Historie se opět „opravuje”: Tentokrát o Cyrilu a Metodějovi na Slovensku

Marián Balázs je bývalý kněz, který si před časem oblíbil politicko-historický komentář. Jsou hodně špatné, na jeho, diplomaticky řečeno, dětinské myšlenky jsem zde v minulosti upozorňoval, píše na facebooku slovenský politolog Juraj Draxler.

Juraj Draxler
Juraj Draxler

Teď alespoň v textu pro jeden z našich hlavních deníků nepřekrucuje něčí myšlenky úplně přímo. Snaží se ale porušit „mýtus cyrilometodové tradice“.

Dva bratři ze Soluně jsou prý v naší (slovenské) historii bezvýznamní, protože nepíšeme v cyrilice a po staletí zde funguje ne staroslovanská, ale latinská liturgie.

Konec komentáře odhaluje bod, který je samozřejmě vysoce politický: Nejsme tedy součástí východního, ale západního kulturního kruhu, ha! Šach mat.

Je to jen jeden z těch nekonečně únavných komentářů, kdy velké děti zjišťují, že ne všechny příběhy jak se učili v dětství odpovídají historickým detailům. V tomto případě, že zde například křesťanství už částečně bylo před příchodem „věrozvěstů”. A dělají z toho dalekosáhlé závěry.

Co bude dál? Autor (Marián Balázs) pošle komentář do švýcarského tisku poté, co zjistil, že tzv. Přísaha z Rütli, oslavovaná jako švýcarský státní svátek, nemá přesně ten historický význam, jak se mu mýticky připisuje a všelijaké to bylo také s Vilém Tellem?

Mise Cyrila a Metoděje byla vlastně nesmírně významná a historicky zajímavá. Právě na území Velké Moravy začali používat standardizovanou liturgickou staroslovanštinu, která  přežila ve velké části východní Evropy jako náboženská a univerzální komunikativní (jako v západolatině) a někde (rumunské Val) dokonce úřední jazyk.

Právě z hlaholice, kterou vytvořili kvůli poslání na Velké Moravě, vznikla dnešní azbuka, pokud jde o počet uživatelů, jedna z hlavních abeced světa.

O tom nemluvě. že jejich poslání mělo i administrativní význam. A v neposlední řadě: Jejich tisk nebyl tak jednoduchý, jak říká Balázs.

Příběh Cyrila a Metoda je takový vlásek, skrze který se krásně rozvíjí příběhy širšího východoevropského regionu, od Moravy až po jih Balkánu.

Navíc je opravdu zajímavé i z hlediska toho, jak se bratři pohybovali v tehdejší evropské diplomacii, a v kontextu formujícího se rozštěpu křesťanství, kde dříve patřili k “sjednotitelům”.

Jistě, příběh byl používán i v minulosti, protože vyzdvihoval některé společné kořeny východního bloku. To už je funkce velkých historických příběhů.

A je velký, potlačovat ho je nesmysl.

Připomínáme si výročí příchodu Cyrila a Metoděje

Mnohem více bude důležité, zda z našeho vzdělávacího systému budou vycházet lidé schopní chápat aristotelovskou systematiku a pohybovat se v kartézské filozofii nebo chápající kulturní význam Shakespearea či Tolstého.

Doufejme, že někdy tomu tak bude.

A že v historii jako bezvýznamná kapitola nebudou Cyril a Metoděj ale tato éra mělkých, nevzdělaných a unavujících propagandistických komentářů.

Autor: Juraj Draxler, slovenský politolog, zdroj: Facebook autora

2 8 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
maxim
maxim
před 1 měsícem

Dobrý a pravdivý článek (k včerejšímu státnímu svátku) k počátkům a velikosti Slovanské civilizační kultury v minulosti …
Ale ta aristotelovská systematika a kartezská filosofie nepatří k duchu Slovanstva, ten je jiného založení …

maxim
maxim
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  maxim

Současný “úpadkový duch” Západu byl založen germanizováním zdegenerované Římské říše germánskými Franky, Karel veliký je považován za otce západní Evropy …
Velká Morava si zvolila Byzantský Východ a soupeřila s Franckým Západem ..

maxim
maxim
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  maxim

Západní Slované by se měli odpoutat od pomatenosti západním úpadkovým duchem … O pomatenosti čechů mimo jiné svědčí jejich volba největšího čecha, kterým zvolili českého krále Karla IV ( přejmenovaného Václava, Přemyslovce po matce), který je západními historiky považován asi právem, za svatouška a fetišistu, sbírající svaté ostatky, který byl mimo realitu a samé… Číst vice »