Svět ruskýma očima 630

Klimatický podvod globalistů * * * Karabach jako součást Ázerbájdžánu bude motorem kavkazské ekonomiky * * * Senátor Ted Cruz vyzval k zastavení výstavby Severního proudu–2

Zdroj:  Outsidermedia, překlad Zajoch

Klimatický podvod globalistů

Vladimir Malyšev

26. září 2021

Všichni jsme se stali oběťmi nevědeckého humbuku a propagandy.

Dne 24. září se v přibližně stech zemích světa konal takzvaný globální ekologický protest s účastí stovek tisíc lidí. Žádali okamžitá opatření ke zpomalení ničivých následků změny klimatu.

Podle britského deníku The Guardian vyšli lidé do ulic ve více než 1800 městech a sídlech Egypta, Afriky a Severní a Jižní Ameriky. V Berlíně dva dny před volbami přišlo přes 100 tisíc lidí. Zde vystoupila G. Thunbergová. Vyzvala: „Nezapomeňte, jeden hlas nestačí. Do ulic musíme vycházet pořád.“

V Berlíně se k Thunbergové přidružila Luise Neubauerová, jedna z vedoucích hnutí Fridays for Future ve Spolkové republice Německo. Obvinila německé politiky ze snahy zachovat jako zdroj energie do roku 2038 uhlí. Bylo to považováno za podporu strany zelených. Annalena Baerbocková, kandidátka na kancléřku za Zelené, chce v případě vstupu do nové vlády znemožňovat dodávky plynu přes SP-2 a v Bundestagu se už několikrát snažila prosadit zákon k zastavení práce na plynovodu.

Globální protest 24. září byl první světového rozsahu. Zorganizovali jej před konferencí OSN o změně klimatu COP 26 a bude se konat v Glasgově od 31. října do 20. listopadu.  Nedávno se vůdci G7 dohodli na vyčlenění 100 miliard dolarů ročně jako pomoc chudým zemím v boji proti globálnímu oteplování. Údaje OSN ukazují, že v příštím desetiletí stoupnou objemy škodlivých emisí o 16 %.

Opravdu hrozí světu klimatická katastrofa?

Klimatické výkyvy probíhající několik století existovaly i dříve, ještě před průmyslovou epochou a člověk měl na nich vinu. Oteplování je různé na různých částech planety. Například v severní Eurasii, kam patří Rusko, se rozšiřuje zóna vhodná pro zemědělství. To je výhodné.

Proč je klima tak dramatizováno? Od roku 2008 je ve světě třetí vlna ekonomické krize, jak připomíná Vasilij Kotašov, vedoucí Centra pro politická a ekonomická studia. Peníze se stále více koncentrují ve finančním sektoru a na internetu a příjmy v průmyslu a službách rostou stále pomaleji. Lidé na Západě, kteří pracují v reálné ekonomice, žijí hůře než jejich předci v letech 1950 až 1960. Vládnoucí elity musejí brzdit nespokojenost. Přesun pozornosti společnosti na ekologické problémy to řeší chytře. Lidé jsou přesvědčováni, že jejich nepřítelem nejsou korporace, ale skleníkové plyny. Veškerý problém prý není v tom, že se výroba v našich závodech stala drahou a nevyplatí se kupovat výrobky, ale v tom, že země jako jsou Rusko a Čína, vyrábějí levnější výrobky  při využívání špinavých uhlíkových technologií. Vede to až k absurditám – nutnosti snížení počtu krav uvolňujících do atmosféry střevní plyny.

Vedoucí laboratoří v Institutu oceánografie Ruské akademie věd profesor Sergej Guljov je přesvědčen: „Všichni jsme se stali oběťmi podvodu a propagandy. Jde to na ruku těm, kteří usilují o pozornost a financování lidem, kteří nechtějí, aby rozvíjející se země někdy dosáhly průmyslového úspěchu.“

Mýtus „katastrofy globálního oteplování“ se zrodil hned za mýtem o ozonových dírách, které prý způsobuje freon. V roce 1986 americká společnost DuPont, která začala vyrábět novou třídu chladiv neobsahujících chlor, rozpoutala ekologickou válku proti konkurenci používající freon. Nato byl v roce 1987 podepsán protokol o omezení výroby látek poškozujících ozonovou vrstvu, a to způsobilo konec mnoha společností. Nakonec se DuPont stal na tomto trhu téměř monopolním, ale ozonové díry zůstaly.

