Polsko-ukrajinská unie

Občas se objevují úvahy o polsko-ukrajinské unii, jako obejití přijetí Ukrajiny do Evropské unie a NATO tak, že se na Ukrajinu rozšíří jejich polské členství.

Zdeněk Koudelka
Zdeněk Koudelka

Pravoslavná Ukrajina ve středověku patřila Litevskému velkoknížectví a po jeho spojení s Polskem Polsku, které již dříve drželo západní Ukrajinu (na obrázku je obrys hranic Polsko-litevské unie z roku 1619). Ale pravoslavní Ukrajinci Poláky vnímali jako cizí katolickou vládu, proti které opakovaně povstali. Nadějná byla Haďačská smlouva z roku 1658, která ze státu Poláků a Litevců učinila stát tří národů včetně Ukrajinců a uznala svobodu pravoslaví. Avšak nebyla realizována.

Po rozpadu Československa je skepticismus k funkčnosti dvoučlenných federací. A to k sobě jazykově, národně i nábožensky měli obyvatelé Československa mnohem blíže, než Poláci a Ukrajinci, což dokládá polsko-ukrajinské vyvražďování na Volyni během druhé světové války.

Zastánci unie vidí předobraz ve sjednocení východního a západního Německa 1990. Německou demokratickou republiku také nikdo nepřijímal do NATO či Evropské unie, ale vstupem pěti spolkových zemí (Braniborsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořany) do Spolkové republiky Německo se na ně rozšířilo členství ve všech mezinárodních organizacích, v nichž bylo Německo členem.

Ovšem polsko-ukrajinská unie by těžko takové důsledky měla. Při německém sjednocení východoněmecký stát zanikl. Pokud by však byla vytvořena polsko-ukrajinská konfederace, nenaplnila by tato očekávání. V konfederaci si státy zachovávají svou státnost, včetně mezinárodněprávní subjektivity. V konfederaci by se polské členství v NATO a EU nerozšířilo na Ukrajinu. Jejich území by netvořilo jeden hospodářský a celní celek. Mezi Polskem a Ukrajinou by nadále byla celní a schengenská hranice, obdobně jako je celně odděleno území Severního Irska od Británie.

Aby mohl být naplněn záměr rozšíření polského členství v EU a NATO na Ukrajinu, musela by ukrajinská státnost zaniknout a její území se stát součástí Polska, stejně jako zanikl východoněmecký stát. Ale Ukrajina přece neválčí s Ruskem, aby likvidovala svou státnost splynutím s Polskem, byť by ji poskytlo autonomii. Navíc si Německo pro sjednocení zajistilo souhlas mocností. Rozšíření polského členství EU a NATO na ukrajinské území je bez souhlasu USA, Francie, Německa a Británie nemožné.

Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, PhD je kandidát do Senátu, obvod Brno 58, za SPD, Trikolora, Moravané

4.2 5 hlasy
Hodnocení článku
11 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Karel2002
Karel2002
před 11 dny

To by bylo skvělé. Dědici Pilsudskeho a Bandery by se smířili. Poláci by umožnili Ukrajincům postavit sochu Bandery přímo ve středu Varšavy. A spojit by se mohly i katolická a pravoslavná církev.

vachav
vachav
před 11 dny

Ale pane Koudelko,s Ruskou federací přece “neválčí” Ukrajina ,ale USA!A kromě toho používat pojem válka je zavádějící neboť nikdo nikomu de jure válku nevyhlásil.Také proto Rusko používá správný název-specielní operace.

cablik
cablik
před 11 dny

Vladimír Putin: Západ právě překročil červenou linii. Diplomatické tanečky skončily. Částečná mobilizace směřuje jinam než jen na ukrajinské bojiště. Fialovým hordám jsme lhostejní. Rusko je na jaderný střet připraveno. A my?
https://protiproud.info/politika/6724-vladimir-putin-zapad-prave-prekrocil-cervenou-linii-diplomaticke-tanecky-skoncily-castecna-mobilizace-smeruje-jinam-nez-jen-na-ukrajinske-bojiste-fialovym-hordam-jsme-lhostejni-rusko-je-na-jaderny-stret-pripraveno-a-my.htm

cablik
cablik
před 11 dny
Odpověď uživateli  cablik

PUTINŮV PROJEV K PRVNÍ MOBILIZACI OD 2. SVĚTOVÉ…
https://pravyprostor.net/?p=149541

cablik
cablik
před 11 dny
Odpověď uživateli  cablik

Ak Ukrajina napadne Doneck, Luhansk, Záporožie a Cherson po referendách…agónia Ukrajiny sa urýchli…vďaka gaunerom z USA

https://zvedavec.news/komentare/2022/09/9329-ak-ukrajina-napadne-doneck-luhansk-zaporozie-acherson-po-referendach.htm

Havloidni zmetek
Havloidni zmetek
před 11 dny

Já bych viděl jako lepší řešení 4. dělení Polska a my bychom si vzali zpět Kladsko a Slezsko. Chtělo by to nějakou petici.

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 11 dny
Odpověď uživateli  Havloidni zmetek

O této myšlence uvažuji již nějakou dobu a několikrát jsem ji na různých diskuzích prezentoval.
Ovšem že by nám skopčácko přepustilo Slezsko nebo jeho část, je neočekávatelné; byli bychom rádi za zbytek Těšínska a Kladsko.

Karel2002
Karel2002
před 11 dny
Odpověď uživateli  Havloidni zmetek

Ale Marie Terezie nám Kladsko a Slezsko prohrála v řádné válce. A Marie Terezie byla i českou královnou. To je jako když svou nemovitost prohrajete v kartách.

Havloidni zmetek
Havloidni zmetek
před 11 dny
Odpověď uživateli  Karel2002

a na Praze 6 debil Kolář postavil Marii Terezii pomník, to je svoloč. já bych to Slezsko bral, ale chtěli by to vystěhovat Poláky, ti by dělali pořád problémy.

Vlastimil
Vlastimil
před 11 dny

Velmi přeji panu doktorovi úspěch v senátních volbách. Ovšem pražské a brněnské voličstvo nevím….V minulých senátních volbách v jednom pražském obvodu kandidoval p. B. Kuras, člověk bezesporu evropského formátu, navíc autor mnoha čtených knížek a přesto skončil už v 1. kole s velkým odstupem na 3. místě. Nicméně zázraky se občas dějí (alespoň v Bibli).

Karel2002
Karel2002
před 11 dny
Odpověď uživateli  Vlastimil

Ano. Bohužel, dopadne to jako vždy. Praha je eldorádem zločinců a hochštaplerů. Výkladní skříň republiky. Možná tak za 200 let dopadnou senátní volby jinak.