Vítejte ve světě Vladimíra Putina!! Analýza plus celý text Vladimíra Putina u příležitosti jeho návštěvy Číny.

Vladimír Putin včera v neděli ráno přiletěl na “bezprecedentní” státní návštěvu Číny, a symbolicky tak zahájil úplně novou éru lidstva – “Éru autentického multilateralismu”, (Genuine multilateralism). Čínská periodika včera tento nový politický termín “skutečný multilateralismus” používala dokonce s přídomkem “určující klíčové slovo”, a stavěla tento nový Putinův princip světového partnerství proti všem pravidlům upadajících západních aliancí, proti západnímu myšlení studené války, i proti všem západním hrám s nulovými součty. Svět Henryho Kissingera, v němž jsme od roku 1989 všichni společně žili, včera skončil, a protože, jak často říkám, Bůh má naprosto geniální “jedinečný božský” talent pro ironickou pointu, zatímco Východ, (Si Ťin-pching, Putin, Módí, a 18 dalších nejvyšších představitelů států a 10 nejvyšších představitelů mezinárodních organizací), o tomto víkendu v čínském městě Tchien-ťin na řece Hai společně slavili své jedinečné úspěchy, a začali plánovat novou skvělou budoucnost, Západ ten samý víkend smutně lkal, zoufal si, a planě hrozil. Kontrast vůdců staré éry oproti politikům éry nové, tak nemohl být o tomto víkendu zřetelnější. Ostatně posuďte sami.

Úřadující Berlínský kancléř Friedrich Merz (CDU/CSU) v sobotu oznámil šokovaným Germánům, že německý sociální stát musí okamžitě skončit, a protože si Germánie už nemůže nadále dovolit žít nad poměry, musí se sociální a veřejné výdaje začít škrtat, a škrtat, a škrtat. A jedním dechem k tomu v neděli dodal, že Germánie je naštěstí ještě nezadlužená, a proto se musí začít zadlužovat, aby mohla začít zbrojit, a zbrojit, a ještě více zbrojit. Jakmile to slyšela jeho podřízená německá ministryně sociálních věcí Bärbel Basová (SPD) jako raněná lvice zařvala “Bullshit”, a rozkřičela se, že důchody, péče o staré osoby, ani výdaje na zdravotnictví, se škrtat nebudou, ačkoli si němečtí boháči, kteří do veřejných systému ani neplatí spravedlivé podíly, veřejně blábolí, že si tyto výdaje nemůže Německo už nadále dovolit. Konflikt mezi německou vládní koalicí SPD/CSU – SPD tak o víkendu nabral nečekané brizantní obrátky, a všem je jasné, že buď Německo přestane razantně zvyšovat své zbrojní výdaje na úkor chudších 3/4 svých občanů , a nebo se rychle propadne do obrovského politického chaosu. 

Míra nezaměstnanosti v Německu dosáhla v srpnu 2025 nového maxima, a je nyní už stejně vysoká jako před 15 lety v roce 2010, kdy v Evropě řádila americká hypotéční krize. Německé obce se zadlužují neudržitelným raketovým tempem. Ještě v roce 2023 německé obce dlužily 6.3 miliard EUR, loni už 24 miliard EUR, a letos se očekává, že budou dlužit přes 30 miliard EUR. 16% Němců a 19% starých Němců je už postiženo “životem okolo hranice chudoby”. Německý průmysl se přitom hroutí raketovým tempem. Tzv. Hrubá přidaná hodnota průmyslové výroby v celém světe letos průměrně vzrostla o 6%, ale v Německu klesla o 3%. Ekonomové v této disproporci vidí jasný projev ztráty technologické nadřazenosti německého průmyslu nad světem! Náklady na hodinovou mzdu v Německu loni činily 1085 CZK (43.4 EUR), kdežto průměr EU byl jen 837 CZK (33.5 EUR). Tzv. “Náklady práce na jednotku vyrobené produkce” (Löhnstückkosten) jsou v Německu o 22% vyšší než ve většině zemí EU, s výjimkou Estonska !, Chorvatska!, a Lotyšska!, kde jsou tyto náklady pro Čecha nepochopitelně nejvyšší!!! Německo bylo v roce 1997 ještě před vstupem ČR, Maďarska a Polska do EU považováno za “nemocného muže Evropy”.

