Svobodu nenávidí inteligence a hlupáci (3. díl)

Touha po svobodě, touha po svobodě je důsledkem mysli člověka a jeho temperamentu. Ale hlavně je to jednoznačně bezpodmínečně důsledek mysli – důsledek vývoje schopností myslí využívat znalosti nashromážděné lidstvem – důsledek souhrnu lidské kultury.

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj

Zdroj, autor , překlad Outsidermedia – Bedřich Vinopalník

Kdo nenávidí svobodu? (3)

V předvečer „voleb“, Bůh mi odpusť, „politické strany“ Ruska ve svých programech oznámily, co se chystají v ruské Dumě udělat, k radosti hlupáků, kteří je budou volit.

(Pozn.překl.: Určitě máte ještě v čerstvé paměti volební slogany, hesla a reklamy „našich“ politických stran a hnutí pro volby prakticky ve stejném období, proto je můžete použít sami pro porovnání. Tak jako vždy porovnávám, to co se děje u nás s tím, co jinde. Ostatně já si myslím, že s Ruskem máme společného mnohem více, než si kdo u nás myslí. Obě země jsou exploatovány, jen ta naše poněkud – v přepočtu na jednoho obyvatele – více. Kdo je teda lepší „kolonie“?  Rusko má však aspoň zatím Putina…)

Například bývalý kosmonaut R. Romaněnko, který navždy zakořenil v Dumě, zdobí frakci Jednotné Rusko («Единая Россия»), hlásil voličům o provedení až 2 000 příkazů během svého působení ve Státní dumě. Ne, mezi realizovanými záležitostmi nebyl žádný příkaz od V. Parfjonova zjistit, kam odešel prezident V. V. Putin a proč je místo něj předváděn soubor umělců. Úspěchy Romaněnkova jsou mnohem významnější: aktualizoval stélu věnovanou výkonu podolských kadetů v Čertanově Južném, upravil uličku na bulváru Dmitrije Donského spolu s komplexem soch „Žnec a Žnečka“ («Жнец и Жница», nebo Sekáč a Sekáčka), vybavil 7 přechodů pro chodce, upravil více než 10 hřišť, vybudoval sportovní klastr v Jaseněvu 3, likvidoval nepovolené placené parkování ve dvorech a zakázal parkování těžkých vozidel v blízkosti obytných domů. „A to je jen začátek!“, slibuje poslanec „Spojeného Ruska“.

A v Komunistické straně Ruské federace (КПРФ) Zjuganov slibuje, že bude bojovat za zdvojnásobení velikosti důchodů a za proces s Gorbačovem a Jelcinem za rozpad SSSR.

V Liberálně demokratické straně (ЛДПР) starý klaun Žirinovskij slibuje, že navrhne vytvoření ministerstva pro veřejné stravování, „aby bylo jídlo našich občanů zdravější a užitečnější“.

„Spravedlivé Rusko – za pravdu“ («Справедливая Россия – За правду») slibuje bojovat za platby každému občanovi z příjmů z ropy a plynu, za novou důchodovou reformu s návratem předchozího důchodového věku a zvýšením důchodu na minimálně 30 000 rublů a obecně za všechny dobré věci.

„Ruští komunisté“ («Коммунисты России») slibují, že zakážou vývoz ruských vakcín proti covidu a uznají koronavirus jako zahraničního agenta.

Jabloko («Яблоко») slibuje znovuzavedení lockdownu v Rusku s kompenzací ztrát a slibuje zlepšení vztahů s EU.

„Strana důchodců“ («Партия пенсионеров») bude bojovat za rozpuštění PFR a slibuje, že nebude zdražovat rakve a věnce. Kromě toho se bude snažit zrušit JEGE (Jednotná státní zkouška – test – pro absolventy škol)

Strana Vlast («Родина») slibuje vytvoření Veřejné fronty pro boj proti podvodníkům a uzavření hranic s Afghánistánem, Uzbekistánem a Tádžikistánem.

„Strana růstu“ («Партия Роста») slibuje vytvoření druhého penzijního fondu, který by vyplácel důchody těm, kteří se narodili před rokem 1967, tento fond se navrhuje naplnit prostřednictvím přímých státních dotací, jakož i prostřednictvím daní z luxusu, alkoholu a tabáku.

Zelení («Зеленые») budou požadovat zavedení kvót v obchodech na prodej ekologických produktů s cílem „poskytnout lidem chutné a bezpečné jídlo“.

Za RPSS (РПСС) slíbil šéf strany Maksim Ševčenko, že bude bojovat za obrodu národních jazyků a proti povinnému očkování dětí.

Strana „Noví lidé“ («Новые люди») slibuje snížení daní.

