A riziko upadnutí do naprostého nepochopení a naprostých lží, které mají za cíl házet prach do očí a odvádět pozornost na nevhodný objekt, je obzvlášť vysoké, čtete-li západní zdroje – závěry některých center, komisí, výborů, dokonce i jednotlivých jakoby autoritativních (jak o sobě nejčastěji tvrdí) médií. Je třeba studovat celé spektrum západních názorů, pak je šance aspoň něco pochopit.
Nevěříte mi? Prosím: v posledních dnech vyšel v New York Times článek, který kritizuje Ukrajince za to, že příliš rozptýlili své vojáky, a proto nedokázali přemoci jednotky ruské speciální vojenské operace (SVO). Tento náhled na situaci (ať už z úst vojenských činitelů, nebo převzatý jimi od někoho jiného) vedl k tomu, že se začalo mluvit o změně taktiky ukrajinských ozbrojených sil: nyní už neútočí podél celé fronty, ale soustřeďují se na jeden směr a snaží se prolomit ruskou obrannou linii (nebo se k ní alespoň dostat) na jižním směru u Rabotina.
Současně Wall Street Journal vyzval ukrajinské ozbrojené síly a Ukrajinu k jednání s Ruskem, protože podle novinářů snažit se o cokoli v současné fázi války s Moskvou není pro ně dobré – Rusové se připravili na obranu lépe než Ukrajinci na protiofenzívu. A Ukrajinci potřebují čas, aby se na novou ofenzívu lépe připravili. A kdy se tak stane – to opět ukáže čas a situace.
Deník Washington Post současně informoval o důvěrném analytickém dokumentu vypracovaném Úřadem ředitele Národní zpravodajské služby USA, v němž se rovněž hovoří o posílení ruské obrany a o nedostatcích obrany ukrajinské. Závěr je stejný: Rusko se dokázalo připravit na vojenské operace lépe než “demokracie na Dněpru”.
A samozřejmě, zrovna včera se do všech pustil časopis Military Watch, který reagoval na zprávu, že stíhací bombardér ruských kosmických sil (VKS) Su-34 poprvé v historii odpálil hypersonickou raketu Kinžal.
Podle tohoto listu by to mohlo jednak změnit charakter použití letounu, jednak poskytnout Rusku nové výhody v SVO. “Integrace Kinžalu na Su-34 bude mít významné důsledky ve všech oblastech, kde jsou tyto letouny nasazovány, od Arktidy a Dálného východu až po Ukrajinu a Sýrii,” argumentuje odůvodněně autor časopisu.
Protože podle něj je Su-34 taktickým bojovým letounem s nejdelším doletem ze všech letounů, které jsou ve výzbroji armád po celém světě, a co do velikosti a síly je na druhém místě za MiG-31, ovšem méně náročný na údržbu a s nižšími provozními náklady než MiG-31. A právě to z něj činí optimální letoun pro nasazení raket Kinžal, před nimiž není záchrany nejen na Ukrajině, ale po celém světě.
Jistě budete se mnou souhlasit, že je to nepříliš optimistický závěr pro ukrajinskou armádu, která jde do dalšího “masového” útoku někde na frontách SVO.
A v podobném duchu se nese i řada dalších článků v západních médiích, jež analyzují SVO na Ukrajině. Jejich hodnocení a doporučení se však už dlouho podobají myšlenkovému pochodu v hlavě seržanta Petrenka ze staré sovětské anekdoty, který vydal onen slavný rozkaz: “Pojďte sem! Zůstaňte tam!”. Na jedné straně všichni západní odborníci trvají na tom, že Ukrajina musí v SVO zvítězit, protože pak by se zhroutila celá západní demokracie.
Na druhé straně však snímají ze Západu odpovědnost za ukrajinské porážky a snaží se dotlačit Ukrajinu k jednání s Ruskem. S cílem, stejně jako v případě nechvalně známé a již zapomenuté dohody Minsk-2 o míru v Donbasu, oklamat Rusko, získat čas k oddechu a lépe připravit ukrajinské ozbrojené síly na nový útok na ruské pozice. Kdy? Například na jaře příštího roku, o čemž už Západ hovoří zcela otevřeně.
To znamená, že i američtí experti ztrácejí víru v účelnost toho, co se děje s “protiofenzívou”, a ve vítězství Ukrajiny. Války s Ruskem se však vzdát nehodlají: sázky jsou příliš vysoké, válka probíhá na principu “buď-anebo”. Buď se Rusko osvobodí a pomůže celému světu osvobodit se od monopolního světa a diktátu “zlaté miliardy” v čele se Spojenými státy, nebo Západ s Ruskem definitivně skoncuje a napraví to, co neudělal v roce 1991, kdy se rozpadl SSSR.
