Summit EU-Latinská Amerika skončil pro Evropu fiaskem

17. -18. července se v Bruselu konal summit EU-Latinská Amerika. Latinoameričané upřednostnili hovořit nikoli o Ukrajině, ale o odškodnění za následky genocidy původních obyvatel Ameriky.

Summit EU-CELAC se od začátku nedařil

Evropa zatažená Washingtonem do dvou konfliktů, s RF a Čínou, zoufale potřebuje spojence. Jenže na summitu EU-CELAC (33 zemí Latinské Ameriky a Karibiku), který se konal osm let po tom předchozím, se Bruselu od počátku nezadařilo.

Za prvé, z latinskoamerické strany ignorovala setkání asi desítka jihoamerických vůdců, včetně spojenců RF prezidenta Nikaraguy Daniela Ortegy a jeho venezuelského protějšku Nicoláse Madura. Poslali do Bruselu ministra zahraničí a viceprezidenta.

Za druhé bylo okamžitě odmítnuto vystoupení ukrajinského prezidenta Vladimíra Zelenského kvůli protichůdným názorům v CELAC v souvislosti s příčinami konfliktu na Ukrajině.

Za třetí, závěrečná deklarace nebyla jednomyslně odsouhlasena kvůli postoji Nikaraguy.

Nikaragua odmítla podepsat dokonce neutrální rezoluci

EU doufala, že slíbených 45 miliard EUR investic do roku 2027 učiní lídry zemí CELAC vstřícnějšími k definování “společného postoje k Ukrajině”. Od počátku ale tři země odmítly podepsat závěrečnou deklaraci (Kuba, Venezuela, Nikaragua), v níž se odsuzovala Ruská federace.

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že se nakonec nepodařilo přesvědčit Ortegu, opravdového spojence Moskvy.

Rezoluce byla zveřejněna s vysvětlením, že Nikaragua odmítla ratifikovat dokument, který zmiňuje “válku proti Ukrajině”.

Ale i v publikované rezoluci to nebylo uvedeno, jak chtěli Evropané, s odsouzením “agrese RF”, ale velmi neutrálně:

“Vyjadřujeme naše hluboké obavy z pokračující války proti Ukrajině, která nadále způsobuje obrovské lidské utrpení a zhoršuje existující slabiny ve světové ekonomice omezováním růstu, zvyšováním inflace, narušováním dodavatelského řetězce, zvyšováním energetické a potravinové nestability a zvyšováním rizik pro finanční stabilitu”, cituje EFE.

Rezoluce také zaznamenala, že země jsou nakloněné “diplomatickému úsilí zaměřenému na dosažení spravedlivého a pevného míru v souladu s Chartou Organizace spojených národů”.

Ukrajina není jediné dějiště válečných událostí

Současný prezident CELAC, premiér Svatého Vincence a Grenadin Ralph Gonsalves zdůraznil, že Ukrajina není jediným dějištěm vojenských akcí nebo ozbrojených konfliktů, které ničí životy lidí a ekonomiky zemí. V Latinské Americe je to Haiti, takže mu není jasný “nepřiměřený globální význam”, který Západ Ukrajině přikládá.

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castro, další předseda CELAC, požádala summit o schválení rezoluce vyzývající k ukončení blokády proti Kubě a požadovala skoncovat “s pirátstvím a konfiskací aktiv”, “protože všichni jsme ohroženi tím, že jednoho dne zjistíme, že naše rezervy jsou zmrazeny v zahraničních bankách”.

Vůdkyně Hondurasu vyzvala EU, aby byl navrácen veškerý nezákonně zabavený majetek venezuelskému lidu a “odstraněny bariéry, které brání normalizaci našich obchodních vztahů s bratrskými zeměmi, jako je Nikaragua”.

V této souvislosti kubánský prezident Miguel Díaz-Canel poznamenal, že je znepokojen “vytrvalou snahou (Západu) nahradit Chartu OSN a mezinárodní právo takzvaným “mezinárodním řádem založeným na pravidlech”, která nebyla projednávána a, zejména, nebyla odsouhlasena všemi státy”.

Za krásnými výzvami EU se skrývá rabování Latinské Ameriky

Podle vyjádření vůdce Kuby neexistuje strategické sjednocení s EU, o kterém se dříve hodně mluvilo.

“Latinská Amerika a Karibik nebyly pro Evropskou unii skutečnou prioritou”, prohlásil Díaz-Canel.

