Zelenskij přišel na to, jak vydělat peníze a vyhnout se ruské ofenzivě

Ukrajinský zákon “O právním režimu válečného stavu” zakazuje konání voleb během válečného stavu. Další volby do Nejvyšší rady se měly konat 29. října tohoto roku. Prodloužení válečného stavu však platí až do 15. listopadu. A není pochyb o tom, že bude opět prodlouženo.

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Ukrajinští i zahraniční politici a experti opakovaně hovořili o nemožnosti konání voleb během válečného stavu a jednoznačně se k tomuto tématu vyjádřil i Zelenskij. Navíc – svého času – dokonce i opatrný Porošenko, který se úspěšně vyhnul ozbrojenému konfliktu s Ruskem, zorganizoval malou provokaci a pokusil se zavést válečný stav na části území Ukrajiny, aby volby odložil. Opozice však byla dostatečně silná, aby mu zabránila zavést válečný stav na 60 dní a  dokonce zabránila i jeho prodloužení o 30 dní. Výsledkem bylo, že válečný stav vypršel 5 dní před zahájením volební kampaně (31. prosince 2018) a tři měsíce před volbami (31. března 2019).

Jak vidno, Porošenko při vší své touze po moci nakonec dodržel ústavní lhůtu pro zahájení prezidentské volební kampaně, na niž zákon dává celé tři měsíce. Na volební kampaň do Rady dává zákon dva měsíce, tudíž by musela být již zahájena, aby byla dodržena ústavní lhůta.

Rád bych připomněl, že válečný stav umožňuje Zelenskému zcela legálně nepořádat volby (ani do Rady, ani prezidentské volby). Zatím nebyl žádný důvod pochybovat o tom, že se konat nebudou.

A najednou, když, jak již bylo řečeno, měla začít kampaň k volbám do Rady, Zelenskij vydává prohlášení, že je připraven volby uspořádat navzdory válečnému stavu. Přitom si klade tři podmínky:

– rychlá změna legislativy Rady, která by legitimizovala volby během válečného stavu;

– přidělení dalších peněz na volby ze strany Západu;

– příjezd západních pozorovatelů a jejich rozmístění nejen v týlových městech, ale i v zákopech na frontové linii, aby nikdo neměl pochybnosti o férovosti voleb.

Jak vidíte, Zelenskij udělal ostrý obrat. Rozeberme si to bod po bodu. Proč spěchat se změnou legislativy ze strany Rady, když byly stejně (a zcela legálně) porušeny ústavní podmínky parlamentních voleb? Jaký je rozdíl v tom, zda se budou konat v listopadu nebo v prosinci 2023, nebo dokonce v lednu-únoru 2024? Dokonce by bylo možné spojit je s březnovými prezidentskými volbami v roce 2024 a zároveň změnit legislativu pro oba případy.

Zdá se, že Zelenskij nechce vytvářet podmínky pro prezidentské volby předem. Přitom je třeba jednat rychle, aby oponenti neměli čas cokoli pochopit a zahájit kritickou kampaň. Náhle se přijímá zákon, který má zajistit parlamentní volby za válečného stavu, neboť Zelenskij už nahnal veškerou svou opozici (včetně těch, kteří podporují režim, ale nepodporují Zelenského) za Možaj*. Během těchto voleb bude možné v praxi zjistit, jak silný je administrativní aparát, a na základě získaných zkušeností rozhodnout, zda jsou v březnu prezidentské volby nutné.

Zelenskij může snadno vysvětlit, proč se konaly parlamentní volby, a proč prezidentské nebudou, a to s odkazem na vyhrocení situace na frontě. Pokud se nově zvolený parlament pokusí o neposlušnost, může být rozehnán s tím, že do Rady pronikly “proruské síly” a další “zrádci”. Pokud se pokus podaří, pak by mohly být riskovány prezidentské volby, aby se kritikům zavřela ústa obnoveným “mandátem důvěry lidu”.