Strana zelené alternativy («Зеленая альтернатива») slibuje zvýšit pokuty pro podniky a zakázat lov v republice Sacha, dokud nebude v regionu obnovena biologická rozmanitost.

To jsou, ó Bože, zákonodárci země!

Tyto „politické strany“ neprohlašují ani vzdáleně něco, co by se dalo nazvat státními rozhodnutími, ale jen jejich pitomé „chotělky“, bez jakéhokoli finančního opodstatnění a navíc záměrně neproveditelné. O ekonomice ani nemluvím, ale žádný z těchto „politiků“ nemá v programu sebemenší pokus alespoň nějakým způsobem obnovit v Rusku základní lidská práva, která byla fašisty zcela porušována. Spíše práva občana Ruska porušovaného zákony a jejich nečinností – bývalých poslanců Státní dumy.

Tady to čtu, jako samozřejmost (zdůraznění Muchin): „Výběrové řízení na vytvoření automatického systému pro vyhledávání těchto informací v médiích, sociálních sítích a messengerech vyhlásilo Hlavní centrum rádiových frekvencí (ГРЧЦ), podnik podřízený Roskomnadzorem. „Hlavním cílem IS MIR je provádět automatizované monitorování informačních zdrojů a identifikovat informace, jejichž šíření je v Ruské federaci omezeno nebo zakázáno,“ stojí v materiálech.

A tady je další: „Rada federace pochválila Apple a Google za odstranění aplikace Navalnyj. Postup společností považujeme za kroky správným směrem,“ řekl Andrej Klimov, šéf komise horní komory parlamentu pro ochranu státní suverenity.

A tady je Ústava Ruské federace, kterou musí splňovat všechny ostatní zákony Ruska. Článek 29 Ústavy Ruské federace:

  1. Každému je garantována svoboda myšlení (1) a slova.
  2.  Propaganda nebo agitace podněcující sociální, rasovou, národnostní nebo náboženskou nenávist a nepřátelství nejsou povoleny. Propagace sociální, rasové, národnostní, náboženské nebo jazykové nadřazenosti je zakázána.
  3.  Nikdo nemůže být nucen vyjádřit své názory a přesvědčení, nebo se jich zříci.
  4.  Každý má právo svobodně vyhledávat, přijímat, předávat, produkovat a šířit informace jakýmkoli zákonným způsobem. Seznam informací tvořících státní tajemství je stanoven federálním zákonem.
  5.  Svoboda médií je zaručena. Cenzura je zakázána.

No a článek 3, zákona „o hromadných sdělovacích prostředcích“, vysvětluje, co je „cenzura“:

„Cenzura masmédií, to znamená … uvalení zákazu šíření zpráv a materiálů, jejich samostatných částí, není povolena.“

Vytváření a financování organizací, institucí, orgánů nebo funkcí, jejichž úkoly nebo funkce zahrnují provádění cenzury hromadných sdělovacích prostředků, není povoleno.

Takže pozor – v Ústavě nejsou žádné informace ZAKÁZÁNY, zakázána je pouze agitace a propaganda, ale právě agitace a propaganda v Rusku není ani pronásledována, ani zakázána (u nás je to podobné, pokud se jen trošku zamyslíte, jen jinými slovy). Jsou to informace, „jejichž šíření je v Ruské federaci omezeno nebo zakázáno“, které jsou zakázány. Organizace pro cenzuru byly vytvořeny a jsou vytvářeny s plným souhlasem těchto odporných zrádců ruského lidu, nazývaných zákonodárci.

Abych dal tomuto dílu filozofičtější odstín, věnuji pár slov malému článku I. Garina s nadpisem „Proč a kde demokracie nezapouští kořeny?“ Pak jsem však zjistil, že „Garin“ je pseudonym I.I. Papirova, profesora, doktora fyzikálních a matematických věd, laureáta Státní ceny Ukrajiny, známého specialisty v oboru vědy o reaktorech a vesmírných materiálech a jedna z mála ruských osobností v prestižních amerických referenčních knihách „500 Influencial Leaders “ (500 vlivných vůdců/osobností).

„Vlivný vůdce“ Garin začíná tuto práci odkazem na německého sociologa, filozofa, sociálního psychologa a psychoanalytika Ericha Fromma, který v roce 1941 ve své knize „Útěk od svobody“ údajně vysvětlil, proč navzdory růstu materiálního bohatství a poskytování demokratických příležitostí se lidé stále více vzdávají své svobody ve prospěch politické diktatury. Fromm vysvětloval příchod nacismu do Německa připraveností masového Němce vzdát se své osobní svobody a demokratických práv a podle autora se proměnil „v malé ozubené kolečko ve stroji: ne ve svobodného člověka, ale v dobře živený a dobře oblečený automat.“ (Na úkor „zbytku“ území ovládaného nacisty)

