“Letecká koalice” přiblížila jadernou válku

Snad nejrozsáhlejší krok směrem k válce, a to nejen k válce, ale přímo k válce jaderné, byl však učiněn naprosto všedně a téměř nepozorovaně. Summit NATO totiž podpořil myšlenku vytvoření “letecké koalice”, která by měla v budoucnu zajistit dodávky stíhaček F-16 na Ukrajinu.

Mnoho lidí může namítnout, že F-16 je jistě dobrý letoun, ale je poměrně starý a slouží v mnoha zemích (například v Polsku). O dodávkách těchto letounů na Ukrajinu se mluví již dlouho. Polsko, Francie, Rumunsko a Velká Británie také již dlouho slibují podporu při výcviku ukrajinských pilotů a pozemního personálu, stejně jako při provozu a údržbě F-16.  A “letecká koalice” už také existuje dlouho, to je fakt. V čem tedy spočívá problém?

Problém je v drobnostech. Není náhodou, že Sergej Lavrov upozornil západní partnery na skutečnost, že F-16 může nést jaderné zbraně, a řekl, že Rusko bere tento fakt v úvahu zvláště nyní, po rozhodnutích vilniuského summitu. Co to znamená?

Je jasné, že Moskva neprovede jaderný úder ani proti výrobci, ani proti dodavateli letounů F-16, ať už se jich na Ukrajině objeví jakékoliv množství. Zvláště, když chtějí Kyjevu dodávat letadla, nikoli atomové bomby. Mimochodem, Turecko, jehož F-16 sestřelil 24. listopadu 2015 v Sýrii ruský Su-24, má kromě příslušných stíhaček – potenciálních nosičů jaderných zbraní ( a to se má v blízké budoucnosti toto uskupení  ještě rozrůst o stovku dalších kusů) –  na svém území také americké jaderné zbraně. Stejně jako jsou rozmístěny v Německu, jehož piloti byli dokonce cvičeni k používání amerických jaderných bomb. Proč tedy právě “letecká koalice” pro Ukrajinu vyvolala v Moskvě tak ostrou reakci?

Zaprvé, na rozdíl od Turecka a Německa není Ukrajina členem NATO.

Za druhé, Ukrajina je mnohem blíže důležitým ruským administrativním, politickým, průmyslovým, vojenským a dopravním spojovacím centrům.

Zatřetí, Ukrajina vede s Ruskem válku, před níž a během níž opakovaně vyhrožovala použitím kvazi nukleárních zbraní v podobě “špinavé bomby”.

Začtvrté, v průběhu válečných akcí Ukrajina opakovaně prokázala ochotu a připravenost zasáhnout hluboko do ruského území, na jakoukoli dostupnou vzdálenost, jakoukoli dostupnou zbraní a proti jakémukoli dostupnému objektu (včetně moskevského Kremlu a strategických leteckých základen). NATO tyto ukrajinské snahy otevřeně a výslovně podporovalo a povzbuzovalo.

Předpokládejme tedy, že se na Ukrajině objeví stíhačky F-16.

Je nepravděpodobné, že by je ukrajinská armáda použila k boji o vzdušnou nadvládu s ruskými stíhačkami. Kromě toho, že Rusko má v tomto segmentu výzbroje absolutní převahu, člověk, který se naučí řídit bojový letoun, ještě není stíhací pilot. Člověk musí být schopen ve vzduchu bojovat.  K tomu je třeba nalétat více než sto hodin na příslušném modelu, dokonale jej ovládnout, znát všechny jeho silné i slabé stránky a v ideálním případě  – kromě cvičných soubojů – absolvovat i skutečné vzdušné souboje (byť se slabým nepřítelem).

Letectvo Ukrajiny není pro naše stíhače soupeřem – ani co do počtu letadel, ani co do kvality pilotů. V důsledku toho budou zmíněné stíhačky použity jako nosné platformy pro dopravu úderných zbraní (známých britských raket Storm Shadow i francouzských  SCALP s doletem až 400 kilometrů) na místo odpalu.

