Svět ruskýma očima 664

Nacismus na Ukrajině vypustil výhonky, je pěstován, zásobován zbraněmi i penězi a podporován novou generací německých politiků * Ruská armáda měla v boji s Gruzií v roce 2008 vážnou komplikaci * Rozhodnutí OPEC+ zvýšit těžbu je naprosto rozumné

Göringova „Zelená složka“ o Ukrajině

Jurij Rubcov

29. května

Na konci prosince 1942 byla Hitlerovi předložena další verze „generálního plánu osídlení“. Území německého osídlení na Východě mělo převyšovat celé území Říše z roku 1938. Hlavním směrem kolonizace byl sever (východní Prusko a Pobaltí) a jih (Krakov, Lvov, černomořské pobřeží).

Osídlování Ukrajiny a Pobaltí už začalo, ale stalingradské vítězství Rudé armády ukončilo veškeré úsilí o zavedení „nového pořádku“. Ucelený přehled o generálním plánu „Ost“ mají historici teprve od roku 2009.

Hitlerův režim chtěl k vybojování světové vlády využít materiální zdroje Sovětského svazu, jeho průmyslový potenciál, vykrást zemědělství, vyvézt do Třetí říše techniku, zásoby surovin a pracovní síly. Dne 9. ledna 1941 sdělil Hitler velitelům wehrmachtu, že když Německo dostane do rukou ohromné bohatství z ruských území, „bude v budoucnu schopné vést válku na všech kontinentech“.

V průběhu norimberského procesu s válečnými zločinci přišla informace o schůzce Hitlera s šéfem Východního ministerstva A. Rosenbergem v červenci 1941 a s dalšími pohlaváry, kde určil úkoly Říše ohledně Ruska: „Hlavním principem je, aby se tento koláč rozporcoval tím nejlepším způsobem, abychom ho za prvé mohli vlastnit, za druhé ho ovládnout a za třetí ho využívat.“

Hitler se rozhodl, že po porážce Sovětského svazu musí Německo sahat minimálně po Ural. Řekl: „Celé Pobaltí se musí stát provincií Říše. Krym a přilehlé oblasti, oblasti kolem Volhy a oblast Baku taktéž.“

Rabování sovětského hospodářského potenciálu bylo přísně naplánováno. K využívání zdrojů sovětského okupovaného území byla v březnu 1941 založena ozbrojená státně-monopolní organizace Štáb ekonomického ústředí Východ. Jemu bylo podřízeno Ekonomické ústředí Východ s působností v celém hospodářství okupovaných východních zemí.

Plány německého vedení na využití sovětského průmyslu byly uvedeny v Direktivách řízení v nově obsazených oblastech, jinak známých jako Göringova Zelená složka. Dokument požadoval organizovat na území Sovětského svazu těžbu surovin a jejich vývoz do Říše. Šlo o suroviny, které byly pro Němce důležité k fungování vojenského hospodářství a o obnovu mnoha továren k opravám techniky wehrmachtu a také k výrobě některých druhů zbraní.

Göring a představitelé německých vojenských průmyslových podniků chtěli do Německa z Ukrajiny přemístit hlavně kompletní vybavení továren, železnou rudu, uhlí a černé i barevné kovy. Kradli tak, že během roku 1943 vyvezli z Ukrajiny přes 232 tisíc tun železné rudy, skoro 65 tisíc tun manganové rudy a přes 25 tisíc tun manganového koncentrátu. Přivlastnili si největší ukrajinské podniky. Koncern Hermann Göring Werke ukradl šachty a ocelárny po celé Ukrajině.

Směrnice týkající se zemědělství uváděly, že cílem vojenské kampaně proti SSSR je „zásobování německých vojsk a zajištění potravinami německého obyvatelstva na dlouhé roky“. Tento cíl mělo plnit „snížení vlastní spotřeby Ruska“ tak, že se sníží dodávky potravin z jižní černozemní zóny do severní nečernozemní oblasti, což znamená do Moskvy a Leningradu. Věděli, že to povede ke smrti hladem milionů sovětských lidí.