„Zoufale se snažíme odejít od problému svobodné volby a bereme navrhované a vnucované nám myšlenky a cíle za své,“ prohlásil udiveně Fromm. „Právo vyjadřovat svoje myšlenky má smysl pouze v tom případě, jestli jsme schopni vyjadřovat svoje vlastní myšlenky, snažil se určit podmínky předložení svobody a ve výsledku se divil tomu, že „Nejúžasnějším fenoménem moderního světa je víra v diktátorské vůdce.“

Frommovo hodnocení všeho, co se v těch letech stalo, nevyvolává protest, ale Garin se domnívá, že Fromm nakonec dospěl k závěru, že „ve společnostech s opožděným vývojem se lidé bojí novinek, potřeby činit nezávislá rozhodnutí a obecně schopnosti myslet vlastním mozkem.“

Toto je teda ukázka vyjádření myšlenek oficiálně uznávaných „filozofů“.

No posuďte sami, jak lze to TEHDEJŠÍ Německo považovat za společnost s „zaostávajícím vývojem“? Vývoj čeho „zaostávalo“ v Německu, které bylo nejpokročilejším státem ve všech oblastech vědy a techniky na celém světě? Když po 2. světové válce Američané okradli Němce a odvezli všechny patenty a výsledky vědeckého výzkumu, na které „dosáhli“,  do Spojených států, tak jen aby popsali německé úspěchy, které Američané neznali, POUZE v oblasti chemie, byli Američané nuceni zavést 40 TISÍC nových slov/termínů do anglického jazyka. Je to tak, že se ti Němci těch novinek báli?!

Nebo: „Dokud člověk nezíská schopnost myslet originálním způsobem, tedy samostatně, nemá smysl vyžadovat, aby mu nikdo nezasahoval do vyjadřování jeho myšlenek.“ Vážně takhle? Neuvažuje snad člověk, který myslí na to, že Země je placatá, originálně? A je třeba nezasahovat do toho, aby sám Fromm vyjádřil tuto, nejbanálnější, nejpříjemnější a všemi diktaturami přijímanou myšlenku, že nemůžete dát slovo těm, s nimiž nesouhlasíte? A proč s ním nesouhlasíte – protože se vás snaží zbavit moci, a proto „nemyslí originálně“, nebo není originální z jiných důvodů – to je už druhá otázka.

Ne žvanil, považovaný za filozofa, ale naopak žádný „člověk činu“, takovou hloupost jako Fromm nikdy neřekne a nebude vyžadovat, aby se lidem bránilo mluvit, protože v žádném (třeba) podnikání není potřeba originalita tlachání, ale správnost myšlenek. SPRÁVNOST! Je pravda, že pro oficiální filozofy (stejně jako pro politiky a novináře) neexistuje nic jako „správné“ – jejich tlachání je vždy správné, protože nekončí ničím jiným než povídáním, žvaněním, tlacháním, kecy, hloupostmi. Nekontrolují správnost svých žvanění ve skutcích, jak to dokazují jak mnozí zastánci Marxe, tak i tento Fromm. A za nic dnes prakticky neodpovídají. Jen, když jsou nepohodlní, spustí se proti nim – i často neopodstatněně – zuřivá kampaň, která vede, jako např. nedávno v Rakousku, k jejich odstoupení.

Garin spolu s Frommem vysvětlují, proč populace nepotřebuje svobodu ani v demokratickém státě.

Mezi mechanismy útěku Němců od svobody v hitlerovském Německu Fromm nazývá “destruktivitu diktatury, mocnou, ale falešnou propagandu, totální konformismus a také „touhu uposlechnout sílu, která dávala určitou naději, a zároveň možnost se povznést nad někoho slabého a zbaveného práva“.

K těmto důvodům bych přidal ještě několik: historické zpoždění, vleklá poddanost, lokajství, navyklý kult osobnosti (německý král, císař, Hitler …), imperiální mentalita, bezpráví, korupce, nepotismus, cenzura, informační autokracie, jejíž veškerá moc se zdá být jakoby tím, čím není, a navodit v myslích občanů tu nejhustší mlhu, také rostoucí represe ze strany diktatury vůči jejím odpůrcům, ale hlavně zásadní nedostatek „poptávky“ po demokracii ze strany „hlubinného lidu“, jeho připravenost ke kolektivní akci, nikoli k individuálnímu řešení systémových rozporů“.

Jak vidíte, Garin je také ctihodný filozof, dokonce používá termín „hlubinní lidé“ zavedený V. Surkovem – jsou to jako široké masy lidí, kteří se o politiku nezajímají, neúčastní se politických událostí, nemají stabilní politické preference.