Varoval, že “Latinská Amerika a Karibik již nejsou zadním dvorkem Spojených států a také to nejsou bývalé kolonie, které potřebují rady, a nepřijímáme zacházení s námi jako s obyčejnými dodavateli surovin”.

“Jsme nezávislé a suverénní země se společnou vizí budoucnosti”, zdůraznil kubánský vůdce.

Díaz-Canel podotkl, že “koloniální loupeže a kapitalistické rabování proměnily Evropu na věřitele a Latinskou Ameriku a Karibik na dlužníky” a že v současné době finanční politika EU “nadále vytváří překážky pro rozvoj” CELAC.

Brazilský prezident José Inacio Lula da Silva prohlásil, že západní dodávky zbraní prodlužují konflikt na Ukrajině a odvádějí pozornost světa od boje proti změně klimatu.

Lula připomněl, že “válka v srdci Evropy” zvýšila hlad a nerovnost ve světě a zvýšila globální vojenské výdaje. Vyslovil se také proti sankcím a blokádám bez podpory mezinárodního práva. Brazílii na Západě vyčítají, že ničí Amazonskou džungli, plíce planety a hrozí jí uvalením sankcí.

Odškodnění za genocidu indiánů

Latinoameričané navrhli, aby v rezoluci summitu byla zapsána povinnost EU “morálně, eticky a ekonomicky uhradit škody” z drancování jejich bohatství a ničení (genocidy) původních obyvatel. Nakonec se rezoluce omezila na zmínku, že otázka byla vznesena, což předpokládá pokračování diskuse.

Latinská Amerika nechce myslet na Ukrajinu, ale chce rozvíjet svou ekonomiku a realizovat dohodu o volném obchodu s EU.

Dohoda mezi EU a MERCOSUR byla uzavřena v roce 2019. Dokument nikdy nevstoupil v platnost kvůli dodatečným požadavkům některých evropských zemí, včetně Německa, které požaduje “respektování práv původních národů” a ochranu deštných pralesů. Brazílie na summitu odmítla o tom podepsat deklaraci. Lula považuje tyto teze za nepřijatelné, protože by to mohlo omezit “reindustrializaci” Brazílie.

Latinská Amerika potřebuje ruské potraviny, hnojiva a palivo

EU stojí před rizikem eskalace války v regionu, chudoba a sociální napětí rostou kvůli bezvýhradné podpoře proxy války, kterou USA vedou proti Rusku na Ukrajině. Země CELAC se na tom nechtějí podílet, třeba i proto, že dostávají z Ruska to hlavní – zdroje. Pokud obyvatelstvo zemí kontinentu nebude mít co tankovat a nebude z čeho péct chléb, nebudou mít náladu na jednání o evropských investicích do zelené ekonomiky.

Je symbolické, že se v těchto dnech nepodařilo na schůzce ministrů financí zemí G20 dohodnout na společném prohlášení.

“Stále jsme nenašli společnou řeč ohledně rusko-ukrajinské války”, prohlásila indická ministryně financí Nirmala Sitharamanová.

Ljuba Stěpušová

Pro Novou republiku vybrala a přeložil PhDr. Vladimíra Grulichová

https://www.pravda.ru/world/1858550-ue_america_latina/

5 6 hlasy
Hodnocení článku
4 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 9 měsíci

Kuba a další země mají svoje zkušenosti s proxy válkou USA tak to nemohou podporovat. EU je jen globalizační nástroj na ovládnutí světa pod taktovkou USA a normální svět to ví. Nevím proč by se mělo odškodňovat za to co se dělo v středověku omluva ano ale platit to je zase šílený nápad.

danny
danny
před 9 měsíci

Prohlédl jsem naše vždy pravdivá a vyvážená média, ale o této schůzce jsem nezaznamenal ani to, že se konala. Asi aby nemuseli intervjůci vysvětlovat výsledky. Ale to jim řekli zástupci Asie už na G20 – “Ukrajina není celý svět a problém Ukrajiny není problém celého světa.” Jinými slovy: “Co jste si zavařili, to… Číst vice »

Hokarc
Hokarc
před 9 měsíci

I když jsme, bohužel, součástí EU, říkám jasně, dobře jim tak !

mikkesh
mikkesh
před 9 měsíci

Kterého z evropských infantilních kreténů mohlo napadnout na summit s Latinskou Amerikou cpát komika s Ukrajinou? To už je opravdu k posrání. Teď by se na ně měli vrhnout hlídací psi od novin s otázkou – tak co jste klucí a děvčata na tom vejletu vlastně domluvili? Nic? To jste si mohli zatelefonovat. Takže si ten… Číst vice »