Telemost Putina s členy Bezpečnostní rady Ruské federace: Hyena Evropy – Polsko – chce okupovat západní Ukrajinu

Prezident Ruské federace uspořádal operativní jednání se stálými členy Rady bezpečnosti RF prostřednictvím videokonference. Pobírali expanzivní politiku Polska na pozadí ukrajinské vojenské porážky

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj

Vladimir Putin: Dobrý den, drazí kolegové!

Dnes máme několik otázek, jednou z nich je vývoj vztahů s našimi přáteli na africkém kontinentu, Rusko bude brzy hostit rusko-africký summit. A otázka související s tak důležitou oblastí, jako je využívání informačních technologií, samozřejmě ve vztahu k zajištění bezpečnosti země.
Ale nejdřív bych se chtěl zeptat, jestli má někdo nějaké aktuální dotazy? Ano, prosím, Sergeji Evgenieviči.

Sergej Naryškin: Vladimíre Vladimiroviči, kolegové!

Podle informací přicházejících z několika zdrojů oficiální Varšava postupně dochází k poznání, že žádná západní pomoc Kyjevu není schopna podpořit Ukrajinu k účelům, které byly v této pomoci stanoveny. Navíc přichází poznání, že otázka porážky Ukrajiny je jen otázkou času. V tomto ohledu polské vedení zesiluje svoje úsilí na udržení kontroly na západních územích Ukrajiny, v západních regionech, tím, že tam rozmístí své jednotky. Takový krok se jako jedna z možností plánuje formalizovat jako plnění spojeneckých závazků v rámci polsko-litevsko-ukrajinské iniciativy v oblasti bezpečnosti – jedná se o tzv. Lublinský trojúhelník. Vidíme, co se v tomto ohledu plánuje a výrazně zvýšit sílu kombinované ozbrojené litevsko-polsko-ukrajinské brigády, která působí pod záštitou tohoto takzvaného lublinského trojúhelníku. Zdá se nám, že tyto poměrně nebezpečné plány polského vedení by měly být pečlivě sledovány.

Vladimir Putin: Ano. To je to, co právě řekl Sergej Evgenievich, a měli bychom se tím zabývat podrobněji. Tato informace se již objevila v evropském, zejména francouzském tisku.
Myslím, že by bylo vhodné v této souvislosti připomenout některá poučení z dějin 20. století.

Dnes je jasné, že západní kurátoři kyjevského režimu jsou zjevně zklamáni výsledky tzv. protiofenzívy, kterou současné ukrajinské úřady v předchozích měsících hlasitě hlásají. Nejsou žádné výsledky, alespoň zatím ne. Nepomáhají ani kolosální zdroje, které byly „napumpovány“ do kyjevského režimu, ani dodávky západních zbraní: tanky, dělostřelectvo, obrněná vozidla, rakety, ani vysílání tisíců zahraničních žoldáků a poradců, kteří byli nejaktivněji využíváni při pokusech prorazit frontu naší armády.

Velení speciální vojenské operace přitom jedná profesionálně. Naši vojáci a důstojníci, jednotky a formace plní svou povinnost vůči vlasti odvážně, vytrvale, hrdinně. Celý svět přitom vidí, že vychvalovaná západní, údajně nezranitelná technika je v plamenech a svými taktickými a technickými údaji je často dokonce horší než některé zbraně sovětské výroby.
Ano, samozřejmě, západní zbraně lze dodatečně dodat a vrhnout do bitvy. To nám samozřejmě způsobuje určité škody a prodlužuje konflikt. Ale za prvé, arzenály NATO a zásoby starých sovětských zbraní v některých státech jsou již z velké části vyčerpány. A za druhé, stávající výrobní kapacity na Západě neumožňují rychle doplňovat spotřebu zásob techniky a munice. Navíc jsou zapotřebí velké zdroje a čas.

A co je nejdůležitější, v důsledku sebevražedných útoků utrpěly formace Ozbrojených sil Ukrajiny obrovské ztráty. To jsou desetitisíce, desetitisíce lidí. A navzdory neustálým nájezdům, neustálým vlnám totální mobilizace ve městech a vesnicích Ukrajiny je pro současný režim stále obtížnější nahnat nové doplňování na frontu. Mobilizační zdroje země jsou vyčerpány. Lidé na Ukrajině mají stále častěji otázku, legitimní otázku: kvůli čemu, kvůli čím sobeckým zájmům umírají jejich příbuzní a přátelé? Postupně, pomalu, ale přichází vystřízlivění.