V roce 1941 Göring řekl: „Úkolem je odvézt z nových východních oblastí co nejvíce zemědělských produktů, surovin i pracovní síly. Dokážeme-li vytěžit ze země všechno, co potřebujeme, umřou hladem desítky milionů lidí.“ Tyto plány byly plněny s německou pečlivostí. Okupanti vyvezli z Ukrajiny 85 % všech zdrojů potravin. Na práci v Německu bylo nasazeno 2,3 milionu obyvatel Ukrajiny.

Mechanismus hospodářského vykrádání sovětských zemí byl rozvětvený. Štábu Východ bylo podřízeno mnoho složek. Ekonomické týmy a skupiny byly vytvořeny i v divizích a polních velitelstvích.

Je charakteristické, že řada úředníků Ekonomického štábu Východ se stala členy aparátu vedoucích pracovníků civilního východního ministerstva, které spravovalo okupované země.

Činností hospodářského štábu Východ byla ekonomika Sovětského svazu obrovsky poškozena. Podle oficiálních údajů bylo jen na Ukrajině vypáleno 714 měst, 28 tisíc vesnic, zničeno 16 tisíc průmyslových závodů, 2000 železničních stanic, vykraden majetek deseti tisíců kolchozů, 872 sovchozů a 1300 traktorových stanic, odvezeno 7,6 mil. kusů skotu, 3,3 mil. koní, 9,3 mil. vepřů a 7,3 mil. ovcí. Bylo zničeno i 18 tisíc zdravotnických zařízení, 83 tisíc škol, technických škol a vysokých škol a 20 tisíc knihoven.

Až Rudá armáda německé rabování ukončila.

***

Po horkých stopách války a vítězství nad Německem se zdálo, že je nacismu na Ukrajinu navždy zakázán přístup. Ale ukázalo se něco jiného: Nacismus vypustil výhonky, je pěstován, zásobován zbraněmi i penězi a podporován novou generací německých politiků.

V současné době stojí zato jim připomenout, jak dopadli jejich předchůdci a vládci Třetí říše v Norimberku.

Převzato z Fondsk.ru

***

Jaký byl největší problém ruské armády při válce s Gruzií a jak jej řešili

14. ledna 2022

Střet ruské armády s gruzínskými vojenskými silami v srpnu 2008 trval jen 5 dní a byl završen úplným vítězstvím ruské armády. Avšak ne všechno proběhlo pro Rusko tak hladce, jak to vypadalo. Na začátku boje měli ruští vojáci vážný problém – akce protivníka prakticky zcela přerušila komunikaci.

Jak se Gruzíncům povedlo tak výrazně narušit ruské informační prostředí?

Problémy nastaly hned poté, co ruská 58. armáda zahájila boje s gruzínskou armádou. Po přerušení spojení na několika bojištích bylo jasné, že Gruzie využívá nějaké moderní a efektivní zařízení, patrně z amerických dodávek.

Rušičky znemožňovaly práci stabilních i přenosných ruských radiostanic, tak se spojení na některých místech silně zhoršilo a někde nefungovalo vůbec. To vážně narušovalo bojeschopnost ruských jednotek, protože se zkomplikovala koordinace společných akcí a předávání nezbytných informací (například dělostřeleckého zaměřování).

Netrvalo dlouho a ruští specialisté dokázali zjistit, jak mohli Gruzínci tak šikovně odříznout ruská vojska od spojení. Gruzíncům velmi pomohla americká letadla, zejména Boeing E-3 Sentry, osazený moderními prostředky radiotechnického průzkumu. Letecký průzkumník předával údaje do pozemního zařízení Gruzínců, které bylo dodáno z Turecka a z USA. Do provozu je sestavili specialisté z USA a z Francie.

