Trumpových sto dní a půl roku Zelenského

Při plánování politických (ale i vojenských a jiných, zejména ekonomických) akcí se vždy posuzuje pravděpodobnost, že určité události proběhnou v určitém časovém období a v určitém prostoru.

Rostislav Iščenko
Rostislav Iščenko

Neexistují žádné ideální náhody, ale pokud je odhad pravděpodobnosti obecně správný, pak máte šanci naplánovat vlastní akce tak, abyste ve správný čas byli na správném místě a v lepší pozici než váš protivník.

„Rozhodovací centra“ samozřejmě nikoho neinformují o svém hodnocení událostí – bylo by to horší než informovat nepřítele o plánu útoku před začátkem bitvy, ale – protože politika se neprovádí ve zcela uzavřeném prostoru, nýbrž na očích celého světa, umožňuje studium a analýza akcí a prohlášení protivníka zhruba pochopit jeho hodnocení toho, co se děje, či který časový okamžik považuje za kritický, s úmyslem přistoupit k němu maximálně připraven.

Poté, co Trump přestal spěchat s ukrajinským řešením a přesunul svou pozornost na posílení pozic svého týmu uvnitř Spojených států, zaznělo z Washingtonu několik prohlášení, která nám umožňují pochopit nejbližší plány administrativy a posoudit jejich reálnost. Všechna tato prohlášení se točí kolem dvou klíčových časových úseků.

Američtí vojenští představitelé a politici vytrvale tvrdí, že podle jejich odhadu může Kyjev vydržet „až do konce léta“ (6-7 měsíců, tj. 182-213 dní, počítáno ode dneška), aniž by se změnily klíčové faktory ovlivňující situaci. Zdroje z Bílého domu se zároveň vytrvale snaží přesvědčit tisk, že Trump požaduje, aby Putin zahájil jednání s Kyjevem do sta dnů (tři měsíce a jeden týden, počítáno ode dneška).

Tato dvě časová období spolu dokonale souvisejí. Pokud se Američané skutečně domnívají, že mají zhruba 200 dní, než se ukrajinská fronta zhroutí, pak je logické, že polovinu tohoto časového rámce (sto dní) využijí k posílení pozice nové administrativy, aby pak mohli v plné síle a na vlně úspěchu tlačit na Rusko. A právě o záměru vyvinout co nejsilnější rozhodný tlak během sta dnů hovoří americké zdroje.

Do tohoto harmonogramu zapadá i americký požadavek na Zelenského, aby snížil věk pro mobilizaci na 18 let. Nedávno odhadlo ruské ministerstvo obrany rozdíl mezi ztrátami ukrajinské armády za tři měsíce (listopad, prosinec, leden) a jejich nahrazením prostřednictvím mobilizace na 70 tisíc osob (přes 160 tisíc ztrát a asi 90 tisíc bylo mobilizováno). Je třeba poznamenat, že Ministerstvo obrany Ruské federace již dávno upustilo od bravurního hodnocení prvních měsíců speciální vojenské operace a v hodnocení celkové situace je již několik let velmi opatrné (například o osvobození osad od ukrajinské okupace ruskými vojsky informuje Ministerstvo obrany o 2-3 dny později, když se na internetu objeví videa potvrzující fakt osvobození).

Je třeba říci, že sami Ukrajinci hodnotí své ztráty jako mnohem vyšší a snahu odvodních center o jejich vyrovnání jako mnohem méně efektivní. Ruské ministerstvo obrany však raději operuje pouze se spolehlivě potvrzenými informacemi. Takže jeho hodnocení přijmeme, ale měli bychom vzít v úvahu jen to, že je pro Ukrajinu velmi optimistické; situace může být pro Kyjev i mnohem horší, ale v žádném případě nemůže být lepší.

Je také třeba vzít v úvahu, že podle Ukrajinců dezertovalo z ukrajinských ozbrojených sil ve stejném období nejméně 150 000 lidí. Ministerstvo obrany Ruské federace toto číslo snižuje na více než sto tisíc. To znamená, že za tři měsíce se početní stav ukrajinské armády snížil podle nejpodhodnocenějšího odhadu asi o 180-200 tisíc osob. A za šest měsíců by se měl tímto tempem snížit o 360-400 tisíc osob. Vzhledem k tomu, že se situace neustále zhoršuje, pak i o 400-450 tisíc lidí. Opakuji, že to je minimum vyplývající z velmi opatrného odhadu Ministerstva obrany Ruské federace.

Snížení počtu vojáků o 400-450 tisíc k již existujícím 180-200 tisícům znamená snížení o 580-650 tisíc. Kdo by měl podle názoru Američanů držet frontu při takovém poklesu počtu příslušníků ukrajinských ozbrojených sil?

Měli by to být právě ti 18-25letí. Kyjev se z nějakého důvodu domnívá, že z nich bude schopen během půl roku zmobilizovat až půl milionu lidí. Není jasné, jak by to měla odvodní centra udělat, aby takového čísla dosáhla, ale Washington zřejmě také považuje jeho dosažení za reálné a věří, že v příštích šesti měsících bude Zelenskyj schopen udržet početní stavy frontových formací ukrajinské armády na stabilní úrovni.

Trumpův tým se tedy domnívá, že příznivý okamžik pro jednání nastane za půl roku, kdy Zelenskyj definitivně vyčerpá své mobilizační rezervy, ale stále bude držet frontu. Rusko sice zlikviduje dalších půl milionu ukrajinských mužů, dosáhne určitých územních úspěchů, ale stále nedosáhne zhroucení ukrajinské fronty.