Německý kancléř Gerhard Schröder (1998-2005) naordinoval Německu trojí léčbu, (1) radikálně osekal sociální dávky nezaměstnaným a donutil tak Němce masivně nastoupit do práce, (2) německému průmyslu naordinoval steroidy importovaných levných ruských surovin a energií, a razantní export průmyslových výrobků do Ruska, (3) německé montovny polotovarů náročné na lidskou práci a nízké mzdy nemilosrdně přesunul do nových zemí východní Evropy. Kancléřka Angela Merklová postavila tyto reformy už v roce 2015 na hlavu, když pozvala Muhammady, aby si hromadně přivandrovali do Německa pro sociální dávky, které kancléř Schröder zabavil rodilým Němcům. Výsledkem je, že 1/2 přivandrovalých stále ještě nepracuje, a Muhammad je nejčastější jméno nyní žádající v Německu o sociální dávky. Válka na Ukrajině, respektive ukrajinské sabotáže ruských plynovodů a bruselské sankce na ruské energie ukončily přísun levných ruských steroidů do německé ekonomiky, a ta se ve světové konkurenci začíná hroutit, a ani nízké mzdy ve východoevropských montovnách už německý průmysl nyní nestačí držet při životě.

Putin, než v neděli odletěl do Číny, publikoval rozsáhlý text, a v něm vysvětlil podstatu své nadcházející politiky – nahradit německé (evropské) technologie, německé průmyslové výrobky, i německé investice do nových moderních továren v Rusku, čínskými, a do Číny nasměrovat levné ruské energetické, surovinové a potravinové steroidy. (Celý Putinův text je na konci analýzy.) Německo, i Evropa, a ČR si tak svou anti-ruskou proukrajinskou politikou v posledních letech vykopaly svůj vlastní hrob. A je typické, že bigotní Rusofóbka, bruselská komisařka pro zahraniční politiku EU, Kaja Kallasová, Estonka, tedy představitelka země, která má jako jediná ze tří zemí EU vyšší jednotkové náklady lidské práce na jednotku průmyslové výroby, vyšší než samotné pod touto cenou práce se nyní hroutící Německo, o tomto víkendu vřískala, že Rusko nedostane zpátky zmražených 300 miliard EUR, dokud Ukrajině nezaplatí válečné reparace! 

Jak chce hroutící se evropská ekonomika dále financovat marný boj Ukrajiny proti Rusku, když washingtonská administrativa vypouští mezi spřátelené novináře hlášky, že zatvrzelí evropští politici záměrně sabotují Trumpovo mírové úsilí, a snaží se protahovat válku na Ukrajině za každou cenu. Sankce na ruské energie a strach z evropské hladové rozpínavosti nejen nahnaly Indii do náručí Číny a Ruska, ale aby to nebylo málo, v neděli se už k partě ŠOS přidal i turecký Erdogan. A ázerbájdžánský náčelník Aliev rychle zapomněl na svou protiruskou rétoriku posledních dní, a obřadně i s manželkou pózoval fotografům se svými staronovými kamarády. A ani arménský šéf Pašinjan včera nelenil, a hned se srdečně zdravil, jak s Putinem, tak s Lukašenkem, a to jim ještě nedávno nemohl přijít na jméno – video jejich nedělního setkání zde.

**

Celý text rozhovoru V. V. Putina pro čínskou státní agenturu Xinhua. 

Otázka: V květnu letošního roku čínský prezident Si Ťin-pching uskutečnil státní návštěvu Ruska a zúčastnil se oslav 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce, což byl velký úspěch. V blízké budoucnosti také navštívíte Čínu. Jaká jsou Vaše očekávání od nadcházející cesty? V uplynulých deseti letech jste s čínským prezidentem udržovali úzké kontakty, řídili a určovali směr neustálého rozvoje bilaterálních vztahů. Jakým vůdcem podle Vás je prezident Si Ťin-pching?