Při těchto značných komplikacích musela ruská armáda používat mobilní telefony, a to je velmi nespolehlivé spojení.

Ale ani to neznamenalo pro ruskou armádu definitivní překážku v boji. Pak se ruským speciálním jednotkám podařilo zajmout gruzínské vojenské auto s namontovanou elektronickou aparaturou. Do zajetí padli i gruzínští vojáci, kteří zařízení obsluhovali. Pracovníci specnazu si rychle uvědomili, co jim padlo do rukou, a vrátili se na základnu.

Podle všeho mělo ukořistěné zařízení přímý vztah k problému ruských spojařů, neboť problémy se spojením se naopak brzy objevily u Gruzínců.

Převzato z Pulse.mail.ru

***

OPEC+ se neočekávaně rozhodl zvýšit těžbu ropy. Co to znamená?

Jelena Tregubova

3. června 2022

Členské země ropného kartelu OPEC+ se dohodly na zvýšení těžby ropy v červenci a v srpnu na 648 tisíc barelů za den. Dřívější dohoda byla na měsíční růst výroby ropy od května do září ve výši 432 tisíc barelů denně. Nyní se kvóta zvětšila o 220 tisíc barelů denně.

Rozhodnutí překvapilo. Co za tím stojí, to prozradil finanční analytik Arťom Zvjozdin. Rozhodnutí OPEC+ zvýšit těžbu je naprosto rozumné. V podmínkách postupného ropného embarga zavedeného západními zeměmi proti Rusku bude cena surovin stoupat.

Příliš vysoké ceny, především nad 100 USD za barel, jsou nebezpečné pro průmysl. Nad touto hranicí se stává ziskovou výroba ropy z břidlic, což může dlouhodobě vést k lavinovému snížení cen. To je nevýhodné pro země s nízkou těžbou.

Vysoká cena ropy je výhodná jen pro země, které jsou silně závislé na vývozu suroviny, a to je například Rusko. Není to Německo, kde vysoké ceny energií brzdí ekonomiku, což může vést k destabilizaci situace a hrozit reálnými ztrátami pracovních míst v celém světě.

Jestliže se vezme v úvahu vysoká inflace, potravinová krize, dojde k výbušné směsi, kdy se podnikání dostává pod tlak vysokých cen. Zaměstnavatelé potom snižují platy a rostou ceny výrobků. Všechno to může skončit skutečným hladem, nikoliv ve třetím světě, ale mnohem blíže k nám. K apokalypse samozřejmě nedojde, ale bouře kvůli hladu také nikdo nechce.

Otázka cen je zásadní a v ní energie hrají důležitou roli. OPEC+ se podle Zvjozdina snaží nepřipustit růst cen ropy Brent nad 140 až 150 USD. Navíc jsou ceny ropy předmětem politických konfliktů. Před časem odmítla Saúdská Arábie urychlit navýšení vývozu ropy a snažila se tak vyjednat sejmutí některých sankcí.

Biden je v období tahanic o zvýšení dodávek pod tlakem Kongresu a voličů. Poté, co v USA vzrostly ceny paliv, bude muset prezidentova administrativa najít způsob jednání se Saúdskou Arábií, který povede ke snížení ceny ropy.

Nedá se počítat, že po vyřešení bude cena ropy na ropných kotacích prudce klesat. Ceny budou dále dost vysoké. Tady se jedná jen o zastavení růstu cen. Pokud by nebylo geopolitické napětí (což je dnes podstatné), uvidíme pravděpodobně ceny v rozmezí 110 až 120 USD za barel ropy značky Brent.

Převzato z Aif.ru

2.8 4 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
shoty
shoty
před 23 dny

No, Jelena Trebugova, bez teba by sme u nás v šenku nemali o čom kvákať. Takých analytnikov tu zbožňujeme.

Naposledy upraveno před 23 dny uživatelem shoty