Potomci samurajů hrají nebezpečnou hru. Po summitu ve Vilniusu je definitivně jasné, že NATO se chystá na Východ

Pro tzv. svobodný svět pod botou strýčka Sama je důležité přesvědčit geopolitické oponenty, že dojde k vážné válce, Rusko a Čína se stejně jako v letech druhé světové ocitnou v nebezpečné situaci – tedy na dvou od sebe vzdálených frontách.

Právě v tom spočívá hlavní cíl propagovaného sbližování Tokia s Bruselem. A vůbec ne v bojovém slaďování ozbrojených sil Japonska a členských států NATO. Protože všechny otázky interakce a operativního plánování jsou řešeny na bilaterální úrovni mezi Tokiem a Washingtonem. A návštěva jednotlivých válečných lodí ze západní Evropy pro společné cvičení je jen doprovodem. Proto i řeči o vstupu Japonska jako plnohodnotného člena do NATO jsou jen propagandistickou slupkou, protože při začlenění “sil sebeobrany” Země vycházejícího slunce do operačních plánů potenciální války USA s Ruskem nebo Čínou na Dálném východě NATO nebude potřeba. K tomu od roku 1951 existuje “bezpečnostní smlouva”, tedy japonsko-americká vojenská aliance, jejíž rozsah se neustále rozšiřuje. V současné době jsou v rozporu s ústavou japonské ozbrojené síly povinny chránit nejen svou zemi před hypotetickým útokem, ale také se účastnit vojenských akcí ve spolupráci s USA v horkých bodech kdekoli na světě. Právě v tom spočívá smysl prosazeného vládnoucí Liberálně demokratickou stranou Japonska zákon o “kolektivní bezpečnosti”.

Cílem je zastrašit Rusko a Čínu “jednotnou frontou” NATO a amerických satelitů v asijsko-tichooceánském regionu. Tomu posloužila účast na summitu NATO ve Vilniusu japonského premiéra Fumio Kisida a také politických vůdců Jižní Koreje, Austrálie a Nového Zélandu.

Aby se konkretizoval další postup Japonska směrem k NATO, byl vypracován a přijat plán spolupráce s aliancí na roky 2023-2026. V dokumentu zveřejněném japonským ministerstvem zahraničí je zdůrazněno, že strany si kladou takové strategické cíle, jako je posílení dialogu, konzultace, podpora praktické spolupráce. Strany hodlají zintenzivnit spolupráci v 16 oblastech, včetně oblasti kybernetické a vesmírné bezpečnosti, bezpečnosti na moři, problémů souvisejících se změnou klimatu a kontroly zbraní. Dokument také uvádí, že strany budou provádět společná školení a cvičení a také se bude provádět výměna kádrů. Japonský deník Yomiuri Shimbun uvedl, že plán spolupráce mezi Japonskem a NATO předpokládá rozvoj spolupráce v oblasti ochrany kyberprostoru, kosmických družic a společný vývoj pravidel pro využívání technologií umělé inteligence.

Kisida navštěvuje setkání hlav členů NATO pravidelně. V roce 2022 se stal prvním japonským premiérem, který se zúčastnil aliančního summitu. Poté se japonské ministerstvo zahraničí rozhodlo učinit nezávislým zastoupení při NATO tím, že jej oddělí od svého velvyslanectví v Bruselu a zvýší tím status mise.

Známou zápletkou byla otázka otevření oficiálního zastoupení NATO v Tokiu ke koordinaci spolupráce amerických satelitů v ATR se Severoatlantickou aliancí. Krátce před summitem ve Vilniusu se francouzský prezident Macron postavil v podstatě proti vzniku takového zastoupení v japonské metropoli, protože soudí, že to vyvolá negativní reakci v Pekingu, kde již několikrát varovali před sbližováním zemí regionu s NATO a příchodem této aliance v té či oné podobě do ATR. Objevily se dokonce zprávy, že Paříž zablokovala iniciativu na vytvoření zastoupení v Tokiu.

Japonská televizní stanice NHK uvedla, že Francie nepodporuje plán na otevření kanceláře NATO v Japonsku, a založila své hodnocení na slovech nejmenovaného zástupce Elysejského paláce, který novinářům řekl, že zónou činnosti aliance je Severoatlantický region a Paříž nesouhlasí s otevřením kanceláře, a francouzský prezident “jasně sdělil tento postoj generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi”.