Existuje mnoho důkazů o chybných představách ohledně globálního oteplování. Badatelé dokázali, že úroveň oxidu uhlíku v atmosféře závisí na teplotě a nikoliv naopak. Odpověď leží ve světovém oceánu, který každým rokem uvolňuje do atmosféry 80 gigatun oxidu uhličitého, lidstvo přitom jen 7 gigatun.

Alexandr Gorodnickij, doktor geologických a mineralogických věd říká: „Téma vlivu člověka na globální oteplování je zakotveno v Kjótském protokolu. Bylo rozehráno Albertem Gorem, v té době viceprezidentem USA. V roce 2006 se objevil film a kniha s názvem Nepříjemná pravda. Byl vykreslen apokalyptický obraz budoucnosti, pokud lidstvo nesníží vypouštění průmyslového oxidu uhličitého do atmosféry. V nejbližších letech roztají ledy v Antarktidě, zdvihne se úroveň světového oceánu, zatopí se Londýn, New York a Tokio. Přijdou světové epidemie, války o sladkou vodu a masová emigrace ze zatopených zemí. Nic z toho se nestalo.“

Strašidlo klimatické katastrofy má odvést pozornost lidstva od nebezpečí všeobecné krize kapitalistického systému světa. Společenské chápání se odvádí jinam, na stejně globální záležitosti jako krize. Je to všeobecné očkování, boj proti covidovým disidentům, hrozba klimatické katastrofy a ekologický protest. Realizátoři světového protestu řeší politické úkoly. Tak se objevila chudinka Greta v Berlíně dva dny před volbami. Zde je i důvod, proč je v Rusku ze sto padesáti organizací – zahraničních agentů – dostávajích peníze ze zahraničí, pětina ekologických.

Převzato z Fondsk.ru

* * *

Karabach bude motorem kavkazské ekonomiky

30. září 2021

Začátkem června podepsal prezident Ázerbájdžánu Alijev dekret o novém rozdělení ekonomických regionů země. Z dřívějších 11 se počet rozšířil na 14. Baku se stalo samostatným regionem, nově byl zřízen Karabašský a Východozangezurský region.

Orhan Bagirov, vedoucí analytik Centra pro analýzu mezinárodních vztahů Ázerbájdžánu, informuje o tom, které oblasti který z nových regionů zahrnuje, a o tom, že jejich vytvoření je důležité pro obnovení a rozvoj  starobylého Karabachu s bohatým historickým a kulturním dědictvím a nádhernou přírodou.

Region Východní Zangezur s několika okresy od zangezurské náhorní planiny se rozkládá až po hranici s Arménií. Oblasti byly vždy spojeny tradičními sociálními, hospodářskými a kulturními svazky, proto musejí být spojeny do jednoho ekonomického okruhu.

Předpokládá se, že nové rozdělení hospodářských rajonů zajistí v Ázerbájdžánu hospodářskou specializaci, efektivní politiku a zvýší pružnost v řízení. Dá to podnět pro obnovu a rozvoj území osvobozených po válce trvající 44 dnů. Důležité je to i pro reintegraci osvobozených území do ekonomiky Ázerbájdžánu. Vyžaduje to zvýšení efektivity práce při plánování rozvoje hospodářských oblastí, efektivnost řízení hospodářství  a přezkoumání struktury těchto ekonomických oblastí.

Využití hospodářských možností osvobozeného území bude po obnově mít skutečný vliv na ekonomiku země. Za dobu okupace Karabachu bylo uzavřeno přibližně 7 tisíc podniků, na které v hospodaření země připadalo 24 % příjmů z obilí, 41 % z likérů, 46 % z brambor, 18 % z masa  a 34 % z mléčných výrobků. V oblasti jsou i bohatá ložiska nerostů (zlato, měď, rtuť, chromit, olovo a zinek), které přinášely v době okupace zisky Arménii.

Podle dosavadních odhadů bude Východní Zangezur do budoucna představovat pro Ázerbájdžán asi 4 % jeho ekonomiky. Region má velký hospodářský potenciál jak v průmyslu a zemědělství s živočišnou výrobou, tak v turistice.

V osvobozených oblastech je také značná možnost rozvoje  obnovitelných zdrojů energie, především v hydroenergetice. Na území Karabachu se tvoří 25 % místních vodních zdrojů Ázerbájdžánu, což znamená asi 2,5 miliard kubíků za rok, takže jsou dány předpoklady pro stavby vodních elektráren. Během války získal Ázerbájdžán zpět 30 hydroelektráren. Některé již byly obnoveny.

Solární a větrná energie Karabachu je podle odhadu Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie 4 tisíce megawattů solární složky a až 500 megawattů větrné složky.