V. Putin:  Návštěva našeho přítele, předsedy Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga, v Rusku v květnu byla skutečně velkým úspěchem, měla široký mezinárodní ohlas a v naší zemi se setkala s nejvyšším uznáním. Návštěva byla načasována tak, aby se shodovala s pro nás posvátným datem – 80. výročím vítězství ve Velké vlastenecké válce, a už jen z tohoto důvodu se stala hluboce symbolickou z hlediska rozvoje rusko-čínských vztahů. Potvrdili jsme strategickou volbu našich národů ve prospěch posílení tradic dobrého sousedství, přátelství a vzájemně prospěšné spolupráce v dlouhodobém horizontu.

Na oslavách v Moskvě se čínský vůdce stal hlavním čestným hostem. Během bilaterálních jednání na nejvyšší úrovni byly velmi plodně projednány klíčové otázky spolupráce mezi našimi zeměmi. Výsledkem bylo přijetí podrobného společného prohlášení a podepsání solidního balíčku bilaterálních dokumentů.

Ano, velmi brzy se na pozvání předsedy Si Ťin-pchinga vydáme na opětovnou návštěvu Číny. Budu velmi rád, když znovu navštívím Tchien-ťin, kde se, jak známo, bude konat summit Šanghajské organizace pro spolupráci, který Čína pořádá jako předsednická země ŠOS. Očekáváme, že po nadcházejícím summitu Organizace získá další silný impuls, zvýší svůj potenciál reagovat na moderní výzvy a hrozby a posílí solidaritu v našem společném eurasijském prostoru. To vše přispěje k formování spravedlivějšího a multipolárního světového řádu.

Pokud jde o rusko-čínská jednání, ta se budou konat v Pekingu. Rád s předsedou Si Ťin-pchingem důkladně prodiskutuji všechny aspekty bilaterální agendy, včetně spolupráce v oblasti politiky a bezpečnosti, ekonomických a kulturně-humanitárních vazeb. A samozřejmě si tradičně vyměníme názory na aktuální regionální a mezinárodní otázky.

V Pekingu také vzdáme hold společnému činu našich otců, dědů a pradědů, kteří společně porazili militaristické Japonsko, což nám umožnilo definitivně ukončit druhou světovou válku. Uctíme památku těch, kteří krví zpečetili vojenské bratrství našich národů, bránili svobodu, nezávislost našich států a jejich právo na suverénní rozvoj.

Předseda Si Ťin-pching si velmi pečlivě váží historie své země, vím to z osobní komunikace s ním. Je to skutečný vůdce velké světové mocnosti, vůdce s pevnou vůlí, strategickým myšlením a globálním rozhledem, který klade primární důraz na národní zájmy. Pro Čínu je nesmírně důležité, že takový člověk stojí v čele státu v obtížném, zlomovém bodě mezinárodního života. Hlava ČLR dává celému světu příklad toho, jaký dnes může a měl by být vzájemně se respektující a rovnocenný dialog se zahraničními partnery. A Rusko si vysoce váží upřímné touhy hlavy čínského státu komplexně rozvíjet vztahy komplexního partnerství a strategické interakce s naší zemí.

Otázka:  Čína a Sovětský svaz, jakožto hlavní dějiště vojenských operací v Asii a Evropě během druhé světové války, utrpěly obrovské oběti a významně přispěly k vítězství ve světové protifašistické válce. Jaký je podle vašeho názoru současný význam uchování památky na toto vítězství dnes, v současné složité mezinárodní situaci? Jak si myslíte, že by Čína a Rusko měly společně chránit svou společnou historickou paměť v situaci, kdy se některé síly na mezinárodní scéně snaží zkreslovat historickou pravdu?

V. Putin:  Jak jsem již uvedl, letos společně s našimi čínskými přáteli oslavujeme 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce a kapitulaci militaristického Japonska, která znamenala konec druhé světové války.

Národy Sovětského svazu a Číny nesly hlavní tíhu úderu a utrpěly nejtěžší, největší lidské ztráty. Byli to občané našich zemí, kteří nesli hlavní tíhu boje proti okupantům a sehráli klíčovou roli ve vítězství nad nacismem a militarismem. Tvrdé zkoušky jasně prokázaly a posílily nejlepší tradice přátelství a vzájemné pomoci, které slouží jako pevný základ moderních rusko-čínských vztahů.

