Jak skončí ukrajinská válka?

Zdroj: vlkbloguje

To bych také rád věděl. A nejen já. Ale  určitě jinak, než si mnozí/všichni představovali, když začala. Tehdy  nejen Moskva, ale  v podstatě  celý svět počítali s tím, že   se nejspíš  zopakuje  scénář  z  roku 2014 a  ruské invaze na Krym.

Kdyby se byl tenhle  scénář naplnil, dovoluji si komunikovat těžce nekorektní myšlenku,  že  by  svět na tom byl výrazně lépe než nyní! Když Ukrajinci až obdivuhodně odolávají. Jakkoliv  nás  media a především papaláši přesvědčují o pravém opaku že jejich odpor  je požehnáním pro svět. Vím, že je cynické něco podobného konstatovat, to ale nic nezmění na  tom, že to je bohužel pravda.

Tvrdím, že  pokud by se byla ukrajinská obrana  byla  zhroutila  během dejme  tomu  prvních tří dnů, či max. prvního týdne, pak sankce  ani náhodou nedosáhly současné úrovně.Svět by se nedostal na pokraj  jaderné války, od níž hodělí už jen posledních kdoví kolik sekund na jaderných hodinách  smrti. Západ by byl vyhlásil první a  druhé kolo  a po té vzal výsledek nějak na vědomí. A  v nějakém střednědobém horizontu by se  vzájemné vztahy  Západ -Rusko dostaly  na nějakou pragmatickoua praktickou úroveň Rusko a Putin by sice i nadále  fungovali jako světoví vyvrhelové, fackovací paňáci a  příčiny  všech našich katastrof a průšvihů, ale  pragmatické soužití by se, k více méně spokojenosti obou stran, nějak nastavilo. Takhle jsme s e dostali už někam, odkud  je sotva  schůdný návrat. V historicky přijatelné době.

Ukrajinský odpor tohle  všechno zhatil. Putinovi rychlé vítězství a  Západu návrat k nějaké rozumnému modusu vivendi ve vztahu k Moskvě.

Západními politiky   a medii  dlouhodobě  hecované protiruské veřejné mínění si vyžaduje  zavádět stále nové a nové protiruské sankce. Psal jsem o tom nedávno ve Spirále nenávisti. Vztahy mezi Západem a  Ruskem už jsou na úrovni spálených mostů. Z verbálního nepřátelství se stalo nepřátelství  skutečné, na krev!

Obě  strany v  důsledku toho   zvedly  sázky na  úroveň otázky života a smrti, kde už existuje  jenom jeden další level – celosvětová atomová  válka! Doufejme, že  alespoň té se dokážeme vyhnout. Ale  že bychom si tím mohli být  jisti?

Tyhle obecné  řeči  nejsou to, co vám chci sdělit. To si přečtete leckde   jinde. Až na  tu spekulaci, že  nejen Putin, ale i Západ, jeho pragmatická část,   by byl nejspíše mnohem spokojenější, kdyby  byl Kyjev  rychle kapituloval.

Prostě  dnes jsme se  díky  ukrajinskému odporu dostali do fatální situace, Západ  i Rusko už nemohou ze  svých postojů couvnout!

Když to vyjádřím přesně, tak  Rusko už hraje o svou holou existenci!  Kdyby  tuhle válku prohrálo a nezískalo  mír, jaký potřebuje, hrozí  že  upadne do chaosu a rozpadne se!

Západ  tohle  ví a  zkouší se tuto situaci navodit. Aniž by  sebeméně  tušil, co by následovalo potom. Ale  ani on na  tom není  lépe!  Nehrozí mu  konečný  rozpad  a  zničení  státnosti jako Ruské federaci,  ale  se  sankcemi  už  situaci vyhrotil tak, že  když nakonec  Ukrajina  bude  zlomena,  Putin a  Rusko ustojí  americké a západní sankce, pak Západ jako světový hegemon končí!!!! Tu  reputační ztrátu  už by nedokázal nijak kompenzovat a    zbytek světa  by jej přestal respektovat. Se  vším, co to obnáší.

