínou a Ruskem je pro USA velmi otravné. Podle mých zdrojů je tento problém často nastolen na okraji srbského parlamentu. Američané chtějí co nejvíce snížit oblibu srbského prezidenta Vučiće. Revoluci v současných podmínkách je obtížné provést, když by alespoň polovina voličů podle všech průzkumů hlasovala pro Vučiće, nebo snížit jeho hodnocení prostřednictvím skandálů, které jsou v médiích nafouknuté (značná část srbských médií je ovládána společnostmi bývalého ředitele CIA Davida Petraeuse). Krize na severu Kosova – v médiích a sociálních sítích prezentuje jako takový manuál: říkají: „Vučić se vzdává Kosova, za krizi může Vučić, ten, kdo podepsal takovou dohodu s Prištinou. “

Američané chápou, že většina srbských voličů je vlastenecká, a chtějí hrát kartu zrady a vytvořit patovou situaci pro srbského prezidenta. Vučić se na jedné straně nemůže vzdát svých pozic, ale také nemůže přijmout příliš tvrdá opatření a vyslat vojáky. V tomto případě bude Srbsko čelit sankcím a budou následovat pogromy na Srby žijící v Kosovu. Zbývá, aby Bělehrad co nejvíce prokázal svou rozhodnost, jasně určil červené linie, ale také nepřekročil čáru, “říká Belous.

Mimochodem, Ukrajina, která neuznává nezávislost Kosova, se v případě vyostření konfliktu ocitá v obtížné situaci. Ale v tomto konfliktu bude pravděpodobnější na straně Prištiny, ne Bělehradu – protože Kosovarové (rozuměj albánští muslimové – pozn.red.N.R.) budou podporováni Spojenými státy. Oficiální Kyjev se však zatím k tomuto konfliktu nevyjádřil.

5 12 hlasy
Hodnocení článku
12 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
zhnuseny
zhnuseny
před 1 rokem

Srbové evidentně uvedli do operační způsobilosti nové ruské systémy PVO. Myslím, že rok 1999 se nebude opakovat. Tentokrát by z toho NATO tak lacino nevybruslilo. A Vučič by měl vyřešeno jedno velké dilema. Zda vstoupit do NATO a EU. Po otevřené válce by se těžko hledala podpora obyvatelstva Srbska pro vstup do jednoho, nebo… Číst vice »

eFPe
eFPe
před 1 rokem
Odpověď uživateli  zhnuseny

Ještě jsem to na mapě nekontroloval. Ale Srbsko je v tomto osamoceno.Ostrůvek a okolo samé deviace a nepřátelské sousedství. Bude to mít hrozně těžké. Nemůžu než zase spekulovat, že je to uměle vyeskalováno v určitý čas a na určitém místě. Kým, to tady všichni tušíme.

zhnuseny
zhnuseny
před 1 rokem
Odpověď uživateli  eFPe

Každá situace má řešení. A myslím, že i ta současná se brzy vyřeší “sama”. Energie. Brusel ještě nezačal se svými “zelenými reformami” a už drasticky stoupá cena plynu, elektřiny a ropy. Až se rozjede Zelený úděl, bude pro třetinu populace luxusem strava i teplo. Pro další cca polovinu to bude znamenat výrazné snížení životní úrovně.… Číst vice »

Tatran
Tatran
před 1 rokem

To musí Štolverk počkat co mu nařídí USA. Ale on je na jejich příkaz vtrhnout do Srbska a vyvolat 3.světovou válku.Ale co vlastně tento zkrachovalý velitel NATO ještě u teto agresivní bandy dělá?

Milan
Milan
před 1 rokem

Právě jsem si uvědomil, že je dnes Den české stádnosti a žádné juchání nikde. Ba ani vzpomínka. Tak se to pokouším napravit. Radujte se ovce, co se ´jednomu Václavovi nepovedlo, nahnat nás do stáda ovcí pod germánskou pasteveckou holí, Václavovi o tisíc let později se podařilo a otevřel germánským pastevcům dvěře.

reproduktor
reproduktor
před 1 rokem
Odpověď uživateli  Milan

Asi tak. Dnes ma svatek Venca. Statni svatek vzniku Ceskoslovenska je az za mesuc 28 října. Jinak Sv. Vaclav byl jen knize či co. Srbum fandim a snad to zvládnou, hlavně ať nelezou do Eu a Nato. Havel byl blb a zasel jen zlo a nenávist

Plebej
Plebej
před 1 rokem
Odpověď uživateli  Milan

Výstižně napsáno. Ta hořkost je docela namístě.
Snad jen s tou radostí nad tím vším, ke které vyzýváte, si nějak nedokážu poradit …

Vendol
Vendol
před 1 rokem

Čulibrci z BIS, Bezpečnostní informační služby, se domnívají, že za všechno můžou “cizí agenti.” Akorát prý není jasné, zdali z Nové Kaledonie či Starého Smokovce. Vyloučena není ani Prostřední Lhota.

cablik
cablik
před 1 rokem

A jsme opět u toho Srbové mají štěstí že mají nejmocnějšího vojenského spojence Rusko takže Stoltenberg může tak šoupat nohama. Naše bratrské Slovany nedostanou.

basos
basos
před 1 rokem

Ohledne tu prvni agresi NATO proti Srbsku, ma na triku Jelcin, a o tom se zrejme nemluvi, a ja jsem zvedav, kdo tu rekne opravdu PRAVDU proc si NATO dovolilo to bombardovani, a dokonce i roli nasi tehdejsi vlady… Fullbrightovou muzete klidne vynechat

Plebej
Plebej
před 1 rokem
Odpověď uživateli  basos

Jen drobný dotaz. Co vlastně tím míníte, když píšete, že to má na triku Jelcin? O tom, že to byl nekompetentní ožrala, který by i Rusko rozprodal, nepochybuji. Ale cožpak to byl ve skutečnosti ten Jelcin, kdo přiměl Západ k agresi proti býv. Jugoslávii? Domnívám se, že jeho vina za tu hanebnost, kterou… Číst vice »

Plebej
Plebej
před 1 rokem

Především děkuji redakci N.R. za všechny doprovodné poznámky, jimiž koriguje zaujatost a neznalosti(?) původního autora toho sdělení o napjaté situaci v srbské provincii Kosovo a Metochie.