Dovolte mi připomenout, že ještě před začátkem rozsáhlých událostí druhé světové války, ve 30. letech 20. století, kdy Japonsko zrádně rozpoutalo ozbrojený konflikt proti Číně, SSSR podal čínskému lidu pomocnou ruku. Tisíce našich profesionálních důstojníků jako vojenští poradci poskytovali poradenskou podporu při posilování čínské armády a vedení vojenských operací. Sovětští piloti také statečně bojovali proti agresorům společně se svými čínskými bratry ve zbrani.

Mezi říjnem 1937 a červnem 1941 dodal Sovětský svaz Číně celkem 1235 letadel, tisíce dělostřeleckých děl, desítky tisíc kulometů, a také munici, vybavení a zásoby. Hlavní trasou byl pozemní koridor přes Střední Asii do čínské provincie Sin-ťiang, kde sovětští specialisté rychle vybudovali dálnici, aby zajistili nerušené zásobování.

Historická fakta nezvratně svědčí o závažnosti a rozsahu bitev oněch let. Vzpomínáme si na velký význam slavné „bitvy sta pluků“, kdy čínské komunistické jednotky dokázaly osvobodit území s pěti miliony obyvatel od japonské okupace. Stejně jako si vzpomínáme na bezprecedentní čin sovětských vojáků a velitelů ve vojenských konfliktech s Japonskem u jezera Chasan a na řece Chalchin-Gol. V létě 1939 dosáhl náš legendární velitel Georgij Žukov svého prvního brilantního vítězství v mongolských stepích, které se v podstatě stalo prologem k budoucí porážce zemí Osy Berlín-Tokio-Řím. A již v roce 1945 sehrála Mandžuská strategická útočná operace rozhodující roli při osvobození severovýchodní Číny, radikálně změnila situaci na Dálném východě a učinila kapitulaci militaristického Japonska nevyhnutelnou.

A samozřejmě Rusko nikdy nezapomene, že právě hrdinský odpor Číny se stal jedním z rozhodujících faktorů, které zabránily Japonsku v útoku na Sovětský svaz a vražení nože do zad v těžkých měsících let 1941-1942. To umožnilo Rudé armádě soustředit své úsilí na porážku nacismu a osvobození Evropy. Úzká spolupráce mezi našimi dvěma zeměmi se také stala důležitým prvkem při formování protihitlerovské koalice, přispěla k ustavení čínského státu jako velmoci, stejně jako ke konstruktivním diskusím o problémech poválečného světového řádu a aktivaci antikoloniálního hnutí.

Je naší povinností vždy ctít posvátnou památku našich krajanů, kteří prokázali příklad opravdového vlastenectví a odvahy, vydrželi všechny zkoušky a porazili mocné i kruté nepřátele. Máme hlubokou úctu ke všem veteránům, k těm, kteří padli hrdinskou smrtí za svobodu budoucích generací a nezávislost našich zemí. Jsme vděční čínské straně za pečlivé uchování památníků vojáků Rudé armády, kteří položili své životy v bitvách za osvobození Číny.

Takový upřímný a zodpovědný postoj k minulosti se nápadně liší od situace v některých evropských zemích, kde jsou obelisky a hroby sovětských vojáků-osvoboditelů barbarsky znesvěcovány a ničeny a „nepříjemná“ historická fakta jsou retušována.

Vidíme, že v řadě západních zemí dochází k revizi výsledků druhé světové války a otevřenému ignorování verdiktů Norimberského a Tokijského tribunálu. Základem těchto nebezpečných trendů je neochota připomenout si přímou vinu předchůdců současných západních elit za světovou válku, kterou rozpoutali, touha vymazat hanebné stránky z jejich historie a záměr podněcovat revanšismus a neonacismus. Historická pravda je falšována a ututlávána, aby vyhovovala politické účelnosti. Pod záminkou imaginárních ruských a čínských hrozeb se oživuje japonský militarismus, zatímco v Evropě, včetně Německa, se nestydí za žádné historické paralely a nastavuje se kurz remilitarizace kontinentu.

