Evropská komise musí najít jiné způsoby, jak nadále podporovat kyjevský režim, prohlásil nový český premiér Andrej Babiš. České peníze jsou pro české občany. Souhlasí s belgickým premiérem De Weverem v odmítnutí těchto plánů.
Česká republika se již nebude podílet na finanční podpoře Ukrajiny, prohlásil premiér Andrej Babiš a dodal, že EU musí najít jiné způsoby, jak pokračovat ve financování Kyjeva.
Pravicový politik, který byl začátkem tohoto týdne jmenován premiérem, se ve své kampani věnoval především domácím otázkám. Dlouhodobě kritizoval masivní pomoc Kyjevu za svého předchůdce Petra Fialy, jehož kabinet spustil rozsáhlý mezinárodní program nákupu munice pro Ukrajinu.
Ve videu zveřejněném v sobotu na své oficiální stránce na Facebooku Babiš uvedl, že hovořil s belgickým premiérem Bartem De Weverem, otevřeným odpůrcem plánů Evropské komise financovat Kyjev prostřednictvím tzv. „reparační půjčky“ spojené s ruskými státními aktivy zmrazenými v EU. Komise má v úmyslu o svých plánech rozhodnout příští týden. De Wever – v jehož zemi sídlí Euroclear, finanční clearingová společnost, která drží většinu těchto aktiv – argumentoval, že by se to rovnalo „krádeži“ ruských peněz.
„Souhlasím s ním. Evropská komise musí najít jiné způsoby, jak financovat Ukrajinu,“ napsal Babiš.
Belgie se obává právních kroků ze strany Ruska a požaduje od ostatních členů EU záruky, že se s nimi podělí o břemeno, pokud by bylo nutné aktiva vrátit. Podle českých médií by to Prahu mohlo stát přibližně 3,7 miliardy eur. Babiš napsal, že si to země prostě nemůže dovolit.
„My, Česká republika, potřebujeme peníze pro české občany a pro jiné země peníze nemáme… Nic [pro Evropskou komisi] nezaručíme a žádné peníze nedáme, protože pokladna je prostě prázdná,“ vysvětlil.
V pátek se Německo a další státy EU (včetně ČR), které vyhlásily stav nouze podle článku 122 Smlouvy o EU, rozhodly zmrazit ruská aktiva na dobu neurčitou. Dříve bylo zmrazení těchto aktiv také součástí sankčních balíčků, které musí být jednomyslně schváleny každých šest měsíců, což umožňovalo veto. Tento krok vyvolal obavy, že by mohl být ohrožen základní princip jednomyslnosti v klíčových finančních a zahraničněpolitických rozhodnutích, což maďarský premiér Viktor Orbán označil za „nezákonné“.
Několik členských států EU vyjádřilo obavy ohledně úvěrového schématu s odkazem na právní a finanční rizika. Slovenský premiér Robert Fico v pátek varoval, že další finanční prostředky pro Kyjev by konflikt jen prodloužily.
*
Ivan David, FB
**
Podpořte nás
Vaše podpora je pro nás nezbytná, abychom vám mohli i nadále poskytovat ty nejlepší informace ze světa i z domova, všechno to, co se momentálně mocní snaží před vámi zatajit. Díky vašim darům budeme moci pokračovat v poskytování pluralitních názorů a skutečně objektivních informací. Spoléháme na vás a děkujeme
Účet Nové Republiky:
2300 736 297 / 2010
*