Vidíme, že se veřejné mínění v Evropě mění. Evropané i zástupci evropských elit vidí, že takzvaná podpora Ukrajiny je ve skutečnosti slepá ulička, nekonečné plýtvání penězi a úsilím, ale ve skutečnosti slouží cizím, vzdáleným evropským zájmům: zájmům zámořského globálního hegemona, který těží z oslabení Evropy. Jemu prospěšné a nekonečné protahování ukrajinského konfliktu.
Soudě podle toho, co se děje v reálném životě, to dnešní vládnoucí elity USA dělají. V každém případě jednají v této logice. Zda je taková politika ve skutečném, základním zájmu amerického lidu, je velká otázka, řečnická otázka, samozřejmě, ať se rozhodnou sami.

Nyní je však válečný oheň intenzivně zažehnut. Využívají k tomu zejména ambice vůdců některých východoevropských států, které nenávist k Rusku, rusofobii dlouhodobě proměnily ve svůj hlavní exportní produkt a nástroj své domácí politiky. A teď si chtějí zahřát ruce na ukrajinské tragédii. V tomto ohledu nemohu než komentovat to, co bylo právě řečeno: a zprávy, které se objevily v tisku o plánech na vytvoření nějaké tzv. polsko-litevsko-ukrajinské jednoty a já To znamená, nemluvíme o nějakém shromažďování žoldáků – je jich tam dost a jsou ničeni – ale o regulérní, sehrané, vybavené vojenské jednotce, která se plánuje použít pro operace na území Ukrajiny. Včetně za údajné zajištění bezpečnosti moderní západní Ukrajiny, ale ve skutečnosti, říkáte-li věci pravým jménem, ​​za následnou okupaci těchto území. Vyhlídka je ostatně zřejmá: pokud polské jednotky vstoupí například do Lvova nebo na jiná území Ukrajiny, tak tam zůstanou. A zůstanou navždy.

A mimochodem, není to nic nového. Připomínám, že po porážce Německa a jeho spojenců v důsledku první světové války obsadily polské jednotky Lvov a okolní země, které tehdy patřily Rakousku-Uhersku. Polsko na popud Západu využilo tragédie občanské války v Rusku a anektovalo některé historické ruské provincie. Naše země, která se tehdy nacházela ve složité situaci, byla nucena v roce 1921 podepsat Rižskou smlouvu a fakticky uznat odmítnutí svých území. A ještě dříve, v roce 1920, Polsko dobylo část Litvy – oblast Vilna, území kolem moderního Vilniusu. Zdá se, že spolu s Litevci bojovali proti tzv. „ruskému imperialismu“, a jakmile se naskytla příležitost, okamžitě odřezali sousedům kus země.
 
Polsko se také podílelo, jak známo, na rozdělení Československa v důsledku Mnichovské smlouvy s Hitlerem v roce 1938. Zcela obsazené Těšínské Slezsko. Ve 20-30 letech minulého století v takzvaných východních Kresech Polska – a to je území západní Ukrajiny, západního Běloruska a části Litvy – probíhala silná polonizace a asimilace místních obyvatel, byly potlačeny národní kultury a pravoslaví.

Chci vám také připomenout, jak taková agresivní politika skončila pro Polsko. Skončilo to národní tragédií v roce 1939, kdy bylo Polsko západními spojenci uvrženo, aby bylo pohlceno německou vojenskou mašinérií a vlastně ztratilo svou nezávislost a státnost, která byla do značné míry obnovena díky Sovětskému svazu. A právě díky Sovětskému svazu, díky pozici Stalina, získalo Polsko významné území na Západě, území Německa. Je to přesně tak: západní území dnešního Polska jsou darem od Stalina Polákům. Naši přátelé ve Varšavě na to zapomněli? Připomeneme.

Dnes vidíme, že režim v Kyjevě je připraven udělat cokoli, aby si zachránil svou jedovatou kůži a prodloužil svou existenci. Nezajímá je lid Ukrajiny, její suverenita a národní zájmy. Budou obchodovat se vším: jak s lidmi, tak s půdou. Jen mimochodem jako jejich ideoví předchůdci petljurovci, kteří v roce 1920 uzavřeli s Polskem tzv. tajné úmluvy, podle kterých výměnou za vojenskou podporu dali Polsku země Halič a Západní Volyň. I dnes jsou takoví zrádci připraveni otevřít brány cizím pánům a znovu prodat Ukrajinu.