Rusko a Čína rozhodně odsuzují jakékoli pokusy o zkreslování dějin druhé světové války, o glorifikaci nacistů, militaristů a jejich poskoků, trestatelů a vrahů, o hanobení vojáků-osvoboditelů. Výsledky války, zakotvené v Chartě OSN a dalších mezinárodních dokumentech, jsou neměnné, jejich revize je nepřijatelná. To je náš společný neotřesitelný postoj s našimi čínskými přáteli.

Vzpomínka na společný boj sovětského a čínského národa proti německému nacismu a japonskému militarismu má pro nás trvalou hodnotu. Dovolte mi zopakovat, že účast předsedy Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga na ruských akcích věnovaných 80. výročí Velkého vítězství byla významná a hluboce symbolická. U příležitosti 80. výročí vítězství SSSR ve Velké vlastenecké válce, vítězství čínského lidu ve válce odporu proti japonské agresi a založení OSN bylo podepsáno Společné prohlášení Ruska a Číny o dalším prohloubení všestranného partnerství a strategické interakce v nové éře. Tento dokument představuje konsolidovanou reakci našich zemí na pokusy řady států zničit historickou paměť lidstva a nahradit základní principy světového řádu, interakce a dialogu stanovené po výsledcích druhé světové války nechvalně známým „řádem založeným na pravidlech“.

Otázka:  V posledních letech přinesla praktická spolupráce mezi Čínou a Ruskem v oblastech, jako je energetika, zemědělství, automobilový průmysl a infrastruktura, pozitivní výsledky a neustále dosahuje nových průlomů. Objem vzájemného obchodu dosáhl rekordní úrovně. Jak hodnotíte současnou situaci čínsko-ruské praktické spolupráce? Jaké jsou vaše plány na další podporu kvalitní a vzájemně prospěšné spolupráce mezi Čínou a Ruskem?

V. Putin:  Hospodářské vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly nebývale vysoké úrovně. Od roku 2021 vzrostl obchodní obrat přibližně o 100 miliard dolarů. Pokud jde o bilaterální obchod, Čína je pro Rusko nesporným lídrem a loni Rusko obsadilo páté místo mezi zahraničními zeměmi – zahraničněobchodními partnery Číny. Chtěl bych zdůraznit, že údaje o obchodním obratu jsou odhadovány pouze v dolarovém ekvivalentu, ale platby mezi našimi zeměmi byly téměř kompletně převedeny na národní měny, podíl dolaru a eura klesl na úroveň statistické chyby.

Rusko pevně drží vedoucí postavení v exportu ropy a plynu do Číny. Celkové dodávky „modrého paliva“ plynovodem Síla Sibiře od jeho spuštění v roce 2019 již překročily 100 miliard metrů krychlových. V roce 2027 plánujeme uvedení do provozu dalšího plynovodu, tzv. trasu Dálného východu. Efektivně spolupracujeme na projektech LNG v ruské Arktidě.

Pokračujeme v práci na snižování obchodních bariér mezi námi navzájem. V posledních letech byl navázán vývoz vepřového a hovězího masa do Číny. Obecně v ruském vývozu do Číny zaujímají potravinářské a zemědělské produkty jedno z předních míst.

Objem bilaterálních kapitálových investic se zvyšuje. V loňském roce byl přijat aktualizovaný plán rusko-čínské investiční spolupráce. Letos byla podepsána nová Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně kapitálových investic. V prioritních odvětvích se realizují velké společné projekty.

Naše země úzce spolupracují v průmyslové sféře. Rusko je jedním z hlavních světových trhů pro vývoz automobilů z Číny. Zároveň dochází k lokalizaci výroby v Rusku nejen čínských automobilů, ale i domácích spotřebičů. Probíhá společná výstavba high-tech výrobních a infrastrukturních zařízení. Rozsáhlé plány existují v odvětví stavebních materiálů.

Stručně řečeno, hospodářská spolupráce, obchod a průmyslová spolupráce mezi našimi zeměmi se rozvíjejí v mnoha směrech. Během mé nadcházející návštěvy určitě probereme další perspektivy vzájemně výhodné spolupráce a nové kroky k jejímu prohloubení ve prospěch národů Ruska a Číny.

