O čem se mlčí s Karlem Šplíchalem
Stanislav Novotný se ptá Karla Šplíchala, odkud se mezi Čechy a Slováky rekrutují podprůměrní lokajové, kteří dělají protinárodní politiku, která rozkládá tradiční hodnoty a likviduje rodiny coby základ státu
Stanislav Novotný se ptá Karla Šplíchala, odkud se mezi Čechy a Slováky rekrutují podprůměrní lokajové, kteří dělají protinárodní politiku, která rozkládá tradiční hodnoty a likviduje rodiny coby základ státu
O Velké důchodové loupeži Fialovy vlády ale také o systému důchodového pojištění, který podporuje soudržnost společnosti, je spravedlivý a zajistí důstojné stáří.
Česko by rádo vyměnilo partnery zahraničního obchodu jako zašlé ponožky, ale je to dražší, než kdyby byly ze zlata.
Je mi divně, když vidím, jak lidé, které jsem znal z roku 89, a kteří opravdu nepatřili ani v dobách „revoluce“ zrovna ke špičkám zakotvili ve sněmovně či senátu, nebo vedou takzvané humanitární organizace. Mám-li to nějak slušně pojmenovat, řekl bych, že nastala babylonská doba.
Horší už to být nemůže, napadne člověka s každou odcházející vládou. A vždy to horší je. Platí to i o českých ministrech a ministryních školství.
Po listopadovém převratu r. 1989 jsme se octli v novém politickém zřízení. Mělo to přinést nápravu nedostatků, chyb a omylů minulosti. Postupně se však ukázalo, že se u nás usadil globální neoliberalismus.
Úpadek a nenahraditelné ztráty z devadesátých let mají být drobností proti tomu, co nás čeká v několika následujících letech.