Jeho setkání s Erdoganem ve Lvově se zjevně nepovedlo. Turecký prezident ukončil jednání se svým ukrajinským protějškem ve 41. minutě a nezastavil se ani v Oděse, kam se po Lvově vydal generální tajemník OSN António Guterres. Zdá se, že Erdogan je tak jediný, kdo se může chlubit úspěchem vzhledem k dohodě o obilí, která by se bez jeho úsilí sotva uskutečnila.
Erdogan byl se Zelenským zjevně nespokojen a nijak se tím netajil. Co tak rozrušilo tureckého vůdce? Turecko zjevně těží z toho, že je Rusko vázáno na Ukrajině a hodilo by se mu, aby to bylo co nejdéle. Erdogan nabízí nejen zprostředkovatelské služby, čímž dosahuje lokálních úspěchů (např. dohoda o dodávkách obilí), a zvyšuje tak svůj mezinárodní profil, ale snaží se rovněž v zájmu Ankary vyřešit některé dlouhodobé problémy na jižním Kavkaze (protlačit tureckého spojence, Ázerbájdžán, do pozice místního hegemona) a na Blízkém východě (dosáhnout konečného řešení kurdské otázky).
Zájem Ruska o Ukrajinu rozšiřuje manévrovací prostor Turecka v oblastech, které jsou v jeho zájmu. Moskva nyní nemůže přistoupit k příliš výrazné eskalaci, pokud se nejedná o principiální záležitost. Turecko však nezasahuje do Arménie, zbytků Karabachu nebo Sýrie, ale pouze postupně zlepšuje své taktické postavení v těchto oblastech.
Západní experti však hodnotí vyhlídky Ukrajiny na udržení fronty do jara pesimisticky a Erdogan (aby vyřešil své problémy) potřebuje, aby Rusko bylo vázáno boji na Ukrajině ještě dva nebo tři roky. Z toho vyplývá jednoduchý závěr, že musí získat čas, a k tomu potřebuje zpomalit ruskou ofenzívu. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, jsou mírové rozhovory, během nichž by mělo být dosaženo buď příměří, nebo alespoň snížení intenzity bojů.
Erdogan navrhl schůzku Putin-Zelenský v Istanbulu, protože dobře věděl, že Putin bude klást předběžné podmínky, ale nedojde k jednoznačnému odmítnutí. Rusko se důsledně hlásí k mírovým metodám urovnání, což znamená, že ruský prezident nemůže jednání přímo odmítnout. Turecký prezident se domníval, že získáním Putinova formálního souhlasu se schůzkou by mohl Zelenského přesvědčit, aby učinil prohlášení o své ochotě setkat se bez předběžných podmínek, které by mohlo být interpretováno jako konstruktivní, a dále tlačit na Rusko, aby uspořádalo naléhavou schůzku tří prezidentů.
Putin však odhadl Zelenského lépe. Pro Ukrajinu by bylo nepochybně výhodné chytit se těchto jednání a pokusit se tak zpomalit ruskou ofenzívu. A Zelenský by dokonce ani nemusel udělat nic nadlidského – bylo pouze nutné iniciovat schůzku bez předběžných podmínek. Ukrajinský prezident však předložil jako podmínku k jednání stažení ruských vojsk na pozice, které zaujímala do 24. února letošního roku. Jednání se okamžitě stala nemožnými.
Putin pokrčil rameny (no, co jsem Vám říkal?) a Erdogan se rozčílil. Je jasné, že Ukrajina mele z posledního. Vždyť by to Zelenského nic nestálo, kdyby akceptoval turecký návrh. Ale on to neudělal. Turecký vůdce zůstal u prázdného koryta, a Zelenský také propásl skvělou příležitost naservírovat svým spoluobčanům k 24. srpnu jednání s Ruskem jako vynucený ústup Moskvy před silou ukrajinských zbraní.
Zelenský vsadil na generálního tajemníka OSN Guterrese, kterého se snažil přesvědčit, že Rusko je sponzorem terorismu a mělo by být z OSN vyloučeno. Zřejmě se domníval, že generální tajemník ve svém prohlášení převezme alespoň některé z jeho invektiv.
Guterresovi však záleží na tom, aby mohl obilnou krizi odepsat. Nevěří, že by OSN dostala jakékoli obilí, které by nakrmilo hladovějící země v Asii a v Africe. Je jasné, že nedostane žádné. Bude však o jeden skandál méně a možná se podaří nakoupit obilí pro hladovějící Afričany v Rusku; skandál kolem ukrajinského obilí přispěl jen k panice na burze a k dalšímu růstu cen potravin, což připravilo OSN i o tu nejmenší šanci zorganizovat jakoukoli smysluplnou pomoc hladovějícím zemím.