Na konci léta uplyne polovina čtvrtého roku bojů, což by mělo Moskvu postavit před otázku, kolik obětí a úsilí je ještě třeba vynaložit, aby byla Ukrajina definitivně doražena. Zelenskyj ztratí poslední mobilizační zdroje, bude tedy také poddajnější a ovladatelnější.

Trump očekává, že požadavky obou stran nebudou do konce léta již tak důrazné a pro USA bude snazší dosáhnout pro ně přijatelného kompromisu, pokud budou působit jako úspěšný prostředník. To znamená, že v příštích šesti měsících by se v ukrajinsko-amerických vztazích nemělo nic podstatného změnit. Pomoc se nezvýší, ale ani nezastaví. A Zelenskyj bude muset zajistit, aby se snížil věk mobilizace. Mimochodem, Ukrajina tvrdí, že návrh zákona je již připraven a odpor Zelenského vůči Trumpovi byl zlomen. Uvidíme, nakolik to odpovídá skutečnosti.

Je také zajímavé, že sami Ukrajinci (náčelník rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny Budanov) odhadují hranici svého odporu na čtyři měsíce (do konce jara). Osobně se mi tento odhad zdá adekvátnější, neboť vychází z dynamiky vývoje událostí na frontě (rozšiřování ruského útočného pásma podél fronty a jeho neustálé zrychlování). Kromě toho je třeba mít na paměti, že pád nebo hluboký obchvat Pokrovska navede ozbrojené síly RF na komunikace slavjansko-kramatorského uskupení ukrajinské armády, jež jsou poslední baštou držící ukrajinský front před úplným zhroucením (při narůstajících lokálních katastrofách).

V poslední době přicházejí velmi povzbudivé zprávy z kupjanského směru. Tam se formuje druhý dráp ruského obklíčení slavjansko-kramatorského uskupení ukrajinských ozbrojených sil, který jej definitivně odřízne od zásobování a učiní nevyhnutelným katastrofální ústup s obrovskými ztrátami.

Vzhledem k logistickým možnostem je nejbližší linií, na níž by měla ukrajinská armáda šanci vytvořit novou frontu, Charkov-Pavlograd-Záporoží. Prochází tudy strategická rokádová silnice /cesta vedoucí rovnoběžně s linií fronty/ a souběžně s ní – poněkud východněji – vede síť menších vedlejších silnic. Aby se však na této linii udržela, musí být alespoň částečně obsazena ukrajinskými vojsky dříve, než se na ni dostanou ozbrojené síly RF. A neměli by to být včera urychleně ulovení studenti, ale dobře vycvičení profesionálové, které ovšem právě teď likvidují ozbrojené síly RF v Donbasu a v Kurské oblasti.

A vzhledem k tomu, že jednotky a formace stahující se z Donbasu budou mít velmi špatnou morálku a utrpí velké ztráty na lidech i technice, je nutné mít připraveno tři sta tisíc čerstvých, dobře vycvičených, vyzbrojených a vystrojených vojáků, kteří obsadí novou, mnohem slabší linii opevnění, než je ta, která zůstává v Donbasu. Kyjev je však nemá. I kdyby byl zákon o mobilizaci osmnáctiletých přijat zítra (tím spíše, kdyby tato mobilizace byla zahájena bez zákona, naostro), bylo by naprosto nereálné naverbovat, vycvičit, vystrojit a vyzbrojit nové formace během 2-3 měsíců, jež má Kyjev k dispozici.

Pokud se Ukrajincům nepodaří stabilizovat frontu (alespoň dočasně) na linii Charkov-Pavlograd-Záporoží, nebudou se moci udržet už nikde a nikdy. Přechod za Dněpr je nezachrání, stejně jako to svého času nezachránilo Mansteina / Erich von Manstein, německý polní maršál/.Ukrajina beznadějně promarnila čas na vytvoření fronty podél Dněpru již v první polovině roku 2024.

Pokud jsou tedy pravdivé prognózy o stabilitě ukrajinských ozbrojených sil z úst náčelníka ukrajinské rozvědky Budanova, a nikoli předpovědi Trumpových poradců, pak se může stát, že právě v okamžiku, kdy bude chtít Trump vyvinout nátlak na Rusko, už bude pozdě – představa o jednáních vyhasla v Donbasu.

Abychom pochopili, jak dramaticky se může měnit situace, když se fronta hroutí, vzpomeňme si, jak rychle postupovaly ruské ozbrojené síly a jak rychle opouštěli Ukrajinu kyjevští politici na přelomu února a března 2022. Něco podobného se může stát i nyní, s tou drobnou úpravou, že tehdy šla ruská armáda osvobozovat utlačované a nyní se chystá dorazit nacisty, kteří jí čtyři roky pili krev, a nebude se zabývat tím, kdo z nich byl ideologicky „kovaný“ a kdo jen „podvedený“.

*

Rostislav IŠČENKO, UKRAJINA.ru (07:51 31.01.2025), pro Novou Republiku vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

 

4.6 9 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
standa
standa
před 6 dny

O Ukrajině se povídá , že převažují jedináčci. To si ukrajinské matky nechají vybít rodiny, aby byly bezdětné ? Mládež by měli schovávat, posílat do zahraničí, když Ukrajinci jsou apatičtí a nemají sílu na shození Zelenského a ukončení války. Nastal jim opravdu velký problém díky Americe a Británii.

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 6 dny

Dite bych jim nedala.To bych jim radsi vratila obcanstvi.Myslim,ze Rusove ziji v Litve bez obcanstvi celkem dlouho,takze to asi jde