Tokio se však nedomnívá, že by otázka zastoupení NATO byla z programu stažena vůbec. “Otázka nestojí tak, že buď teď, nebo nikdy. To neznamená, že NATO o tom přestane diskutovat”, řekl zdroj hongkongského deníku South China Morning Post v japonské vládě. A diplomat jedné ze západních zemí, který působí v Severoatlantické alianci, v důvěrném rozhovoru také naznačil, že NATO bude v jednáních pokračovat. Navázání partnerství s Japonskem a Jižní Koreou je podle něj jednou z priorit aliance.

S francouzským prezidentem se zřejmě bude dále jednat, protože otevření kanceláře NATO v Japonsku bude vyžadovat jednomyslné schválení ze strany všech členů aliance. V médiích se uvádí, že důvodem odporu Paříže je předpoklad rozvoje francouzsko-čínských ekonomických vazeb a také to, že ČLR nakonec sehraje svou roli při řešení konfliktu na Ukrajině, které je pro Evropu nevýhodné. Francie a další členové NATO zároveň zaostřují pozornost na asijsko-tichooceánský region a podporují spolupráci s Japonskem a Jižní Koreou.

Peking pozorně sleduje rejdy nepřátelských sil s cílem “obklíčení” Číny a Ruska. Vlivný čínský deník Global Times dal hněvivé hodnocení zákeřných úmyslů. “Podle japonských médií NATO posílí spolupráci s Tokiem. Konkrétně jde o nový plán spolupráce v oblasti bezpečnosti a otevření zastoupení aliance v Japonsku do konce roku 2024”, píše se v úvodníku publikace. “Bude to první zastoupení NATO v asijském regionu, jedovatý trn, který se zabodl do Asie”.

Autoři zdůrazňují, že po příchodu této struktury “utrpí všechny asijské země včetně Japonska”. “Ale protože je to trn, který je vždy vytažen (z těla), jednoho krásného dne expanze NATO skončí”, poznamenávají.

Jak se píše v článku, dokud Severoatlantická aliance neodejde z regionu, bude v asijských zemích “nepochybně narůstat nestabilita a rozkolísanost”. Členové NATO zintenzivnili negativní aktivity v těsné blízkosti Číny, zejména administrativa amerického prezidenta Joe Bidena se snaží zvýšit vojenskou podporu ostrovu Tchaj-wan. Washington začíná v Asii používat techniky podobné těm, které Spojené státy použily, aby urychleně napumpovaly na Ukrajinu zbraně.

Moskva se důrazně staví proti šíření aktivit NATO do Asie a Tichomoří. “Záměr NATO otevřít kancelář v japonské metropoli je dalším důkazem… globálních ambicí a plánů aliance pevně se ukotvit v ATR, aby se plodily NATOcentrické formáty s protiruským a protičínským nábojem, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Jsme přesvědčeni, že postup severoatlantického bloku v Asii povede k militarizaci regionu a posílení blokové konfrontace”.

Sbližování Japonska s otevřeně nepřátelským vůči Rusku agresivním blokem NATO v čele s USA by samozřejmě představovalo nové další problémy pro zajištění bezpečnosti ruského Dálného východu. Jak však ukázaly zkušenosti Japonska s nacistickým Německem a fašistickou Itálií, žádná vážná vojenská spolupráce ozbrojených sil Japonska s armádami a flotilami evropských spojenců se kvůli obrovským vzdálenostem a rozdílům zájmů nedařila.  Japonsko v letech druhé světové války samostatně bojovalo s Číňany, Američany a Brity. A zaměstnané na východní frontě Německo, Itálie a jejich sateliti neměli náladu na pomoc vzdálenému a z velké části jim cizímu Japonsku. Proto strašením Pekingu a Moskvy tím, že se na Dálném východě objeví lodě NATO, ve skutečnosti Tokio ve vojenském plánování vychází ze spolupráce především s hlavním spojencem – USA. Kdyby na Dálném východě vznikla “patálie”, spoléhat na evropské země NATO a na Austrálii a Nový Zéland nebudou Japonci moci.

Je pravda, že už dávno ne všichni Japonci spoléhají na strýčka Sama, když vidí, jak Washington v kritické situaci opouští své spojence a svěřence. V takové situaci by národ Jamato měl znovu analyzovat ne tak starou historii drtivé porážky militaristů. A místo toho, aby se naivně spoléhali na pomoc vzdálených Evropanů, by měli odhodit zhoubnou politiku konfrontace se sousedy, přestat v nich vidět nepřátele a obnovit konstruktivní dialog.

*

Autor: Anatolij Koškin, zdroj: FondSK, pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová

***

Chcete-li podpořit Novou republiku, její web a překlady, akce, podcasty, natáčení debat a panelových diskuzí, přispějte laskavě na účet 2300 736 297 / 2010.

Děkujeme!