Protože, jak již bylo zmíněno, Ukrajina se snaží s podporou NATO zasáhnout ruské objekty (vojenské i civilní) do co největší hloubky, aby demoralizovala ruské obyvatelstvo a vyvolala protivládní a protiválečné nálady, hypotetické F-16 dodané Kyjevu by jí to umožnily. To znamená, že brzy můžeme čelit situaci, kdy letadlo, které bylo přesunuto ze země, patřící k bloku, jenž jadernými zbraněmi disponuje, a patřící letectvu země, která Rusku již hrozila použitím jaderných zbraní (ale zatím žádné neměla), vstoupí hluboko do ruského vzdušného prostoru, přičemž může nést rakety s jadernými hlavicemi.

Vzhledem k rychlosti a doletu střely se doba přiblížení (v závislosti na zvoleném cíli) pohybuje od několika minut do půl hodiny. Pokud je k dispozici pouze jeden nosič, nemusíte se příliš obávat. I kdyby byla skrytě vybavena jadernou raketou a i kdyby se osamocené raketě podařilo překonat ruské systémy protivzdušné obrany a protiletecké ochrany, škody nebudou kritické a Rusko si zachová všechny možnosti odvetného úderu, včetně úderu proti “rozhodovacím centrům” na Západě.

Je však logické předpokládat, že ke zničení důležitého cíle chráněného protiraketovou obranou použije Ukrajina masivní úder s využitím desítek letadel a raket. Není problém dopravit několik jaderných hlavic z evropských skladů na Ukrajinu (přiletí vojenské letadlo a přiveze bedny, a jen příjemce ví, co v bednách je.) Je tedy zcela zjevné, že od okamžiku, kdy Ukrajina obdrží letouny F-16, by Rusko mělo být kdykoli připraveno k masivnímu jadernému bombardování.

Adekvátní odpověď na jakoukoli hrozbu by měla být připravena. Zejména by mělo být připraveno na jadernou hrozbu.

Rád bych znovu zdůraznil, že Lavrovovo varování určené Západu bylo v současné situaci maximálně umírněné. Nikdo totiž nehodlá bezprostředně po rozmístění stíhaček F-16 na Ukrajině (pokud k němu skutečně dojde) podniknout nejen jaderný úder proti Západu, ale ani se s ním jakkoli zapojit do ozbrojené konfrontace. Potřebujeme vítězství na Ukrajině, nikoli rozšíření války do Evropy.

Ve válce jsou však možné různé nehody a nepředvídatelné okolnosti. Starty mezikontinentálních raket nebo raket z ponorek lze sledovat, lodě cizích flotil s jadernými zbraněmi se nemohou nepozorovaně přiblížit k ruským břehům ani na malou vzdálenost, ale – bohužel – nelze sledovat start každé stíhačky. K odhalení může dojít, až když je již na ruském nebi. Na to je třeba být připraven, stejně jako na letadlo nesoucí jaderné zbraně.

V důsledku toho vyvstává nutnost revidovat protokol o reakci na jadernou hrozbu, aby se zkrátila doba potřebná k přijetí rozhodnutí. Kromě toho by bylo vhodné vytvořit podobnou hrozbu na území hlavního protivníka (Spojených států), a protože v jejich blízkosti nemůžeme v dostatečném počtu rozmístit letadla nesoucí jaderné zbraně, reakce by neměla být zrcadlová.

Všechna tato opatření dohromady povedou ke snížení prahu, kdy se obě strany rozhodnou pro jaderný úder. Lavrov varoval naše zapřisáhlé přátele právě před tím.

Koneckonců, letadla ještě nebyla dodána a v každém případě, i když se jich Ukrajina opravdu dočká a nebude zlikvidována dříve, nebudou schopna změnit situaci na bojišti. Nebylo by tedy pro Západ lepší opustit nesmyslný a nebezpečný podnik dříve, než se projeví jeho nejpříšernější důsledky?

**

Autor: Rostislav Iščenko zdroj: UKRAJINA.ru, z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

 *

Chcete-li podpořit Novou republiku, její web a překlady, akce, podcasty, natáčení debat a panelových diskuzí, přispějte laskavě na účet 2300 736 297 / 2010.

Děkujeme!