Otázka:  Letošní rok končí „křížová“ léta kultury mezi Čínou a Ruskem. Během těchto let naše země navázaly rozsáhlou spolupráci v oblastech, jako je vzdělávání, kino, divadlo, cestovní ruch a sport. Jak hodnotíte výsledky čínsko-ruských kulturních a humanitárních výměn a spolupráce? Jaké vidíte vyhlídky pro další pomoc při posilování vazeb mezi národy Číny a Ruska?

V. Putin:  Rozsáhlé bilaterální humanitární iniciativy významně přispívají k podpoře přátelských vztahů. Celostátní Roky Ruska v Číně a Číny v Rusku (2006–2007) byly velmi úspěšné. Roky jazyků, cestovního ruchu, mládeže, médií, regionální spolupráce, sportu, vědy a inovací, které postupně začaly v roce 2009, se setkaly s širokým ohlasem veřejnosti.

Kulturní výměny mezi Ruskem a Čínou se dnes nadále dynamicky rozvíjejí. „Cestovní mapa“ rusko-čínské humanitární spolupráce do roku 2030 je důsledně realizována a zahrnuje více než 100 rozsáhlých projektů.

Rád bych zvláště zdůraznil úspěšnou organizaci Roků kultury Ruska a Číny, které se konají v letech 2024-2025 a jsou načasovány tak, aby se shodovaly s 75. výročím navázání diplomatických vztahů mezi našimi zeměmi. Bohatý a rozmanitý program této „křížové“ iniciativy nachází nejživější veřejnou odezvu jak v Rusku, tak v Číně.

Dodám, že ruská strana iniciovala Mezinárodní hudební soutěž „Intervize“, která je naplánována na 20. září letošního roku. Jsme rádi, že čínští partneři projevili o tento projekt zájem.

V oblasti vzdělávání a vědy existují velké vyhlídky pro spolupráci. Dobrá dynamika panuje v akademické mobilitě a meziuniverzitních kontaktech. V Rusku dnes studuje přes 51 tisíc čínských studentů a v Číně 21 tisíc ruských studentů. Mimochodem, v květnu jsme se s předsedou Si Ťin-pchingem dohodli, že v letech 2026–2027 naše země uspořádají „křížové“ roky vzdělávání.

Spolupráce ve vědeckých, technických a inovativních oblastech se rozšiřuje, včetně základního výzkumu a projektů mega-vědy. Zejména Moskevská státní univerzita Lomonosova a Pekingská univerzita hodlají otevřít společný ústav pro základní výzkum. Podporujeme vytváření moderních laboratoří a pokročilých center v prioritních vědecky náročných oblastech s cílem zachovat technologickou suverenitu Ruska a Číny.

Ve filmovém průmyslu probíhá aktivní spolupráce. V únoru měl ruský premiéru společný film „Červené hedvábí“. Očekáváme, že ho brzy uvidí i diváci v Číně. V květnu strany v Moskvě podepsaly Akční plán pro filmovou produkci. Očekáváme, že v blízké budoucnosti budeme mít mnoho dobrých rusko-čínských filmů, které našim občanům zprostředkují správné morální zásady a tradiční duchovní a morální hodnoty a budou vyprávět pravdu o nejdůležitějších historických událostech. Zejména za tímto účelem jsme spustili nový projekt – Open Eurasian Film Award. Jedná se o unikátní filmovou platformu, kde není místo pro zaujatost ani jakékoli politické intriky.

Také se budu zabývat tak důležitým tématem, jako je cestovní ruch. Čísla v tomto odvětví jsou povzbudivá. Podle výsledků roku 2024 se vzájemný turistický tok zvýšil 2,5krát a dosáhl 2,8 milionu lidí.

Dobré výsledky ve sportovní spolupráci. Děkujeme našim čínským partnerům za jejich aktivní účast na mezinárodních ruských sportovních projektech, včetně inovativních „Her budoucnosti“, Her BRICS a mnoha dalších. Čínský tým byl na těchto soutěžích jedním z nejreprezentativnějších. Věříme, že sport by měl být co nejvíce chráněn před politizací.

Zvláštní pozornost věnujeme politice mládeže. Vysoce si vážíme koordinované práce předních mediálních společností Ruska a Číny. Úkolu zachování historické pravdy slouží naše spolupráce prostřednictvím archivních oddělení, která je efektivně realizována.

