Malé zamyšlení k jednomu osudovému, rozhodně však ne černobílému datu

Lidský život nebývá černobílý. Ani dějiny takové zpravidla nebývají. Symbolické datum 21. srpen bude v našich dvou rozdělených zemích, ČR a SR, už navždy spjato s rokem 1968. Vojska Varšavské smlouvy tehdy vstoupila do Československa. Do Československé socialistické republiky. Dnes už jsme přišli jak o to Československo, tak o ten socialismus.

21. srpna 1968 poněkud zmatení vojáci spřátelených armád vstoupili do naší země, aby tu (dle pokynů shora) chránili a bránili ohrožený socialismus. Mnozí zde zůstali až do počátku 90. let. Odešli vlastně až po porážce socialismu. Československý lid je zrovna nemiloval (a nevítal tak jako v roce 1945) a oni tak byli svým způsobem odsouzeni k povinnosti žít v jakémsi ústraní vojenských kasáren a ostrakizovaných prostorů.

Záměrně jsem pro tu tehdejší vojenskou operaci použil slovo vstup, nikoli invaze, ani okupace, ale ani internacionální pomoc…

Pro mnohé komunisty (prý rozdělené na dva tábory), ale i nekomunisty tím skončila jedna éra. Skončilo tzv. Pražské jaro. Prý pokus o vlastní cestu socialismu, prý pokus o socialismus „s lidskou tváří“. Říká se, že třeba slovo demokracie nemá přívlastky. Pokud je dostává, přestává být sama sebou. Možná je tomu tak i v případě socialismu…

Jestli něco mohu vyčíst minulému režimu, pak to, že neuměl lidem některé věci lépe vysvětlit. Jednak neuměl lidem vysvětlit a doložit lesk a bídu života na Západě, jednak neuměl vysvětlit, proč byl vstup vojsk proklamovanou „internacionální pomocí“. Namísto toho od Strany odehnal mnoho autentických komunistů a namísto nich do Strany začali vstupovat vedle pravověrných komunistů i kariéristé typu Petra Pavla a jemu podobných. Normalizační „čistky“ otřásly prestiží socialistického hnutí. Bylo by chybou si to dnes nepřiznat.

Na straně druhé přišlo období jednadvaceti let, v nichž se dalo žít důstojným a relativně klidným životem. 21 let, kdy se rodiče nebáli mít děti, kdy existovaly celkem normální vztahy na pracovišti, kdy se člověk nebál toho, co bude zítra a nezotročovala jej hypotéka. Tehdejší režim doslova počítal s každým člověkem. Naproti tomu režim po roce 1989 nepočítá s celým národem. A nejedná se o „kapitalismus s lidskou tváří“ ani náhodou!

I dnešními slovy mnohých tehdejších disidentů se v období let 1968 až 1989 našel ve společnosti prostor pro lidskou slušnost či solidaritu, smetenou až listopadovým uragánem v 89.

Mezinárodní vojenské otázky šly tak trochu mimo nás. Jako jdou dnes. Podle nejnovějších průzkumů nezaujaté části historické vědy šlo v roce 1968 o vyrovnání (jakousi paritu) vojenských sil a šlo o rozmístění zbraní mezi Východem a Západem. Objevují se též nezpochybnitelné důkazy o tom, že v Československu v průběhu tzv. Pražského jara probíhaly procesy a pokusy demontáže socialismu a jakýsi plán „barevné revoluce“. O tom, že za západní hranicí nebyly státy a armády beze zbraní, dnes rovněž není pochyb.

Z hlediska ekonomického jsme měli suverénní a soběstačný stát. Můžeme totéž říct nyní?

Dějiny opravdu nejsou černobílé. Virtuální pohled na minulost samozřejmě přináší i úvahy o tom, že privatizační „loupež tisíciletí“ mohla v Československu nastat o 21 let dříve. A že v roce 1989 také nikdo z vlivných „nesliboval“ zánik socialismu a že mnozí naivně uvěřili v návrat tzv. osmašedesátníků k moci.

Varšavská smlouva vznikla až po NATO. S jejím zánikem však NATO nezaniklo! Východní blok byl po roce 1989 podveden a zneužit, což má dnes fatální a krvavé důsledky na východě Evropy. Znovu se tam implementoval militarismus a fašismus, který byl 30 let živen ze Západu.

Mnoho českých občanů nechápe, o co jde ve válce na Ukrajině. Mnoho českých lidí si ztotožňuje dění na Ukrajině s událostmi roku 1968 v Československu. Mnoho českých lidí si promítlo do války na Ukrajině svou vlastní, ale i zděděnou frustraci ze srpna 1968 v Československu. To, že tenkrát nemohli či nechtěli pochopit mezinárodní souvislosti, že se tenkrát nemohli či báli hlasitě projevit. Tak si to v loňském a letošním roce chtěli „vykompenzovat“ a „vydemonstrovat“ tím, že se emocionálně ztotožnili se zemí, v níž však už 8 let probíhá občanská válka a v níž existují prvky nacismu.