Kvůli důležitosti dopravní infrastruktury je jedním z hlavních směrů programu její komplexní vytvoření. Bylo již vybudováno mezinárodní letiště ve Fizuli a na něm provedeny zkušební lety. Nyní se ještě budují mezinárodní letiště v oblasti Zengilanu a Lačinu.

Také silniční a železniční síť doznává obnovu. Některé trasy se již využívají. Do Karabachu bude možno přijet ze severu, východu i jihu, bude to regionální dopravní uzel.

Ekonomický potenciál osvobozených území ukazuje v zemědělství, energetice, dopravě a dalších sektorech, že realizace těchto možností a účinné řízení za pomoci nového rozdělení hospodářských oblastí pomůže ekonomickému rozvoji Karabachu a celé ázerbájdžánské ekonomiky. Jedním ze základních cílů je zvýšit jeho podíl na hospodářství Ázerbájdžánu na úroveň, kterou měl před válkou. Hospodářský rozvoj Karabachu a Východního Zangezuru a jejich přístup k mezinárodním dopravním koridorům Sever – Jih a Východ – Západ a k zangezurskému koridoru učiní z Karabachu hnací sílu ekonomiky Jižního Kavkazu.

Převzato z Vestikavkaza.ru

* * *

Americký senátor je připraven rozdrtit Bidena za „dar století“ Putinovi

Eva Lisovskaja

1. října 2021

Ve Spojených státech je již tradicí vinit ze svých geopolitických přehmatů a chyb Vladimira Putina a „pro něho pracující“ americké prezidenty. Ať jsou u vlády republikáni nebo demokraté, vždycky někdo svého vůdce obviní z napomáhání Rusku. Bylo to za Obamy, Trumpa a dnes i za Bidena.

Senátor Ted Cruz vykládá o nebezpečí Severního proudu – 2. Vyzval k zastavení jeho výstavby z Ruska do Německa. Vyzval k zastavení Bidena, který podle něho dal ruskému vůdci „dar století“. Viní prezidenta USA ze spolupráce s Putinem, čehož důsledkem je spuštění SP-2.

Senátor řekl: „Už roky slyším řeči, v nichž se soustavně opakuje Rusko, Rusko, Rusko.“ Jenomže by bylo s podivem, kdyby neslyšel zmínky o zemi, která má ohromnou váhu na energetickém trhu a v geopolitické aréně.

O jaké spolupráci ten člověk mluví, když vůdci obou zemí vykonali jen jediné setkání v Ženevě, kde se americký prezident sotva držel na nohou a po urážkách ruského vůdce hned ztichl. I přesto je Cruz přesvědčen, že Amerika kvůli Bidenovi prohrála a Putin zvítězil.

Zvlášť je americký prezident v nelibosti zato, že nezesiluje odpor k SP-2 po odchodu Merkelové. Avšak i bez ní je jasné, že se Německu přejedly výhrůžky Washingtonu, a proto hodlá společně na plynovodu pracovat. Senátor je přesto přesvědčen, že bylo možno proces zvrátit bez ohledu na to, že německá kancléřka nedávno oznámila svůj odchod.

Cruz už je dávno trnem v oku mnoha americkým politikům. Vyhrožoval, že zmaří souhlas úředníků v ministerstvu financí a zahraničí USA, pokud Washington nezavede nové sankce proti SP-2. Dnes už to nemá žádný smysl.

S ohledem na přicházející energetickou krizi je zřejmé, že se USA nesrovnají s vedoucím postavením Ruska na trhu s plynem. Evropa potřebuje suroviny a nebude podporovat sebevražedné sankce, nebude od Ameriky kupovat suroviny, které oni sami potřebují. Cruz může i nadále obviňovat Bidena z napomáhání Putinovi, avšak to již situaci neovlivní.

Převzato z Rusvesna.su

 

5 7 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 17 dny

Politolog Robejšek: Střední Evropa je dnes nositelkou západních ideálů. Vychválil Orbána
https://cz.sputniknews.com/20211004/politolog-robejsek-stredni-evropa-je-dnes-nositelkou-zapadnich-idealu-vychvalil-orbana-16052298.html

Filip vzkázal Pekarové: Opsat zaručený důchod z programu KSČM, to je vrchol sprostosti a ubohosti
https://cz.sputniknews.com/20211004/filip-vzkazal-pekarove-opsat-zaruceny-duchod-z-programu-kscm-to-je-vrchol-sprostosti-a-ubohosti-16051823.html

cablik
cablik
před 17 dny

Na klimatické kecy jim neskočíme jen ať se vymáchají ve své neschopnosti a kapitalismus půjde do kytek. A jsme opět u toho za vše může Putin Americký fanatismus je též šílený.