Strategie Ruska po neúspěchu protiofenzívy OSU

Euforie z konce loňského roku, kdy USA a Evropa na chvíli uvěřily, že Ukrajina dokáže na bojišti způsobit Rusku nepřijatelné ztráty a přinutit Moskvu k míru za amerických podmínek, rychle pominula. Již v polovině jara 2023 se na Západě objevily vážné pochybnosti o schopnosti ukrajinské armády zorganizovat více či méně smysluplnou a efektivní ofenzívu. V květnu se tak hodnocení stalo spíše skeptickým, aby se neřeklo panickým.

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Nejobsažněji postoj amerických vojenských kruhů vyjádřil bývalý poradce amerického ministra obrany plukovník Douglas McGregor. Dospěl k závěru, že v zimních a jarních bojích Rusko nevyužilo své nejlepší síly, že Moskva čeká, až Ukrajina definitivně vyčerpá své rezervy, načež přejde do ofenzívy, kterou Ukrajina nebude mít čím zastavit.

Je zřejmé, že navzdory tisícům kusů západních obrněných vozidel, stovkám dělostřeleckých zařízení a milionu a cosi granátů, Kyjev nemůže počítat s hlubokým průlomem ruské obrany. Při přechodu k aktivním ofenzivním akcím by Ukrajina měla během měsíce intenzivních bojů přijít o své strategické rezervy.

Předání 48 letadel, která údajně Ukrajině chybí k vítězství, podstatu věci nezmění. Nezmění ji ani 100, ani 150 letadel. Relativní posílení ukrajinského letectva by způsobilo jisté problémy, ale zničení předaného leteckého parku může být relativně rychlé a bez velkých ztrát. Mnohem horší by pro Rusko bylo, kdyby Ukrajina odešla do obrany a Západ by jí dodal další prostředky protivzdušné obrany, což by umožnilo poněkud zmírnit tlak ruských VKS na ukrajinský týl.

Proč se však mluví o letadlech, přičemž ještě o tak mizivém počtu (48 stíhaček nemůže v žádném případě zadržet ruské VKS, čítající téměř tři tisíce bojových strojů)?

To, co je plukovníkovi McGregorovi jasné, je jasné i ruskému Generálnímu štábu, i Výboru náčelníků štábů USA. To znamená, že Američané si uvědomují, že je lepší neprovádět ukrajinskou ofenzívu na připravenou ruskou obranu, ale vylákat ruské jednotky do útoku na ukrajinskou obranu dříve, než budou strategické rezervy OSU*) bezdůvodně vyplýtvány při lokálních operacích a drobných srážkách.

Za tímto účelem pod americkým vedením zahájily ukrajinské tajné služby psychologickou ofenzívu proti Rusku. Tlak na psychiku ruské společnosti má Moskvu podnítit k zahájení ofenzívy s cílem vytlačit ukrajinské jednotky od hranic v místech, kde terorizují obyvatelstvo ruských pohraničních oblastí, a také demonstrovat lidu Ruska a světu sílu ozbrojených sil. Myšlenka ofenzivy je ve společnosti vždy populární. O to více je populární v ruské společnosti, která nechápe, proč si první armáda světa tak dlouho pohrává s jakousi Ukrajinou.

Washington počítá s tím, že pokud vyprovokuje Rusko k ofenzívě v podmínkách zachování ukrajinských strategických rezerv, pak se ve formátu manévrovatelné aktivní obrany podaří úderné skupiny vykrvácet dříve, než dosáhnou podstatného úspěchu. Je jasné, že se budou muset obětovat podstatná území Ukrajiny, ale ztráta zbytků DLR kontrolovaných Kyjevem, celé Charkovské oblasti, dokonce i postup ruských vojsk k Dněpru v oblasti Dněpropetrovsku a Záporoží Američany nijak zvlášť neděsí, pokud si OSU zachovají integritu fronty.

Úkol, který USA řeší, je jednoduchý, donutit ruskou ofenzívu vyčpět dříve, než začne nekontrolovaný rozpad ukrajinské fronty. Ale co když se ruská armáda navzdory všem pohraničním provokacím do ofenzivy nevrhne?