Buďme vděční našim minulým, československým socialistickým politikům, že se zasadili o to, aby u nás občanská válka nikdy nebyla. A aby se tu neopakoval návrat fašismu!

Minulost není černobílá a černobílý jistě nebyl ani rok 1968 v Československu. Můžeme si však dnes přát jen jediné. Mír světu a důstojnost každému člověku. V každé době!

„Bojem proti fašismu bojujeme za lepší svět!“

V každé době…

A ještě jedno prosím mějme na paměti.

S pádem tábora socialismu padl v Evropě i tábor míru.

A zbraně se dnes, znovu, stejně jako za druhé světové války, přesouvají ze Západu směrem na Východ…

**

Autor: Marek Adam, zdroj: Zvědavec 

4.1 16 hlasy
Hodnocení článku
10 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
eFPe
eFPe
před 7 měsíci

Pro mne to není černobílé. Já ale s úžasem sleduju jak se dá manipulovat historií. Nikdo nepřipomíná zradu spojenců(možná jsme už v té době nebyli bráni za spojence, nýbrž vazaly), nikde ve veřejném prostoru se tato ostudná zrada nepřipomíná.15 březen 1939- toto je mnohem zlověstnější datum.To oni nám popravovali vlastence, vypálili vesnice,… Číst vice »

Primak
Primak
před 7 měsíci

Ten obrázek nahoře: zeptejte se v jiných zemí, kam taky vtrhla nepřátelská vojska, jestli maj nějakou takovou fotočku, kde davy hulákají na invazní vojáky. Třeba v Panamě 1989, v Iráku, Afghanistanu, o Korey a Vietnamu ani nemluvě…

vachav
vachav
před 7 měsíci

S odstupem času a v kontextu pohledu na tehdejší dobu a  s přihlédnutím ke zkušenostem posledních více jak 30 let velice objektivní analýza.Tak to skutečně bylo- v 60tých letech nešlo o nějaký socialismus s lidskou tváří,ale o tvrdou změnu společenského systému v ČSSR.A to SSSR nemohl logicky připustit.

Václav Dvořák
Admin
Václav Dvořák
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  vachav

Nesouhlasím. v 1968 měla KSČ a lidé, kteří chtěli socialistickou společnost jednoznačně navrch. Tvrzení, že invaze odložila převrat z listopadu 1989 o 21 let jsou jen kecy normalizačních komunistů aby omluvili své morální pochybení.

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Václav Dvořák
oldo
oldo
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  Václav Dvořák

Vachav píše,že v 89.chtěli socializmus také,všiml jste si?.A KOMUNISTICKÝ parlament zvolil naivního Havla prezidentem.Proč sem tedy ti spojenci vstoupili,když to měli ti komunisté tak pod palcem,jak tvrdíte?To muselo být docela drahé,úplně zbytečný výlet půl milionu vojáků,co myslíte?V čem, podle vás,komunisté MORÁLNĚ pochybili?Vy si dovolujete v dnešní době mluvit o morálce v politice? Hlavně neřešte… Číst vice »

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem oldo
cablik
cablik
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  Václav Dvořák

Ještě že se převrat nepovedl to by jsme měli to co máme dnes o 21 let dříve. Autor správně napsal že se opět valí ze západu zbraně na východ. Převratem v 89 nic neskončilo…….

spartak
spartak
před 7 měsíci

Ano , s tímto názorem naprosto souhlasím a je mi líto uplynulých 30let marnosti a zkázy.Jistě dotované nové fasády a auta,domy na půjčky zahladily šeď socialismu ,ale také normální lidství a štěstí rodiny v míru.

Václav Dvořák
Admin
Václav Dvořák
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  spartak

Sověti potřebovali vojenské předpolí a my byli jedinou zemí východního bloku, kde neměli svou armádu. Co si budeme dělat uvnitř okupovaného státu, to je tolik nepálilo. Bohužel u nás se k moci dostali opět lidé, kteří se namočili v 50.letech. V 60.letech museli pro neschopnost a neoblíbenost odejít z politiky. Za normalizace se do ní opět dostali… Číst vice »

Naposledy upraveno před 7 měsíci uživatelem Václav Dvořák
eFPe
eFPe
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  Václav Dvořák

Správně pane Václave. Jenže hledat si správné zdroje informací, nejlépe říkajících jiné věci a přiklonit se k nějakému názoru, to asi musí bolet.Jinak se divím, proč toto lidé nedělají. Nejlépe je sednout si před televizi a sledovat co do nás mezi 7 a 8 nalejou, a jako vrchol nestrannosti a hledání objektivity přepínat mezi 3mi kanály… Číst vice »

Václav Dvořák
Admin
Václav Dvořák
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  eFPe

To nestačí. Všechny česky mluvící televize slouží cizím zájmům. Hlavně těm zaoceánským. Podle toho jejich referování o světě a české společnosti vypadá. Cenzura, manipulace, překrucování, lži …. musíme vybudovat silné v pravdě opoziční, alternativní médium. Musíme se otevřeně postavit lžím a manipulacím mainstreamu a aktivistických televizí a rozhlasů. Konfrontovat je se skutečností, jaká je. A také ukázat… Číst vice »