 

Takhle vidím situaci obou stran. Netuším sebeméně, která ze stran nakonec bude tahat  za kratší konec, ale jedno vím  zcela jistě  – čím déle  ukrajinská  válka potrvá, tím větší  svět sečte konečné škody!!! O  tom vůbec nepochybuji. A ty už dnes  jsou nejspíš  horší než  ty  způsobené covidem.

Takže jak skončí  ukrajinská válka? Opakuji, nevím. Ale ne ze všeho nejvíce  zajímá  termín, kdy se tak stane. Ale ten také neznám a  ani se nedá odhadnout.

Jediné, co vám mohu nabídnout je několik variant. Bez záruky,  že mezi nimi bude  ta konečná:

1- ukrajinská obrana se zhroutí

2- zhroutí se Rusko

3- válka na Ukrajině se  stane  dlouhodobým vleklým konfliktem

4- nastane příměří.

Jaký  příběh  událostí by nastal  při scénářích 1 a  2 už  je naznačeno. Nemá smysl to rozvádět.

Variantu  číslo 3 nedokáži  specifikovat. Ale stejně by  nakonec  došlo tak či onak  na  č.1 nebo 2.

Co je pravděpodobnější?  Nehodlám ani spekulovat.  Na  jedné straně by to znamenalo obrovskou humanitární  katastrofu  pro obyvatelstvo Ukrajiny, protože  by se rozpadla její ekonomika a kdyby  do děje  vstoupila příští zima,  pak si to ani nechci představovat. Na  druhé straně rozervané a  vyčerpané Rusko, opravdu na  pokraji  svých sil a možností, ALE POŘÁD  S JADERNÝM TLAČÍTKEM V RUCE… Vyberte si sami.

Tohle hrozí jestli se válka rychle  neukončí.

A pak je  tu možnost  č.4.. Nikoliv mír.  Ten je , vzhledem ke  zcela  a zásadně rozdílným představám obou válčících stran a  už  na maximum vygradované ingerenci Západu  nějakou diplomatickou cestou NEMOŽNÝ. Ne bez  zhroucení jedné nebo druhé strany.

Příměří naproti tomu za možné pokládám. Příměří například panuje na Korejském poloostrově. Mezi Kimlandem a Jižní Koreou.  Válka tam sice  skončila  v  roce  1953, tedy před nějakými téměř  70ti roky,  ale  není podepsána  žádná mírová smlouva. Oficiálně nepřátelství stále  trvá. „Jen“ se těch  sedm desítek let  nestřílí.   Příměří  panuje  rovněž  mezi Ruskou federací a Japonskem. Ohledně  čtyř Kurilských ostrovů. Jsou v  ruském držení, Japonsko je považuje  za  součást svého území, mírovou smlouvu tedy  nemůže  uzavřít.  Nicméně – ani zde  se  nestřílí. 77 roků. Naštěstí.

Rusko si na Ukrajině  chce  vynutit

1- oficiální odstoupení Krymu Rusku

2- uznání odtržení Luihanska a  Doněcka  v hranicích původních administrativních  oblastí

3- neutrální status Ukrajiny

4- denacifikaci

5- odzbrojení.

Kyjev je ochoten jednat pouze  o bodu 3. O zbytku nikoliv. Chce zase uhrát nějaký Minsk III. který podepíše, nicméně na své závazky zapomene dříve, než oschne jeho podpis. Jako už to předvedl dvakrát.

Při  takhle  nastavených pozicích se nelze  dočkat, že  by se dohodli  na nějakém kompromisu, protože  žádný  přijatelný  neexistuje.Minsk prostě nebude. Ne bez zkolabování Ruska.

Než budu pokračovat dám sem situační  mapu. Ne  tu, kterou prezentují  tuzemská  media a vychází  z  ukrajinských informací. Nýbrž ze  zdrojů jejich nepřítele.

photo_2022-03-11_22-12-44.jpg

Je momentáůně  lhostejné, zdali odpovídá skutečnosti nebo ne. Neučinil jsem tak  z nějakých propagandistických důvodů, abych  šířil  ruské vidění konfliktu. Nýbrž  proto,  že  je  pro mé další vývody a  argumentaci, jak by  to s tím nějakým příměřím mohlo  být,  příhodnější.

