O vrcholné zemědělské debilitě
Dnes měl vyjít článek o SPD. Ale ještě ho o jeden den posuneme. A nebojte se, o debilitě v SPD nebude. Naopak.
Proč jim to nesplnit?
Můj dnešní článek je nevyžádanou radou pro ty, kteří tuhle zemi zavedli do největšího průseru od Druhé světové války. Pro ty, kteří spolu mluví i nemluví, ale potkávají se v poslaneckých lavicích. Pro ty, kteří nedělají politiku na ulici jako Rajchl, ale kteří už sestavovali kandidátky, prošli volbami a dávají dohromady těch dvě stě osmdesát jedna lidí v parlamentu. Dnes posílám jednu milionovou radu našim poslancům.
Péťo, měl bys…
Za celou demonstraci jsem se pohnul sotva o dvacet metrů. Přicházím si tak od muzea asi v půl druhé a na úrovni řečnického pódia jsem beznadějně uvízl. Žádná šance se pohnout. Ucpáno. Hlava na hlavě. Stejné to prý bylo až dolů. Říká se, že kapacita Václaváku je sto šedesát tisíc lidí, maximálně dvě stě tisíc. Ale neříkají, jak moc se lidi mačkají. Vězte tedy, že jsme stáli tak hustě, že nešlo sáhnout do kapsy, aniž by se člověk rukou neotřel o několik spolustojících.
Kde jsou?
Poslouchám to už celé týdny, s vládou to samozřejmě ani nehne, protože Fiala má své úkoly jasně dané – udržet v chodu Německo.
Vidlácky v širších souvislostech – co vedlo k této válce
Vidlákovy kydy V posledních dnech jsem se snažil vysvětlit svůj pohled na válku na Ukrajině. Tvrdil jsem, že Rusko má navrch, že víceméně dělá to, co dělat chce a jede podle…
Protože to tak chtějí
Pokud si člověk byl ochoten odmyslet ideologický balast, tak si prostě musel všimnout, že celá tahle válka je jiná. Že Rusové uplatňují jiná měřítka a zřejmě i jinou taktiku.
Bez varování
Přemýšlejte o tom. Nadcházející zima na nějakou dobu značně oslabí rozdíly mezi námi. Budeme na tom všichni stejně blbě. Dost záleží na tom, jak to uchopíme. Dost záleží, jestli z tohoto národa uděláme opět jeden celek a nebo jestli všechny ty příkopy ještě prohloubíme.
Hau ard jů Exprt
Kvalifikace expertů spočívá především v tom, že říkají, co chce Česká televize slyšet.
Ale když ti to říkám já, tak mě poslouchej!
Mám rád film „V pravé poledne“ s Garrym Cooperem v hlavní roli. Hraje tam postaršího šerifa, který právě složil svojí funkci, oženil se a odjíždí z města, když se dozví, že na nádraží čekají tři místní gangsteři na svého šéfa, chtějí se s šerifem vypořádat a pak si město opět převzít do své moci. Šerif, jakožto správný kladný hrdina, z města neodjede a začne přemlouvat své přátele, aby se banditům postavili společně.
Signálů bylo dost
Už jsem tu několikrát psal, že mě neustále překvapuje, jak robustní systém nám v naší republice (a vlastně i v Evropě) naši předci zanechali. Denně se to ničí, denně se to demontuje, denně to někdo podrejvá, ale pořád to víceméně funguje.