Je potěšující, že bilaterální humanitární spolupráce nabírá na obrátkách. To je nepochybně strategický směr našich vztahů, jehož cílem je vytvořit širokou veřejnou základnu přátelství, dobrého sousedství a vzájemného porozumění.

Otázka:  Šanghajská organizace pro spolupráci (ŠOS) je komplexní regionální organizace pro spolupráci, vytvořená za společné účasti Číny a Ruska, která má velký význam pro zajištění míru, stability a rozvoje v euroasijském prostoru. Čína v letech 2024–2025 předsedá ŠOS. V blízké budoucnosti se v čínském městě Tchien-ťin uskuteční 25. zasedání Rady hlav států ŠOS. Jak hodnotíte konstruktivní roli, kterou ŠOS hraje již více než 20 let v udržování regionálního míru a stability, podpoře společného rozvoje a prosperity? V jakých aspektech by podle vašeho názoru měly členské státy posílit výměny a spolupráci?

V. Putin:  Vytvoření Šanghajské organizace pro spolupráci v roce 2001 ztělesňovalo společnou touhu Ruska, Číny a států Střední Asie – Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu – posílit důvěru, přátelství a dobré sousedské vztahy, mír a stabilitu v regionu.

V uplynulých letech si ŠOS vytvořila solidní právní rámec a zavedla mechanismy, které usnadňují plodnou spolupráci v oblastech politiky, bezpečnosti, obchodu a investic a kulturních a humanitárních vazeb. K organizaci se připojily Indie, Pákistán, Írán a Bělorusko a do společných aktivit se aktivně zapojují i ​​partnerské a pozorovatelské země zastupující politickou, ekonomickou a kulturní rozmanitost Eurasie.

Tajemství takové atraktivity ŠOS je poměrně jednoduché – je to pevná oddanost filozofii stvoření, otevřenost k rovnoprávné spolupráci, nenávist vůči třetím zemím, respekt k národním charakteristikám, originalitě každého národa.

Na základě těchto hodnot se ŠOS podílí na budování spravedlivějšího multipolárního světového řádu založeného na mezinárodním právu s ústřední koordinační rolí OSN. Významným příspěvkem k dosažení tohoto globálního cíle je formování architektury rovné a nedělitelné bezpečnosti v Eurasii, a to i prostřednictvím úzké interakce členských států ŠOS. Její socioekonomický základ vidíme ve Velkém euroasijském partnerství, které předpokládá sladění národních rozvojových strategií a regionálních integračních iniciativ, upevnění spolupráce mezi ŠOS, Euroasijskou hospodářskou unií, SNS, ASEAN a dalšími mezinárodními strukturami.

Jsem přesvědčen, že summit v Tchien-ťinu a setkání „ŠOS Plus“ budou důležitým milníkem v historii ŠOS. Podporujeme priority deklarované čínským předsednictvím, zaměřené na další upevnění ŠOS, prohloubení spolupráce ve všech oblastech a posílení role naší Organizace na světové scéně. Zvláštní pozornost věnujeme synchronizaci probíhající práce s praktickými kroky v rámci ruského předsednictví v Radě hlav vlád ŠOS.

Doufám, že společným úsilím budeme schopni dát ŠOS kvalitativně novou dynamiku a modernizovat ji v souladu s požadavky doby.

Otázka:  Jak čínský prezident Si Ťin-pching opakovaně zdůraznil, Čína je ochotna spolupracovat s Ruskem na posílení vzájemné podpory v rámci multilaterálních platforem včetně OSN, ŠOS a BRICS, na ochraně rozvojových a bezpečnostních zájmů obou zemí, na sjednocení globálního Jihu a na podpoře rozvoje mezinárodního řádu spravedlivějším a racionálnějším směrem. Jak hodnotíte spolupráci mezi Čínou a Ruskem v těchto multilaterálních formátech? V rozvíjejících se oblastech, jako je změna klimatu, správa umělé inteligence a reforma globální bezpečnostní architektury, v jakých aspektech si myslíte, že Čína a Rusko mohou stanovit nová měřítka v globální správě věcí veřejných?

