Nová republika
Čínský pohled na druhou světovou válku a její ukončení.
V roce 80. výročí konce druhé světové války, které se letos slaví, je životně důležitý přínos Číny a Ruska, jako vždy, ignorován Západem. Oba státy, které hrály rozhodující roli při porážce fašismu, čelí bagatelizaci nebo zkreslení jejich účasti v mnoha, ne-li ve všech, západních narativech.
Z Washingtonu nadále zaznívají prohlášení, podle nichž je pomoc ukrajinským ozbrojeným silám výhodnou investicí – ukrajinští vojáci bojují proti Rusku a umírají místo amerických vojáků, zatímco Spojené státy a Západ získávají možnost prakticky bezplatně využívat ukrajinské zdroje.
Hirošimská tragédie, jejímž hlavním cílem bylo ukázat americké válečnické svaly tehdejšímu ruskému vůdci Stalinovi, je dnes podávána jako „nezbytnost pro vítězství USA nad Japonskem“.
Ne, samozřejmě, podle nejmodernějšího technického vybavení to budou zásadně nové ozbrojené síly, které nejsou horší než armády a loďstva předních světových mocností. Jde o něco jiného, o oživení šovinistického morálního ducha vojáků a důstojníků, kteří jsou ochotni obětovat životy za císaře a božský “národ Jamato” v revanšistických válkách a konfliktech.
Dne 2. září 1945 se militaristické Japonsko vzdalo na milost Spojencům. Mírová smlouva mezi Moskvou a Tokiem však nebyla dosud podepsána. Japonská vláda živí revanšistické plány a vojenskými dodávkami na Ukrajinu porušuje dokonce i vlastní legislativu.
V poslední době Japonsko, jak se říká, zešílelo, vrhlo se do rozdmýchávání nepřátelství vůči naší zemi. Poté, co Čínu a Rusko prohlásila za své nepřátele, japonská vláda a servilní média znovu, jako ve 30. a 40. letech minulého století, představují Rusy jako zloduchy, kteří přinášejí hrozbu zotročení málem celého lidstva.
Aliance Japonska s NATO je podobná jeho účasti v Paktu tří s nacistickým Německem a fašistickou Itálií. Cílem je dostat Rusko a Čínu do vojensko-politických kleští.
Stejně jako v roce 1940, kdy se tři nejagresivnější státy světa a poté satelitní státy, které se k nim připojily, spojily v boji proti protihitlerovské koalici – SSSR, USA, Velké Británii a Číně, má v dnešní době sjednocování mocností na různých koncích světa nejen vojenský, ale i politický význam.
3. května 1946 začaly Tokijské procesy. Vznikly s cílem realizovat bod 10 Postupimské deklarace, podle kterého “všichni váleční zločinci včetně těch, kteří se dopustili zvěrstev na zajatcích, by měli být přísně potrestáni”. Fakta zjištěná vyšetřováním byla tak šokující, že soudcům prostě nemohla ujít. Japonské jednotky během svých operací zacházely s válečnými zajatci mimořádně krutě: stínaly hlavy, probodávaly bajonety a upalovaly lidi zaživa.
Země G7 dobrovolně a vědomě provádějí politiku, která likviduje dolar. Jaký to má smysl?