To znamená, že zatímco Zelenský chtěl, aby Guterres vydával antiruská prohlášení, Guterres sám usiloval o pragmatickou spolupráci s Moskvou. Tím spíše, že na rozdíl od Zelenského chápe, že Rusko nelze z OSN vyloučit, ani nijak podstatně omezit jeho pravomoci, aniž by došlo ke zničení organizace. Guterres se zjevně nechtěl zapsat do historie jako generální tajemník OSN, který Organizaci spojených národů zničil. Navíc ještě před setkáním ve Lvově a Guterresovou cestou do Oděsy ministerstvo zahraničí uvedlo, že nevidí žádný smysl v uznání Ruska za stát sponzorující terorismus, protože by to znamenalo úplné rozbití vztahů mezi Západem a Moskvou a Západ není připraven na takové rozhodnutí.
Protože USA váhají a uvědomují si, že intriky proti Rusku v OSN nepřinesou nic jiného než zhoustnutí atmosféry a tento bumerang se jim může vrátit ještě v horší podobě než bumerang pohonných hmot a potravin, který zasáhl Západ po zavedení nových balíčků protiruských sankcí po 24. únoru 2022, generální tajemník OSN s radikálním postojem rozhodně spěchat nebude. Zelenský tak nemohl zosnovat politické “vítězství” ani tím, že by vyvolal skandál v OSN.
Někteří domácí experti předpokládali, že se Kyjev pokusí proměnit ve vítězství vraždu Darji Platonovové nebo pokus o atentát na Alexandra Dugina, zvláště poté, co ukrajinský segment internetu uspořádal 21. a 22. srpna tanec na hrobech, ale Kyjev si to buď sám uvědomil, nebo mu starší soudruzi řekli, že zabití mírumilovných občanů sousední země nelze v žádném případě vysvětlit vojenskou nutností.
Proto to bude jen “vítězství” ukrajinských nacistů a jejich kompliců, zatímco zbytek světa to označí za akt státního terorismu. Jinými slovy, Ukrajina by mohla být sama uznána za stát sponzorující terorismus. Obecně se Kyjev musel od tohoto “vítězství” urychleně distancovat a ze všeho obvinit jakousi ruskou “Národní republikánskou armádu”, která údajně „partyzánčí“ v Rusku proti Putinovi, a to za pomoci Ponomarjova. No, uznejte, Rusové sami zabili Rusy, co je to potom za “vítězství”?
Obecně vzato – k svátku není co ukrajinské veřejnosti nabídnout. Doněck bude samozřejmě opět ostřelován, ale v Kyjevě si na to po téměř devíti letech už zvykli jako na každodenní záležitost. Ostřelování Doněcku nevěnují větší pozornost než východu slunce.
Není co nabídnout, ale něco se nabídnout musí. Je to nezbytné. Proto si myslím, že Kyjev, který nemá moc na výběr, se pokusí o masivní údery proti Krymu. A možná nejen na námořní základnu v Sevastopolu nebo Krymský most v Kerči, ale také na letoviska Velké Jalty, aby vyvolali paniku a vyhnali krymské rekreanty.
Už jsme se stihli poučit, že Kyjev umí škodit z dronů a Jermak se Zelenským pár dní před výročím zřejmě s ničím podstatnějším nepřijdou.
Budeme muset posílit naši protivzdušnou obranu a zvýšit bdělost
UKRAJINA.RU, 22. 08. 2022
Z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová.
Prečo ten cocootek stále chodí v khaki tričku? Kostým v rámci zinscenovaného teátra?
Na Novinkách je jakási mapa okolí Nikolajeva. Ale ve vysvětlivkách je vyznačeno území, u kterého je uvedeno, že bylo získáno ukrajinskou protiofenzivou. Jenže žádná protiofenziva se nekonala. Dokonce ani podle ukrajinských médií. Jen se vykřikovalo, že se chystá ofenziva, jakou svět neviděl. Ale i sám Arestovič nakonec řekl, že šlo pouze o to,… Číst vice »
Erdogan si to podělal. Krym nikdy nebyl součástí Ukrajiny a nebude. Vypadá to, že Ukrajina skončí ve zcela jiném formátu, pokud Británie nepoužije jaderné zbraně a pokud Británie použije jaderné zbraně, pak končí celá Evropa a to navždy! “Trussová oznámila, že je v záujme Spojeného kráľovstva pripravená použiť jadrové zbrane ! ” V Británii jde… Číst vice »
Omyl stačí jeden Sarmat a jejich zastaralé zbraně budou sestřeleny.
Zelenskému teče do bot tak zkouší všechny možnosti jak z toho ven ale nepomůže mu ani svěcená voda. Chtěli Rusko obvinit z terorismu tak co se teď v Rusku stalo je třeba řádně vyšetřit a označit správné viníky a pak se bude vidět.