Za tímto účelem se informuje o připravovaném předání letadel (ze kterých lze odpalovat programované bomby ne na 50, ale na 250 kilometrů), o dodatečných dodávkách zbraní, spotřebního materiálu, obrněné techniky, dělostřelectva, raket s dosahem až 500 kilometrů (schopných z Černigovské a Sumské oblasti dosáhnout téměř na MKAD**). K posílení psychologického účinku, aby Rusko urychlilo ofenzívu, dochází k demonstrativnímu nasazení polských vojsk na ukrajinských a běloruských hranicích a polská média spekulují o záměru Varšavy zaútočit na Bělorusko.

Kvůli tomu se také do volného kybernetického prostoru vhazují “úniky” o prudkém snížení ukrajinské strategické rezervy. Před měsícem ho USA odhadovaly na 70 až 80 tisíc osob a dalších deset až patnáct tisíc dokončovalo výcvik, nyní Američané hovoří o 30 až 40 tisících vojáků připravených rezerv.

I když přijmeme jako skutečnost nejvyšší odhad ukrajinských ztrát u Bachmutu, a dokonce budeme voluntaristicky předpokládat, že všechny byly v rámci strategických rezerv, stejně se nemohly snížit na více než 60 tisíc osob lidí a vzhledem k očekávaným posilám by měly činit stejných 70 tisíc, které byly na začátku května.

Není vyloučeno, že brzy USA opět sníží odhad zbývajících záložních vojsk na Ukrajině, a dotáhnou je na 15-20 tisíc osob. Ukrajina simuluje pokusy o provádění ofenzivy, a řekne se, že v těchto bojích utrpěly ukrajinské ozbrojené síly odpovídající ztráty.

Zároveň je třeba si uvědomit, že na frontové linii není více než polovina všech ukrajinských vojáků (dokonce bez ohledu na rezervy). Zbytek střeží běloruskou hranici, soustředí se na západní Ukrajině a také jsou staženi na odpočinek, doplňování nebo přeformování. V případě potřeby mohou být všichni znovu přesunuti na frontu.

Na rozdíl od strategických rezerv připravovaných k útoku se jedná o jednotky se sníženou bojeschopností, hůře vyzbrojené a vycvičené, které se zúčastnily bojů, vyžadují doplnění a obnovení bojeschopnosti. Ale je jich dost na to, aby, s oporou velkých měst a přírodních hranic, vytvořily hypotetické ofenzívě ozbrojených sil RF vážné problémy. Dále je třeba předpokládat, že se USA snaží tajně posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu s cílem omezit možný dopad ruských VKS***) na ukrajinské obranné sledy. Zkušenosti s tajným přesunem techniky a výzbroje na Ukrajinu jsou na Západě velké.

Hlavním úkolem západní informační kampaně je přimět Rusko, aby uvěřilo ve vyčerpanost ukrajinských sil a podnítilo se k příliš brzkému přechodu do plnohodnotné ofenzívy s cílem zabránit dosažení strategického výsledku, postavit Rusko před perspektivu protahování vojenských akcí ještě o rok.

Můžeme se proti tomuto plánu účinně postavit? Je přece jasné, že dříve nebo později bude nutné přejít do ofenzivy s důraznými cíli. Jak tedy zjistit, zda Ukrajina skutečně vyvětrala definitivně, nebo je to blaf a připravují nám past?

Myslím, že východisko je jedno, a sice nespěchat s útokem. Každopádně, při současné intenzitě bojů, v případě potřeby pro Ukrajinu simulovat útočnou činnost a vytvářet informační záminky pro psychologickou válku, ztráty OSU zůstanou poměrně velké. Jak již bylo řečeno, převahu v dělostřelectvu a letectvu Ukrajina nemůže vyrovnat, bez ohledu na to, jak velká je materiální pomoc Západu. Frontové letectvo, které je zranitelné  prostředky protivzdušné obrany, bude aktivně zapojeno právě do útočných bojů. Strategické letectvo, jehož údery na ukrajinský týl zajišťují masivní zničení techniky, mužstva a dezorganizaci OSU v podmínkách stabilní fronty, zasazuje údery, aniž by vstoupilo do dosahu ukrajinské protivzdušné obrany.