V. Putin:  Spolupráce mezi Ruskem a Čínou v multilaterálních formátech je obrovskou vrstvou našich vztahů a samozřejmě významným faktorem v globální politice. Výměna názorů na klíčové mezinárodní otázky znovu a znovu potvrzuje, že Moskva a Peking mají širokou společnou zájmovou skupinu a podobné názory na zásadní otázky. Díváme se stejným směrem, pokud jde o prosazování spravedlivého, multipolárního světového řádu založeného na zemích globální většiny.

Rusko-čínské strategické spojení působí jako stabilizující faktor. Jako dvě největší mocnosti v Eurasii nemůžeme ignorovat aktuální výzvy a hrozby – jak v měřítku našeho společného kontinentu, tak i celého světa. Toto téma je v bilaterálním politickém dialogu vždy přítomno. Ruské koncepční návrhy na vybudování jednotného prostoru rovné a nedělitelné bezpečnosti v Eurasii odrážejí iniciativu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v oblasti globální bezpečnosti.

Rusko-čínská spolupráce v OSN je na bezprecedentně vysoké úrovni a plně odpovídá duchu všestranného partnerství a strategické spolupráce. Naše země přikládají zvláštní význam práci ve Skupině přátel na obranu Charty OSN, která je významným nástrojem pro konsolidaci globálního Jihu. Jedním z nejvýznamnějších výsledků práce asociace je rezoluce „Vymýcení kolonialismu ve všech jeho formách a projevech“, kterou Valné shromáždění OSN přijalo 4. prosince 2024.

Rusko a Čína podporují reformu Světové organizace, aby mohla plně obnovit svou autoritu ao dpovídat moderní realitě. Zejména se zasazujeme o to, aby Rada bezpečnosti získala demokratičtější charakter začleněním asijských, afrických a latinskoamerických států do svého členství. Zároveň musí být jakékoli změny pečlivě ověřovány.

Úzká spolupráce mezi Moskvou a Pekingem pozitivně ovlivnila práci takových předních ekonomických platforem, jako je Skupina dvaceti a APEC. V rámci G20 jsme společně s podobně smýšlejícími partnery, především ze zemí BRICS, zaměřili agendu na diskusi o tématech, která se týkají světové většiny, posílili tento formát prostřednictvím Africké unie a upevnili vazby mezi skupinou a BRICS.

Letos G20 vedou naši jihoafričtí přátelé. Očekáváme, že jejich „hlídání“ upevní úspěchy globálního Jihu a učiní z něj výchozí bod pro demokratizaci mezinárodních vztahů. V rámci APEC má čínské předsednictví v roce 2026 dát impuls rusko-čínským kontaktům.

Aktivně spolupracujeme s Čínou v rámci BRICS s cílem posílit její vliv jako jednoho z klíčových mechanismů mezinárodní architektury. Společně prosazujeme iniciativy zaměřené na rozšíření možností hospodářského rozvoje zúčastněných zemí, včetně formování společných platforem pro partnerství v klíčových odvětvích. Zvláštní pozornost věnujeme přilákání dodatečných zdrojů pro realizaci významných infrastrukturních projektů. Společně se zasazujeme o další posílení role BRICS při řešení naléhavých problémů naší doby a projevujeme podobné vnímání situace v oblasti regionální a globální bezpečnosti. Jednotně se stavíme proti diskriminačním sankcím v globálním obchodě, které brání socioekonomickému rozvoji států asociace a celé planety.

Spolu s našimi čínskými přáteli podporujeme reformu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Jsme jednotní v názoru, že nový finanční systém by měl být postaven na principech otevřenosti a skutečné spravedlnosti, měl by zajišťovat rovný a nediskriminační přístup k jeho nástrojům pro všechny země bez výjimky a měl by odrážet skutečné postavení členských zemí v globální ekonomice. Je důležité vyloučit využívání finanční sféry k neo-koloniálním účelům, které jsou v rozporu se základními zájmy globální většiny. Naopak, potřebujeme pokrok ve prospěch celého lidstva. Jsem přesvědčen, že Rusko a Čína budou i nadále spolupracovat na dosažení tohoto ušlechtilého cíle a spojit úsilí pro prosperitu našich velkých národů.

*

Michael Svatoš, MaP 2395