Než se pustím do vysvětlování, pro jistotu  uvedu, že  rudou barvou  jsou označena  území, které ruská strana  uvádí  jako plně pod její kontrolou, šedočerveně  šrafovaná  pak  území, kde probíhají boje a modré šrafování  pak  reprezentuje  donbaské  uskupení  ukrajinské armády.

Z téhle mapy  je zřejmé, že Rusové kromě  Chersonu  zatím neovládli žádné větší ukrajinské město. Ale  také  to, že  Charkov, Sumy, Černigov, Mariupol a  co nevidět i Nikolajev a asi i Kyjev jsou/budou v úplném  obklíčení.  A  dost možná podobná osud může  potkat  například  i Záporoží, Poltavu nebo Dněpropetrovsk.

Vedle  toho, přes  informace  tuzemských sdělovacích prostředků je  zřejmé,  že  s výjimkou Mariupolu nikde  ruská  armáda nevyvíjí nějaký enormní tlak  obklíčené město  obsadit.  Přirozeně, že  Kyjev  a Západ mluví o hrdinské obraně, kterou se  agresorovi nedaří  překonávat,  ale  já velmi zvažuji možnost, že   ten opravdu  o boje  v městských ulicích nestojí. Na  něco takového neshromáždil dost  sil.  A ztráty jsou  v tomto případě  vždycky enormní. Navíc  je  v obležených aglomeracích  mnoho a mnoho civilů. Proč? Tak  to tak trochu řeším v dnešním druhém  článku. Přečtěte si to tam.

Takže  máme obklíčená  velkoměsta. S hrdinskými obránci, jak jsme si řekli. A nejspíš  to tak, minimálně nějaký  čas zůstane. Ukrajinská armáda  není schopna  obkličovací  kruhy  Rusů prorazit. To je  zřejmé rovněž. Takže  co s  tím?

Pro moje další uvažování je důležitý  ten boj o Mariupol. Jako jediná  anomálie  v té strategii  městských obklíčení. Zkusím si zaspekulovat – dalším  městem, kde se  Putinova  armáda  nespokojí  s obklíčením, se dle mého odhadu  stane právě Nikolajev. A  kdybych si tipnul ještě  třetí, pak bych ukázal na Oděsu.  Čas ukáže, jak moc  se v této chvíli mýlím.

Žádné příměří a  už vůbec ne  mír, nenastane, dokud  Mariupol nepadne. Ten prostě  Rusové  musí získat stůj  co stůj. Před jakýmkoliv zastavením bojů. Jednak patří  do území Donecké oblasti, ale především bez něj nelze  vytvořit pozemní koridor na Krym. A  ten  chce  dnes Moskva, podle mne  získat stůj co stůj!  A k  tomu také  zajistit  Krymu dostatek vody z Dněpru.Opět – klíčová záležitost.

Proč soudím, že se dočkáme  brzo  bojů a Nikolajev a  pravděpodobně i  o Oděsu?

Jen se na tu mou  mapu dobře podívejte! Jestliže  by  se  rudě obarvila  i v těchto městech, pak Ukrajina přichází o přístup k moři!!! Stane se  vnitrozemským státem. Se všemi z  toho plynoucími důsledky.

Přidejte  si k tomu  nutnou  likvidaci  té části  ukrajinské  armády  stále dislokované na  Donbasu. I  tohle prostě Rusové nejspíše  vyřeší do důsledků. Nic jiného jim nezbývá,  nemají li prohrát!

Jestliže  by  obsadili už  zmíněná pobřežní  města Mariupol /ten  v každém případě a za každou cenu!/, Nikolajev   a Oděsu,   a zničili  armádní skupinu ohrožující  Donbas  a k tomu  drželi v obklíčení Charkov, Sumy, Černigov a třeba už  i Kyjev,  pak nepotřebují  nutně  žádnou krajinskou  kapitulaci nebo přistoupení Zelenského na   voje požadavky!  Ani trochu.

Pak jim stačí nabídnout  Kyjevu příměří. A  Západu také.  A zaujmout  izraelskou pozici ohledně obsazených syrských   Golanských výšin. Nebo „svého“ Krymu. Co si asi tak Zelenský počne s obklíčenými velkoměsty, bez možnosti to obklíčení probít?