Co se týče polských vůdců, ti asi počítají s tím, že vytvoří nějakou koalici pod zastřešením NATO a přímo zasáhnou do konfliktu na Ukrajině, aby si pak utrhli větší kus, aby znovu získali, jak se domnívají, svá historická území – dnešní západní Ukrajinu. Je dobře známo, že také sní o běloruských zemích.  Co se týče politiky ukrajinského režimu, to je jeho věc. Chtějí, jak to zrádci obvykle dělají, něco odevzdat, něco prodat, něco vyplatit s vlastníky – to je, opakuji, nakonec jejich věc. Do toho se nebudeme vměšovat. Ale pokud jde o Bělorusko, je součástí svazového státu, rozpoutání agrese proti Bělorusku bude znamenat agresi proti Ruské federaci. Budeme na to reagovat všemi prostředky, které máme k dispozici.

Polské úřady připravující své revanšistické plány neříkají pravdu ani svým lidem. A pravdou je, že ukrajinská „potrava pro děla“ pro Západ již zjevně nestačí, nestačí. Plánují proto používat nový spotřební materiál: samí Poláci, Litevci a dále v seznamu – všichni, kterým to není líto. Řeknu jednu věc: je to velmi nebezpečná hra a autoři takových plánů by měli myslet na důsledky. Sergeji Evgenievichi, doufám, že vaše služba, stejně jako naše další speciální služby, budou pozorně sledovat vývoj událostí.

Zdroj: http://kremlin.ru/…714

*

Chcete-li podpořit Novou republiku, její web a překlady, akce, podcasty, natáčení debat a panelových diskuzí, přispějte laskavě na účet 2300 736 297 / 2010.

Děkujeme!

 

5 6 hlasy
Hodnocení článku
7 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ludvik
Ludvik
před 7 měsíci

Poláci bouchli do stolu. Putinovo vyhrožování nenechají bez odezvy

“”Stalin byl válečný zločinec, který zapříčinil smrt stovek tisíc Poláků. To je historická pravda, o které se nediskutuje. Předvoláme si velvyslance Ruské federace na ministerstvo zahraničních věcí,” reagoval na Putinovy výroky polský premiér Mateusz Morawiecki.”
Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/514408-polaci-bouchli-do-stolu-putinovo-vyhrozovani-nenechaji-bez-odezvy?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&campaignsrc=tn_clipboard#dop_ab_variant=1038701&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Bez komentáře…

Plebej
Plebej
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  Ludvik

Poláci si mohou bouchat do stolu po libosti. Zatím. Může se však stát, že s takovou jim zanedlouho budou nad hlavami bouchat ruské hypersonické navštívenky. To pokud budou dál a dál Rusko provokovat či (nedej_pánbu) vstoupí svými regulérními vojsky na Ukrajinu. Jo, a Putin nevyhrožuje, pouze Polákům připomíná jejich vlastní historii. A varuje je před jejím… Číst vice »

spartak
spartak
před 7 měsíci

Nenávist k SSSR a Rusku byla budována 40let v socialismu a 30let současnosti s přímou vojenskou účastí. Je otázkou ,kdy se tato nenávist našeho národa rozmělní alespoň na fifty fifty.

Plebej
Plebej
před 7 měsíci
Odpověď uživateli  spartak

A kým vlastně byla ona nenávist k SSSR a Rusku v dobách socialismu (40 let) budována? Nějak si nemohu vzpomenout, že by ji dobová vládní média či politická reprezentace šířily či nějak budovaly. A to ani ve zdejší republice či v tom “tradičně” protiruském Polsku …

Karel2002
Karel2002
před 7 měsíci

Tak jim dejte tu západní Ukrajinu. 🙂 Ukrajinci budou zase nadávat…jeszcze polska nie zginęła, ale wkrótce zginie. Vždyť si to Ukrajinci zaslouží. Budou přece součástí Západu. 🙂

cablik
cablik
před 7 měsíci

No to si opět Poláci hrají s ohněm pokud bude s nimi Rusko bojovat tak žádnou pomoc od NATO nedostanou a sami budou okupováni. Jako by jim to nestačilo posledně v 2 sv.

eFPe
eFPe
před 7 měsíci

V jedné věci namá Vladimir Vladimirovič pravdu. Lidé na Ukrajině si neříkají proč bojují a umírají. Nikdo jenenutil si nechat tetovat nacistické symboly na tělo. to chtěli oni sami. A i kdyby konflikt zamrzl, nebo skončil, nikdy by ze svého přesvědčení o Banderovi neuhli. Nevidíte náznaky, že by se obyčejní lidé bouřili proti režimu.… Číst vice »