Profesionální mazlení je bezpečné a certifikované, ale také výslovně nesexuální. Pro ty, kteří chtějí víc, kteří touží po intimitě, ale ne po rizicích, zranitelnosti nebo pochybnostech o sobě samých, které přináší sexuální vztah, existuje zcela nová kategorie sexuálních terapeutů, kteří s vámi budou nejen diskutovat o fyzickém milostném aktu, ale skutečně ho budou provádět – alespoň někdy, alespoň na chvíli. Jejich pacienty jsou lidé, kteří mají problémy s fyzickou intimitou, třeba kvůli zdravotnímu postižení, vojenskému zranění nebo změně pohlaví. Říkají si „náhradní partneři“.
Článek v New York Times o této praxi s bolestí vysvětluje, že nejsou prostitutky, ale ani pouhé terapeutky. To, co nabízejí, je něco jako psychologie s příměsí sexuální práce, s prvky sebezdokonalování a budování dovedností. Mně připadají jako jakýsi sexuální sensei, obdoba šermířského trenéra, který musí se svým klientem sparingovat, aby mu pomohl zlepšit hru. Ale také slovo náhradník znamená náhražka nebo náhrada a ústředním principem těchto vztahů je, že nakonec skončí – že náhradní partner bude nahrazen skutečným.
Zdá se, že zde existuje něco jako hlava 22: jak dobře se učení placeného sexuálního senseie promítá do reálných vztahů? Ve chvíli, kdy si najmete jednoho z těchto terapeutů, aby vás naučil, jak vést normální sexuální život, nemáte už tak nějak z definice žádný? Když si najdete skutečného partnera, řeknete mu o sexuální terapii, kterou jste podstoupili, stejně jako byste mohli diskutovat o své sexuální historii – nebo si ji necháte pro sebe, stejně jako byste mohli mluvit o složitostech své zdravotní historie?
Otázka, zda jsou náhradní partneři efektivní, je však méně zajímavá než otázka, jak vznikli, jakou společenskou mezeru vyplňují. Je zřejmé, že vždy existoval trh s lidmi, kteří byli ochotni vyměnit sex za peníze – ale opět se nejedná o prostitutky. (Jak poznamenává jeden z profilovaných terapeutů, sexuální pracovnice většinou nevyžadují, abyste předtím, než se s vámi vyspí, absolvovali několikaměsíční terapii.) Jejich přitažlivost, jejich účel musí být v něčem jiném. Možná je to tohle: dělají formální a transakční to, co je ze své podstaty nepředvídatelné a chaotické.
Náhradní partner vás nikdy nezastraší, nikdy vás nezaslepí rozchodem ve stylu „to ne ty, to já“; „sezení,“ píší New York Times, „se obvykle konají jednou týdně, v rámci jedno- až dvouhodinových setkání, dokud se všichni tři“ – tedy klient, doporučující terapeut a náhradní partner – „nedohodnou, že terapie je ukončena“.
Náhradní partneři se tak zdají být produktem široké kulturní touhy uspořádat každou emocionálně riskantní snahu do rámce založeného na pravidlech, která ji činí bezpečnou – od rozhodování konfliktů dětí během jejich rodiči organizovaných her až po tabuizaci spontánního flirtu (“Nesouhlasil jsem s tím, aby mě někdo pozval na rande!“). Nejsme ještě tak daleko, abychom považovali nespoutané lidské prožitky za odporné nebo se je snažili postavit mimo zákon, ale zdá se, že se objevuje konsenzus, že šátrání v sexuální oblasti, ať už doslova, nebo obrazně, je nebezpečné.
Řízená, kontrolovatelná, koupená a zaplacená verze intimity, kterou nabízejí profesionální mazlíčci a náhradní partneři, je pravděpodobně jedním z příkladů zmírnění tohoto nebezpečí. Dalším příkladem může být vnikání terapeutické mluvy do běžných vztahů, která zároveň zastírá a prohlubuje skutečné konflikty, které by pár mohl mít. Stačí si projít TikTok nebo Instagram a zjistíme, že normální chození a vztahy jsou téměř patologizovány a že se v konverzaci o nich hojně objevují „červené vlajky“, „spouštěče“ a „hranice“ – ty se často používají k popisu věcí, které se dříve nazývaly „preference“.
V jednom z nedávných pozoruhodných příkladů byl herec Jonah Hill obviněn z „nátlakové kontroly“ (pozn.: stále více terapeutické mluvy) poté, co jeho bývalá žena zveřejnila několik let starou textovou zprávu, v níž jako jednu ze svých „hranic“ popsal své přání, aby nezveřejňovala fotky v bikinách na Instagramu. Na jednu stranu byl celý incident jen kouskem nepříliš slaných drbů o celebritách, na druhou stranu však odhaluje mechanismy, jimiž se snažíme chránit před vlastní lidskou nepořádností. Mluvit v tomto kontextu o hranicích naznačuje jakousi morální spravedlnost – takovou, jaká je spojena s frází „dělat práci“ – i když se snažíte vykonávat nepatřičnou kontrolu nad volbami druhého člověka. Naznačuje to také, že jde o konflikt s vysokou sázkou, v němž je ohrožena samotná integrita člověka. Přesto poškrábejte povrch Hillových takzvaných hranic a co najdete? Prostě a jednoduše žárlivost.
Samozřejmě není těžké přijít na to, proč by někdo raději tento rozhovor formuloval jako rozhovor o hranicích než jako rozhovor o žárlivosti. Hranice jsou osvícené, povznesené, terapeutické. Žárlivost je ošklivá, nepříjemná a obyčejná.
Stejně jako osamělost.
Myslím, že právě tady se střetávají světy terapeutických řečí a náhradních partnerů a profesionálních mazlíčků: lidé se nechtějí cítit špatně. Obzvlášť se nechtějí cítit špatně sami se sebou. A usměrňování našich pocitů ponížení, osamělosti nebo žárlivosti skrze jiný rámec, ať už terapeutický, nebo transakční, nám umožňuje předstírat, že jsou něčím jiným, než čím ve skutečnosti jsou. Držet je v klinické vzdálenosti. Prožívat je jako neškodnou kopii kopie kopie skutečné věci.
Je to pochopitelný impuls, nechtít se brodit v nepořádku. A možná pro některé lidi, pro ty, kteří by jinak intimitu vůbec nezažili, pro ty, kteří se příliš bojí ztráty kontroly, než aby si někdy dovolili být zranitelní, jsou tyto vztahy bez rizika – nebo jejich iluze – tak dobré, jak jen to jde. Ale je těžké si nevšimnout, že podobně jako VR sexuální helmy ve filmu Demolition Man, bezpečná a transakční verze intimity má schopnost udělat všechno o něco méně lidské – včetně nás samotných.
**
Autorka: Kat Rosenfield, zdroj: The sex coach is killing intimacy vyšel 5.8.2023 na unherd.com. Přelad v ceně 608 Kč Zvědavec.
Jo ten film by měl každý vidět vymaštěná společnost pod nadvládou korporací.O to se snaží dnes a takový sex si můžou strčit někam jedině divočina šuky šuky mamba stejně nevím jak se používají mušličky 🙂))))