Nová republika
Intelektuální pokleslost českého veřejného a mediálního prostoru se projevuje mnoha způsoby. Patří mezi ně tzv. dvojí metr, kdy stejný jev se hodnotí odlišně, podle vztahu hodnotitele k danému jevu nebo entitě (jedinci, instituci, sociální skupině).
Docent Sak upozorňuje na mizerný stav dnešní české justice na pozadí kauzy zneužívání titulů nové ministryně spravedlnosti z Fialova gangu, která byla pověřena “očištěním” v bitkoinové korupční kauze.
Vyjadřovat obavy o demokracii v Česku je jako vyjadřovat obavy o panenství prostitutky.
Josef Urválek je známý rozsudkem z politických procesů padesátých let, z vrcholu jeho profesní kariéry. Soudkyně Eliška Matyášová se stala známým Urválkem naší doby již na počátku svého soudcovského působení a svým rozsudekem…
Mýty vkládané (implementované) do vědomí lidí vytvoří ve vědomí lidí jakousi kostru – skelet obrazu společnosti, který je falzifikátem. Na vytváření těchto mýtu se podílejí zpravodajské služby, zkorumpovaní a konformní akademici, politici a na konci tohoto řetězce tvoření mýtu jsou média. Těch, kteří vědí, že tvoří mýtus, odvádějící lidi od reality, je malý zlomek.
Ze společenského vědomí se systematicky přenášejí do vědomí jednotlivých lidí zkratkovité výpovědi o realitě, které mají charakter axiomu, něčeho, o čem se nepochybuje, co se neanalyzuje, co se prostě přijímá jako nezpochybnitelná…
Ze společenského vědomí se systematicky přenášejí do vědomí jednotlivých lidí zkratkovité výpovědi o realitě, které mají charakter axiomu, něčeho, o čem se nepochybuje, co se neanalyzuje, co se prostě přijímá jako nezpochybnitelná…
Ze společenského vědomí se systematicky přenášejí do vědomí jednotlivých lidí zkratkovité výpovědi o realitě, které mají charakter axiomu, něčeho, o čem se nepochybuje, co se neanalyzuje, co se prostě přijímá jako nezpochybnitelná pravda. Tyto výroky mají charakter mýtu.
Docent Petr Sak sleduje manipulativní kampaně v českých médiích, jejich organizovanost, načasování a cíl.
Pokud bychom znali dráhu střepin granátu, identifikovali bychom místo výbuchu. Podobně to je s médii, pouze se nejedná o střepiny, ale o tvrzení (výroky). Při spontánní reakci médií na reálnou událost, mediální scéna je výroky vypovídajícími o události pokryta jinak, než když se jedná o propagandisticky, manipulativně připravenou kampaň.