Západ  sankce  stejně neodvolá v žádném myslitelném scénáři  mimo ruskou kapitulaci. Takže  tohle pro Kreml žádnou roli hrát v jeho uvažování nebude. Prostě si ta území, co získal,  ponechá pod  svou správou, ať  si o  tom myslí kdo chce , co chce. Nanejvýš možná některá  z nich vymění  za pro sebe výhodné ukrajinské ústupky jinde. Moskvě by  takové příměří muselo bezpečně vyhovovat.

To příměří  by Rusům umožnilo hned několik výhod:

-žádné dobývání velkých měst s obrovskými ztrátami

-Ukrajina  by  formálně  zůstala pod kontrolou vlády  uznávané Západem

-tahle vláda by  nemohla uprchnout do zahraničí a  tam odtud  nominálně  vládnout na  dálku, nýbrž  by  i nadále  doma zůstala zodpovědná za  řešení  problémů na neobsazených územích státu a v obklíčených  městech.  Což by  ani náhodou  nešlo bez spolupráce s Moskvou.

-Rusko by  tím pádem nemělo povinnost Ukrajinu živit, zásobovat, obnovovat. To  by  s ponechalo Západu a  Zelenskému

-takto zmrzačená  Ukrajina  by pro agresora přestala  být  hrozbou

–  pokud  by Kyjev s takovým příměřím nesouhlasil,  pak by  stačilo obklíčení velkých měst utáhnout.

-Ukrajina  by si v budoucnu už sotva dovolila uvažovat  o členství v NATO nebo narušit  svůj neutrální status, protože Rusko by hrozilo další opakovanou  tvrdou akcí. Mimochodem, všimli jste si, že Gruzie zůstala v konfliktu neutrální? Kličkování a la  Minsk by skončilo jednou pro vždy

-ruské veřejnosti  by  šlo  získání  Donbasu v jeho správních hranicích a možná ještě  Charkova a  zbavení Zelenského všech nebo většiny  mořských přístavů  snadno odprezentovat jako jasné vítězství. I když by nedošlo ke kapitulaci Kyjeva.

-naproti tomu Zelenský  i přes krvavé  ztráty  a  Západ  s ním, by  vše mohl  vyhlásit za  svoje  vítězství nad  okupantem protože  ten nedobyl ani Charkov ani Kyjev.

Takovéhle příměří si umím představit. Žádné jiné.  Jinak jen už opakovaně  zmíněné zhroucení a kapitulaci jedné z válčících stran.

Tuhle úvahu jsem  napsal se všemi riziky, které spekulování s sebou přináší. Klidně  je možné, že  jsem cosi důležitého a zásadního přehlédl nebo podcenil. Nebo, že mne ranila   slepota a jsem  nový poručík Dub a  tudíž se  nesmírně ztrapním.. Absolutně  snadno. Ale v  té záplavě  zbytečných slov, naprosto  barbarské hry na  city  a nejnižší pudy  člověka, bezbřehé nenávisti mainstreamu /viz  Facebook a Twitter, kde je nyní  naprosto možné  jakkoliv nadávat a urážet  Rusko a Putina osobně a volat po jeho a  Lukašenkově zavraždění  – zkuste  tam ale napsat  že  je třeba vyvraždit  všechny  džihádisty/ nenacházím nikde žádné odpovědi na téma – jak to skončí?  jen více  či méně  tupá propaganda /spíše ovšem to prvé/. Takže  mi nezbylo, než se o cosi takového pokusit  sám. Neuměle, s minimem informací a vhledu, ale  aspoň s dobrou vůli a snahou přemýšlet  a vyselektovat, co možné a je  a co není a je jen  propagandistickou mlhou nebo zbožným přáním!

Jestliže  se ukáže, že se vlk trapně  spletl, buďte prosím na něj  hodní. Dělal, co mohl. A nepište mu, že je  cynik. Není! Cynici netušených rozměrů jsou ti, co svět do téhle situace  usilovným štvaním a rozeštváváním poslech deseti let  vehnali.

3.8 4 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
spartak
spartak
před 8 měsíci

Velmi dobrý postřeh.Tleskám