Setkání se stálými členy Rady bezpečnosti Ruské federace

Prezident RF V. V. Putin zorganizoval operativní schůzku se stálými členy Rady bezpečnosti RF prostřednictvím videokonference.

  1. července 2023, 13:05, odpověď na dotaz ředitele zahraniční zpravodajské služby S. E. Naryškina k polsko – litevsko – ukrajinské brigádě /Lublinský trojúhelník/ na západní Ukrajině

Kromě jiného řekl:

Lidé na Ukrajině si stále častěji kladou oprávněnou otázku: kvůli čemu, kvůli čímu sobeckému zájmu jsou zabíjeni jejich příbuzní a přátelé? Postupně, pomalu, ale jistě přichází vystřízlivění.

Vidíme, že veřejné mínění se mění i v Evropě. Evropané i představitelé evropských elit vidí, že takzvaná podpora Ukrajiny je ve skutečnosti slepou uličkou, nekonečným plýtváním penězi a silami a ve skutečnosti prospívá jiným zájmům, zdaleka ne evropským: zájmům zámořského globálního hegemona, který těží z oslabování Evropy. Ten také těží z nekonečného prodlužování ukrajinského konfliktu.

Soudě podle toho, co se děje v reálném životě, dnešní vládnoucí elity Spojených států dělají přesně to. V každém případě jednají v duchu této logiky. Zda taková politika odpovídá skutečným, základním zájmům amerického lidu, to je skutečně velká otázka, samozřejmě řečnická, a lidé to musí posoudit sami.

Nicméně nyní se začal válečný požár rozšiřovat. Tomu slouží i ambice vůdců některých východoevropských zemí, kteří si z nenávisti k Rusku a z rusofobie již dávno udělali hlavní vývozní artikl a nástroj své domácí politiky. A nyní si chtějí ohřát ruce i na ukrajinské tragédii.

V této souvislosti nemohu nekomentovat to, co právě vyšlo na světlo světa: zprávy, které se objevily v tisku o plánech na vytvoření tzv. polsko-litevsko-ukrajinského svazku. To znamená, že se nejedná o nějaký slepenec žoldnéřů – těch je tam dost a jsou likvidováni – ale o regulérní, organizovanou, vybavenou vojenskou složku, která má být použita pro operace na ukrajinském území. Včetně údajného zajištění bezpečnosti současné západní Ukrajiny, a vlastně, nazveme-li věci pravými jmény, i pro následnou okupaci těchto území. Ostatně perspektiva je zřejmá: pokud polské jednotky vstoupí například do Lvova nebo na jiná území Ukrajiny, zůstanou tam. A zůstanou tam navždy.

Není to – mimochodem – nic nového. Připomínám, že po porážce Německa a jeho spojenců na konci první světové války obsadily polské jednotky Lvov a přilehlé země, které tehdy patřily Rakousku-Uhersku.

Polsko na popud Západu využilo tragédie ruské občanské války a anektovalo některé historické ruské provincie. Naše země, která se tehdy nacházela v zoufalé situaci, byla nucena uzavřít v roce 1921  Rižskou smlouvu a fakticky uznat anexi svých území.

A ještě dříve, v roce 1920, se Polsko zmocnilo části Litvy – Vilenské oblasti, území kolem dnešního Vilniusu. Vypadalo to, že společně s Litevci bojují proti takzvanému “ruskému imperialismu”, sotva se jim však naskytla příležitost, okamžitě svým sousedům uloupili kus země.

Jak známo, Polsko se podílelo na rozdělení Československa v důsledku mnichovské dohody s Hitlerem v roce 1938. Zcela obsadilo Těšínské Slezsko ( a části Oravska a Spiše na Slovensku – pozn.red.N.R.)

Ve 20. a 30. letech minulého století došlo v tzv. východních Kresech Polska – a to je území západní Ukrajiny, západního Běloruska a části Litvy – k tuhé polonizaci a asimilaci místního obyvatelstva, potlačování národních kultur a pravoslaví.

Rád bych také připomněl, jak taková agresivní politika pro Polsko skončila. Skončila národní tragédií v roce 1939, kdy bylo Polsko západními spojenci vrženo do německé válečné mašinérie a fakticky ztratilo svou nezávislost a státnost, která byla do značné míry obnovena díky Sovětskému svazu. A právě díky Sovětskému svazu, díky Stalinově pozici, získalo Polsko významná území na Západě, německé země. Je to přesně tak: západní území dnešního Polska jsou Stalinovým darem Polákům.

Naši přátelé ve Varšavě už na to zapomněli? Připomeneme jim to.

Dnes vidíme, že režim v Kyjevě je připraven udělat cokoli, aby si zachránil svou zkorumpovanou kůži a prodloužil svou existenci. Nezáleží jim na ukrajinském lidu, jeho suverenitě a národních zájmech.

Vyhandlují klidně cokoli: lidi i půdu. Stejně jako jejich ideologičtí předchůdci – petljurovci, kteří v roce 1920 uzavřeli s Polskem tzv. tajné úmluvy, podle nichž výměnou za vojenskou podporu předali Polsku země Halič a západní Volyň. I dnes jsou tito zrádci připraveni otevřít brány cizím pánům a znovu prodat Ukrajinu.

Pokud jde o polské představitele, ti pravděpodobně očekávají, že vytvoří jakousi koalici pod hlavičkou NATO a přímo zasáhnou do konfliktu na Ukrajině, aby získali větší šťavňatější kus pro sebe, aby získali zpět, jak věří, “svá historická území “- dnešní západní Ukrajinu. Je známo, že sní také o běloruských zemích.

Pokud jde o politiku ukrajinského režimu, je to jeho věc. Pokud se chtějí, jako zrádci, něčeho vzdát, něco prodat, něco vrátit svým pánům – to je, opakuji, nakonec jejich věc. My se do toho vměšovat nebudeme.

Ale pokud jde o Bělorusko, je součástí svazového státu, rozpoutání agrese proti Bělorusku bude znamenat agresi proti Ruské federaci. Na to budeme reagovat všemi dostupnými prostředky.

Polské úřady, které spřádají své revanšistické plány, však neříkají svému lidu pravdu. Tou pravdou je, že Západ už zjevně nemá dostatek ukrajinského “kanonenfutru”. Proto plánují použít nový postradatelný materiál: samotné Poláky, Litevce a další v pořadníku – všechny, které není třeba litovat.

Řeknu jen jedno: je to velmi nebezpečná hra a autoři takových plánů by se měli zamyslet nad jejími důsledky.

*

Zdroj: Kreml,  ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

5 1 hlasovat
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 11 měsíci

A určitě v koalici „ochotných” nebudou chybět Slováci a Češi. Bělorusko se nepovadlo obsadit barevnou revolucí tak to zkusí válkou?