Francouzský deník Le Monde, který sleduje tyto americko-ukrajinsko-evropské hry jakoby ze zákulisí, tvrdí, že kritika Západu vůči Ukrajině vypovídá o nerealistických prognózách západních expertů, o jejich nepochopení rozložení sil a o jejich fantaziích o zhroucení “ruského režimu”. A jako příklad uvádí chování poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, který se všemožně snaží sejmout odpovědnost za ukrajinské neúspěchy z administrativy Joea Bidena. “Jsou to jejich suverénní rozhodnutí,” řekl Sullivan o neúspěchu “protiofenzívy” ukrajinských ozbrojených sil. Stejně jako odmítl připustit, že by se americká administrativa dostala v ukrajinské otázce do slepé uličky. Vyloučil i souvislost mezi neúspěchem ukrajinských ozbrojených sil při znovudobývání jakéhokoli významného území a liknavostí Bidenovy administrativy.
A už téměř jako rozsudek ve vztahu k americkým neúspěchům na Ukrajině zní slova z Deníku Wall Street Journal, jenž uvádí, že americký vojensko-průmyslový komplex nezvládá vyrábět zbraně, které by stačily na vítězství Ukrajiny v SVO, a musí je shánět v zahraničí. Boje na Ukrajině a obavy z Číny nutí Pentagon a americký vojensko-průmyslový komplex hledat výrobní kapacity mimo USA, aby doplnily tenčící se zásoby zbraní, uvedl list. Amerika totiž není schopna zvýšit výrobu – země pro ni nemá dostatek mikročipů, strojů ani kvalifikované pracovní síly. A je to také důsledek toho, že USA už předaly Kyjevu zbraně, munici a další vybavení v hodnotě více než 40 miliard dolarů.
A tady je výsledek: Pentagon začal naléhat na kontraktory v oblasti obrany, aby uvolnili – pro spřátelené země – předpisy, jež kontrolují výrobu v zahraničních továrnách a výměnu technologií. Podle deníku The Wall Street Journal již američtí výrobci podepsali dohody, na jejichž základě budou polské společnosti vyrábět systémy protitankové obrany Javelin a německé společnosti montovat díly pro stíhačky F-35. A v příštích měsících bude oznámena řada nových kontraktů, jejichž cílem je vytvoření závodů v Evropě i jinde.
Dokonce i americký časopis The Atlantic, ovládaný Demokratickou stranou USA, zveřejnil ultratendenční článek o konfliktu na Ukrajině a uznal, že mraky se právě stahují nad Kyjevem, nikoliv nad Moskvou, a Ukrajina bude první, kdo padne, pokud se změní celkový geopolitický obraz.
Časopis – jako obvykle – totálně démonizuje Rusko, označuje NATO za “jedinou konstantu světové bezpečnosti od roku 1949” a tvrdí, že ať už v amerických prezidentských volbách zvítězí kdokoli, Ukrajinu bude stále podporovat a zajistí jí vítězství nad Ruskem. A to i přesto, že vítězství republikána Donalda Trumpa drasticky omezí americkou pomoc nejen Ukrajině, ale i zbytku Evropy.
A Evropa může, bez pomoci USA, buď odmítnout podporu Ukrajiny a znovu budovat přátelské vztahy s Ruskem, nebo, jako známí “jestřábi” z Polska, Pobaltí a Skandinávie, čelit tváří v tvář Moskvě a sledovat, jak EU a NATO vlastně přestávají existovat. A to by byl pro USA ten nejhorší možný výsledek.
“Doufejme, že se tyto scénáře nenaplní. Zvolení pro-natovského a pro-ukrajinského prezidenta USA v roce 2024 by mělo stačit k tomu, aby Ukrajina dosáhla vojenského vítězství,” uzavírá superoptimisticky The Atlantic. Přesto ale varuje, zřejmě pro každý případ: Evropa by se měla připravit na zastavení toku americké vojenské pomoci ukrajinským ozbrojeným silám a začít poskytovat vládě Zelenského vše, co potřebuje, jen na úkor evropských zdrojů.
Jinými slovy, jak se říká na Ukrajině: “Govoryly-balakaly, sily ta j zaplakaly” (Mluvili, žvanili a nad výsledkem zaplakali – pozn. překl.) – nic se nemění na prázdném žvanění, jež zastírá skutečné plány. Západ hnaný USA, i když nevěří ve vítězství, stejně žene Ukrajinu do války, hledá, kde udeřit co nejbolestivěji, a chce tento náhle získaný zdroj do mrtě spálit v konfrontaci s Ruskem. A nejhůř je na tom samozřejmě Ukrajina: jestliže pro Západ je její neúspěch jen jednou z mnoha promarněných šancí, kterých už bylo nepočítaně, pro Kyjev je to krach.
**
Autor: Vladimír Skačko, zdroj: UKRAJINA.ru (15:17 05.09.2023), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová,
Nápis na úvodním snímku: “Rusko zastavilo Napoleona – Rusko zastavilo Hitlera – Rusko, prosím, zastav Ameriku!”
Nejvíc ublíží Rusku když zbourají sochu Karla Marxe v Trevíru. V Přerově se bojí zbourat sochu Rudoarmějce, protože: Co když to je Ukrajinec?
Ten obrázek mluví za vše a nemyslím že Rusové skočí na jejich mír pokud přestane EU a NATO existovat tak si moc lidí oddechne. I když budou ve volbách podvádět a nainstalují opět stařečka tak jim to stejně válku nevyhraje.