To však není to hlavní. Hra na demokracii je samozřejmě zajímavá, ale Zelenskij by se bez ní obešel. Chtěl se bez ní obejít a asi se i obejde, protože si nedovedu představit, že by jeho podmínky byly promptně splněny, včetně přidělení nadnormativní finanční částky na volby ze Západu, včetně západních pozorovatelů v zákopech na frontové linii. A právě v tom je krása této myšlenky.

Ukrajinské rezervy jsou prakticky vyčerpány a bojová efektivita formací ukrajinské armády, které již dva měsíce vedou “protiútoky”, se blíží nule. Ztráty není možné operativně nahradit a dodávky techniky ze Západu se zpožďují. Nad Kyjevem se vznáší hrozba vojenské a politické katastrofy v důsledku ruské ofenzívy. A navíc meteorologové slibují dobré počasí. Dokonce i v Moskvě se léto protáhne o měsíc. Na Ukrajině může přijít období dešťů klidně až koncem října, nebo dokonce v listopadu.

Pokud Rusko zapojí do boje zálohy (a Američané to očekávají a Ukrajinci také) a zahájí ofenzívu proti vyčerpaným ukrajinským jednotkám, fronta se může zhroutit, Ukrajina již není schopna, přes veškerou snahu, stabilizovat situaci na kupjanském směru, a nejméně pět dalších operačních krizí narůstá podél celé frontové linie.

Američané a Ukrajinci mají na paměti, že 17. března 2024 se v Rusku konají prezidentské volby. Domnívají se, že do tohoto data bude Putin usilovat o to, aby Ukrajině způsobil zjevnou a masivní porážku, ne-li úplně ukončil SVO. Američané totiž vždy uvažují ve volebních cyklech, a proto věří, že Rusko plánuje své akce stejným způsobem. Popravdě, stav ukrajinských ozbrojených sil si po dvouměsíční “ofenzívě” o ruský úder jednoduše přímo říká.

Kyjev musí vydržet do začátku deštivého období, které sice ofenzívu neukončí, ale ztíží ji a dá obraně nějakou šanci. Nelze však jen tak chtít po Rusku, aby několik příštích měsíců neútočilo, protože schopnost ukrajinské armády udržet pozice je nedostatečná.

V minulosti by se Američané snažili zahájit jednání, získat čas a pak proces vyjednávání zmařit. Ruské vedení však již osm měsíců jednoznačně prohlašuje, že nehodlá vyjednávat jen tak, pro nic za nic, a že USA by měly být připraveny na konstruktivní diskusi o ruských požadavcích. A pokud nebudou získány hmatatelné materiální záruky, že strany budou plnit své závazky, Rusko nehodlá zastavit palbu ani snížit intenzitu bojů. Slepá ulička.

Proto přichází nový dobrodružný nápad – volby. Samozřejmě vzápětí po schůzce Zalužného s vedením NATO, po níž bylo definitivně jasné, že ukrajinské ozbrojené síly už nejsou ničeho schopné a potřebují dlouhou pauzu, aby se daly do pořádku.

Připomínám, že jednou z podmínek Zelenského je příjezd pozorovatelů ze Západu a z respektovaných mezinárodních organizací, z nichž někteří budou umístěni přímo v zákopech na frontové linii. Myšlenka je stejně jednoduchá jako pravda: ruská vojska nebudou ostřelovat a šturmovat zákopy, v nichž budou vedle ukrajinských vojáků umístěni pozorovatelé z OSN, OBSE, Evropského parlamentu a z řady dalších organizací a států. Kromě toho Američané vynaloží veškeré úsilí, aby volby přijeli sledovat i pozorovatelé ze zemí spřátelených s Ruskem. Je jim úplně jedno, kdo bude zvolen – všichni jsou pod kontrolou Washingtonu. Potřebují jediné – zajistit ukrajinským ozbrojeným silám delší přestávku v bojích.