To znamená, že kvůli semílání OSU není nutno přejít k aktivním ofenzivním akcím. Kyjev stejně bude muset k udržení stabilní fronty vyměňovat ztrácející bojeschopnost jednotky za rezervní. Přitom ničení čerstvých jednotek OSU na frontě je už asi půl roku mnohem rychlejší, než Kyjev stíhá tvořit nové. To znamená, že ve zrychlujícím se tempu klesá kvalita ukrajinských vojsk a klesá jejich počet.

Při dosaženém tempu ztrát (15 tisíc zabitých měsíčně, nepočítaje zraněné) musí OSU definitivně ztratit bojeschopnost již za tři až čtyři měsíce (ztráty 45-60 tisíc zabitých a 100 tisíc zraněných Kyjev nemá čím nahradit). Příklad Bachmutu svědčí o tom, že potřeba odesílat na výměnu jednotku zničenou v předchozích dnech prakticky na jistou smrt, demoralizuje OSU silněji než jakákoli nebezpečí útoku.

Přeměna celé fronty na “mlýnek na maso”, do kterého se pod palbou ruského dělostřelectva a leteckých úderů vrhají všechny nové jednotky a formace ukrajinské armády, které nemají možnost způsobit nepříteli, který je ničí, alespoň nějaké škody, se ztrátou sto padesáti tisíc bojovníků by měla vést k psychologickému zlomu zbývajících ukrajinských sil. Podstata spočívá v tom, aby se dosáhlo zahájení zhroucení fronty OSU bez masivních ofenzivních akcí. Ne ofenzíva by měla vést ke zhroucení fronty, ale zhroucení fronty by mělo ukázat, že je možné útočit, že hlavní odpor je již potlačen, ža zbývá dorazit příliš zaryté.

Vyčkávací pozice je o to účinnější, že čas pracuje pro Rusko. Spojené státy musí spěchat s vyjasněním situace v ukrajinském směru, aby se mohly soustředit na tchajwanskou krizi s Čínou, kterou přivedly na pokraj vojenského střetu. Moskva může vyčkávat, protože si dobře uvědomuje, že Washington nemůže nezačít válku v Asii, protože válka na dvou frontách pro něj znamená rychlou katastrofu.

***

Autor: Rostislav Iščenko, zdroj: voennoedelo, pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

 

*) OSU – Ozborjené síly Ukrkajiny

**) MKAD – Moskevský automobilový okruh, nebo MKAD (МКАД), je silniční okruh běžící převážně na hranici města Moskvy

***) VKS – ruské Vzdušné a kosmické síly

5 3 hlasy
Hodnocení článku
6 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
kutnohorsky
kutnohorsky
před 1 rokem

Protiofenzíva bude! Konečně! Zelenskyj v tom má jasno a už je stanoven termín útoku na všech liniích. To bude mazec…!?

Karel2002
Karel2002
před 1 rokem

Pokud bych měl radit oné straně, s kterou nesmíme sympatizovat, jinak riskujeme na dlouhé roky žalář, napsal bych, aby svou armádu postavila přesně na hranici oblastí, kterým byla přislíbena autonomie (což se ale nestalo.) Z východních oblastí vypudit všechny vojáky druhé strany a držet tu hranici za každou cenu, i kdyby měli zmobilizovat všechny… Číst vice »

cablik
cablik
před 1 rokem

No tak to se nestane aby Ruské vojsko vykrvácelo na Ukrajině včera jsem četl článek že posílají na frontu ženy i děti a lidi co nikdy nedrželi zbraň. Takže je to jen západní blouznění po úspěchu.

Havloidni zmetek
Havloidni zmetek
před 1 rokem

Řehku potká stejný osud jako Mussoliniho, bude viset za nohy i z bábou Černochovou na benzínové stanici. Jejich čas se naplnil.

Karel2002
Karel2002
před 1 rokem
Odpověď uživateli  Havloidni zmetek

Ježíšmarja, tohle nepište, nebo to tady zase vypnou. Či to pro skončí ještě hůře. Jistě nechcete jíst někde v temném žaláři šváby, jako onen hrdina z Motýlka. Život je přece krásný, zvláště na jaře. Proto…Řehka je odborník a hodný člověk, Černochová je odborník a hodný člověk. 🙂

spartak
spartak
před 1 rokem

Naděje nás kritiků současnosti je bohužel pramálo a roztříštěnost mimoparlamentní je k uzoufání. Pravice ovládá vše i opozici a to je katastrofa. ČR již bubnuje do války a omezení se radují.