Ale ani Fromm, ani Garin nemají ani slovo o vlivu na potřebě svobody stupidního „latinského“ vzdělávacího systému přijatého po celém světě – systému, ve kterém je teenager, školák, student, žáček nucen věřit, že ne to, co vidí, je správné, ale to co říkají „chytří“ lidé – učitelé, vědci, vůdci, různé autority a hlavně „všichni“. Protože „každý se nemůže přece mýlit“.

Vzdělávací systémy, ve kterých člověk není schopen využít nabyté obecné znalosti o světě a jeho následná specializace na úzkou oblast vědění, člověka ještě více otupuje v oblasti jiných přírodních znalostí a v oblasti znalostí sociálního života.

***

Jaký je tedy závěr?

Touha po svobodě, touha po svobodě je důsledkem mysli člověka a jeho temperamentu. Ale hlavně je to jednoznačně bezpodmínečně důsledek mysli – důsledek vývoje schopností myslí využívat znalosti nashromážděné lidstvem – důsledek souhrnu lidské kultury. Jinak řečeno, celková kultura člověčenstva, která s tou „masovou divadelní a uměleckou kulturou“ má velmi pramálo společného. Ta je jen malinkou částí celkové kultury.

A pokud jsme při výchově a vyučování zacpali žákovi paměť znalostí slov, aniž bychom my sami pochopili jejich podstatu, a získali jsme tak z dítěte upovídaného a nafoukaného pitomce, pak je pro něj svoboda v lepším případě zbytečná.

Žvanivý kretén jednoduše nesnáší svobodu, zejména svobodu slova a shromažďování, protože kreténismus jeho činností a myšlenek se stává viditelným na pozadí kritiky jak ze strany svobodných lidí (svobodně uvažujících), tak od jeho bratrů.

Z této reality se ještě jednou podívejte na řešení sociálního problému, které nabízí IGPR „ZOV“ (ИГПР «ЗОВ»).

Když podle zákona o soudu lidu nad volenými orgány nejvyšší moci navrhujeme posuzovat moc všech voličů, pak (i ​​když to nepropagujeme) máme na mysli, že masový volič, obrazně řečeno, je hlupák a netuší, zda má dobrou moc nebo ne. Masový volič ale nemůže neporozumět tomu, zda je se svým životem spokojen nebo ne, a automaticky, byť nezřetelně, ale tak může odhadnout, zda za kvalitu jeho života mohou úřady.

Úkol vlády, který jí přisuzujeme pod hrozbou lidového trestu, se však neomezuje pouze na uspokojení lidí s vládou, protože je pro vládu, mírně řečeno, nepříjemné podrobit se soudu bláznů. Proto prvním a automatickým úkolem vlády zodpovědné lidem bude rozvoj mysli a myšlení lidu – mysli nikoli jednotlivých jednotlivců, individualistů (kteří ve skutečnosti svobodu nenávidí) ale lidových mas. Mysl která je schopna neopakovat to, co kdo slyšel v televizi, ale posoudit situaci na základě vlastní analýzy jejích rysů.

Jurij Ignatěvič Muchin

(1) Toto slovo – мысли – má v ruštině velmi široký „záběr“ –   úvaha, myšlenka, rod, idea, úmysl, představa, intenzita pohybu, mínění, myšlení, starost, nápad, přemýšlení, pomyšlení, názor.(https://ru.glosbe.com/ru/cs/мысли)

Konec cyklu Svobodu nenávidí inteligence a hlupáci

Pokračování cyklu – Kdo nenávidí svobodu – následuje

Přeložil Bedřich Vinopalník

5 2 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 2 dny

„Německo se raduje z naší hlouposti.“ Uživatelé se smějí „paranoie“ Pekarové Adamové po zprávě BIS
https://cz.sputniknews.com/20211124/nemecko-se-raduje-z-nasi-hlouposti-uzivatele-se-smeji-paranoie-pekarove-adamove-po-zprave-bis-16621062.html

Africký chlapec v Burkině Faso sestřelil francouzský vojenský dron. Stačil mu jen prak
https://cz.sputniknews.com/20211124/africky-chlapec-v-burkine-faso-sestrelil-francouzsky-vojensky-dron-stacil-mu-jen-prak-16621462.html

Polsko prohlásilo Evropskou úmluvu o lidských právech za protiústavní
https://cz.sputniknews.com/20211124/polsko-prohlasilo-evropskou-umluvu-o-lidskych-pravech-za-protiustavni-16628303.html

cablik
cablik
před 2 dny

V poraženém Německu si vítězové nahrabali technologii jak vojenské tak civilní. V Rusku je cenzura zakázána a v rádoby demokratickém západu používána.

vladimir.kvoch@seznam.sz
vladimir.kvoch@seznam.sz
před 2 dny

Řekl bych že svoboda je pro “hlupáka” vedlejší,ale vzdělanec či chytrák ji využije ve svůj prospěch při každé činnosti.