O tom hovořil v interview pro UKRAJINA.ru Rostislav IŠČENKO /“Rossija segodňja“/.
– Rostislave Vladimiroviči, k čemu je Trumpovi Grónsko, když tam už stejně americké vojenské síly jsou a samotné Spojené státy se nyní ocitly v krizi zdrojů? Proč se snaží naložit si ještě více závazků a přitom se pohádat s Evropou?
– Nevím. Z mého pohledu je to hloupé. Ale možná pro to mají své důvody. Proč lidé někdy skáčou z mostů?
– A jak by měly postupovat v podmínkách současné krize zdrojů?
– Trump by měl postupovat jako kdysi Putin. Méně utrácet a více vydělávat, méně se pouštět do různých dobrodružství. Mimochodem, Trump sám mluvil o tom, že je třeba omezit zahraničněpolitickou aktivitu. Ale z nějakého důvodu se mu to nedaří.
– Čeho by se mohly Spojené státy vzdát, aby minimalizovaly imperiální náklady?
– Všeho. Rusko omezilo na určitou dobu dokonce i zásahy do záležitostí sousedních zemí. Ignorovali jsme vše, co se tam dělo, abychom obnovili vnitřní politickou a finanční stabilitu. Když máte v zemi binec, na světové aréně to nerozchodíte. A v USA se teď rozmáhá nepořádek i chaos. Pokud se snaží řádit na světové scéně jako na trhu, je to jejich problém.
Proto znovu opakuji, že nevím, čím se Trump řídí.
Lze předpokládat, že se snaží získat nějaké bonusy před střednědobými volbami, ale je to velmi riskantní. Trump zůstane prezidentem, dokud ho nezabijí. Ztratí však kontrolu nad situací, pokud jeho strana prohraje. A ta je k prohře velmi blízko.
Taková dobrodružství se totiž líbí velmi omezenému okruhu lidí. Jsou aktivní na internetu u nás i ve Státech. Pořád chtějí někam odpálit jadernou bombu. Představují však jen menšinu z celkového počtu voličů. Řekněme, že se jim Trump líbit bude. Ale jde o to, že tito lidé nejprve volají po útoku a pak se ptají: „Proč jsme to dělali, když jsme nic nezískali?“ Sázet na ně je pošetilé. Bohužel, Trump pracuje tímto způsobem.
Koneckonců, je to starý člověk. Pamatujete si, že v prvním roce svého prezidentského mandátu Biden mluvil srozumitelně, čitelně, ale pak přestal. Trump je právě v tom věku, kdy s tím Biden přestal. Trump mluví hodně, ale pokaždé méně a méně souvisle. Je pro mě těžké sledovat tok jeho myšlenek a vybrat z nich ty, které dávají alespoň trochu smysl.
Ano, oznámil svůj cíl – učinit Ameriku opět velikou. Ale teď se od toho cíle vzdaluje čím dál tím víc.
– Trump přišel také s nápadem vytvořit Radu míru pro různé mezinárodní problémy. V podstatě se jedná o alternativu k OSN. Vladimir Putin potvrdil, že Rusko bylo pozváno, ale vysvětlil, že Moskva dá svou odpověď po prostudování dokumentů od americké strany a konzultacích se strategickými partnery. Do jaké míry je tento nápad v praxi realizovatelný?
– Není to špatný nápad. Rada míru by znamenala obnovení americké hegemonie bez jakéhokoli úsilí. V souladu se stanovami tohoto sdružení, jež Trump schválil sám pro sebe, je jeho předsedou a sám schvaluje všechna rozhodnutí Rady. Ale jak přesvědčit všechny, aby s tím souhlasili? Existuje Rada bezpečnosti OSN, která vyhovuje všem. Proč by měl být Trump světovým lídrem jako předseda zeměkoule? Navíc Spojené státy nemají dostatečné zdroje, aby mohly realizovat rozhodnutí všech podobných rad.
– V těchto dnech shrnulo ministerstvo zahraničí výsledky práce ruské diplomacie v roce 2025. Co považujete za její hlavní úspěch za tu dobu kromě Anchorage?
– Diplomacie, stejně jako historie, pracuje nepřetržitě. O jejích úspěších a neúspěších lze hovořit až po skončení dlouhého období, kdy končí nějaká etapa velké globální hry. Naše etapa ještě neskončila.
Začalo to na počátku roku 2000, kdy USA zahájily první útok na Ukrajinu a první pokus o majdan pod heslem „Ukrajina bez Kučmy“. Bylo to jejich první drzá invaze na postsovětské území. Mimochodem, Pobaltí za postsovětské území nepovažovaly. Spojené státy nikdy neuznaly začlenění Pobaltí do SSSR. Všechno ostatní bylo postsovětským prostorem, kde zpočátku uznávaly dominanci Ruska. Tato drzá invaze však ukázala, že USA se již nepovažují za vázané žádnými závazky vyplývajícími z výsledků studené války a že budou dále postupovat směrem k Rusku a omezovat jeho možnosti.
Tehdy začala tato etapa. A neskončí, dokud nezlomíme Ukrajině vaz. A potom bude třeba dohodnout se s Evropou nebo zlomit vaz Evropě, a dohodnout se i se Spojenými státy, protože zlomit vaz jaderné velmoci není možné. Jedním slovem, je třeba vybudovat krásný nový svět. Úspěchy ruské diplomacie budou záviset na tom, jaké místo v tomto světě zaujme Rusko.
Anchorage není žádný úspěch. Ano, Putin se setkal s Trumpem. Ale protože bylo předem jasné, že se na ničem nedohodnou, tak se ani nedohodli. Vypracovali mírový plán, který byl okamžitě zavržen. Poté zavrhli plán, který zavrhl předchozí plán. Potom vypracovali nějaký plán po telefonu.
To, že se setkali na jednom místě, je samozřejmě zajímavé. Za dobu svého prezidentství však Putin viděl více než jednoho amerického lídra. Nemyslím si, že právě zařazení Trumpa do této sbírky je tak významné.
*
Rostislav IŠČENKO–Kirill KURBATOV–Roman GNAŤJUK, UKRAJINA.ru ( 07:00 26.01.2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová
Dnes je takovy nad veci.Misty je to i vtipne