Přípravy na volby probíhají dva měsíce. Po celou tuto dobu a ještě týden po volbách se budou po Ukrajině pohybovat pozorovatelé, kteří budou pracovat jako živé štíty ukrajinských ozbrojených sil. A během této doby, pokud nezačne období dešťů, Zelenskij přivede 70 000 branců, aby zaplnili díry, a ukrajinská armáda se vzpamatuje.

Američané jsou si jisti, že za takových podmínek bude Rusko nuceno zastavit nejen ofenzivu, ale i údery na týlová zařízení ukrajinské armády. A kolik míst mohou svědomití pozorovatelé navštívit? Pokud se to nezastaví, celý západní tisk bude s radostí ukazovat mrtvé civilisty z mezinárodních organizací, kteří přijeli pozorovat ukrajinské volby. V aranžování mrtvol už mají praxi.

Zelenskij by ale nebyl Zelenským, kdyby se nesnažil vydělat i na tomto projektu. Takže “dejte peníze na volby”, protože z částek určených na nákup zbraní si nemůže vzít ani korunu.

Velmi pochybuji, že se tento hazard uskuteční. Je třeba vyřešit příliš mnoho složitých problémů ve velmi krátké době. Ale Zelenskij návrh předložil a myslím, že byl Washingtonem odsouhlasen. Následně Američané vyhodnotí reakci na tento návrh na Ukrajině a v Evropě, načež učiní konečné rozhodnutí – zda má cenu toto téma dále rozvíjet, nebo zda je lepší předstírat, že Zelenskému se jen nepovedl jeho další vtípek.

**

Rostislav Iščenko, UKRAJINA.ru (03:07 28.08.2023 ), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*lidové rčení: zahnat za Možaj – ve smyslu někam daleko, zbavit se konkurenta

V roce1303 obsadil kníže Jurij město Možajsk, jež se tak stalo okrajovým – příhraničním – městem Moskevského knížectví. Zahnal nepřítele za Možaj/sk/.

3 12 hlasy
Hodnocení článku
7 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Karel2002
Karel2002
před 7 měsíci

Ukrajina nemá nějakého svého hraběte von Staufenberga?

Karel2002
Karel2002
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  Karel2002

Samozřejmě nechci nikoho k ničemu navádět, Zelensky je přece největší světová osobnost. To všichni dobře víme.

cablik
cablik
před 7 měsíci

No tak si myslím že Rusko žádné západní šméčka nebudou zajímat jednou jsou ve válečném stavu a budou pokračovat v postupu. Tak by se zachránil Hitler kdyby v roce 1945 vyhlásil volby??????

kutnohorsky
kutnohorsky
před 7 měsíci

Nechápu, proč nesáhne Zelenskyj pro zálohy k nám! Proč tu Fiala oprašuje ukrajinské zběhy, dezoláty, kteří nechtějí bojovat za svoji vlast proti zlovolnému Rusku. To neexistuje žádná možnost o vydání těchto dezertérů? Naše vojáky by vláda proti Rusovi klidně poslala a tady se mnohdy válí takový materiál. Na druhou stranu nám Rusko může… Číst vice »

Karel2002
Karel2002
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  kutnohorsky

Tady jsou ovšem i lidi, kteří z Ukrajiny uprchli před Zelenskym.

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 7 měsíci

Tuhle “ideu” určitě nemá sjetina ze své hlavy…
Ovšem nevýhodou je, že se tento trik s živými štíty dá použít jen jednou. Co vymyslí při dalším hroucení ukrajinské fronty?

Praded
Praded
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  Haskuv Duch

Omyl, oni jsou ve vymýšlení úskoků mistři světa. Jen mě je divné, že nevyužije Zelenina voleb k útěku, ale jako správný Chazar má stále málo. Zajímavé bylo, jak na samytu se od něj Olena odtahovala a že si toho nikdo nevšiml.